Rostlinou roku 2024 je kosatec sibiřský, náš původní druh. Prohlídněte si, jak vypadá
![Lokalita kosatce sibiřského u obce Přeborov. Lokalita kosatce sibiřského u obce Přeborov.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/iris_sibirica_preborov-milevsko_foto_jitka_sterbova.jpg&w=666)
![Květy kosatce sibiřského. Květy kosatce sibiřského.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/iris_sibirica_brouskuv-mlyn_foto_petr_koutecky.jpg&w=666)
Se změnami v krajině však populace kosatce sibiřského na řadě míst zanikly. Na vině jsou úpravy vodního režimu (regulace vodních toků a odvodňování pozemků), intenzivní hospodaření na loukách (hnojení a příliš časté kosení) nebo naopak jejich opouštění a zarůstání dřevinami. Proto je u nás kosatec sibiřský řazen mezi chráněné a ohrožené druhy.
![Celkový pohled na biotop kosatce sibiřského v NPR Brouskův mlýn. Celkový pohled na biotop kosatce sibiřského v NPR Brouskův mlýn.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/iris_sibirica_celkovy_pohled_na_biotop_brouskuv-mlyn_foto_petr_koutecky.jpg&w=666)
Kosatce jsou dekorativní rostliny, které byly od nepaměti pěstovány pro okrasu, a kosatec sibiřský není výjimkou. Doklady o jeho využití v zahradách sahají do 17. století. Pod označením „sibiřské kosatce“ je pak na trh vedle kosatce sibiřského dodáván i další, podobný kosatec krvavý (latinsky Iris sanguinea), původní ve východní Asii, a řada kultivarů nejasného původu.
![Účastníci exkurze dokumentující kosatec sibiřský na lokalitě u Strkova. Účastníci exkurze dokumentující kosatec sibiřský na lokalitě u Strkova.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/ucastnici_botanicke_exkurze_dokumentuji_iris_sibirica_strkov_foto_jitka_sterbova.jpg&w=666)
Mimo lidská sídla nebyl výskyt zmíněného kosatce krvavého dlouho znám. Vše se však změnilo v roce 2021, kdy revize fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou ukázala, že u nás tento druh zplaňuje již nejméně od roku 2003. Celou tu dobu byl přitom českými botaniky přehlížen a nalezené rostliny byly považovány za kosatec sibiřský.
„Celý případ ukazuje na nutnost rozhledu i za hranice naší české kotliny a spolupráce se zahraničními odborníky. Také aktivity amatérských přírodovědců a existence internetových platforem pro sdílení pozorování tu hrají nezastupitelnou roli,“ říká Pavel Kúr, botanik z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a člen České botanické společnosti, který spolu s kolegy na výskyt nepůvodního druhu kosatce u nás poprvé upozornil.
![Květy kosatce sibiřského. Květy kosatce sibiřského.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/iris_sibirica_kocelovice_foto_jitka_sterbova.jpg&w=666)
Kosatec krvavý může navíc pro náš původní a chráněný kosatec sibiřský představovat nebezpečí, pakliže se dostane na jeho lokality. Mezidruhové křížení totiž může vést k oslabení původních populací, v krajním případě až k jejich zániku. Dosud jsou známé dvě lokality, kde se oba druhy potkaly, a aktuálně probíhá výzkum věnovaný právě podchycení možných kříženců. I proto se v roce 2024 na kosatec sibiřský zaměříme, a spolu s ním i na jeho východoasijský protějšek kosatec krvavý. V průběhu roku oba druhy blíže představíme formou popularizačních článků i exkurzí. Zároveň uvítáme údaje o jejich výskytu, a to jak od botanické obce, tak široké veřejnosti.
![Celkový pohled na porost kosatce krvavého. Celkový pohled na porost kosatce krvavého.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/iris_sanguinea_celkovy_pohled_na_biotop_rzy_foto_pavel_kur.jpg&w=666)
Pozorování obou druhů z volné přírody je možné sdílet prostřednictvím aplikace iNaturalist.org, kde je budeme shromažďovat pod projektem Mapování sibiřských kosatců. Další možností je vyplnění formuláře na webových stránkách Rostlina roku a spolupracovníci projektu Pladias mohou zadat svá pozorování přímo do stejnojmenné databáze.
reklama