Transfery ohrožených obojživelníků zachránily i letos tisíce živočichů | Obrazem
Na jaře, jakmile se po zimě oteplí, začínají obojživelníci migrovat ze svých zimovišť k vodním plochám, kde se rozmnožují. V cestě jim však mnohdy stojí frekventované silnice, které většina z nich nemá šanci bezpečně překonat a dát nový život. Po rozmnožení pak nastává cesta zpátky, která bývá neméně těžká.
„Evidujeme více než 670 rizikových úseků, ale zabezpečit se nám daří jen zlomek z nich. Část úseků řeší samy obce, jinde obojživelníky zachraňují kolegové z krajských úřadů či Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a každý rok přibývá také míst, která dokážeme zabezpečit právě díky národnímu programu Ochrana biodiverzity,“ uvedla Eliška Prouzová, koordinátorka programu.
„Mezi nejčastěji usmrcené druhy na našich silnicích patří ropucha obecná. Její cesta přes vozovku může trvat až 30 minut. Pokud jde o frekventované místo s početnou populací, mohou zde řidiči přejet i stovky jedinců denně. Takovým tempem by celé lokální populace mohly zcela zaniknout,“ varuje Eliška Prouzová.
Aby ochránci obojživelníky před koly aut zachránili, staví stovky až tisíce dobrovolníků po celé republice kilometry takzvaných dočasných bariér, od kterých pak obojživelníky přenášejí do bezpečí na druhé straně silnice.
V rámci programu Ochrana biodiverzity letos Český svaz ochránců přírody pomohl financovat ochranu obojživelníků na 27 rizikových úsecích. Podařilo se tak zachránit celkem 36 226 těchto ohrožených zvířat. Nejvyšší podíl měly již tradičně ropuchy obecné, kterých bylo zachráněno celkem 32 110. Následovali skokani s celkovým počtem 2 718 zachráněných jedinců. Na dalším místě byli čolci s počtem 1 237 přenesených zvířat. Zbylá zvířata pak tvořili blatnice skvrnité (153), rosničky zelené (6) a kuňky žlutobřiché (2). Celkem ochránci vystavěli zábrany o délce 8 375 metrů. Na sedmi úsecích pak probíhal sběr obojživelníků bez instalace zábran.
I přes vyšší počet zabezpečených úseků bylo letos zachráněno méně obojživelníků než v minulém roce. Takové výkyvy jsou ale při průběhu transferu i v samotné populaci naprosto obvyklé. Loňský rok byl navíc z hlediska transferů nadprůměrný – tehdy se na 20 úsecích podařilo zachránit 39 898 jedinců.
Pomoc obojživelníkům na silnicích je náročná časově i finančně. I přes dlouhodobou významnou pomoc ze strany Nadačního fondu Veolia a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody letos zájem organizací o realizaci přenosů převýšil dostupný rozpočet. Ochránci proto požádali o pomoc také veřejnost v kampani „Pozor žáby: Darujte jim bezpečnou cestu k vodě“. Díky štědrosti více než dvou stovek dárců se nakonec podařilo pokrýt všechny plánované akce, do kterých se v terénu zapojilo na 250 dobrovolníků.
„Výsledky mluví samy za sebe. I letos dostaly tisíce obojživelníků šanci dát vzniknout nové generaci, a to možná i s vaší pomocí. Všem dárcům i dobrovolníkům velice děkujeme. V pomoci těmto ohroženým živočichům budeme pokračovat i v příštím roce,“ uzavírá Eliška Prouzová.
Úspěšné transfery v Blatně a na Červeném Hrádku
Obojživelníkům v rizikovém období pomáhá například spolek ČSOP Equilibrium. Úsek v Blatně dlouhý 583 metrů zabezpečují již od roku 2021. Do té doby místní lidé každoročně pozorovali masivní migrace stovek žab s mnoha usmrcenými jedinci. Během prvního roku transferů jich dobrovolníci zachránili dvě stě. V následujících letech se počty pohybovaly mezi 200 až 400 živočichy, s výrazným výkyvem v nadprůměrném roce 2025, kdy bezpečně přenesli přes 700 žab. Letos ochránci v Blatně zachránili před koly aut 363 jedinců.
Spolek monitoruje rizikové úseky dlouhodobě. V loňském roce tak vytipoval další nebezpečný úsek u Červeného Hrádku, na kterém během jediného dne zahynulo pod koly aut 53 obojživelníků. Letos proto ochránci z ČSOP Equilibrium vystavěli přibližně 400 metrů dlouhé zábrany i na tomto místě. V rámci pilotního projektu získali nejen cenná data o migraci místních ropuch, ale především jich mnoho zachránili před koly aut – do bezpečí přenesli celkem 1 234 ropuch a k tomu jednoho skokana.
reklama
Organizace v Česku a Německu chtějí víc spolupracovat při ochraně přírody
Nový česko-saský projekt vrátí krajině život na více než 150 hektarech
Na Vysočině mohou dobrovolníci pomoci kosit sad na Žďársku a louku pod Javořicí