https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/svetelne-znecisteni-ve-mestech-co-na-to-zvirata
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Světelné znečištění ve městech – co na to zvířata?

22.4.2020 04:49 | PRAHA (Fórum ochrany přírody)
Umělé osvětlení může pozměnit migrační instinkty.
Umělé osvětlení může pozměnit migrační instinkty.
Urbánní prostředí pokrývá 3 % povrchu Země a stále se rozrůstá. Jedním z jeho charakteristik je noční osvětlení, které se neustále zlepšuje i v rozvojových oblastech. Dobrá věc pro lidi z důvodů pohodlí i bezpečnosti. Ale co na to příroda?
 

Když se nad tím zamyslíme intuitivně, můžeme dojít k závěru, že se jedná o špatnou věc, je to něco umělého a zahrává si to s miliony let prověřenými vazbami. Ale to dělá člověk a jeho město pořád.

Nebo to může být pozitivní věc pro přírodu stejně jako pro lidi. Delší den může vést k delší vegetační sezóně, více času na sběr potravy… Tady ale lidská zkušenost naráží na jisté omezení – 30 % obratlovců a více než 60 % bezobratlých jsou noční živočichové. Takže pryč od dojmologie a podívejme se na to, co nám říkají výzkumy.

Světelné znečištění ve městech může mít na obratlovce pozitivní efekt. Například ptáci v zimě v Krakově vyhledávají více osvětlené lokality, a tyto místa vykazují i menší meziroční fluktuace v hustotě osídlení.

Díky umělému osvětlení pět z šesti běžných druhů pěvců v Británii začíná obhajovat teritorium dřív v sezóně i dřív ráno. Těmito nadšenými zpěváky jsou kos, drozd zpěvný, červenka, koňadra a modřinka, jen pěnkava zůstala k navýšenému přídělu světla slepá.

Delší vegetační sezona. Ale i vliv na migraci.
Delší vegetační sezona. Ale i vliv na migraci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Kodziolka / Instantní astronomické noviny

Mnohé druhy ptáků hnízdí dříve a déle ve městech než ve svých přirozených ekosystémech, například kos. Připočítáme-li si ještě efekt lepší dostupnosti potravy díky lidem neustále trousícím svými aktivitami cosi k snědku, dokáží mít městští ptáci větší snůšky a hnízdit vícekrát za sezónu než jejich „vidláčtí“ příbuzní.

To ovšem nevypovídá o úspěšnosti hnízdění, která mnohem víc kolísá ve městech než v „přírodních“ ekosystémech. Mnozí netopýři využívají lampy pouličního osvětlení nebo třeba i osvětlení stadionů, jakožto lovecké stanice a nemusí létat za potravou příliš daleko ani příliš složitě, což se projevuje na celkové kvalitě jejich života.

Ovšem světelné znečištění ve městech může mít na obratlovce i negativní efekt. Když sýkorám koňadrám bylo umístěno k hnízdním budkám umělé osvětlení, které jim nepomáhalo k lovu, ale jen si zahrávalo s jejich hormony, v druhé polovině hnízdění výrazně zvýšily snahu krmit své mladé. A to se následně projevilo na jejich celkovém fitness a úspěšnosti hnízdění v dalším období.

Umělé osvětlení může pozměnit migrační instinkty. Rozhodí je oproti tomu, co by mělo být fenologicky správně, což může vést k tomu, že je celková úspěšnost migrací nižší. V USA lesní ptáci během podzimních migrací vyhledávají místa s umělým osvětlením, ač se jim po zbytek roku vyhýbají.

V Austrálii se pomaleji pohybující druhy netopýrů a ty s vyššími echolokačními signály stahují spíše do temných zákoutí městských lesů, než že by využívali osvětlené okraje.

Tím dochází k větší fragmentaci prostředí než by se člověku na první pohled zdálo. Rychle se pohybující druhy ale nejsou osvětlením ovlivněny. Netopýr hvízdavý je považován za druh k umělému osvětlení tolerantní, ale výzkum ve Francii ukázal, že na řadu jeho chování má osvětlení negativní vliv. Vrápenec malý si v Británii ani za několik let nezvykl na sodíkové lampy a v okolí takto osvětlených míst velmi redukuje svou aktivitu.

Situace není jednoznačná a jako obvykle nám věda ukazuje barvitou mozaiku světa kolem nás. Nic není jednoduché a při našem rozhodování a plánování musíme přemýšlet a vážit možnosti, přínosy a ztráty.

Chcete-li se udržovat v obraze, k čemu vědci docházejí, sledujte stránky Fóra ochrany přírody s výtahy z recenzovaných článků, kde si můžete přečíst hlavní závěry vědeckých studií v češtině. I některé z výše zmíněných jsou tam rozebrány.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Poláková Simona
Simona Poláková
Autorka je zooložka a projektová manažerka na MŽP ČR. V současnosti se věnuje projektu na ochranu a monitoring rysa ve střední Evropě.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist