Suťové lesy u Turnova chrání nová přírodní rezervace

Více než sedm hektarů cenných lesů v údolí Jizery se dočkalo ochrany. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tu vyhlásila nové maloplošné zvláště chráněné území – přírodní rezervaci Suťové lesy u Turnova. Ta chrání nejen zdejší lesy, ale například i prameniště s pěnovcovými vodopády. Stala se tak dvanáctou přírodní rezervací v chráněné krajinné oblasti Český ráj. O tom, že by si pestré lesy na samé hranici Turnova zasloužily větší ochranu, se uvažovalo nějaký čas. Zdejší příroda zaujala už v druhé polovině 19. století věhlasného botanika Ladislava Čelakovského, který zde popsal mimo jiné výskyt zapalice žluťuchovité, která je typická spíše pro lesy Karpat a v Čechách je vzácnější.

„Každého návštěvníka tu na jaře upoutají i husté porosty kyčelnice devítilisté vázané na suťové lesy,“ pokračuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Údolí Jizery severně od Turnova je z hlediska geomorfologie a biodiverzity podle jeho slov natolik výjimečné, že k ochraně zdejší přírody tu byla vyhlášena již dvě maloplošná zvláště chráněná území, nová přírodní rezervace je třetím. „Můžeme ji vnímat i jako dárek k letošním sedmdesátým narozeninám naší nejstarší chráněné krajinné oblasti,“ dodává František Pelc.

Suťové lesy u Turnova se nacházejí na svazích údolí řeky Jizery. Na bezmála kilometr dlouhém a 300 metrů vysokém skalním svahu z vápnitých pískovců až vápenců rostou přírodě blízké lesní porosty, charakteristické rozvolněnou strukturou, přirozenou dynamikou a pestrým mikroreliéfem. Lesy s převahou javoru klenu, lípy a jasanu se střídají s výchozy skal a sutí, ve kterých se uplatňují společenstva vápnitých drolin.

V nižších a vlhčích polohách mezi Rakousy a Turnovem jsou prameniště a drobné útvary z pěnovce, tedy sladkovodního vápence. Jsou tu i na minerály bohaté vývěry podzemní vody. Roste tu celá řada druhů rostlin, vedle zapalice žluťuchovité například měsíčnice vytrvalá, kyčelnice cibulkonosná či lilie zlatohlavá.

„Členité svahy nad Jizerou jsou mozaikou stanovišť, která se liší mírou oslunění, vlhkostí i sklonem. Na první pohled může působit nenápadně, ale při bližším průzkumu odhalí pestré přírodní prostředí. Zachovalo se i díky tomu, že je obtížně přístupné a nehospodařilo se tu intenzivním způsobem. Vedle suťových svahů a skalních výchozů se zde nacházejí prameniště s pěnovcovými vodopády, lesní porosty s javorem klenem a lípou i drobné mokřadní plochy. Právě tato rozmanitost a dynamika dělají z území hodnotný lesní biotop,“ říká Jan Višinský z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nejstarší CHKO v České republice, CHKO Český ráj, vyhlásilo tehdejší ministerstvo kultury v roce 1955 s posláním chránit unikátní pískovcová skalní města, rozmanitou přírodu a historické památky. Dalším mezníkem byl rok 2002, kdy došlo k jejímu rozšíření o oblast Prachovských skal a Maloskalska. V současnosti se rozkládá na ploše téměř 182 čtverečních kilometrů a zahrnuje Prachovské skály, Hruboskalsko nebo Maloskalsko. Kromě přírodních krás je bohatá i na historické památky, včetně hradů Trosky, Valdštejn či Kost nebo vesnické památkové rezervace Vesec u Sobotky a Mužský. Více o Českém ráji se lze dozvědět na webu ceskyraj.aopk.gov.cz.

Vyhlášení nové přírodní rezervace umožní lépe chránit cenné přírodní procesy i druhy vázané na suťové svahy. Území zůstává přístupné, ale s jasně danými pravidly, která pomohou zachovat jeho hodnoty.

---

reklama

---