Jaká budoucnost čeká borové lesy v České republice?
V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %). Za poslední dekádu se však zastoupení borovice snížilo o 1,4 % (31 tis. ha).
Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně. Z hlediska obnovy borových porostů je také významná situace s produkcí semenného materiálu. Borovice v posledním období plodí podprůměrně a v nejbližších letech bude nutné zajistit sběr osiva.
Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby. Správci a majitelé lesů budou muset na tuto skutečnost reagovat, přičemž je zřejmé, že používané pěstební postupy při obnově a výchově borových porostů nebudou vždy dostačující.
Odborníci z Výzkumné stanice Opočno proto shromáždili nové poznatky pěstebního výzkumu borových porostů, zjištěné v našich podmínkách či v obdobných lokalitách v zahraničí, které mohou pomoci při řešení současné situace v borových oblastech.
Například borovice lesní se dlouhodobě zdála být odolná vůči suchu díky své široké ekologické amplitudě a schopnosti růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalních ostrožnách z nejrůznějších hornin.
V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek. Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům, včetně napadení jmelím.
Ovlivňování zdravotního stavu mladých lesů pomocí pěstebních zásahů je efektivní či pozitivní tehdy, pokud vede ke zlepšení přírůstu a vitality dřevin po jejich provedení.
Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Například kořenový systém borovice se ve směsi s dubem vyvíjí lépe než v čistém boru a to může mít vliv na dominantní postavení borovice v porostních směsích.
Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Snížení zakmenění porostu také výraznou měrou zlepšuje znovuobnovení tloušťkového přírůstu po přísušku, a to díky zvýšené dostupnosti vody v půdním profilu.
Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %. To se projevilo i ve vlhkosti půdy pod sledovanými porosty, která byla až šest let v povrchové vrstvě ca o 20–30 % vyšší pod porostem s výchovou ve srovnání s kontrolou bez zásahu.
Z aktuálních doporučení pro pěstování borových porostů lze vyzdvihnout:
- Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. Na některých stanovištích lze využít i přirozenou obnovu pod clonou mateřského porostu.
- Při obnovních těžbách se bude diferencovaně přistupovat k možnosti využití těžebních zbytků a následné přípravy půdy, zejména v podmínkách chudých a kyselých stanovišť nižších poloh.
- V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu. Přímo pro stanoviště ohrožovaná suchem jsou zpracována kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní.
- Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů. Diferencovaně, podle stanovišť, kde je borovice pěstována, lze využít ke smíšení různé druhy dřevin s meliorační a zpevňující účinností.
- Mají-li nově zakládané porosty s převahou borovice plnit všechny požadované funkce (včetně funkce produkční), musí vznikat v dostatečné hustotě a musí jim být věnována náležitá péče již v době před prvními výchovnými zásahy.
- Navazující výchova porostů s borovicí lesní je důležitá zejména u prvních zásahů, které mají největší efekt na zlepšení růstových podmínek.
Více informací o budoucnosti borových lesů můžete získat ve Zpravodaji ochrany lesa 2020, který je ke stažení zde.
Na webových stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti je možno nalézt a stáhnout si celou řadu certifikovaných metodik věnovaných problematice pěstování borovice lesní.
LP 2018/4: Pěstební a ekonomické aspekty clonné obnovy borovice lesní
LP 2017/12: Pěstební postupy pro borové porosty 1. a 2. lesního vegetačního stupně
LP 2016/18: Metody stanovení množství nadzemní biomasy borovice lesní
LP 2013/05: Výchova porostů borovice lesní
LP 2013/07: Pěstební opatření k udržení kvality borových mlazin
LP 2012/06: Kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní pro stanoviště ohrožovaná suchem
Přečtěte si také |
Boubínský Král smrků padl před padesáti lety. Nynější nejvyšší strom v pralese se jeho výšce blížíreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (75)
Milan Milan
12.12.2020 08:25Majka Kletečková
12.12.2020 10:41 Reaguje na Milan MilanPavel Jeřábek
13.12.2020 23:17 Reaguje na Milan MilanJakub Graňák
14.12.2020 08:01 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Hanzl
14.12.2020 07:48 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
12.12.2020 11:26listnáče to bez péče o les nepřežijí. Naši předci už kdysi věděli, že
lepší je časný preventivní zásah, než hašení požáru. Pečlivě vyhledávali
po celý rok napadené stromy a ihned je vytěžili a zpracovali. Stromy
odkorňovali na místě a kůru s larvami pálili na hromadách klestí. Dnes
si ho doslova množíme bezzásahovostí a výběrovými řízeními, které pak
už řeší pouze mrtvé stromy s vylétlými brouky. Nesmysly a ba i bludy
o mocné matce přírodě. Ano, ono to nějak dopadne, ale jak? Budou to
lesy jak je známe dosud, nebo pralesy se změtí padlých stromů bez
dřevní hmoty vhodné ke zpracování cyklicky se rozvíjející a nebo
degradující, či dokonce řídké suché lesy bez dosavadní vodozádržné
funkce pro přírodu. O tom se rozhoduje už nyní pro budoucí generace
a chyby pocítí naplno až oni. Možná nás pochválí, možná zhaní a nebo
si přivyknou na novou situaci. Pokusy na přírodě se mají dělat na
malých územích, ale plošně se mohou vymstít.
pavel peregrin
12.12.2020 13:58 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
12.12.2020 18:07 Reaguje na Břetislav Machaček"1620, 1690, 1720, 1780, 1820, 1870, 1920, 1990 - to jsou období, kdy v horských smrčinách na Šumavě odumřelo větší množství dospělých smrků. Často je vyvracel silný vítr, nebo zahubil lýkožrout smrkový. Horské smrky odumíraly v minulosti poměrně často a ve stejnou dobu na různých plochách. Zjištěné roky se navíc statisticky významně podobaly rokům, kdy víme, že se na Šumavě vyskytla vichřice."
Problém se neukrývá v nějaké bezzásahovosti, nebo výběrovkách (to už jsou jen bezvýznamné detaily), nýbrž v nevhodné druhové skladbě, která v kombinaci s velkou rozlohou, vytvoří při příznivých podmínkách (rozsáhlá vichřice, suché roky...) neřešitelnou kalamitu, kterou není schopen nikdo zvládnout, leda by jste celý národ po Kyrilovi nahnal do lesa. Každá monokultura je z definice nestabilní, proto "příroda miluje rozmanitost", viz různé výzkumy potvrzující, že stabilita je přímo úměrná míře diverzity.
Šílený sadař
12.12.2020 19:13 Reaguje na Jakub GraňákSvatá Prostoto
14.12.2020 12:26 Reaguje na Šílený sadařBřetislav Machaček
13.12.2020 10:38 Reaguje na Jakub Graňákzáleželo na rychlosti s jakou se kalamita zvládla. S pouhými
sekerami, obyčejnými břichatkami, koňmi a plavebními kanály
ty kalamity zvládli a znovu lesy obnovili. Dnes tam dřevo
mnohde leží dosud jako vzorový příklad tkzv. přirozeného cyklu lesa. Budiž, ale nálet se rekrutuje ze semenných stromů, které přečkaly a většina semenáčů jsou opět smrky, tudíž se situace bude po čase znovu opakovat. Pokud znáte
les, tak pochopíte vztah mezi listnáči a jehličnany
v zápoji. Vítězí ten, který má rychlejší růst a kdo stíní
více tomu druhému. To bych musel zasáhnout a uměle ho
zvýhodnit( probírka).Když nezasáhnu proti škůdci, či chorobě některého z nich, tak degraduje a ten druhý zvítězí. Nyní
záleží, zda zvítězí ten s rychlým růstem a nebo ten odolný
vůči škůdcům. V pralese je to zcela přirozený vývoj, ale
je otázkou, zda je to aplikovatelné všude. Náhrada smrků
listnáči bude mít vliv na rychlost odtávání sněhu, na
tkzv. vyčesávání vlhkosti z mraků a na odpar vody z pod
neolistěných stromů. Vím, že smrky nemají v mnoha místech
svoje původní stanoviště a bylo to dáno potřebou v době
jejich výsadby. Dnes už to nehraje rozhodující roli, ale nepropadejme iluzi, že to listnáče zachrání. I ony se
stanou terčem škůdců a chorob a může to být zničující.
Pamatuji na vymírání jilmů, nyní jasanů, napadení vrb,
lip a topolů jmelím, na žír listů u dubů, jírovců ,
žír kořenů dubů larvami brouků a buku hraboši.
Není to suchem, ale opět koncentrací škůdců a chorob
v dané oblasti. S globalizací přestává být ochranou
izolace postižených oblastí a budou častější i škůdci
a choroby "z dovozu". Nedělám si tak iluze o tom, že
jsme problém s lesy vyřešili tím, že to zachrání ty
listnáče. Jak jsem to už psal výše. Pravdu zjistí až generace po nás, tak jako my vidíme ty chyby našich
předků a mnohdy už i ty naše. Obávám se tak toho, aby
nás další generace neoznačily za pomatence, kteří se
zhlédli v nějaké nové teorii. Jinak pro pana Šíleného
Sadaře tolik, že chybujících mudrců zažil Svět už mnoho
a ukvapené uvádění teorie do praxe je často na škodu.
Jako sadař vidíte kam dospělo šlechtění ovoce a jeho
stále menší odolnost vůči škůdcům a chorobám. Staré
odrůdy přežívají bez postřiků a s poměrně vyrovnanou
produkcí. Vysokokmeny se hůře češou, ořezávají, ale zase
netrpí přízemními mrazy a okusem zvěří. To dnešní
zákrsky a sloupovky vyžadují neustálou ochranu před
vším, co jsem popsal a stal se z toho kolotoč postřiků
a ochrany před jarními mrazíky či letním krupobitím
a vzhledem k plytkému zakořenění i suchu. Dobrý úmysl
se tak ukazuje jako nový problém. Takže ne vše, co už
lidé vymysleli je ideální a určitá dávka opatrnosti
neškodí nikdy. Nikdo z nás neví, jaký bude mít vliv
na místní klima náhrada jehličnanů listnáči a zda tu
nebudou častější povodně při oblevách a přívalových
deštích. Něco málo tomu napovídá to, že před změnou
z listnatých lesů na jehličnaté lidé stavěli obydlí
dále od řek. Po té pomalu osídlovali přímo břehy
a možná se budou muset od těch břehů zase stěhovat.
Vodozádržná funkce lesů je násobně větší než těch
spásných mokřadů, proti kterým nic nemám. Pouze v nich
vidím doplněk a ne ten základ, jak zpomalit odtok
srážek. Na prvém místě je les, pak pole, louky a až
pak mokřady, poldry a přehrady. Pokud srážky nezpomalí
lesy, louky a pole, tak to ostatní to nezachrání.
Jakub Graňák
13.12.2020 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekPs: všimněte si že používám termín smíšené, nikoli listnaté, jehličnany mají stoprocentně v naší krajině místo, ostatně na řadě lokalit s extrémními podmínkami budou dominovat i v budoucnu, na většině dnešních výměr však mají perspektivu pouze jako přimísené dřeviny
Břetislav Machaček
13.12.2020 18:11 Reaguje na Jakub Graňákdříve nebo později na mýtní věk jednotlivých
druhů dřevin. Různé dřeviny ho mají různý a
o šetrné výběrové těžbě si do budoucna nechejme zdát. Ta je náročná na ruční lidskou práci,
šetrné přibližováni a přesto bude docházet na poškození ostatních dřevin a tím nabídce houbám
a škůdcům. Pak tu bude dosadba po vykácených
stromech a pak zase kácení těch později vyzrálých
a poškození nově vysazených stromů. Ochrana
takových sazenic před okusem nebude oplocenkou
celé plošné výsadby, ale pracnou ochranou
jednotlivých sazenic. Proč si myslíte, že naši
předci šli u hospodářských lesů cestou
stejnověkých monokultur? Protože byla výsadba
a ochrana jednodušší, lépe se ten les"vychovával",
rostlo v něm rovné pilařsky hodnotné dříví
a mýtní těžba mohla být plošná bez poškození
jiných stromů, než je tomu u smíšených porostů
různých věkových kategorií. Amazonský prales
se taky netěží pouze výběrově, ač je zájem
pouze o některé dřeviny. Těží se mýtně při
nabídce levného zbylého dřívi třeba těm zemím, které si jeho spalováním plní limity OZE. Tak
nějak budou "výnosné" smíšené lesy. Pár stromů
bude draze prodáno k pilařskému zpracování a ten
zbytek levně spálen ve formě štěpky, pelet atd.
Možná, že i odtamtud ten vítr věje, aby byl
zajištěn zdroj nekvalitní dřevní hmoty i do
budoucna. Já bych hospodářský smíšený les spíše
viděl jako dílce s jednotlivými stejnověkými
monokulturami bez těch výše popsaných rizik , rovněž tak těžitelné a znovu osázené stejnověce
a monokulturně.
Les není jen neprodukční krajinářský prvek a při
absenci produkčních lesů může v budoucnu nastat nedostatek řeziva. Dřevo je snadno recyklovatelný
materiál a z pilařsky podřadného dřeva bude možno vyrábět pouze dřevotřískové panely plné chemických pojiv a ty už nebudou snadno recyklovatelné jako
masiv. Ač je dnes dříví přehršel, tak pilařsky hodnotného moc není. Na řetězový most u Stádlece
se musely na mostovku dovézt dubové trámy až ze Slovinska, protože sehnat takové dříví u nás bylo nemožné. Takže jako plíce ten les bude stačit,
ale na obnovu památek budeme asi dříví dovážet.
Smíšený les beru, ale s monokulturními dílci bez toho promísení všeho se vším a v různém mýtním
věku. Tím bude zaděláno na další problémy, pokud není cílem do budoucna prales i tam.
Jan Škrdla
13.12.2020 21:43 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Jeřábek
13.12.2020 23:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
14.12.2020 22:25 Reaguje na Pavel JeřábekJan Škrdla
13.12.2020 22:02 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
14.12.2020 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.12.2020 10:21 Reaguje na Jakub Graňákjste můj příspěvek četl pozorně a viděl,
že pouze nekritizuji, ale nabízím i řešení toho "smíšeného" lesa, ale
v rámci těch oddělených dílů s věkově
a monokulturně vysazenými dřevinami. Nemám nic ani proti částem lesů zcela smíšených s přibližně stejným růstovým potenciálem pro jeho společnou mýtní těžbu. Pouze nefandím směsi mnoha druhů
v jednom dílu, protože bude problém s výchovou lesa i těžbou. Představte si třeba těžbu borovice v mýtním věku mezi duby, které jsou stěží v polovině mýtního věku. Položit tu borovici bude i pro kvalifikovaného dřevorubce bez rizika "věšáku"v zápoji dřevin složitá a lze očekávat značné poškození těch dubů a ostatních dřevin. Musíme navíc uvažovat, že za 100 let nebude zájem o jakoukoliv těžkou ruční práci a těžkou technikou nebude taková těžba realizovatelná. Nedělejme si iluze, že se k nám bude hrnout levná pracovní síla ochotná provádět takovou těžbu a bude problém vytěžit pouze uhynulé stromy. Je to sice les blízký přírodě, ale ta se vyznačovala pralesní formou, která má k hospodářskému lesu daleko a není snad cílem mít pouze pralesy.
Navíc nechci kazit radost ekologům z
výsadby nových smíšených lesů, protože
vlastníci je sice takto založí, ale
po čase budou les vychovávat podle
ekonomických uklazatelů. Vyřežou tak
dřeviny pomalu rostoucí a málo žádané.
Nakonec tak po těchto zásazích může
být z lesa opět les monokulturní
s malou příměsí jiných lukrativních
dřevin. Navíc náhrada krátkověkých
dřevin ve vzrostlém lese dlouhověkých
je iluzorní jak z hlediska ochrany,
tak růstového potenciálu. Uvolněný
prostor rychleji zaplní novým
obrostem stávající dřeviny, než ty
mladé stromy. Opět tak tu bude ta
monokultura a nic jiného. Chce to
pouze pozorovat, co se s lesem děje
při takových zásazích, kdy uvidíte,
že ty zbylé staré stromy zastíní prostor tak dokonale, že ty mladé nemají nárok zdárně růst. Je to pouze realistický pohled na tuto situaci a návod, jak předejít novým chybám, pokud ty chyby nejsou záměrem. Nevím proč nemůže být hospodářský les členěn do více monokulturních celků a je trendem ta kompletní promísenost. Vždyť každá dřevina požaduje jinou půdu a jiné množství vody v podloží a vždy se
sázelo podle toho. Musím se tak pouze smát nad tím novým trendem,který
"vyrábí" zase nový problém do
budoucna. K smíchu to ale není.
I v pralese se semenný velikán obklopí
svými potomky a nedovolí tam růst
jiným konkurenčním dřevinám a to je
prazáklad těch mnou popisovaných monokulturních celků. Řízené promísení je stejný nesmysl jako monokulturně osadit celý les a to i z hlediska ptáků a zvěře, která bude v zimě vyhledávat smrkové či borové houštiny k odpočinku a naopak hledat potravu ve skupinách dřevin s
potravní nabídkou. Mišmaš nesplní ani
jedno z toho.
Jakub Graňák
14.12.2020 11:39 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Jeřábek
13.12.2020 23:34 Reaguje na Jakub GraňákNicméně, protože se po Světové válce rozšířila grafióza jilmů, která postupně během několika desetiletí zlikvidovala většinu starých jilmů v lesích, tak je prakticky neznáte a nevnímáte.
Ale třeba naší praprapravnuci zas krásné jilmy v lesích uvidí. I když pořád to bude malý počet.
Jakub Graňák
14.12.2020 08:27 Reaguje na Pavel JeřábekCo se týče "cennosti" není divu vzhledem estetickým kvalitám, obzvláště kořenovice
vaber
13.12.2020 10:10nově vysazené stromy a hlavně borovice ,mají dnes převážně jen vytáhlé slaboučké lámající se kmínky,ze kterých už pořádný zdravý strom nemůže vyrůst, proto je tolik polomů
někdy tom vypadá, že kdysi mohutné rostliny, jako stromy , degenerují na křoví ,proč?
Břetislav Machaček
13.12.2020 11:09 Reaguje na vaberpřírodní samovýsev musí buď regulovat člověk probírkou a ponecháním
perspektivních jedinců a nebo to "řídí" příroda tak, že ze stromů
vzniká křoví a les křehké tyčoviny, kterou pak pokácí i silnější
vítr. Ony ty velké borovice kdysi někdo opečovával i v těch kopcích
a doplatily nyní na sucho a na to, že je v mýtním věku v těch skalách nikdo nevytěžil, když svým vzrůstem spotřebovaly více vody
a živin, než jim to skalnaté podloží bylo schopno dopřát. I bonsaj
musíte buď vypěstovat od sazenice a nebo i ze staršího stromu,
když ji radikálně zbavíte zelené hmoty, aby ji vystačil květináč
ke skromnému růstu. V chudé a suché půdě není životní prostor pro velké množství starých stromů a tak umírají, aby umožnily růst novým. Pak záleží na lidech, zda tam budou chtít zase stávající les a nebo se spokojí s křovisky a náhodnými velikány. Hospodářský les je dílem člověka a zbytek je pouze prales. Na to musí lidé myslet, když rozhodují o bezzásahovosti a nebo o lese vhodném pro procházky se sběrem hub a borůvek. Ve změti padlin, křovin, houštin z náletů
a se stojícími souškami hrozícími pádem, se procházet už nikdo nebude bez mačety a přilby na hlavě. Obojí je les, ale záleží na tom, jakou představu o něm kdo má.
vaber
14.12.2020 09:57 Reaguje na Břetislav Machačekale dnes to člověk nedovolí a likviduje přirozený výběr a všude tam kde nefunguje přirozený výběr nastupuje degenerace
někdo, tedy člověk, chce čistý a upravený les ,ale ostatní život ve volné přírodě, živočichové i rostliny ,takové prostředí nechtějí,
chceme zdravou přírodu ,ale hospodářský les ji nevytvoří a my jiné lesy nemáme ,to platí i pro první zonu v NP a bezzásahovost někteří považují za největší zlo,
představu o lese můžeme mít jakoukoliv ,ale musíme brát v úvahu i to co je dobré pro přírodu
Břetislav Machaček
14.12.2020 10:46 Reaguje na vaberstane bez lidského zásahu, ale varuji před rychlými
soudy po pár létech a s aplikací i na zbytek NP.
Na pokusy je to příliš cenná lokalita s velkým
dosahem na široké okolí. Se stromovými a keřovými
patry máte pravdu potud, pokud se nejedná o
výsledek pěstební činnosti. Tak mohou skončit i
dnes vysazené pomalu rostoucí stromy v zápoji
s těmi rychle rostoucími. To bude jenom trochu
jiná monokultůra s podrostem z cílené výsadby.
Podobnou funkci nahradí bez nákladů i nálet
a tak je třeba přemýšlet nad tou skladbou
porostu. Zbytečná práce postrádá smysl, ač je
třeba i výplodem "odborníků".
Jakub Graňák
13.12.2020 11:54 Reaguje na vaberpavel peregrin
13.12.2020 20:32 Reaguje na Jakub GraňákJan Škrdla
13.12.2020 21:14 Reaguje na pavel peregrinJinak výtěžnost směsi nemusí být nižší než u monokultury, např. díky druhům které zlepšují půdní vlastnosti (meliorační dřeviny), nebo díky stromům, které plní výchovnou funkci pro hlavní dřeviny. Pravdou je, že je potřeba změnit způsob hospodaření, což je hlavním kamenem úrazu.
Lukáš Kašpárek
14.12.2020 07:07 Reaguje na Jan ŠkrdlaČlověk první krajině vzal úplně vše co jí dělalo krajinou a teď se hrozně diví..... žeprej člověk moudrý..... hahahahaha
Lukáš Kašpárek
14.12.2020 07:11 Reaguje na pavel peregrinZ vašeho vyjadřování je patrný váš přístup... nevím jestli si to uvědomujete....
pavel peregrin
14.12.2020 07:32 Reaguje na Lukáš KašpárekJakub Graňák
14.12.2020 10:01 Reaguje na pavel peregrinPárkrát jsem dostal i řemenem např. když jsme s klukama přestavěli stoh klasických malých kvádrových balíků do podoby hradu
pavel peregrin
14.12.2020 11:13 Reaguje na Jakub GraňákHunter
14.12.2020 14:51 Reaguje na pavel peregrinJakub Graňák
14.12.2020 08:50 Reaguje na pavel peregrinNapadá mě jeden podobný příklad (i když lehce odlišný) z "agrooblasti". Na přelomu 19 a 20 století byla do Evropy zatažena mšička révokaz (škůdce kořenového systému), ve Francii během pár let zmizely všechny vinice, i přes veškerou snahu nebylo možné tento ,podobně jako kůrovci skrytě žijící druh, brzdit. Došlo tím k obrovským národohospodářským škodám. Řešení bylo až štěpování na odolné americké podnože.
V situacích, kdy (ať už z neznalosti, nebo ignorance) dojde k podobným kalamitním jevům nám prostě nezbývá nic jiného, než "to všechno vyklučit" a začít znovu a lépe. Splést se může každý, ale skutečně nebezpečné je tu chybu opakovat a domnívat se, že tentokrát to dopadne jinak.
Jakub Graňák
14.12.2020 09:50 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
14.12.2020 10:31 Reaguje na Jakub Graňákproblémem než kůrovec. Ale nechci vám
brát iluze. Václavka (prý podruh)roste
i na některých listnáčích a to velmi
hojně. Mi dokonce na dvoře z pilin
zapadlých do trávy z bříz zahubených
touto houbou. Nově jsem dnes reagoval "výše" na váš dnešní příspěvek z 08.17.
Děkuji za slušnou a věcnou diskusi
kterou jiní nedokážou.
Jakub Graňák
14.12.2020 11:44 Reaguje na Břetislav MachačekTaktéž děkuji za diskusi, alespoň ten čas v karanténě trávím smysluplně:-)
Radim Polášek
15.12.2020 09:43 Reaguje na Břetislav MachačekKaždopádně ale nedoporučuji václavku ze smrku z lesa dávat na zahradu.
Milan G
16.12.2020 00:04 Reaguje na Radim PolášekVáclavku jsem vždy nacházel na pařezech a ještě k tomu museli už uhnívat , nikdy ne na ,,nových,, pařezech.
Netvrdím, že neroste/parazituje/ na kořenech silných stromů, ale to jsem viděl za ty desítky let co chodím do lesa snad dvakrát.
Svatá Prostoto
14.12.2020 12:43 Reaguje na Jakub GraňákTam je otázkou, co je příčinou a co následkem, protože pokud by se vámi uváděné činilo průběžně a od samého počátku, tak by dle mého soudu ta kalamita zdaleka nedosáhla stávajících rozměrů.
Jakub Graňák
14.12.2020 13:40 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
14.12.2020 12:39 Reaguje na pavel peregrinPéče o smíšený les, který současně je schopen produkovat kvalitní dřevo, bude sice bezesporu náročnější a nákladnější, ale zase to riziko, že se to s prominutím po ... nepovede ... a výsledkem budou hory kalamitního dřeva které hospodáři generuje jen ztrátu, je výrazně nižší.
Záleží jak ohodnotíme výši a náklady toho rizika. Ono se může snadno ukázat, že ten kvalitní smíšený les může být podstatně efektivnější a v konečném důsledku levnější, než ten jednodruhový.
A to beru v úvahu čistě ekonomickou stránku věci a zcela opomíjím neprodukční funkce lesa.
pavel peregrin
14.12.2020 12:50 Reaguje na Svatá ProstotoMajka Kletečková
14.12.2020 13:25 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
14.12.2020 13:33 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
14.12.2020 13:16https://www.myko.cz/myko-atlas/?searchtext=v%E1clavka
Pavel Hucl
14.12.2020 15:32Břetislav Machaček
14.12.2020 16:44 Reaguje na Pavel Hucli ten akát. Pokud ho nabídnete nábytkářům a výrobcům venkovních
dětských atrakcí, tak ho i slušně zhodnotíte a zbytek je dobré
palivové dřevo. Okolní včelaři vás budou opěvovat do nebes
a můžete ho pěstovat opakovaně z výmladků. Kamarád ho chtěl
vykácet a nabídl to přes internet. " Soutěžily" o to tři
firmy a výslednou cenu si velice pochvaloval. Část pozemku
nechal nadále s akátem a má ho jako plantáž pouze z výmladků.
Pouze ta práce je s ním "pichlavá" Kdysi větve pálil na
hromadách a předloni si je nechal naštěpkovat do nového kotle
a nedá na akát přes výhrady EU a ekologů dopustit. Možná to
bude dřevina budoucnosti do chudých a suchých půd, pokud se
nebudeme bránit i nepůvodním dřevinám.
.
Radim Polášek
15.12.2020 10:15 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týká využití dřeva, co vidím, akát často tvoří kmeny pokřivené a přůřez vlastních kmenů je často nepravidelný. Zrovna letos u nás nějaké starší usychající akáty vyřezávali a co jsem viděl na řezech, kmeny o průměru 15 - 20 cm, ale doslova s průřezem ne kulatým, ale ve tvaru čtyřlístku. Tudíž i takhle silné kmeny byly vhodné jen na výrobu řeziva tenkého pár centimetrů , současně za vzniku velkého množství odpadu.
Takže porost akátu podle mne možná ano, ale musí se během růstu velmi pozorně probírat, dokonce snad i za vzniku proluk a dosazování či vysemenění rychle rostoucích jiných stromů coby náhradní produkce.
Co se týká oněch přirozených náletů, podle mne to jsou velmi sezónní a dost omezené záležitosti. V půdě musí být z předchozího roku nebo, pokud se jedná o semena, co přeléhají, z více předchozích roků. Musí tam být takový půdní pokryv, aby po většinu té doby byly semema v aspoň mírném vlhku,jinak podlehnou plísním, ale současně nesmí být ve vodě, jinak zhnijou. A potom musí být dostatečně vlhko od března, dubna až prakticky do podzimu. Neboli přirozené nálety vyrostou jen některé roky a jen na některých stanovištích. Některé roky semena vyklíčí z vláhy ze sněhu v zimě, ale duben, květen a červen je tak suchý, a semenáčky mají jen malou kořenovou soustavu, že uschnou. Jiné roky vyklíčí, do května, června je dostatek vlhko, ale v létě či na začátku podzimu přijde takové sucho, že i ty vzrostlejší semenáčky zase uschnou. Podobný vliv má zastínění, leckde je takové, ze stromů ale i vysokých rostlin, že pokud semenáček ze semena vzejde, do dvou měsíců uhyne na nedostatek světla. Co se týká přirozených náletů, jsou potom důležité odolní dřeviny do vzdálenosti asi kilometru, podle toho, jaké tam ty dřeviny, hlavně se semeny přenášenými větrem rostou, takové budou přirozené nálety.
Jinak, pokud tam je nedostatek vláhy, uvažoval bych o pomocném zalesnění dřevinami či keři zvyklými na sucho. Zkusil bych jak o hodně odolnou a plastickou vrbu jívu, ta by dokonce měla jít relativně snadno množit řízky, potom jsem na suchých místech viděl hloh a řůži šípkovou. Ta by měla taky jít množit řízky. Jíva a hlavně růže šípkoví je světlomilná, takže by pod nimi měl o jít buďto sazenice sadit nebo by pod nimi mohl o dojít i k vzniku přirozených náletů. Další druhy mne momentálně nenapadají, u nás je spíš vlhko.
Jakub Graňák
15.12.2020 14:58 Reaguje na Radim PolášekPro včelaře, u nás v nadm. v. kolem 450m meduje tak jednou za deset let
Radim Polášek
15.12.2020 17:46 Reaguje na Jakub GraňákCo se týká dřeva akátu, při zpracování na řezivo je náročné na kvalitu nástrojů, poněkud se štípe, obsahuje už v sobě často praskliny a hlavně hodně je otupuje. Proto obvykle na pilách nemají akáty na zpracování rádi a snaží se jejich zpracovávání spíš vyhnout, než z nich vyrábět klasické řezivo. Proto to zpracovávávání hodně na takové věci jako plotové sloupky. Akát je jinak velmi dobré dřevo na venkovní stavby a konstrukce, protože venku velmi dlouho vydrží i neimpregnovaný. Je otázka, jaké dřevo venku vydrží víc, jestli akát, nebo dub nebo prosmolené dřevo borovice. Či jaké dřevo vydrží trvale v mokru, jestli akát nebo modřín. Jinak mí předkové měli třeba zasazený akát v zapadlejším rohu zahrady, rostly tam násady na nářadí. Jinak když otec kdysi dělal velký žebř na střechu, tak použil 10 - 12 metrů dlouhý kmínek smrčku a na šprycle vyfrézovanou kulatinu z akátu o průměru tak 3,5 cm. Ta se pak opracovala pořízem tak, aby původní průměr byl jen uprostřed a na krajích byl průměr tak 2 - 2,5 cm.
Břetislav Machaček
15.12.2020 17:54 Reaguje na Radim Polášekstejnými poznatky z praxe a ne z pouček
jeho totálních odpůrců.
Jakub Graňák
15.12.2020 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
15.12.2020 18:34 Reaguje na Radim PolášekBřetislav Machaček
15.12.2020 17:49 Reaguje na Jakub Graňákpár akátu to nevytrhne a je to pro moje včelky
a čmeláky pouze taková chuťovka. Jinak u nás
roste v zápoji s duby, břízami, olšemi, javory,
jasany, osikami atd. Takže bych to s tou jeho
agresivitou tak černě neviděl. Rovné kmínky
narostlé po zmlazení používám jako násady ke
krumpáčům, kalači či barboře. Jsou to téměř
nezničitelné samorostlé násady.
Radim Polášek
15.12.2020 18:13 Reaguje na Břetislav MachačekJeště tvrdší dřeva, nevím, jak odolná, mají některé keře, třeba trnka, zimostráz, brslen, dost tvrdé dřevo má třeba i šeřík nebo hloh, ale všechno toto roste velmi pomalu.
Radim Polášek
15.12.2020 17:57 Reaguje na Břetislav MachačekTy výmladky akátu se mohou trochu probrat a vyjednotit, aby rostly rovně a potom, jak budou v patřičné tloušce, se mohou sklidit a dělat z nich potom všelijaké násady a kulaté tyčky na různé opěry na zahradách a podobně. Byl by z toho potom minimální dřevěný odpad a vysoké ekonomické zhodnocení. Ty tyčky by venku na zahradě vydržely velmi dlouho bez impregnace, takže by to byl stoprocentně ekologický materiál. S vysokou užitnou hodnotou a současně takový, který se po ukončení životnosti zaručeně rozloží na biomasu stoprocentně ničím nekontaminovanou.
S lesem by při takovém hospodaření nebyl problém, v minulosti se spousta lesů po velmi dlouhou dobu právě takovým výmladkovým způsobem provozovala, na produkci tenkého dřeva na topení.
Pavel Hucl
15.12.2020 18:13 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
15.12.2020 18:36 Reaguje na Pavel HuclPotom máte u nás všelijaké speciální vrby původně vyšlechtěné na rekultivace výsypek třeba hnědouhelných dolů v severních ćechách, tam je soustavně velmi nízké množství humusu a současně velmi špatně zadržují vodu, takže je tam většinou velké sucho. Ty vrby byly právě vyšlechtěny jako pionýrské dřeviny - většinou nízké keře a pro takové prostředí.
Potom máte série vrb kdysi za socíku vyšlechtěných pro včelaře pro produkci pylu na jaře pro včely, z nich například klon S021 velmi dobře roste i v hodně suchém prostředí. Dost vody potřebuje pouze jako zakořeňující řízek první rok až dva roky. Tato vrba je současně stromová, roste do výšky tak 8 - 12 metrů a velmi intenzívně, takže by se i hodila na produkci biomasy.
A jestli říkáte, že Vám tam rostou osiky, to jsou poměrně vlhkomilné dřeviny, tak Vám tam stoprocentně budou růst i tyto vrby.
Trochu problém či trochu nefér pro tamní životní prostředí je akorát v tom, že mimo vrbu jívu jsou všechny ostatní vrby kříženci s geny u nás nepůvodních vrb. Které, když se použijí, tak ty cizí geny pylem šíří do okolí. Ale introdukce cizích vrb se u nás děje už několik století. Už když kdysi začali šlechtít košíkářské vrby a začali je šířit nebo později, jak začali hledat a používat vhodné vrby na zpevňování břehů řek a potoků.
Břetislav Machaček
16.12.2020 18:14 Reaguje na Pavel Huclže vše musí být původní i kdyby to živořilo
a usychalo. Jsou tu často náspy či haldy po těžbě
hornin, kde by mohl růst alespoň ten akát, ale
někdo tak rozhodl a do nekonečna se tam bude
marně vysazovat něco původního. Možná časem dojde
i na dřeviny z jihu Evropy navyklé na suché půdy, ale prozatím tu funguje až fanatické bránění
v takové výsadbě. Kdysi se majitel nikoho neptal,
sázel a těžil. Na Jižní Moravě, Slovensku atd.
bývaly z akátů sloupky ve vinohradech a dokonce
i sudy a kádě na všemožné kapaliny. Nikdo to
neřešil a akát rostl i tam, kde usychaly duby
a borovice. Pak přijde HOMO EKOLOGUS FANATIKUS
a nařídí akáty hubit na potkání a zakázat je i
tam, kde rostou už stovky let a kde nic neroste.
Držím vám palce, aby vám tam něco rostlo, ale
duby vidím na skalnatých a písčitých půdách
usychat už taky. Mnohde usychaly už i ty odolné
břízy, ale ty akáty to vydržely.
Aleš Erber
14.12.2020 18:02že usychá borovice mne vůbec netěší. Ale je prostě fakt, že jsem na to upozorňoval už před mnoha lety jako revírník Lesů České republiky
Dělal jsem proto včasná patřičná opatření. Ještě, že se z mého podnětu rozběhla řadá výzkumů, jak pěstovat borovici, aby nám neusychala a abychom ji připravili na klimatickou změnu.
Tímto bych chtěl poděkovat podniku Lesům ČR i různým lesinickým expertům, kteří mne "podporovali" a usilovně mně "fandili" v přípravě borových lesů na sucho, když jsem byl ještě revírník státního podniku. Tímto je pozdravuji :-)
Koho zajímá postup adaptace borových porostů pro "Týnišťskou" borovici, níže uvádím ještě chybějící odkazy s tímto tématem
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/sucho-borove-lesy-vychodni-cechy-hradec-kralove-chocen-zkaza-lesu-ales-erber-pro-silva-bohemica.A180929_429753_pardubice-zpravy_jah
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-priciny-usychani-borovic-a-zkusenosti-s-jeji-adaptaci
Lesnická práce (2/2019) - Jsou borové porosty připraveny odolávat suchu? Jaký postup obnovy zvolit při adaptaci porostů na sucho?
http://www.aleserber.cz/inpage/adaptace-vychodeceske-borovice-na-sucho/?preview_secret=05a5e8e0122f81d66486ba57e2588004
Jiří Daneš
17.12.2020 16:49Jsem přesvědčen, že právě ta absence těch hajných a dřevorubců kácejících ty hajnými označené napadené stromy pěkně po jednom, bez harvestorů John Deere a podobných monstrózních strojů, je tou hlavní příčinou neutěšeného stavu českých lesů.
pavel peregrin
18.12.2020 06:58 Reaguje na Jiří DanešHunter
18.12.2020 08:54 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
18.12.2020 11:28 Reaguje na Jiří Danešstovky bank a finančních ústavů všeho druhu, pochybných úřadu
a vědců zkoumajících "nesmrtelnost brouka". Ti makat do lesa,
či na pole nepůjdou a raději tomu zbytku pracujících vymyslí
nějaké nové postupy, předpisy a lejstra, které musejí ještě po
práci vyplnit a v termínu odeslat i za cenu opoždění té práce
v lese. A víte co je důležitější? No přece to lejstro a ne ten
kůrovcový strom. Pak ještě někdo přijde s teorií, že je to
stejně zbytečné a nejlépe bude složit ruce do klína a nechat to
na přírodě. Tak nějak by to šlo i v zemědělství. Neorat, nesít
a pouze chodit krajinou a trhat klásky obilí ze samovýsevu. To
by byl taky návrat k přírodě, ale to by těch klásků nezbylo na
všechny. Tak to bude i v těch lesích . Jednou pochybí kvalitní
stromy na kvalitní řezivo a to se možná "odněkud" doveze pro ty
movité, kteří si to budou moci dovolit. Ten zbytek se spokojí
s odpadem ve formě chemií slepených třísek a nebo rovnou s plasty
a jinými odpady. Koukněte kolik dnes stojí dřevěnice, která
bývala obydlím chudiny a to tu je rovných stromů nadbytek. Až
to budou pouze samé sukovité a pokřivené stromy z pralesů a
samovýsevů s absencí prořezávek, tak bude stát pár prken na psí
boudu to, co nyní prkna na střechu baráku. Ano bude to les pro
oko ekologa, ale jinak to nebude ani pro houbaře, myslivce či
pro pouhého tuláka po lese, pokud nebude vybaven mačetou.
Ty nápady, co s lesy do budoucna se mě už nedotknou, ale tak
trochu si vzpomínám, že jsem si to myslel i o jiných věcech
a přesto se mě už nyní dotýkají. Někde tak už vidím i v lese
výsledky takové činnosti nyní a je mi z toho smutno.