Těžká technika ve službách ochrany přírody
Organizace Beleco a Wetland se v rámci projektu Military LIFE for Nature věnují péči o dva bývalé vojenské prostory metodami, které přítomnost armády připomínají. Jednou z oblastí je lokalita Pánova na Moravě, kde budou prováděny relativně masivní zásahy těžkou technikou, která odstraní nálety a pomůže dlouhodobě udržet vzácná společenstva druhé největší písčiny v Česku. Disturbanční management navrátí do lokality podmínky, které zde panovaly do roku 1989 a navíc zapojí do ochrany tohoto významného území i místní komunitu, která získá jak vytěžené dřevo, tak prostor pro adrenalinovější volnočasové aktivity.
Pánov je jedním z posledních pozůstatků Moravské Sahary, krajiny písečných dun a řídké lesostepi, která se rozkládá mezi Hodonínem a Bzencem. Na základě historických údajů můžeme říci, že byla vždy bezlesá a často využívaná jako pastvina. Pánov za svou zachovalost vděčí především vojákům, kteří zde od konce 18. století cvičili. Od druhé světové války sloužila lokalita jako plocha pro výcvik jízdy v bojových vozidlech. Po roce 1989 armáda lokalitu opustila a začalo docházet, stejně jako u mnoha dalších bývalých vojenských prostor, k jejímu zarůstání, neboť krajina je dnes mnohem bohatší na živiny a na Pánově chybí potřebný pastevní či jiný disturbanční tlak.
Z hlediska biodiverzity mluvíme o jednom z nejvýznamnějších bývalých vojenských prostor v Česku. Je součástí EVL Hodonínská Doubrava. Činnost armády zde udržovala vegetaci suchých psamofilních (na písek vázaných) trávníků, písečných stepí a jejich rozmanitých sukcesních stádií. Je zde naturové prioritní stanoviště panonské písčité stepi, které se u nás vyskytuje jen na Moravské Sahaře. Součástí cvičiště byla i otevřená vlhčí stanoviště v mezidunových depresích, která jsou v současnosti již zarostlá křovinami a osikovými háji. Na ploše cvičiště dosud nacházíme iniciální sukcesní stadia s malou pokryvností travin a s výskytem nízkých, konkurenčně slabých druhů rostlin. Na ně navazují zapojené suché trávníky s roztroušenými keři, které ale mizí kvůli masivně se šířící třtině křovištní. Velkou část plochy zabírají stále se rozšiřující náletové háje bříz, osik, topolů, borovic a do značné míry také akátu.
Nově nastavený management lokality spočívá ve vykácení náletových dřevin, odstranění živinami bohaté horní vrstvy půdy a udržování iniciálních stádií sukcese pomocí těžké techniky. V prvním kroku probíhá odtěžení části stromů v gesci města Hodonína. Pak budou odstraňovány pařezy, které vytrhává těžká technika. Většina pařezů je odvezena na skládku, ale z části budou vytvořeny hromady, které jsou umístěny na osluněných částech lokality, kde mohou sloužit jako úkryt např. ještěrce obecné nebo dudku chocholatému. Lokalitu je potřeba zbavit všech silnějších kořenů, aby nedocházelo k regeneraci dřevin, také strhnout svrchní vrstvu půdy, aby byla lokalita připravena pro lehčí disturbanční prostředky, např. terénní motorky.
Ve třetím kroku bude stržen substrát, a to jak na místech, kde byly odstraněny pařezy, tak tam, kde se vyskytují expanzní rostliny. To se opětovně provádí těžkou technikou, zásah povede do hloubky 5 -15 cm. Cílem zákroku je odstranit humusovou vrstvu půdy s vysokým obsahem živin a velkou zásobou semen nežádoucích rostlin. Na místech se strženým drnem bude probíhat sukcese psamofilních rostlinných společenstev. V první fázi na takto ošetřených plochách budou vznikat pionýrská společenstva otevřených písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens). Ta budou v některých místech dlouhodobě udržována pojezdy tanky a bojovými vozidly pěchoty (BVP). Na ostatních místech bude sukcese směřovat k více zapojeným biotopům písčin.
Velkým problémem lokality je šířící se třtina křovištní, která silně vzdoruje snahám o eliminaci. Kromě skrývky půdy bude proti ní nasazeno i vláčení hlubokými bránami, které vyhrabou její bohatý a hluboko umístěný kořenový systém a zredukují obrážení z podzemních oddenků.
Tento restaurační management bude prováděn po tři roky a celkem bude ošetřena plocha cca 31 ha. Pojezdy vojenskou technikou budou každoroční a budou spjaty s akcí pro veřejnost. Jste srdečně zváni jak na ni, tak na nezávislé sledování postupné proměny lokality.
Vzácné druhy na Pánově
Cvičiště Pánov bylo poslední lokalitou okáče písečného (Hippachia statilinus) v České republice a okáče metlicového (Hipparchia semele) na Moravě. První druh odsud vymizel v polovině 90. let minulého století, okáč metlicový na přelomu tisíciletí. Ještě v roce 2004 zde byl zaznamenán kriticky ohrožený škvor velký (Labidura riparia), později již nenalezený. Dále odsud vymizely saranče Oedaleus decorus a Celes variabilis a brutnákovitá ruměnice písečná (Onosma arenarium). Z rostlin se zde ještě vyskytují druhy ohrožené v ČR vyhynutím a zařazené do kategorie kriticky ohrožený červeného seznamu, jako jsou ostřice úzkolistá (Carex stenophylla), kostřava ametystová (Festuca dominii), silenka lepkavá (Silene viscosa) nebo kolenec pětimužný (Spergula pentandra), i mezi bezobratlými najdeme další vzácnosti. Stále zde přežívá velký počet psamofilních druhů rostlin a živočichů, i když se početnost mnohých z nich stále snižuje v důsledku nepříznivých změn způsobených postupující vegetační sukcesí.
reklama
