https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/soucasna-gradace-kurovce-v-krkonosich-se-nejspis-blizi-ke-konci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Současná gradace kůrovce v Krkonoších se nejspíš blíží ke konci

5.6.2021 08:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kůrovcový požerek.
Kůrovcový požerek.
Zdroj | Správa KRNAP
Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápili lesníky v Česku několik let. Kůrovcová gradace se nevyhnula ani Krkonošskému národnímu parku. I když se hospodaření v lesích národního parku a také pohled na lýkožrouta dílem liší od toho mimo chráněné území, i v KRNAP existují místa, kde lesní zákon ukládá proti tomuto podkornímu hmyzu zasahovat. Jde především o zónu soustředěné péče o přírodu, ve které lze ještě najít celou řadu v historii nevhodně založených smrkových porostů. Informuje o tom Krkonošský národní park.
 

„Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Kdybych měl věc nahlížet jako tradiční konzervativní lesník, řekl bych, že vidíme světlo na konci tunelu,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „V každém případě musím ocenit úsilí, které naši lesníci několik posledních let věnovali tomu, aby masivní šíření brouka v problematických porostech brzdili. Nebylo to vždy snadné,“ dodal Böhnisch. Museli jsme se vypořádat s nedostatečnou kapacitou těžařských firem, vyvážecích a odvozních souprav a v neposlední řadě s propadem poptávky po dřevu, kterého byl v minulých letech na trhu přebytek.

Dobrou zprávou je, že vzhledem k vývoji počasí, kdy jaro bylo chladné a deštivé, první rojení kůrovců ještě nezačalo. Očekáváme, že nastane do poloviny června. Každopádně to je o měsíc později, než v minulých dvou letech. Letos budeme opět primárně řešit pouze nahodilé, zejména kůrovcové těžby. Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme prostor, aby si se současnou situací poradila sama. Naše zkušenosti i zkušenosti odjinud ukazují, že to zvládá na výbornou.

„Kůrovcová kalamita v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

Zdroj | Správa KRNAP

Obecně a hojně skloňované jméno kůrovec skrývá celou řadu druhů převážně podkorního hmyzu, který se vyskytuje na nejrůznějších dřevinách. Nejznámějším je lýkožrout smrkový. Druh, který se přirozeně a zcela běžně vyskytuje v přírodě v lesích se zastoupením smrku. Je jedním z hlavních činitelů přirozeného koloběhu v původních lesích boreálního pásma.

Lýkožrout smrkový, společně s dalšími druhy kůrovcovitých, žije převážně na smrku. Vyvíjí se zejména na starších stromech. Rojení probíhá v pravidelných cyklech v závislosti na počasí, zejména průměrných a minimálních teplotách.

Odkorňování kůrovcových stromů.
Odkorňování kůrovcových stromů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Lýkožrout se vždy objevoval po rozsáhlých větrných kalamitách, nebo po obdobích sucha, kdy dochází k primárnímu poškození nebo oslabení lesních porostů. Jeho aktivita se následně rozvíjí v několikaletém gradačním cyklu.

Změna druhové a věkové skladby lesů v minulosti je jednou z příčin současného rozsáhlého napadení smrkových porostů na celém území. Obrovský rozsah porostů s převahou smrku, případně čistě smrkových, které jsou již dospělé, představují v kombinaci se suchem v předchozích letech ideální předpoklady pro jeho lavinovité šíření.

Lesníci Správy KRNAP vyhledávají a asanují každoročně napadené stromy, aby se zejména v nižších polohách zpomalilo šíření a umožnila postupná obnova a přestavba porostů na lesy s bohatší strukturou.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

5.6.2021 10:58
Kůrovcová kalamita je na ústupu, protože už druhá rok prší a stromy mají možnost se bránit.
jenže vývoj klimatu je silně nepříznivý a další pětisetleté sucho se dá očekávat prakticky kdykoliv a to už oslabené porosty většinou dorazí.
Vyrostou vůbec v tomhle režimu nové lesy i s daleko výhodnější skladbou?? Čort znajet.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

5.6.2021 15:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Žádné pětisetleté sucho se nekonalo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.6.2021 08:41 Reaguje na Karel Tejkal
A země je placatá.
Odpovědět
Pe

Petr

5.6.2021 11:49
V kůrovcem napadených porostech je často vidět, že jeden nebo víc jedinců napadení bez problémů přežili a v suchém porostu se vesele zelenají. Co když se řešení problému nízké odolnosti smrku skrývá právě v těchto jedincích?
A co vlastně dělají naši výzkumní pracovníci a šlechtitelé?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.6.2021 12:04 Reaguje na Petr
To bude spíš náhoda, zrovna tihle jedinci mají kořeny v místě, kde je nějaký pramen nabo kam stéká voda, nebo něco podobného. Smrk prostě není stavěný do tepla a sucha a nemůže v nižších místech přežít.
Náš příští les je listnáč, pokud vůbec nějaký ještě vyroste.
Odpovědět
Pe

Petr

5.6.2021 14:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná je to náhoda, možná není.
V každé populaci se vždy najdou jedinci něčemu odolní, nebo v něčem odlišní. Lidé si toho všimli už v pravěku a cílenou selekcí vytvořili úplně nové rostlinné i živočišné druhy s neuvěřitelými vlastnostmi. Díky tomu máme dnes všechno jídlo. A denně přicházejí na trh nové a nové druhy, s většími plody, odolné třeba plísni a podobně.
Vyšlechtit smrkovou "odrůdu" odolnou kůrovci nemůže být žádný problém. Jenže přijet s harvestorem je daleko jednodušší a výdělečnější.
Odpovědět
Pe

Petr

5.6.2021 14:21 Reaguje na Petr
Lidská společnost v monetizaci světa došla tak daleko, že už děláme pouze to, na čem se dá momentálně vydělat. To je obrovská brzda našeho vývoje, a nejpíš i příčina našeho pádu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.6.2021 14:52 Reaguje na Petr
Ten trend se ale už obrací, v rámci green dealu se investuje do recyklačních i OZE technologií, které jsou jednoznačně prodělečné, do filtrů a katalyzátorů aut a odsiřování komínů, odchytávání CO2 a podobné aktivity, které skutečně finanční zisk nevytváří.
Samozřejmě je to ropáky mohutně kritizováno, protože právě je zajímá pouze zisk za každou cenu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.6.2021 14:13 Reaguje na Petr
To je dáno způsobem, jakým kůrovci vyhledávají stromy určené k žíru a tím jejich rozmnožování. První brouk nebo brouci napadený strom označí feromony a potom ten strom nebo ty feromony označené stromy schytávají všechno nebo aspoń většinu napadení brouky v dané lokalitě. Zřejmě dokud ten strom není pro kůrovce už "plný". Potom nějaký kůrovec označí jiný strom a opakuje se to znova.
Tím způsobem kůrovci dokáží přežít a namnožit se, i když je jich v lese ještě málo a kdyby se to málo rozdělilo na všechny smrky, kůrovci by zahynuli, protože by smrky ten malý počet kůrovců na každém stromě utopily v pryskyřici.
Zase i když je kůrovců v tom lese poměrně dost, je to mechanismus, jakým ten smrkový les v přírodě může přežít. Protože jak kůrovci napadají ty stromy postupně, nějaké ojedinělé smrky do druhého roku vždy přežijí. Potom to už není smrková monokultura nebo les s převážně smrkem, ale jen občas se vyskytující živý smrk. Takové prostředí je pro kůrovce málo příznivé, kůrovec tak může nakonec ustoupit a v přírodě se potom z těch ojedinělých přeživších smrků přirozenými nálety les opět obnoví.
Odpovědět
Pe

Petr

5.6.2021 14:47 Reaguje na Radim Polášek
Tento mechanismus mi sám o sobě úplné vysvětlení při tak velkém namnožení kůrovců nedá. Důvod přežití několika jedinců bude nejspíš v souběhu několika příčin. Tento mechanismus, plus individuální podmínky stanoviště, a já jsem přesvědčený, že i plus indviduální vlastnosti jedince.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2021 20:09 Reaguje na Petr
V NP Šumava na velkých plochách, kde před pár lety po kůrovcové kalamitě zůstaly „jen“ suché vysoké kmeny, se také sem tam vyskytly živé dospělé smrky coby zelené solitery mezi soušemi. Také by mne zajímalo, díky čemu tyto stromy odolaly kůrovci. Jsou to území sledovaná odborníky, ale zatím jsem nezaznamenala informaci, čemu tyto smrky vděčí za své přežití, když jejich sousedé v těsné blízkosti zahynuly.

Na šumavských smrčinách je vidět, jak si příroda na vhodných místech s obnovou lesa dokáže dobře a rychle poradit, když jí v tom člověk nebrání. Kde ještě „nedávno“ byly holiny, během krátké doby vyrostl bujný mladý les (většinou smrkový, sem tam bříza, jeřáb ...), vedle vzrostlejších stromů stále ještě postupně raší nové semenáčky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist