Třetina emisí olova v lesích pochází z odpalování ohňostrojů a pyrotechniky
Označení „těžké kovy“ je v současnosti postupně nahrazováno pojmem „potenciálně rizikové prvky“ (příp. potenciálně toxické prvky). Mezi ně se řadí například kadmium (Cd), měď (Cu), olovo (Pb) nebo zinek (Zn). Do lesních porostů a do lesní půdy se dostávají přirozeně při zvětrávání matečné horniny a také vlivem lidské činnosti z průmyslu, dopravy nebo energetiky, a to ve formě prachového znečistění, rozpuštěné ve srážkách, nebo v plynné formě.
Člověkem produkované emise těchto kovů mohou být vzdušnými proudy transportovány daleko od místa svého původu, rovněž se mohou ukládat na povrch listů (jehlic) stromů a na půdním povrchu, a následně pronikat hluboko do půdního profilu i ve zdánlivě nedotčených lesních oblastech. Mezi nejvýznamnější zdroje těžkých kovů v ovzduší patří na území ČR sektor „veřejná energetika a výroba tepla“. Podíl sektorů „výroba železa a oceli“ byl významný v roce 2018 především u emisí olova (22,5 %). Vliv sektoru „lokální vytápění domácností“ převažoval u emisí kadmia s podílem 50,8 %. Významný podíl na celkových emisích olova tvoří emise z odpalování ohňostrojů a pyrotechniky (29,2 %).
Kontaminace lesních půd může mít vliv na fungování jednotlivých složek ekosystému i ekosystému jako celku. Ovlivňuje mikrobiální aktivitu v půdě, působí toxicky na rostliny a další organismy a přináší také riziko pro vodní zdroje, čímž může v konečném důsledku znamenat riziko také pro člověka.
Na výzkum kontaminace lesních půd v Jeseníkách se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., VÚT v Brně a MENDELU Brno. Jejich cílem bylo vyhodnotit vliv smrku a buku na obsah kadmia (Cd), mědi (Cu), olova (Pb) a zinku (Zn) a další půdní charakteristiky ve svrchních vrstvách půdy v oblasti Jeseníků. Výsledky své práce zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021. Výzkum byl soustředěn na polesí Vápenná a Domašov v majetku Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o., v oblasti Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku.
V současnosti věnují vědci pozornost mapování obsahu potenciálně rizikových prvků v lesních půdách také z důvodu probíhající kalamity podkorního hmyzu. Na rozsáhlých kalamitních holinách se mění vlhkostní i teplotní poměry, dochází ke zrychlenému rozkladu organické hmoty, to vede ke zvýšenému uvolňování CO2 do atmosféry ke změně poměru uhlíku vůči dusíku. Pokles zásoby uhlíku v půdě, zejména ve svrchních půdních horizontech, po holých sečích či po provedeném pěstebním zásahu, byl opakovaně prokázán v řadě studií. Mění se také druhové složení nově přirozeně vznikajících i uměle zakládaných porostů. To vše může mít vliv na rychlost rozkladu organické hmoty, na množství a formu humusu, a tím na mobilitu těžkých kovů.
Právě druhová skladba a prostorové uspořádání zastoupených dřevin v porostu mají výrazný vliv na chemismus lesních půd. Biomasa listoví a jeho kvalita pak předurčují meliorační potenciál konkrétní dřeviny. To je pro lesnickou praxi velmi cenná informace zvláště
- při volbě porostní druhové skladby degradovaných stanovišť či při rekultivacích;
- při volbě dřevin porostů přípravných dřevin během obnovy velkoplošných holin, a to s ohledem na dynamiku odrůstání klimaxových dřevin pod jejich ekologickým krytem; nebo
- při úpravách druhové skladby jako ukazatele stávajících hospodářských souborů, zvláště v současnosti s ohledem na adaptaci lesních porostů ke globální klimatické změně prostřednictvím budoucího zásobení lesních půd živinami.
Při hodnocení rozdílů mezi smrkovými a bukovými porosty v obsahu vybraných těžkých kovů v povrchových vrstvách lesní půdy v Jeseníkách vědci získali tyto poznatky:
- V silně až velmi silně kyselé vrstvě nadložního humusu smrkových porostů se nachází vyšší obsahy kadmia a výrazně nižší obsahy zinku v porovnání se stejnou půdní vrstvou bukových porostů.
- Ve svrchní vrstvě minerální půdy v hloubce 0–2 cm se v bukových porostech nachází významně vyšší obsahy zinku a olova v porovnání se stejnou vrstvou půdy smrkových porostů.
- Obsahy analyzovaných prvků ve dvou hodnocených půdních vrstvách souvisí s obsahem uhlíku a vazbami těžkých kovů na organickou hmotu v lesní půdě. V případě zinku je pravděpodobně významný také vliv pH.
Získané výsledky potvrzují zásadní význam půdní organické hmoty – nejen jako zdroje živin, prostředí pro půdní (mikro)organismy nebo jako půdní složky potřebné pro účinné zadržování vody. Půdní organická hmota má rozhodující význam také pro chování potenciálně rizikových prvků (včetně těžkých kovů), které se v půdě nacházejí, ať je jejich zdrojem matečná hornina, nebo se do půdy dostávají vlivem lidské činnosti.
Vlastnosti půdního prostředí jsou rozhodující také pro mobilitu rizikových prvků. Změny v půdním prostředí způsobené okyselováním půd, zvýšeným vstupem dusíku do lesních porostů, vznikem velkoplošných holin v důsledku kalamit biotického nebo abiotického původu, případně vyvolaných dalšími faktory, mohou vést ke změnám v mobilitě rizikových prvků.
Přečtěte si také |
Jaká budoucnost čeká borové lesy v České republice?Zásoby uhlíku v půdě, zejména v nadložních a svrchních minerálních horizontech, se po kalamitách, holých sečích či pěstebních zásazích výrazně snižují. Proto zejména smrkové porosty, které mají větší potenciál zachytávat atmosférické znečištění než například buky a akumulovat jej v nadložním humusu, mohou vzhledem k masivnímu chřadnutí představovat riziko zvýšeného uvolňování potenciálně toxických látek do vodních zdrojů.
To je třeba mít na zřeteli při plánování obnovy lesa, při změně druhové skladby porostů a při volbě hospodářských opatření.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
Zbyněk Šeděnka
26.9.2021 09:45Radim Polášek
26.9.2021 18:04 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKrejcar Stanislav
27.9.2021 14:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaViktor Šedivý
26.9.2021 17:28V současnosti emitované olovo, které se dostává do oblasti lesů? Nebo se ty podíly týkají olova již v lesích deponovaného?
Martin Macek
2.1.2022 21:15 Reaguje na Viktor ŠedivýRadim Polášek
26.9.2021 17:58Navíc olovo je těžký prvek a jeho emise vypadávají ze vzdušných proudů velmi rychle, tudíž největší kontaminace nějakým olovem z ohňostrojů by byla v místech jejich provozování, tedy ve městech, městských parcích a lesících.
Když emise olova z dob, kdy se používal olovnatý benzín, byly v převážné většině v těsné blízkosti silnic do cca 10 - 20 metrů od silnic a třeba už 50 metrů daleko od silnic bylo prostředí prakticky čisté, emise stejného olova asi těžko mohly doplout z měst desítky až stovky kilometrů daleko do nějakých lesnatých horských a podobných oblastí.
Viktor Šedivý
26.9.2021 18:15 Reaguje na Radim PolášekMimoto zjištění jsou v rozporu s bruselskou politikou, která jasně zjistila největšího olovnatého škůdce - broky. Ty to jsou, ty otravují celý svět olovem!
Zbyněk Šeděnka
26.9.2021 19:48 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
26.9.2021 19:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
26.9.2021 20:43 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
26.9.2021 22:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAle to je jen dobře, protože to znamená, že (poté, co se ukáže, že brokovnice se železnými broky je k ničemu) poklesne počet střelných zbraní mezi obyvateli. A o to jde především.
-------
„Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“ George Orwell
Galipoli Petr
26.9.2021 21:58 Reaguje na Radim PolášekGalipoli Petr
28.9.2021 18:01 Reaguje na Radim PolášekJarka O.
28.9.2021 18:40 Reaguje na Galipoli PetrMožná ale že suřík, barvy a ochranné nátěry by mohly být jedním ze zdrojů znečištění olovem, které může být i staršího původu. Tak se za nějakou dobu třeba dozvíme výsledky měření a kolik znečištění je v lesních půdách :-)
Radim Polášek
30.9.2021 20:16 Reaguje na Jarka O.Milan Milan
26.9.2021 20:38Viktor Šedivý
26.9.2021 22:42 Reaguje na Milan MilanFRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.9.2021 10:10 Reaguje na Milan MilanFRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.9.2021 11:55 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
27.9.2021 12:45 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK2. Samozřejmě, že se letecká a kamionová doprava řeší. A řeší se i rakety a satelity - nedávno to řešila OSN (tuším 2018).
3. Olovo je toxin. Škodí i v stopovém množství.
Jarka O.
27.9.2021 15:43 Reaguje na Petr EliášV článku se dobře čte, že smrkové lesy vytahují z půdy těžké kovy.
Viktor Šedivý
27.9.2021 19:46 Reaguje na Petr EliášTeď v bruseli prošel zákaz olověné munice, takže už nebude možné střílet olověnými broky.
-
Takže můžeme jen hádat, co bude další zakázaná věc pod blbou "olověnou záminkou".
Radim Polášek
30.9.2021 20:18 Reaguje na Viktor ŠedivýPetr Eliáš
27.9.2021 10:37 Reaguje na Milan MilanFRANTIŠEK PTÁČNÍK
27.9.2021 09:56Mnohokrát jsem psal o problému,který zde vznikl po r.1992 po rozdělení státních lesů. Je to nepochopitelné. Po rozdělení fima která zajišťuje práce pro LČR má jiný zájem než ochrana lesa. Proto mohla vzniknout tato kalamita řízená státem a jsem rád, že si někdo uvědomuje jaká je to obrovská ekologická kalamita. Psal jsem již dříve jak tato kalamita vznikla a , že to není zaviněné suchem. Sucha zde byla a budou,prostě je to pokaždé jinak. Jako v Bibli 7 let....
Jak vlastně tato kalmita vznikla? Zaprvé LČR si vše ulehčují a tak ideál bylo paseka 1 ha. jak dovoluje zákon, zde se každý rok bortily stěny po větru, vnitřek porostů a odkrytý kraj nejsou připravené na tento extrém. A tak začli kalamity, jen bych se zmínil, když jsem v 87 začal dělat hajnýho tak jsme dělali plochy kolem 30 a. a hodně přemýšlely právě kterou stranu otevřít, západ byl vždy průšvih a pak v létě jih, ideál severovýchod. U LČR si násilý nedělali, zase ne všichni, tímto se omlouvám. Jenže, když přišli bouřky na jaře v r.2006-2008, tehdy LČR dali výpověď firmám co zde dělali a přišlo na výběrové řízení, to se protáhlo až do zimi a kalamita se rozjela. Nové firmy nic nectily, zmlazení jim nic neříkalo a když jsem viděl jak klidně vjeli do zalasněných kultur, hnus. Ještě pak dostali LČR dotaci na zalesnění. A tehdy jsme začli jezdit na výpomoc na Opavsko, zde vše začalo, kalamita zde se rozjela a zničila vše.Pokračovala dál a v r.2008 to samé na Ledečsku.
Kdzž se dostala v ř.2017 na Třebíčsko doufal jsem, že se stát vzpamatuje, omyl. Př. správce na Opavsku, kde dodržovali likvideci, přežil, na Ledečsku a dalších správách správce za to, že to zvládli vyhodili.
Pak najednou ekologie, vozily k nám dřevo 300 km. z Opavska a mi nemohli prodat a to jsme 15 až 60 km. Toho se chytli překupníci, kteří se dostali všude hlavně do ciziny, Rakousko, Čína a pily u nás nás nechali na holičkách. Tedy žádná ekologie, žvásty. Kde jsou ti co se přivazovali na Šumavě. Les na VYSOČINĚ to jspu plíce naše a stát to nechal zničit. Musím se trochu vrátit. Když jsem přišel na Opavsko tak zde se směli těžit pouze souše, to následovalo i u nás, ale právě u nás ti správci to nedodrželi a proto se to zastavilo v r.2009 a oni museli odejít. Na Opavsku to bylo jinak, zde se ničilo, stromy které se loupali se dělat nesměli a z několika málo stromů bylo tisíce kubíků na podzim a pak to šlo celou Moravou a k nám se postupně dovážel brouk, který zde vylétl a pak z Moravské Vysočiny k nám a dnes tu les není. Na jaře příkladně LČR vytěžili les po ůmrtí, který stát zdědil, zhruba 150 m3 a odvezli koncem srpna, tohle dřevo leželo asi 80m od obecního lesa a nyní zde mám min. 1000 m3 napadeného lesa, je mi z toho zle. To jsme přeci po revoluci nechtěli, moje babička říkal, že každá revoluce přinesla lepší změnu, ale tato? Kde?
Ještě k ochranářům. Dřevo se ošetřovalo různými jedy, jsou to jedy, které fungují tak, že si musí kousnout, když těmito jedy stříkáme proti klikorohu borovému. tak si musí kousnout kolem 5mm, ale brouk který leze ze dřeva, se toho jedu skoro ani nedotkne a ještě, když je v larválnim stavu nebo kukly, tak než vyleze tak to již nefunguje, Ale ptáci a brouci co jdou po kůrovci, tak ti zde zahynou, podívejte se na úbytek datla černého a síkorek v lese, nějak nejsou vidě a co brouci, př pestrokroveční mravenčí, ten by měl ráj, ale kde je?
Říkám, že vedení LČR je plně zodpovědné za tuto kalamitu a měli by se zodpovídat a s nimi zřizovatel.
Ještě jsem se chtěl zmínit o těch slavných sítích. Při vykládce jsem viděl jak jeden pán se nedopatřením dotknul sítě a jakou měl spáleninu, pak jsem našel ptáky s upálenými stojáčky v blískosti těchto sítí a jednu pěnkavu ta měla popálené i břížko. Pohybují se zde děti, třeba příměstský les u Světlé n.S. Za další rozvěšují feromony po stromech, prý sem brouka nalákají a zničí. Omyl jděte se podívat, tam kde byl feromon, tak zde skoro brouk není, ale je dál v lese, ale opět vylétl, tam ho nikdo nečekal. Víte v r.2019, když se to rozjelo u ná jsem našel v lese roznošené feromony pod stromem zakopané jen odparníkem nad zemí. Zde byl jeden nebo dva stromy napadené, ale právě v hloubce to bylo nekonrolovatelné. Tak se někomu podařilo zničit moje lesy. Nevím kdo mohl mít zájem, nelze to nikomu dokázat. Právě ale LČR to dělají oficiálně a není nikdo, kdo by to zastavil. Za další firmy nemají zájem o ukončení kalamit. Podívejte se ta obrovská vspousta techniky, harvestory, nákladní auta, to by byl kolaps.
Ptám se těch co o sobě říkají ochránci přírody, co je tedy lepší zachránit co se ještě dá a nebo pokračovat, zavázat si oči a tvrdit, že je tu smrku moc, že právě proto tato kalamita? Víte v jednom lese i v tom největším suchu jsem přejížděl potůček a byl to problém, šlo to jen teréňákem, dnes co zmizel les, voda zmizela. Jeden pan profesor na střední škole, prošel též praksí, než šel učit, říkal, že les funguje jako houba a umí si vodu stáhnout a udržet. Po zásazích LČR, kde se orobírky a prořezávky dělají na řídko a může skrz koruny slunce, bude problé. Přečtěte si zákon z dom Tereziánských, kde se zakazovalo lesníkům otvírat les tak, že se koruny nedotýkají a tím se podporuje odpařování vody a tedy nepřirozeného stavu.
Děkuji.
Jarka O.
27.9.2021 13:32Jakub Graňák
27.9.2021 16:17 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
27.9.2021 20:59 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.9.2021 09:11 Reaguje na Jarka O.Tyto procesy zahrnují celou řadu reakcí, jako hydrolýza, hydroxylace, dehalogenace, demetylace, deaminace... Takto jsou v půdě (pokud je v dobrém stavu a živoucí) rozkládány běžné pesticidy jako Lindan, Dalapon, Diuron...
Jarka O.
28.9.2021 09:29 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
28.9.2021 17:27 Reaguje na Jarka O.Na druhou stranu je také dlužno říci, že vlivem bakteriálního metabolismu mohou také vznikat "produkty" výrazně toxičtější než původní polutant a to pro zcela jiné, necílové skupiny rostlin a živočichů. V tomto směru je tudíž na místě velmi precizní, mnohaletý výzkum in vivo nových pesticidů a produktů jejich rozkladu. To v praxi znamená desítky let výzkumu bakteriálního půdního mikrobiomu a jeho vzájemných interakcí. Vzhledem k tomu, že dodnes nám valná většina těchto vztahů uniká, je zcela namístě odvrhnout bohorovnost různých fanatických zastánců používání pesticidů, fachidiotů neochotných připustit si omezenost vlastního i celkového lidského poznání v této oblasti.
Galipoli Petr
28.9.2021 14:29 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.9.2021 15:33 Reaguje na Galipoli PetrRadim Polášek
30.9.2021 20:24 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
1.10.2021 11:51 Reaguje na Radim PolášekGalipoli Petr
5.10.2021 10:50 Reaguje na Radim PolášekJirka Černý
31.12.2021 14:53 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
1.1.2022 09:41Nechápu, proč někdo vráží tolik peněz do takové pitomocti, která je všeobecně škodlivá. Nejen chemicky, aly vyděsí ptáky atd. atd.