https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/spatne-lesni-hospodareni-na-palave-zlikvidovalo-tisice-prisne-chranenych-motylu-kritizuji-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Špatné lesní hospodaření na Pálavě zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů, kritizují vědci

23.7.2019 13:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hnědásek osikový patří mezi naše nejohroženější motýly. U nás žije na posledním místě ve středních Čechách. Stejně jako okáč jílkový potřebuje světlé lesy a z Milovického lesa už také nedávno zmizel.
Hnědásek osikový patří mezi naše nejohroženější motýly. U nás žije na posledním místě ve středních Čechách. Stejně jako okáč jílkový potřebuje světlé lesy a z Milovického lesa už také nedávno zmizel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | M. Hrouzek / Biologické centrum Akademie věd ČR
Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný naší i mezinárodní legislativou. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech. Nejvíce jasoňů u nás donedávna žilo v Milovickém lese pod Pálavou. Dnes tu motýl vymírá. Informuje o tom Biologické centrum AV ČR.
 

Důvodem je nevhodné hospodaření, především těžba dřeva, následné frézování pasek a přezvěření zdejší obory. Ta je přitom součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Vlastní ji stát, jehož zákony jasoně chrání, spravuje ji státní podnik Lesy České republiky.

Paseka po frézování připomíná oraniště. Frézování pasek otevírá dveře nežádoucím ruderálním a často invazním druhům rostlin a znamená konec vzácné a ohrožené lesní květeny. Na takové pasece, stejně jako na jiném oraništi, žádní jasoni nežijí.
Paseka po frézování připomíná oraniště. Frézování pasek otevírá dveře nežádoucím ruderálním a často invazním druhům rostlin a znamená konec vzácné a ohrožené lesní květeny. Na takové pasece, stejně jako na jiném oraništi, žádní jasoni nežijí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | A. Florian / Biologické centrum Akademie věd ČR

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd.

„Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ dodává Lukáš Čížek.

Jasoň tak zřejmě bude následovat osud dalších zákonem chráněných motýlů, kteří z Milovického lesa v „péči“ státních lesníků už zmizeli, například okáče jílkového a hnědáska osikového.

Poslední místo výskytu jasoně dymnivkového v Milovickém lese. Jasoň dymnivkový, i mnozí další ohrožení motýli, brouci, ptáci nebo rostliny mají paseky rádi. Těžba dřeva proto nemusí být problém, z pohledu mnoha ohrožených druhů je dokonce žádoucí. Ale hospodář musí být ohleduplný a nepoužívat půdní frézy.
Poslední místo výskytu jasoně dymnivkového v Milovickém lese. Jasoň dymnivkový, i mnozí další ohrožení motýli, brouci, ptáci nebo rostliny mají paseky rádi. Těžba dřeva proto nemusí být problém, z pohledu mnoha ohrožených druhů je dokonce žádoucí. Ale hospodář musí být ohleduplný a nepoužívat půdní frézy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | A. Florian / Biologické centrum Akademie věd ČR

Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o typickou ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství svěřených lesů.

„Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ kritizuje Martin Škorpík.

Přitom by podle něj stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů. I v chráněných územích, v lesích, které patří státu, ochranáři často tahají za kratší konec,“ dodává Škorpík.

Jasoň dymnivkový je zákonem chráněný motýl. Dokáže žít od nížin po horní hranici lesa. Potřebuje jen dymnivky pro své housenky a světlý les s květy pro dospělé motýly. Z většiny naší republiky přesto vymizel.
Jasoň dymnivkový je zákonem chráněný motýl. Dokáže žít od nížin po horní hranici lesa. Potřebuje jen dymnivky pro své housenky a světlý les s květy pro dospělé motýly. Z většiny naší republiky přesto vymizel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | M. Hrouzek / Biologické centrum Akademie věd ČR

Podobně necitlivé je hospodaření státních Lesů v mnoha dalších přírodně cenných lokalitách, například v jihomoravských lužních lesích, které dlouhodobě devastují masivní těžby dřeva. Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava chtějí státní lesníci dokonce stříkat jedy z letadel. Jde přitom o poslední místo, kde u nás dosud přežívá zákonem chráněný motýl okáč jílkový.

Podobná místa s nejcitlivějšími druhy motýlů současně fungují jako obří přírodní „továrny na opylovače“, kteří dnes z naší přírody mizí závratným tempem a které potřebují nejen zemědělci a sadaři, ale i my ostatní. Kde jinde už podporovat přírodu než v chráněných územích, která vlastní stát, ptají se entomologové.

„Situace, kdy státní podnik na státní půdě systematicky likviduje živočichy, které zákony stejného státu výslovně chrání, je dost zvláštní,“ upozorňuje David Storch z České společnosti pro ekologii.

„Naši předkové v krajině hospodařili tisíce let, a jasoňů i jiných bezobratlých tu bylo dost. Problém přitom není v tom, že bychom nevěděli, jak hospodařit, aby jasoň přežil. Jenže státní lesy pokračují v nevhodném způsobu hospodaření, bez ohledu na přírodu,“ dodává ještě.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ČM

Čech M.

23.7.2019 20:47
A někoho to překvapuje? LČR to jsou pěstitelé plantáží dřeva (hlavně SM) a chovatelé zvěře na lov.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist