Světelné znečištění ve městech – co na to zvířata?

Urbánní prostředí pokrývá 3 % povrchu Země a stále se rozrůstá. Jedním z jeho charakteristik je noční osvětlení, které se neustále zlepšuje i v rozvojových oblastech. Dobrá věc pro lidi z důvodů pohodlí i bezpečnosti. Ale co na to příroda?

Když se nad tím zamyslíme intuitivně, můžeme dojít k závěru, že se jedná o špatnou věc, je to něco umělého a zahrává si to s miliony let prověřenými vazbami. Ale to dělá člověk a jeho město pořád.

Nebo to může být pozitivní věc pro přírodu stejně jako pro lidi. Delší den může vést k delší vegetační sezóně, více času na sběr potravy… Tady ale lidská zkušenost naráží na jisté omezení – 30 % obratlovců a více než 60 % bezobratlých jsou noční živočichové. Takže pryč od dojmologie a podívejme se na to, co nám říkají výzkumy.

Světelné znečištění ve městech může mít na obratlovce pozitivní efekt. Například ptáci v zimě v Krakově vyhledávají více osvětlené lokality, a tyto místa vykazují i menší meziroční fluktuace v hustotě osídlení.

Díky umělému osvětlení pět z šesti běžných druhů pěvců v Británii začíná obhajovat teritorium dřív v sezóně i dřív ráno. Těmito nadšenými zpěváky jsou kos, drozd zpěvný, červenka, koňadra a modřinka, jen pěnkava zůstala k navýšenému přídělu světla slepá.

Mnohé druhy ptáků hnízdí dříve a déle ve městech než ve svých přirozených ekosystémech, například kos. Připočítáme-li si ještě efekt lepší dostupnosti potravy díky lidem neustále trousícím svými aktivitami cosi k snědku, dokáží mít městští ptáci větší snůšky a hnízdit vícekrát za sezónu než jejich „vidláčtí“ příbuzní.

To ovšem nevypovídá o úspěšnosti hnízdění, která mnohem víc kolísá ve městech než v „přírodních“ ekosystémech. Mnozí netopýři využívají lampy pouličního osvětlení nebo třeba i osvětlení stadionů, jakožto lovecké stanice a nemusí létat za potravou příliš daleko ani příliš složitě, což se projevuje na celkové kvalitě jejich života.

Ovšem světelné znečištění ve městech může mít na obratlovce i negativní efekt. Když sýkorám koňadrám bylo umístěno k hnízdním budkám umělé osvětlení, které jim nepomáhalo k lovu, ale jen si zahrávalo s jejich hormony, v druhé polovině hnízdění výrazně zvýšily snahu krmit své mladé. A to se následně projevilo na jejich celkovém fitness a úspěšnosti hnízdění v dalším období.

Umělé osvětlení může pozměnit migrační instinkty. Rozhodí je oproti tomu, co by mělo být fenologicky správně, což může vést k tomu, že je celková úspěšnost migrací nižší. V USA lesní ptáci během podzimních migrací vyhledávají místa s umělým osvětlením, ač se jim po zbytek roku vyhýbají.

V Austrálii se pomaleji pohybující druhy netopýrů a ty s vyššími echolokačními signály stahují spíše do temných zákoutí městských lesů, než že by využívali osvětlené okraje.

Tím dochází k větší fragmentaci prostředí než by se člověku na první pohled zdálo. Rychle se pohybující druhy ale nejsou osvětlením ovlivněny. Netopýr hvízdavý je považován za druh k umělému osvětlení tolerantní, ale výzkum ve Francii ukázal, že na řadu jeho chování má osvětlení negativní vliv. Vrápenec malý si v Británii ani za několik let nezvykl na sodíkové lampy a v okolí takto osvětlených míst velmi redukuje svou aktivitu.

Situace není jednoznačná a jako obvykle nám věda ukazuje barvitou mozaiku světa kolem nás. Nic není jednoduché a při našem rozhodování a plánování musíme přemýšlet a vážit možnosti, přínosy a ztráty.

Chcete-li se udržovat v obraze, k čemu vědci docházejí, sledujte stránky Fóra ochrany přírody s výtahy z recenzovaných článků, kde si můžete přečíst hlavní závěry vědeckých studií v češtině. I některé z výše zmíněných jsou tam rozebrány.

---

reklama

---