https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tretina-emisi-olova-v-lesich-pochazi-z-odpalovani-ohnostroju-a-pyrotechniky-2
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Třetina emisí olova v lesích pochází z odpalování ohňostrojů a pyrotechniky

26.9.2021 07:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Smrkové porosty více zachytávají atmosférické znečištění než buky a ukládají jej v nadložním humusu, proto vzhledem k masivnímu chřadnutí představují riziko zvýšeného uvolňování potenciálně toxických látek do vodních zdrojů. Vědci zkoumali vliv smrku a buku na obsah kadmia, mědi, olova a zinku v lesních půdách v Jeseníkách.
 
Půdní organická hmota má zásadní vliv na koloběh prvků, ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy, retenci vody a významnou roli hraje v sorpční a pufrační kapacitě půdy. Množství a kvalita půdní organické hmoty ovlivňují také akumulaci a migraci látek v rámci půdního profilu. Organická hmota má schopnost vázat polutanty (např. těžké kovy) a tím přispívat k jejich imobilizaci a omezování jejich negativního působení na jednotlivé složky ekosystému. Proto představuje významnou složku při hodnocení kontaminace prostředí.

Označení „těžké kovy“ je v současnosti postupně nahrazováno pojmem „potenciálně rizikové prvky“ (příp. potenciálně toxické prvky). Mezi ně se řadí například kadmium (Cd), měď (Cu), olovo (Pb) nebo zinek (Zn). Do lesních porostů a do lesní půdy se dostávají přirozeně při zvětrávání matečné horniny a také vlivem lidské činnosti z průmyslu, dopravy nebo energetiky, a to ve formě prachového znečistění, rozpuštěné ve srážkách, nebo v plynné formě.

Člověkem produkované emise těchto kovů mohou být vzdušnými proudy transportovány daleko od místa svého původu, rovněž se mohou ukládat na povrch listů (jehlic) stromů a na půdním povrchu, a následně pronikat hluboko do půdního profilu i ve zdánlivě nedotčených lesních oblastech. Mezi nejvýznamnější zdroje těžkých kovů v ovzduší patří na území ČR sektor „veřejná energetika a výroba tepla“. Podíl sektorů „výroba železa a oceli“ byl významný v roce 2018 především u emisí olova (22,5 %). Vliv sektoru „lokální vytápění domácností“ převažoval u emisí kadmia s podílem 50,8 %. Významný podíl na celkových emisích olova tvoří emise z odpalování ohňostrojů a pyrotechniky (29,2 %).

Kontaminace lesních půd může mít vliv na fungování jednotlivých složek ekosystému i ekosystému jako celku. Ovlivňuje mikrobiální aktivitu v půdě, působí toxicky na rostliny a další organismy a přináší také riziko pro vodní zdroje, čímž může v konečném důsledku znamenat riziko také pro člověka.

Na výzkum kontaminace lesních půd v Jeseníkách se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., VÚT v Brně a MENDELU Brno. Jejich cílem bylo vyhodnotit vliv smrku a buku na obsah kadmia (Cd), mědi (Cu), olova (Pb) a zinku (Zn) a další půdní charakteristiky ve svrchních vrstvách půdy v oblasti Jeseníků. Výsledky své práce zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021. Výzkum byl soustředěn na polesí Vápenná a Domašov v majetku Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o., v oblasti Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku.

V současnosti věnují vědci pozornost mapování obsahu potenciálně rizikových prvků v lesních půdách také z důvodu probíhající kalamity podkorního hmyzu. Na rozsáhlých kalamitních holinách se mění vlhkostní i teplotní poměry, dochází ke zrychlenému rozkladu organické hmoty, to vede ke zvýšenému uvolňování CO2 do atmosféry ke změně poměru uhlíku vůči dusíku. Pokles zásoby uhlíku v půdě, zejména ve svrchních půdních horizontech, po holých sečích či po provedeném pěstebním zásahu, byl opakovaně prokázán v řadě studií. Mění se také druhové složení nově přirozeně vznikajících i uměle zakládaných porostů. To vše může mít vliv na rychlost rozkladu organické hmoty, na množství a formu humusu, a tím na mobilitu těžkých kovů.

Smrkový porost Jeseníky
Smrkový porost Jeseníky

Právě druhová skladba a prostorové uspořádání zastoupených dřevin v porostu mají výrazný vliv na chemismus lesních půd. Biomasa listoví a jeho kvalita pak předurčují meliorační potenciál konkrétní dřeviny. To je pro lesnickou praxi velmi cenná informace zvláště

  1. při volbě porostní druhové skladby degradovaných stanovišť či při rekultivacích;
  2. při volbě dřevin porostů přípravných dřevin během obnovy velkoplošných holin, a to s ohledem na dynamiku odrůstání klimaxových dřevin pod jejich ekologickým krytem; nebo
  3. při úpravách druhové skladby jako ukazatele stávajících hospodářských souborů, zvláště v současnosti s ohledem na adaptaci lesních porostů ke globální klimatické změně prostřednictvím budoucího zásobení lesních půd živinami.

Při hodnocení rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty v obsahu vybraných těžkých kovů v povrchových vrstvách lesní půdy v Jeseníkách vědci získali tyto poznatky:

  • V silně až velmi silně kyselé vrstvě nadložního humusu smrkových porostů se nachází vyšší obsahy kadmia a výrazně nižší obsahy zinku v porovnání se stejnou půdní vrstvou bukových porostů.
  • Ve svrchní vrstvě minerální půdy v hloubce 0–2 cm se v bukových porostech nachází významně vyšší obsahy zinku a olova v porovnání se stejnou vrstvou půdy smrkových porostů.
  • Obsahy analyzovaných prvků ve dvou hodnocených půdních vrstvách souvisí s obsahem uhlíku a vazbami těžkých kovů na organickou hmotu v lesní půdě. V případě zinku je pravděpodobně významný také vliv pH.

Získané výsledky potvrzují zásadní význam půdní organické hmoty – nejen jako zdroje živin, prostředí pro půdní (mikro)organismy nebo jako půdní složky potřebné pro účinné zadržování vody. Půdní organická hmota má rozhodující význam také pro chování potenciálně rizikových prvků (včetně těžkých kovů), které se v půdě nacházejí, ať je jejich zdrojem matečná hornina, nebo se do půdy dostávají vlivem lidské činnosti.

Vlastnosti půdního prostředí jsou rozhodující také pro mobilitu rizikových prvků. Změny v půdním prostředí způsobené okyselováním půd, zvýšeným vstupem dusíku do lesních porostů, vznikem velkoplošných holin v důsledku kalamit biotického nebo abiotického původu, případně vyvolaných dalšími faktory, mohou vést ke změnám v mobilitě rizikových prvků.

Zásoby uhlíku v půdě, zejména v nadložních a svrchních minerálních horizontech, se po kalamitách, holých sečích či pěstebních zásazích výrazně snižují. Proto zejména smrkové porosty, které mají větší potenciál zachytávat atmosférické znečištění než například buky a akumulovat jej v nadložním humusu, mohou vzhledem k masivnímu chřadnutí představovat riziko zvýšeného uvolňování potenciálně toxických látek do vodních zdrojů.

To je třeba mít na zřeteli při plánování obnovy lesa, při změně druhové skladby porostů a při volbě hospodářských opatření.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

26.9.2021 09:45
To, že ty nejrůznější petardy, dělobuchy, světlice a podobné pičičárny, obsahují spoustu chemikálií, se všeobecně ví. Akorát s tím úřady nic nedělají. Takže myslivec, který se projde s brokovým nábojem kolem nějaké louže, může vyfásnout pokutu jako prase, ale to, že na přelomu roku nějaká radnice uspořádá ohňostroj třeba za půl miliónu, je v pořádku. Protože to je pro zábavu plebsu a ten je třeba nějak oblbnout.
Odpovědět

Jirka Černý

26.9.2021 17:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Proto je vždy nejlepší v Praze.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2021 18:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono zas těch chemikálií v ohňostrojích moc není. Co je mně známo, používá se hodně klasický střelný prach - dřevěné uhlí, síra a dusičnan draselný a jako výbušné slože práškový hliník s oxidovadlem, pravděpodobně chlorečnany. Prvky barvící plamen by se měly používat nejvíc ve formě dusičnanů a jako světlo vytvářející látka lisovaná hliníková nebo hořčíková krupice s oxidovadly a pojivy.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

27.9.2021 14:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Obávám se , že zase tolik pišičáren v novoročních ohnostrojích nebude. Těch problémových bude v celoroku, a to si dělají občané sami. Když slavíte svátek nebo narozeniny nebo i narození , tak dáváte nebo neáváte podobné oznámení zakoupenou pyrotechnikou ? Retro jízdy parním vláčkem o sobotách a nedělích je to samé jako ohnostroj jen s šírším rozptylem krajinou. Kraviny jako zakázání grilování na klasickém dřevěném uhlí nebo polínkách je také ....!
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.9.2021 17:28
A co jsou to ty "emise olova v lesích" a vypsané podíly?

V současnosti emitované olovo, které se dostává do oblasti lesů? Nebo se ty podíly týkají olova již v lesích deponovaného?
Odpovědět
MM

Martin Macek

2.1.2022 21:15 Reaguje na Viktor Šedivý
Titulek článku je hodně zavádějící, protože míchá dohromady různé věci - emise a imise. Informace o emisních zdrojích olova je ze zprávy ČHMU o emisích za rok 2019 a je to průměr za celou ČR. Jaké jsou zdroje olova v lesích však ona studie VULHM, kterou článek představuje, vůbec neřeší.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2021 17:58
Pokud je mi známo, neexistuje žádný důvod, proč by v ohňostrojích mělo být používáno olovo. Pro barvení na červeno se v ohňostrojích používá stroncium, pro barvení na zeleno a modro se vedle barya moho používat sloučeniny zinku a mědi, ale není vůbec žádný důvod používat olovo.
Navíc olovo je těžký prvek a jeho emise vypadávají ze vzdušných proudů velmi rychle, tudíž největší kontaminace nějakým olovem z ohňostrojů by byla v místech jejich provozování, tedy ve městech, městských parcích a lesících.
Když emise olova z dob, kdy se používal olovnatý benzín, byly v převážné většině v těsné blízkosti silnic do cca 10 - 20 metrů od silnic a třeba už 50 metrů daleko od silnic bylo prostředí prakticky čisté, emise stejného olova asi těžko mohly doplout z měst desítky až stovky kilometrů daleko do nějakých lesnatých horských a podobných oblastí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.9.2021 18:15 Reaguje na Radim Polášek
Celé to vypadá nějak podivně.
Mimoto zjištění jsou v rozporu s bruselskou politikou, která jasně zjistila největšího olovnatého škůdce - broky. Ty to jsou, ty otravují celý svět olovem!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.9.2021 19:48 Reaguje na Viktor Šedivý
Takže podle soudruhů z Brusele jsou myslivci a rybáři největší nepřátelé přírody.
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.9.2021 19:58 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Samozřejmě - rybářská olůvka to mají spočítané.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.9.2021 20:43 Reaguje na Viktor Šedivý
Náplně brokových nábojů taky. Mimochodem, nevíte, jestli ti mudrlanti z Brusele už vymysleli, čím se má to olovo nahradit? Když jsem tak trochu pátral, kterými kovy by šlo nahradit, dospěl jsem akorát k zlatu a stříbru. Tak mě napadlo, že by Brusel mohl tu náhradu dotovat. Když může Bureš dostat dotaci na každou ptákovinu, tak broky do flint a rybářská olůvka by si tu dotaci zasloužily mnohem více.
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.9.2021 22:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Samozřejmě že nevymysleli, protože prostě není čím.
Ale to je jen dobře, protože to znamená, že (poté, co se ukáže, že brokovnice se železnými broky je k ničemu) poklesne počet střelných zbraní mezi obyvateli. A o to jde především.

-------
„Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“ George Orwell
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

26.9.2021 21:58 Reaguje na Radim Polášek
Také mne zaujalo to olovo. Ale i zinek. Je mi divné, že se dává na stejnou úroveň s kadmiem nebo olovem, protože je to biogenní prvek a např pro člověka je DDD 15-25 mg Zn.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

28.9.2021 18:01 Reaguje na Radim Polášek
No, pokud si dobře pamatuji z dětství, tak jsme vyráběli bouchací kuličky ze suříku a hliníkového prášku. Je možné použít oxid olovnato olovičitý (suřík), nebo chroman olovnatý i oxid olovnatý jako oxidovadlo. Plamen samozřejmě nebarví (emisní čáry olova jsou od 160 -190 nm). Ale také mi nesedí to množství v lesích. Zdroj musí být jiný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.9.2021 18:40 Reaguje na Galipoli Petr
To jste měli doma zajímavé věci, suřík ano, ale ten chroman..:-). A co bylo pojidlo? Emisní čáry olova mezi 160 a 190 ani neznám. 217,220,283, pak 405 a kolem 380 z těch viditelných, to by odpovídalo fialové barvě. Linie mezi 160 a 190 jsou známé v spektroskopii spíš pro S, Al, B.
Možná ale že suřík, barvy a ochranné nátěry by mohly být jedním ze zdrojů znečištění olovem, které může být i staršího původu. Tak se za nějakou dobu třeba dozvíme výsledky měření a kolik znečištění je v lesních půdách :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2021 20:16 Reaguje na Jarka O.
Chroman byla běžná chemikálie třeba do vody do ústředního topení. Ale takový chroman draselný nebo možná sodný. Chroman olovnatý nevím. To je tuším barevný pigment, tuším žlutý.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.9.2021 19:25
Celé bych to těm retardům zatrhl.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.9.2021 20:38
To je ale slátanina. Navíc název článku má asi navodit dojem že v lesích a blízkém okolí buší snad denně ohňostroje. Jen nechápu jak na cifru 29,2% přišli. Nebo že by prostě chtěli podpořit myšlenku zákazu používaní olova myslivci, skvělou to myšlenku jakéhosi rozumbrady v EU????
Odpovědět

Viktor Šedivý

26.9.2021 22:42 Reaguje na Milan Milan
No to není myšlenka, to je schválená věc.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.9.2021 10:10 Reaguje na Milan Milan
Víte ono je to volovina, ale největší zátěž je z letadel a kamionová doprava, to nikdo neřeší a nevím co se děje tam nahoře co lítají satelity, rakety, to je asi ničení ozonu, jen když se musí proletět. Jedno jeden řidič říkal, že vezl do Španělska snad sklo, přijel tam dostal razítko a jel domu jako ze Španělským nákladem. To mi potvrdil jiný a ten zavezl porcelán do Itálie a další pak od nás nějaké železo na dálnici, ale musel do Německa tam dostal punc na to železo a když to přivezl ptal se toho stavbyvedoucího proč to vozí až z Německa, prý jejich je kvalitnější. Ekologie, že. A ty broky, ocelové jsou nebezpečné, nejen, že budou zvěř zraňovat, nejsou účinné, ta zatahne a bude dlouho umírat, ale to se týká i kuloých ran a to odraz, gto je velice nebezpečné. Poslední je když jste si kousli broku olověného tak jste ho vyplivli, ocelový zlomíte si zub! Myslim si, že olovo se rozkládá velice pomalu a neohrozí tolik prostředí jako ocel, ta zrezne hned. Nedaleko je je jedna malá obec, kde byly trubky olověné, možná sto let, ale nějak jich neubylo, když sem dávali nové potrubí, tak nevim. Naši vědci budou za peníze říkat cokoli, klidně nás prodají, jsou to vědci, tak by měli chtít to lepší, proč tam šli?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.9.2021 10:37 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Co to proboha melete za kraviny...
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.9.2021 11:55 Reaguje na Petr Eliáš
Myslíte, že jsou to kraviny? V čem? Než řeknete, že to je kravina, tak napište co je tady špatně, vím napsal jsem to dost blbě, neříkám, že to olovo neškodí, ale to by ho muselo být mnohem víc, bereme ho přeci z přírody.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.9.2021 12:45 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1. Nejde o žádnou podporu zákazu používání olova. To tu akorát tlačí zdejší diskuzní trollové aby měli o čem žvanit.

2. Samozřejmě, že se letecká a kamionová doprava řeší. A řeší se i rakety a satelity - nedávno to řešila OSN (tuším 2018).

3. Olovo je toxin. Škodí i v stopovém množství.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2021 15:43 Reaguje na Petr Eliáš
1. Možná. 2. Asi ano. 3. Ne. Olovo je kov. Když sníte brok, projde zažívacím taktem a nic se nestane, stejně tak některé anorg. sloučeniny olova tělem projdou a přes ledviny ven. Nejjedovatejší je tetraetylolovo z benzínu. Olověné potrubí nebylo, hlavně když byla voda tvrdá s vyšším obsahem vápníku, závadné. V zemi neoxidovalo, zůstávalo pořád stejné, jak píše p. Ptácník. Kvůli obavám a poukazovaní na toxicitu se postupně vyměnilo hlavně za plasty. Je to dobře.
V článku se dobře čte, že smrkové lesy vytahují z půdy těžké kovy.
Odpovědět

Viktor Šedivý

27.9.2021 19:46 Reaguje na Petr Eliáš
Zákaz používání olova je realitou - v elektronice v pájkách už dost let nesmí být.
Teď v bruseli prošel zákaz olověné munice, takže už nebude možné střílet olověnými broky.
-
Takže můžeme jen hádat, co bude další zakázaná věc pod blbou "olověnou záminkou".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2021 20:18 Reaguje na Viktor Šedivý
Taky už před hodně lety zakázali vyvažovací závaží na pneumatiky z olova. Nyní jsou z nějaké zinkové slitiny.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.9.2021 10:37 Reaguje na Milan Milan
Tak ještě že jste nám poskytl váš odborný posudek. Bez něho by to nešlo. Děkujeme a posíláme klíčenku. ;)
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

27.9.2021 09:56
Dobrý den. Rád bych se spojil s autorem tohoto článku a nevím jak?
Mnohokrát jsem psal o problému,který zde vznikl po r.1992 po rozdělení státních lesů. Je to nepochopitelné. Po rozdělení fima která zajišťuje práce pro LČR má jiný zájem než ochrana lesa. Proto mohla vzniknout tato kalamita řízená státem a jsem rád, že si někdo uvědomuje jaká je to obrovská ekologická kalamita. Psal jsem již dříve jak tato kalamita vznikla a , že to není zaviněné suchem. Sucha zde byla a budou,prostě je to pokaždé jinak. Jako v Bibli 7 let....
Jak vlastně tato kalmita vznikla? Zaprvé LČR si vše ulehčují a tak ideál bylo paseka 1 ha. jak dovoluje zákon, zde se každý rok bortily stěny po větru, vnitřek porostů a odkrytý kraj nejsou připravené na tento extrém. A tak začli kalamity, jen bych se zmínil, když jsem v 87 začal dělat hajnýho tak jsme dělali plochy kolem 30 a. a hodně přemýšlely právě kterou stranu otevřít, západ byl vždy průšvih a pak v létě jih, ideál severovýchod. U LČR si násilý nedělali, zase ne všichni, tímto se omlouvám. Jenže, když přišli bouřky na jaře v r.2006-2008, tehdy LČR dali výpověď firmám co zde dělali a přišlo na výběrové řízení, to se protáhlo až do zimi a kalamita se rozjela. Nové firmy nic nectily, zmlazení jim nic neříkalo a když jsem viděl jak klidně vjeli do zalasněných kultur, hnus. Ještě pak dostali LČR dotaci na zalesnění. A tehdy jsme začli jezdit na výpomoc na Opavsko, zde vše začalo, kalamita zde se rozjela a zničila vše.Pokračovala dál a v r.2008 to samé na Ledečsku.
Kdzž se dostala v ř.2017 na Třebíčsko doufal jsem, že se stát vzpamatuje, omyl. Př. správce na Opavsku, kde dodržovali likvideci, přežil, na Ledečsku a dalších správách správce za to, že to zvládli vyhodili.
Pak najednou ekologie, vozily k nám dřevo 300 km. z Opavska a mi nemohli prodat a to jsme 15 až 60 km. Toho se chytli překupníci, kteří se dostali všude hlavně do ciziny, Rakousko, Čína a pily u nás nás nechali na holičkách. Tedy žádná ekologie, žvásty. Kde jsou ti co se přivazovali na Šumavě. Les na VYSOČINĚ to jspu plíce naše a stát to nechal zničit. Musím se trochu vrátit. Když jsem přišel na Opavsko tak zde se směli těžit pouze souše, to následovalo i u nás, ale právě u nás ti správci to nedodrželi a proto se to zastavilo v r.2009 a oni museli odejít. Na Opavsku to bylo jinak, zde se ničilo, stromy které se loupali se dělat nesměli a z několika málo stromů bylo tisíce kubíků na podzim a pak to šlo celou Moravou a k nám se postupně dovážel brouk, který zde vylétl a pak z Moravské Vysočiny k nám a dnes tu les není. Na jaře příkladně LČR vytěžili les po ůmrtí, který stát zdědil, zhruba 150 m3 a odvezli koncem srpna, tohle dřevo leželo asi 80m od obecního lesa a nyní zde mám min. 1000 m3 napadeného lesa, je mi z toho zle. To jsme přeci po revoluci nechtěli, moje babička říkal, že každá revoluce přinesla lepší změnu, ale tato? Kde?
Ještě k ochranářům. Dřevo se ošetřovalo různými jedy, jsou to jedy, které fungují tak, že si musí kousnout, když těmito jedy stříkáme proti klikorohu borovému. tak si musí kousnout kolem 5mm, ale brouk který leze ze dřeva, se toho jedu skoro ani nedotkne a ještě, když je v larválnim stavu nebo kukly, tak než vyleze tak to již nefunguje, Ale ptáci a brouci co jdou po kůrovci, tak ti zde zahynou, podívejte se na úbytek datla černého a síkorek v lese, nějak nejsou vidě a co brouci, př pestrokroveční mravenčí, ten by měl ráj, ale kde je?
Říkám, že vedení LČR je plně zodpovědné za tuto kalamitu a měli by se zodpovídat a s nimi zřizovatel.
Ještě jsem se chtěl zmínit o těch slavných sítích. Při vykládce jsem viděl jak jeden pán se nedopatřením dotknul sítě a jakou měl spáleninu, pak jsem našel ptáky s upálenými stojáčky v blískosti těchto sítí a jednu pěnkavu ta měla popálené i břížko. Pohybují se zde děti, třeba příměstský les u Světlé n.S. Za další rozvěšují feromony po stromech, prý sem brouka nalákají a zničí. Omyl jděte se podívat, tam kde byl feromon, tak zde skoro brouk není, ale je dál v lese, ale opět vylétl, tam ho nikdo nečekal. Víte v r.2019, když se to rozjelo u ná jsem našel v lese roznošené feromony pod stromem zakopané jen odparníkem nad zemí. Zde byl jeden nebo dva stromy napadené, ale právě v hloubce to bylo nekonrolovatelné. Tak se někomu podařilo zničit moje lesy. Nevím kdo mohl mít zájem, nelze to nikomu dokázat. Právě ale LČR to dělají oficiálně a není nikdo, kdo by to zastavil. Za další firmy nemají zájem o ukončení kalamit. Podívejte se ta obrovská vspousta techniky, harvestory, nákladní auta, to by byl kolaps.
Ptám se těch co o sobě říkají ochránci přírody, co je tedy lepší zachránit co se ještě dá a nebo pokračovat, zavázat si oči a tvrdit, že je tu smrku moc, že právě proto tato kalamita? Víte v jednom lese i v tom největším suchu jsem přejížděl potůček a byl to problém, šlo to jen teréňákem, dnes co zmizel les, voda zmizela. Jeden pan profesor na střední škole, prošel též praksí, než šel učit, říkal, že les funguje jako houba a umí si vodu stáhnout a udržet. Po zásazích LČR, kde se orobírky a prořezávky dělají na řídko a může skrz koruny slunce, bude problé. Přečtěte si zákon z dom Tereziánských, kde se zakazovalo lesníkům otvírat les tak, že se koruny nedotýkají a tím se podporuje odpařování vody a tedy nepřirozeného stavu.
Děkuji.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2021 13:32
Olověné soli mají barvu bílou, žlutou nebo červenou, tak by v levné pyrotechnice kdoví odkud klidně mohly být. 30% zprůměrně v českých emisích ve vzduchu je z pyrotechniky, jestli chápu ten údaj správně. Zajímavé, to je vysoký odhad. To znamená, že celkově těch jiných emisí pokleslo, a to je dobrá zpráva. A vida, další důvod pro domácí živočišnou výrobu a zase hnojení půd hnojem - snížení mobility kovů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.9.2021 16:17 Reaguje na Jarka O.
Nejen snížení mobility kovů, ale také (a to řekl bych významnější) snížení mobility rezidují pesticidů a bránění jejich vyplavování do půdních roztoků a do spodních vod. Říká se tomu půdní ústojnost a je zásadně determinována složením a kvalitou půdní organické hmoty
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.9.2021 20:59 Reaguje na Jakub Graňák
A jak to hnůj s těmi pesticidy zvládne? Kovy chytne do komplexů při zvýšeném pH půd. roztoků. Jak imobilizuje pesticidy?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2021 09:11 Reaguje na Jarka O.
Nikoli hnůj, nýbrž mikrobiální biom a jeho aktivita. Principem jsou tzv. biotransformační reakce (enzymatické), které vedou buď ke zvýšení komplexnosti polutantu, např vlivem konjugačních reakcí, nebo častěji ke zjednodušení struktury polutantu. Běžné jsou i tzv kometabolické degradace, kdy produkt metabolismu jednoho mikroorganismu slouží jako surovina pro metabolismus organismu jiného a to až na úroveň mineralizace daného polutantu. Z toho plyne, jak obrovský význam pro nás živá půdní mikrobiální biodivezita má.
Tyto procesy zahrnují celou řadu reakcí, jako hydrolýza, hydroxylace, dehalogenace, demetylace, deaminace... Takto jsou v půdě (pokud je v dobrém stavu a živoucí) rozkládány běžné pesticidy jako Lindan, Dalapon, Diuron...
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.9.2021 09:29 Reaguje na Jakub Graňák
Díky. Tak chemie společně s biochemií. Vlastně se některé bakterie používají na odstranění např. kadmia z půdy. V tom případě je větsina bioplynek krom těch na odpad téměř přebytečných. Tak by mohly bakterie zvládnout i antibiotika.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.9.2021 17:27 Reaguje na Jarka O.
Rádo se stalo:-) Nejen antibiotika, ale taky takové jobovky jako polyaromatické uhlovodíky.
Na druhou stranu je také dlužno říci, že vlivem bakteriálního metabolismu mohou také vznikat "produkty" výrazně toxičtější než původní polutant a to pro zcela jiné, necílové skupiny rostlin a živočichů. V tomto směru je tudíž na místě velmi precizní, mnohaletý výzkum in vivo nových pesticidů a produktů jejich rozkladu. To v praxi znamená desítky let výzkumu bakteriálního půdního mikrobiomu a jeho vzájemných interakcí. Vzhledem k tomu, že dodnes nám valná většina těchto vztahů uniká, je zcela namístě odvrhnout bohorovnost různých fanatických zastánců používání pesticidů, fachidiotů neochotných připustit si omezenost vlastního i celkového lidského poznání v této oblasti.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

28.9.2021 14:29 Reaguje na Jarka O.
Technická poznámka: Barva soli NESOUVISÍ s barvou plemene. Srovnejte třeba: dusičnan strontnatý (bílá krystalická látka) - barví plamen rudě, dusičnan barnatý (bílá krystalická látka) - barví plamen zeleně; dusičnan vápenatý (bílá krystalická látka) - barví plamen červeně (cihlová červeň) a dusičnan sodný (bílá krystalická látka) - barví plamen žlutě a dusičnan měďnatý (modrá krystalická látka) barví plamen zeleně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.9.2021 15:33 Reaguje na Galipoli Petr
Je to tak, barva plamene závisí na emisních vlnových délkách kovů. Měď modrá nebo zelená apod., jak písete. Možná se olovo už ani nepoužívá, bylo by rozumné se mu vyhýbat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2021 20:24 Reaguje na Jarka O.
Není absolutně žádný důvod používat olovo v pyrotechnice. Olovnaté sloučeniny do pyrotechniky nepřinášejí žádný efekt a kde ano, tak jsou bez potíží nahraditelné jinými látkami bez obsahu olova. Které jsou obvykle dokonce i lepší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.10.2021 11:51 Reaguje na Radim Polášek
Radši jsem to našla, aby nebyly jen domněnky. Důvod je, že azid olovnatý se používá/l samotný nebo ve směsi s jinou olovnatou solí do mnoha rozbušek.Jsou tam výjimky a předtím se používaly soli rtuti. Na barvu ne, na tu je spousta neškodnějších kovů a solí.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

5.10.2021 10:50 Reaguje na Radim Polášek
Sloučeniny olova (pokud se používají) hlavně oxid olovičitý, oxid olovnato-olovičitý, oxid olovnatý nebo chroman olovnatý jsou ve složích jako oxidovadla. Jejich výhodou (patrně) je nízká cena, stabilita a nehygroskopičnost. Nahradit je samozřejmě možné, je to však dražší.....
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.12.2021 07:56
Není to tak dávno, kdy se olovo přidávalo do benzínu.
Odpovědět

Jirka Černý

31.12.2021 14:53 Reaguje na Richard Vacek
Samozřejmě, a z té doby bude pocházet většina toho olova v přírodě. Dnes už bohužel njaké výzkumy nemají žádnou výpovědní hodnotu a výsledky jsou "naohýbané" podle aktuálního zadání. Být to pravda tak by součástí každé rachejtle musel být akumulátor z traktoru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.1.2022 09:41
Včera večer to v Brně vypadalo jak u Verdunu a ty chemikálie, včetne olova i stroncia, budeme dýchat ještě asi dost dlouho.
Nechápu, proč někdo vráží tolik peněz do takové pitomocti, která je všeobecně škodlivá. Nejen chemicky, aly vyděsí ptáky atd. atd.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist