https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaka-budoucnost-ceka-borove-lesy-v-ceske-republice-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaká budoucnost čeká borové lesy v České republice?

12.12.2020 06:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jeden z porostů, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní v rámci sítě ICP Forests, Nová Hospoda, Plzeňsko.
Jeden z porostů, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní v rámci sítě ICP Forests, Nová Hospoda, Plzeňsko.
Zdroj | VÚLHM
Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky. Protože od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů.
 

V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %). Za poslední dekádu se však zastoupení borovice snížilo o 1,4 % (31 tis. ha).

Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně. Z hlediska obnovy borových porostů je také významná situace s produkcí semenného materiálu. Borovice v posledním období plodí podprůměrně a v nejbližších letech bude nutné zajistit sběr osiva.

Měřící výzkumné zařízení v borových lesích u Hradce Králové.
Měřící výzkumné zařízení v borových lesích u Hradce Králové.
Zdroj | VÚLHM

Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby. Správci a majitelé lesů budou muset na tuto skutečnost reagovat, přičemž je zřejmé, že používané pěstební postupy při obnově a výchově borových porostů nebudou vždy dostačující.

Odborníci z Výzkumné stanice Opočno proto shromáždili nové poznatky pěstebního výzkumu borových porostů, zjištěné v našich podmínkách či v obdobných lokalitách v zahraničí, které mohou pomoci při řešení současné situace v borových oblastech.

Například borovice lesní se dlouhodobě zdála být odolná vůči suchu díky své široké ekologické amplitudě a schopnosti růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalních ostrožnách z nejrůznějších hornin.

Borové porosty vzniklé přirozenou obnovou na volné ploše, Městské lesy Hradec Králové.
Borové porosty vzniklé přirozenou obnovou na volné ploše, Městské lesy Hradec Králové.
Zdroj | VÚLHM

V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek. Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům, včetně napadení jmelím.

Ovlivňování zdravotního stavu mladých lesů pomocí pěstebních zásahů je efektivní či pozitivní tehdy, pokud vede ke zlepšení přírůstu a vitality dřevin po jejich provedení.

Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Například kořenový systém borovice se ve směsi s dubem vyvíjí lépe než v čistém boru a to může mít vliv na dominantní postavení borovice v porostních směsích.

Využití harvestorové technologie při podrostním obnovním způsobu na přirozených borových stanovištích.
Využití harvestorové technologie při podrostním obnovním způsobu na přirozených borových stanovištích.
Foto | Václav Štícha / FLD ČZU / VÚLHM

Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Snížení zakmenění porostu také výraznou měrou zlepšuje znovuobnovení tloušťkového přírůstu po přísušku, a to díky zvýšené dostupnosti vody v půdním profilu.

Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %. To se projevilo i ve vlhkosti půdy pod sledovanými porosty, která byla až šest let v povrchové vrstvě ca o 20–30 % vyšší pod porostem s výchovou ve srovnání s kontrolou bez zásahu.

Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.
Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.
Zdroj | VÚLHM

Z aktuálních doporučení pro pěstování borových porostů lze vyzdvihnout:

  • Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. Na některých stanovištích lze využít i přirozenou obnovu pod clonou mateřského porostu.
  • Při obnovních těžbách se bude diferencovaně přistupovat k možnosti využití těžebních zbytků a následné přípravy půdy, zejména v podmínkách chudých a kyselých stanovišť nižších poloh.
  • V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu. Přímo pro stanoviště ohrožovaná suchem jsou zpracována kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní.
  • Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů. Diferencovaně, podle stanovišť, kde je borovice pěstována, lze využít ke smíšení různé druhy dřevin s meliorační a zpevňující účinností.
  • Mají-li nově zakládané porosty s převahou borovice plnit všechny požadované funkce (včetně funkce produkční), musí vznikat v dostatečné hustotě a musí jim být věnována náležitá péče již v době před prvními výchovnými zásahy.
  • Navazující výchova porostů s borovicí lesní je důležitá zejména u prvních zásahů, které mají největší efekt na zlepšení růstových podmínek.

Více informací o budoucnosti borových lesů můžete získat ve Zpravodaji ochrany lesa 2020, který je ke stažení zde.

Na webových stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti je možno nalézt a stáhnout si celou řadu certifikovaných metodik věnovaných problematice pěstování borovice lesní.

LP 2018/4: Pěstební a ekonomické aspekty clonné obnovy borovice lesní

LP 2018/15: Metodika přeměny a přestavby borových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů

LP 2017/09: Ekologicky orientované pěstování borových porostů v podmínkách nižších až středních poloh

LP 2017/12: Pěstební postupy pro borové porosty 1. a 2. lesního vegetačního stupně

LP 2016/17: Doporučené postupy pro využívání těžebních zbytků, přípravu půdy a obnovu borových porostů v podmínkách kyselých a chudých stanovišť nižších poloh

LP 2016/18: Metody stanovení množství nadzemní biomasy borovice lesní

LP 2013/05: Výchova porostů borovice lesní

LP 2013/07: Pěstební opatření k udržení kvality borových mlazin

LP 2012/06: Kritéria výběru sadebního materiálu borovice lesní pro stanoviště ohrožovaná suchem


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (75)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

12.12.2020 08:25
V mém a sosedním lese uschlo 90% borovic, ostatní jsou zatím tak napůl. Chvilku jsem myslel že to sucho mělo svůj podíl, ale při kácení a následném řezání je každá jedna doslova provrtaná jako síto. Takže dle mého je příčinou kůrovec. Ale po babičce jsem zdedil i pytelplný starých borových šišek, prý je sbírala na zátop. Tak jsem je vyhodil na prázdnou mítinu a ejhle mám tam asi 50 nových krásných již 2 letých boroviček.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.12.2020 10:41 Reaguje na Milan Milan
Jo, jo, oslabené a vystresované stromy jsou lákadlem nejen pro kůrovce.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.12.2020 23:17 Reaguje na Milan Milan
Pokud je děravé dřevo, tak to kůrovec, ani lýkožrout, či lýkohub není.

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 08:01 Reaguje na Pavel Jeřábek
Prožrané dřevo, jak popisuje Milan, ukazuje na dřevokazné mravence.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.12.2020 07:48 Reaguje na Milan Milan
Kůrovec se přece nepustí ani do běle, natož do jádrového dřeva, to musí být tesařík nebo jiný dřevokaz.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 09:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Kupodivu v tomto případě souhlasím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2020 11:26
Nedělejme si iluze, že umírajícími smrky a borovicemi to skončí. Ani
listnáče to bez péče o les nepřežijí. Naši předci už kdysi věděli, že
lepší je časný preventivní zásah, než hašení požáru. Pečlivě vyhledávali
po celý rok napadené stromy a ihned je vytěžili a zpracovali. Stromy
odkorňovali na místě a kůru s larvami pálili na hromadách klestí. Dnes
si ho doslova množíme bezzásahovostí a výběrovými řízeními, které pak
už řeší pouze mrtvé stromy s vylétlými brouky. Nesmysly a ba i bludy
o mocné matce přírodě. Ano, ono to nějak dopadne, ale jak? Budou to
lesy jak je známe dosud, nebo pralesy se změtí padlých stromů bez
dřevní hmoty vhodné ke zpracování cyklicky se rozvíjející a nebo
degradující, či dokonce řídké suché lesy bez dosavadní vodozádržné
funkce pro přírodu. O tom se rozhoduje už nyní pro budoucí generace
a chyby pocítí naplno až oni. Možná nás pochválí, možná zhaní a nebo
si přivyknou na novou situaci. Pokusy na přírodě se mají dělat na
malých územích, ale plošně se mohou vymstít.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.12.2020 13:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Tuto prostou pravdu ale pane Machačku nechce, zdá se, nikdo moc slyšet.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2020 18:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Příliš zjednodušujete, cituji:
"1620, 1690, 1720, 1780, 1820, 1870, 1920, 1990 - to jsou období, kdy v horských smrčinách na Šumavě odumřelo větší množství dospělých smrků. Často je vyvracel silný vítr, nebo zahubil lýkožrout smrkový. Horské smrky odumíraly v minulosti poměrně často a ve stejnou dobu na různých plochách. Zjištěné roky se navíc statisticky významně podobaly rokům, kdy víme, že se na Šumavě vyskytla vichřice."
Problém se neukrývá v nějaké bezzásahovosti, nebo výběrovkách (to už jsou jen bezvýznamné detaily), nýbrž v nevhodné druhové skladbě, která v kombinaci s velkou rozlohou, vytvoří při příznivých podmínkách (rozsáhlá vichřice, suché roky...) neřešitelnou kalamitu, kterou není schopen nikdo zvládnout, leda by jste celý národ po Kyrilovi nahnal do lesa. Každá monokultura je z definice nestabilní, proto "příroda miluje rozmanitost", viz různé výzkumy potvrzující, že stabilita je přímo úměrná míře diverzity.
Odpovědět
Šs

Šílený sadař

12.12.2020 19:13 Reaguje na Jakub Graňák
Tady jde vidět že ekoteroristé tu ohrožují naše lesy už od bitvy bílé hoře, škoda že to nikdo kromě pana Peregrina a Macháčka nechce vidět....
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2020 12:26 Reaguje na Šílený sadař
Já bych přidal, bo pokud vím, tak Krkonoše poprvé v podstatě zplanýrovali už před tou BH.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 10:38 Reaguje na Jakub Graňák
Začnu popořádku. Ty vichřice byly jsou a budou, pouze vždy
záleželo na rychlosti s jakou se kalamita zvládla. S pouhými
sekerami, obyčejnými břichatkami, koňmi a plavebními kanály
ty kalamity zvládli a znovu lesy obnovili. Dnes tam dřevo
mnohde leží dosud jako vzorový příklad tkzv. přirozeného cyklu lesa. Budiž, ale nálet se rekrutuje ze semenných stromů, které přečkaly a většina semenáčů jsou opět smrky, tudíž se situace bude po čase znovu opakovat. Pokud znáte
les, tak pochopíte vztah mezi listnáči a jehličnany
v zápoji. Vítězí ten, který má rychlejší růst a kdo stíní
více tomu druhému. To bych musel zasáhnout a uměle ho
zvýhodnit( probírka).Když nezasáhnu proti škůdci, či chorobě některého z nich, tak degraduje a ten druhý zvítězí. Nyní
záleží, zda zvítězí ten s rychlým růstem a nebo ten odolný
vůči škůdcům. V pralese je to zcela přirozený vývoj, ale
je otázkou, zda je to aplikovatelné všude. Náhrada smrků
listnáči bude mít vliv na rychlost odtávání sněhu, na
tkzv. vyčesávání vlhkosti z mraků a na odpar vody z pod
neolistěných stromů. Vím, že smrky nemají v mnoha místech
svoje původní stanoviště a bylo to dáno potřebou v době
jejich výsadby. Dnes už to nehraje rozhodující roli, ale nepropadejme iluzi, že to listnáče zachrání. I ony se
stanou terčem škůdců a chorob a může to být zničující.
Pamatuji na vymírání jilmů, nyní jasanů, napadení vrb,
lip a topolů jmelím, na žír listů u dubů, jírovců ,
žír kořenů dubů larvami brouků a buku hraboši.
Není to suchem, ale opět koncentrací škůdců a chorob
v dané oblasti. S globalizací přestává být ochranou
izolace postižených oblastí a budou častější i škůdci
a choroby "z dovozu". Nedělám si tak iluze o tom, že
jsme problém s lesy vyřešili tím, že to zachrání ty
listnáče. Jak jsem to už psal výše. Pravdu zjistí až generace po nás, tak jako my vidíme ty chyby našich
předků a mnohdy už i ty naše. Obávám se tak toho, aby
nás další generace neoznačily za pomatence, kteří se
zhlédli v nějaké nové teorii. Jinak pro pana Šíleného
Sadaře tolik, že chybujících mudrců zažil Svět už mnoho
a ukvapené uvádění teorie do praxe je často na škodu.
Jako sadař vidíte kam dospělo šlechtění ovoce a jeho
stále menší odolnost vůči škůdcům a chorobám. Staré
odrůdy přežívají bez postřiků a s poměrně vyrovnanou
produkcí. Vysokokmeny se hůře češou, ořezávají, ale zase
netrpí přízemními mrazy a okusem zvěří. To dnešní
zákrsky a sloupovky vyžadují neustálou ochranu před
vším, co jsem popsal a stal se z toho kolotoč postřiků
a ochrany před jarními mrazíky či letním krupobitím
a vzhledem k plytkému zakořenění i suchu. Dobrý úmysl
se tak ukazuje jako nový problém. Takže ne vše, co už
lidé vymysleli je ideální a určitá dávka opatrnosti
neškodí nikdy. Nikdo z nás neví, jaký bude mít vliv
na místní klima náhrada jehličnanů listnáči a zda tu
nebudou častější povodně při oblevách a přívalových
deštích. Něco málo tomu napovídá to, že před změnou
z listnatých lesů na jehličnaté lidé stavěli obydlí
dále od řek. Po té pomalu osídlovali přímo břehy
a možná se budou muset od těch břehů zase stěhovat.
Vodozádržná funkce lesů je násobně větší než těch
spásných mokřadů, proti kterým nic nemám. Pouze v nich
vidím doplněk a ne ten základ, jak zpomalit odtok
srážek. Na prvém místě je les, pak pole, louky a až
pak mokřady, poldry a přehrady. Pokud srážky nezpomalí
lesy, louky a pole, tak to ostatní to nezachrání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2020 11:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Začnu taky popořádku: ten fakt, že v minulosti byly ty kalamity "lépe" zvládány tkvěl právě v omezené rozloze. Je třeba si uvědomit, že současná situace se vymkla kontrole právě z důvodu obrovské plochy, na které jsou, nebo spíš byly, smrkové monokultury pěstovány (na tak vysoké, jako nikdy v historii). Právě proto dává daleko větší smysl pěstovat lesy smíšené rozvolněné, druhově a věkově diferencované, jak zde propaguje např. pan Erber. Takový les je totiž oproti monokultuře nesrovnatelně odolnější, vždy i když dojde k výpadku nějakého taxonu, zbytek zůstane. Kupříkladu Vámi zmiňovaný jilm: nikdo, kromě lidí, kteří se o problematiku zajímají, si tohoto problému v podstatě nevšiml, protože to je dřevina, která nikdy nebyla pěstována v rozsáhlých monokulturách, tudíž i škoda vzniklá jejich vymíráním je v podstatě marginální záležitostí. Za povšimnutí také stojí skutečnost, že vlivem toho, že jde o "vtroušenou" dřevinu tak ten proces probíhá v podstatě dekády a místy ještě ani nenastal (u nás ve vesnici stále stojí několik jedinců s obvodem kmene přes 2 m a jsou krásně vitální a mladé jedince lze je nalézt i v lese). Toto platí obecně u všech Vámi zmiňovaných taxonů, rychlost šíření chorob a škůdců je totiž zásadně ovlivňována rozšířením jejich hostitele. Škody vzniklé na monokultuře určitého taxonu budou mnohonásobně větší, než škody na smíšeném porostu, protože cílových jedinců bude výrazně menší objem. Ve zkratce: ve smíšeném lese odumře jen část stromů, to co zbyde nadále plní mimoprodukční funkce lesa, monokultura exne celá, tudíž mimoprodukční funkce zmizí v nenávratnu. Problém s lesy tudíž ani nelze vyřešit jinak, než tlakem na co nejširší "druhovou základnu", tudíž pěstováním smíšených lesů. Nejde o nějaké dělání si iluzí, s pěstováním smíšených lesů máme alespoň šanci se v průběho času přizpůsobovat, s monokulturami budeme dříve nebo později v ...

Ps: všimněte si že používám termín smíšené, nikoli listnaté, jehličnany mají stoprocentně v naší krajině místo, ostatně na řadě lokalit s extrémními podmínkami budou dominovat i v budoucnu, na většině dnešních výměr však mají perspektivu pouze jako přimísené dřeviny
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 18:11 Reaguje na Jakub Graňák
Je to pravda, ale ve smíšených lesích dojde
dříve nebo později na mýtní věk jednotlivých
druhů dřevin. Různé dřeviny ho mají různý a
o šetrné výběrové těžbě si do budoucna nechejme zdát. Ta je náročná na ruční lidskou práci,
šetrné přibližováni a přesto bude docházet na poškození ostatních dřevin a tím nabídce houbám
a škůdcům. Pak tu bude dosadba po vykácených
stromech a pak zase kácení těch později vyzrálých
a poškození nově vysazených stromů. Ochrana
takových sazenic před okusem nebude oplocenkou
celé plošné výsadby, ale pracnou ochranou
jednotlivých sazenic. Proč si myslíte, že naši
předci šli u hospodářských lesů cestou
stejnověkých monokultur? Protože byla výsadba
a ochrana jednodušší, lépe se ten les"vychovával",
rostlo v něm rovné pilařsky hodnotné dříví
a mýtní těžba mohla být plošná bez poškození
jiných stromů, než je tomu u smíšených porostů
různých věkových kategorií. Amazonský prales
se taky netěží pouze výběrově, ač je zájem
pouze o některé dřeviny. Těží se mýtně při
nabídce levného zbylého dřívi třeba těm zemím, které si jeho spalováním plní limity OZE. Tak
nějak budou "výnosné" smíšené lesy. Pár stromů
bude draze prodáno k pilařskému zpracování a ten
zbytek levně spálen ve formě štěpky, pelet atd.
Možná, že i odtamtud ten vítr věje, aby byl
zajištěn zdroj nekvalitní dřevní hmoty i do
budoucna. Já bych hospodářský smíšený les spíše
viděl jako dílce s jednotlivými stejnověkými
monokulturami bez těch výše popsaných rizik , rovněž tak těžitelné a znovu osázené stejnověce
a monokulturně.
Les není jen neprodukční krajinářský prvek a při
absenci produkčních lesů může v budoucnu nastat nedostatek řeziva. Dřevo je snadno recyklovatelný
materiál a z pilařsky podřadného dřeva bude možno vyrábět pouze dřevotřískové panely plné chemických pojiv a ty už nebudou snadno recyklovatelné jako
masiv. Ač je dnes dříví přehršel, tak pilařsky hodnotného moc není. Na řetězový most u Stádlece
se musely na mostovku dovézt dubové trámy až ze Slovinska, protože sehnat takové dříví u nás bylo nemožné. Takže jako plíce ten les bude stačit,
ale na obnovu památek budeme asi dříví dovážet.
Smíšený les beru, ale s monokulturními dílci bez toho promísení všeho se vším a v různém mýtním
věku. Tím bude zaděláno na další problémy, pokud není cílem do budoucna prales i tam.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.12.2020 21:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Četl jste si ten článek? Nebo alespoň doporučení pro pěstování borových porostů (zvláště bod č. 4). Viděl jste někdy třeba porostní směs buku s modřínem?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.12.2020 23:26 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud jde o sem tam vtroušený modřín do bukového porostu, tak ano viděl jsem. Ale jinak modříny se sázely především podél cest, aby netrpěly tolik houbovými chorobami.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.12.2020 22:25 Reaguje na Pavel Jeřábek
Na sever od Brna jsou i porosty se zastoupením modřínu 30-50%. Jinak modřín je náročný na živiny v půdě a světlo, potřebuje příměs vhodného druhu ve spodním patře, který svým opadem zlepšuje vlastnosti půdy. Jinak ta směs buku s modřínem byla jen příklad, mohl jsem uvést i dubohabřinu, nebo smíšený porost dubu s lípou, nebo i porost dubu s borovicí.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.12.2020 22:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Jinak Slovinci, ve srovnání s námi, preferují pestřejší lesy citlivější hospodaření.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 08:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Přístup, který uvádíte, by mohl mít nějaký potenciál(alespoň mě se tak jeví), nicméně zřejmě nebude moci být aplikován celoplošně, ale spíše formou malých výrazně oddělených ploch. Předci upřednostnili jednoduchou a výnosnou metodu, ale to co se děje teď je toho důsledkem. Jinak, problém s nedostatkem řeziva tu bude za pár sezón jako důsledek kůrovce, takže z deště pod okap. Je na místě začít přemýšlet nad tím, zda je lepší sice menší, avšak stálý přísun kvalitního řeziva, nebo jednou za pár dekád nezvladatelné kalamity. Co se týče toho Slovinska (projezdil jsem ho svého času poměrně důkladně) a skutečně tam jsou převážně lesy smíšené. Za úvahu také stojí, zda nedostatek dubového řeziva není důsledkem přílišného upřednostňování smrkových porostů před dubovými
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 10:21 Reaguje na Jakub Graňák
Já vám všechno věřím, protože vidím, že
jste můj příspěvek četl pozorně a viděl,
že pouze nekritizuji, ale nabízím i řešení toho "smíšeného" lesa, ale
v rámci těch oddělených dílů s věkově
a monokulturně vysazenými dřevinami. Nemám nic ani proti částem lesů zcela smíšených s přibližně stejným růstovým potenciálem pro jeho společnou mýtní těžbu. Pouze nefandím směsi mnoha druhů
v jednom dílu, protože bude problém s výchovou lesa i těžbou. Představte si třeba těžbu borovice v mýtním věku mezi duby, které jsou stěží v polovině mýtního věku. Položit tu borovici bude i pro kvalifikovaného dřevorubce bez rizika "věšáku"v zápoji dřevin složitá a lze očekávat značné poškození těch dubů a ostatních dřevin. Musíme navíc uvažovat, že za 100 let nebude zájem o jakoukoliv těžkou ruční práci a těžkou technikou nebude taková těžba realizovatelná. Nedělejme si iluze, že se k nám bude hrnout levná pracovní síla ochotná provádět takovou těžbu a bude problém vytěžit pouze uhynulé stromy. Je to sice les blízký přírodě, ale ta se vyznačovala pralesní formou, která má k hospodářskému lesu daleko a není snad cílem mít pouze pralesy.
Navíc nechci kazit radost ekologům z
výsadby nových smíšených lesů, protože
vlastníci je sice takto založí, ale
po čase budou les vychovávat podle
ekonomických uklazatelů. Vyřežou tak
dřeviny pomalu rostoucí a málo žádané.
Nakonec tak po těchto zásazích může
být z lesa opět les monokulturní
s malou příměsí jiných lukrativních
dřevin. Navíc náhrada krátkověkých
dřevin ve vzrostlém lese dlouhověkých
je iluzorní jak z hlediska ochrany,
tak růstového potenciálu. Uvolněný
prostor rychleji zaplní novým
obrostem stávající dřeviny, než ty
mladé stromy. Opět tak tu bude ta
monokultura a nic jiného. Chce to
pouze pozorovat, co se s lesem děje
při takových zásazích, kdy uvidíte,
že ty zbylé staré stromy zastíní prostor tak dokonale, že ty mladé nemají nárok zdárně růst. Je to pouze realistický pohled na tuto situaci a návod, jak předejít novým chybám, pokud ty chyby nejsou záměrem. Nevím proč nemůže být hospodářský les členěn do více monokulturních celků a je trendem ta kompletní promísenost. Vždyť každá dřevina požaduje jinou půdu a jiné množství vody v podloží a vždy se
sázelo podle toho. Musím se tak pouze smát nad tím novým trendem,který
"vyrábí" zase nový problém do
budoucna. K smíchu to ale není.
I v pralese se semenný velikán obklopí
svými potomky a nedovolí tam růst
jiným konkurenčním dřevinám a to je
prazáklad těch mnou popisovaných monokulturních celků. Řízené promísení je stejný nesmysl jako monokulturně osadit celý les a to i z hlediska ptáků a zvěře, která bude v zimě vyhledávat smrkové či borové houštiny k odpočinku a naopak hledat potravu ve skupinách dřevin s
potravní nabídkou. Mišmaš nesplní ani
jedno z toho.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 11:39 Reaguje na Břetislav Machaček
V podstatě se shodneme, jen si dovolím poznamenat, že ani smíšený les, pokud by měl mít nějaký smysl, nelze zakládat formou "mišmašů", ale bude vždy třeba přihlížet k fytocelologickým aspektům. Každý typ porostu má určité typické druhové složení ve vazbě na rostlinné společenstvo (i míru procentického zastoupení jednotlivých druhů), jehož složení je zase podmíněno půdními, mikroklimatickými... podmínkami. Tudíž bude třeba setsakramnetsky dumat, aby to fungovalo.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.12.2020 23:34 Reaguje na Jakub Graňák
Jilm je základní dřevinou tvrdých luhů. A jeho dřevo je cenné. V západní Evropě patřil mezi jedny z nepoužívanějších dřevin podél silnic.
Nicméně, protože se po Světové válce rozšířila grafióza jilmů, která postupně během několika desetiletí zlikvidovala většinu starých jilmů v lesích, tak je prakticky neznáte a nevnímáte.
Ale třeba naší praprapravnuci zas krásné jilmy v lesích uvidí. I když pořád to bude malý počet.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 08:27 Reaguje na Pavel Jeřábek
Nepochybně. Nicméně si dovolím ohradit vůči tomu, že neznám a nevnímám. Znám hned několik lokalit, kde se jilmy stále vyskytují, např Linhartovy (několik cca 100 letých jedinců), údolí nedaleko pramene střední Opavy (desítky jedinců (některé značného stáří) přimísené v horské bučině), nebo např potomstvo impozantního (OK 5-6m) jedince v osadě Bílý potok, nedaleko Vrbna p. Pr. Je fakt, že netrénované oko tento taxon snadno přehlédne, to však není můj případ:-)
Co se týče "cennosti" není divu vzhledem estetickým kvalitám, obzvláště kořenovice
Odpovědět
va

vaber

13.12.2020 10:10
nedaleko od nás byl borový les ,docela malý na kopci a skále, v suchu ,minimum živin v půdě, byl uměle vysázen, asi před 180léty, dnes většina stromů uschla ,nevím proč ,nikdy se tam nehospodařilo a díky prudkému kopci, tam nemůže žádná technika, byly to vysoké borovice a přesto kmeny měly průměr přes 60cm i když měly hodně malých šišek ,nikdy žádné mladé borovice nevyrostly a celý prostor nyní zarůstá bukovým křovím ,nedá se říct bukovými stromy, kdysi bylo pod borovicemi borůvčí ,vše zmizelo
nově vysazené stromy a hlavně borovice ,mají dnes převážně jen vytáhlé slaboučké lámající se kmínky,ze kterých už pořádný zdravý strom nemůže vyrůst, proto je tolik polomů
někdy tom vypadá, že kdysi mohutné rostliny, jako stromy , degenerují na křoví ,proč?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 11:09 Reaguje na vaber
Víte ono to je mimo suché epizody i absence "výchovy" lesa. Hustý
přírodní samovýsev musí buď regulovat člověk probírkou a ponecháním
perspektivních jedinců a nebo to "řídí" příroda tak, že ze stromů
vzniká křoví a les křehké tyčoviny, kterou pak pokácí i silnější
vítr. Ony ty velké borovice kdysi někdo opečovával i v těch kopcích
a doplatily nyní na sucho a na to, že je v mýtním věku v těch skalách nikdo nevytěžil, když svým vzrůstem spotřebovaly více vody
a živin, než jim to skalnaté podloží bylo schopno dopřát. I bonsaj
musíte buď vypěstovat od sazenice a nebo i ze staršího stromu,
když ji radikálně zbavíte zelené hmoty, aby ji vystačil květináč
ke skromnému růstu. V chudé a suché půdě není životní prostor pro velké množství starých stromů a tak umírají, aby umožnily růst novým. Pak záleží na lidech, zda tam budou chtít zase stávající les a nebo se spokojí s křovisky a náhodnými velikány. Hospodářský les je dílem člověka a zbytek je pouze prales. Na to musí lidé myslet, když rozhodují o bezzásahovosti a nebo o lese vhodném pro procházky se sběrem hub a borůvek. Ve změti padlin, křovin, houštin z náletů
a se stojícími souškami hrozícími pádem, se procházet už nikdo nebude bez mačety a přilby na hlavě. Obojí je les, ale záleží na tom, jakou představu o něm kdo má.
Odpovědět
va

vaber

14.12.2020 09:57 Reaguje na Břetislav Machaček
i když se nechal les úplně bez zásaku člověka, vytvořily se vždy tři patra lesa, velké mohutné stromy střední patro kde některé stromy mají šanci ,že vyrostou do horního patra a spodní patro kde roste křoví a nálety, tak to funguje i v pralesích,
ale dnes to člověk nedovolí a likviduje přirozený výběr a všude tam kde nefunguje přirozený výběr nastupuje degenerace
někdo, tedy člověk, chce čistý a upravený les ,ale ostatní život ve volné přírodě, živočichové i rostliny ,takové prostředí nechtějí,
chceme zdravou přírodu ,ale hospodářský les ji nevytvoří a my jiné lesy nemáme ,to platí i pro první zonu v NP a bezzásahovost někteří považují za největší zlo,
představu o lese můžeme mít jakoukoliv ,ale musíme brát v úvahu i to co je dobré pro přírodu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 10:46 Reaguje na vaber
Víte já to jádro NP překousnu jako ten pokus, co se
stane bez lidského zásahu, ale varuji před rychlými
soudy po pár létech a s aplikací i na zbytek NP.
Na pokusy je to příliš cenná lokalita s velkým
dosahem na široké okolí. Se stromovými a keřovými
patry máte pravdu potud, pokud se nejedná o
výsledek pěstební činnosti. Tak mohou skončit i
dnes vysazené pomalu rostoucí stromy v zápoji
s těmi rychle rostoucími. To bude jenom trochu
jiná monokultůra s podrostem z cílené výsadby.
Podobnou funkci nahradí bez nákladů i nálet
a tak je třeba přemýšlet nad tou skladbou
porostu. Zbytečná práce postrádá smysl, ač je
třeba i výplodem "odborníků".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2020 11:54 Reaguje na vaber
Co se týče nových výsadeb, je třeba vzít v potaz, že dnešní (tím myslím dobu cca 50-70 let) selekce genetického materiálu se zaměřuje na vlastnosti, které v konfrontaci se sušším a teplejším klimatem neobstojí
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.12.2020 20:32 Reaguje na Jakub Graňák
Nejsem lesník, ale podle mě nelze aplikovat stejný přístup ke smíšené kultuře a k monokulturní plantáži smrku. Když už tady takové lesy byly, tak se také k tomu měly příslušné instituce patřičně chovat a holt ty monokultury ochránit i za cenu postřiků a byl by klid. A dále,nikdo neví, jaké klima zde bude za šedesát let, tudíž asi máte pravdu s tím smíšeným lesem, je to rozložení rizika, jenom ziskovost a výtěžnost bude asi o dost horší oproti tomu jednodruhovému lesu. Ale něco za něco.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.12.2020 21:14 Reaguje na pavel peregrin
Co se týká postřiků, lýkožrout je schovaný pod kůrou (jako ostatní kůrovci). Letecký postřik je tak zbytečný (efekt má postřik dřeva přímo na skládce, popř. feromonové lapače). Co se týká sucha, tak pomůže závlaha. Kromě pár případů (např. lužních lesů na soutoku, kde se dá sítí kanálu napustit voda), tak je to věc nereálná.

Jinak výtěžnost směsi nemusí být nižší než u monokultury, např. díky druhům které zlepšují půdní vlastnosti (meliorační dřeviny), nebo díky stromům, které plní výchovnou funkci pro hlavní dřeviny. Pravdou je, že je potřeba změnit způsob hospodaření, což je hlavním kamenem úrazu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.12.2020 07:07 Reaguje na Jan Škrdla
Vodu do lesa dostaneme tak, že jí přestaneme odvádět. Je to velice prosté.... celá ČR (až na výjimky v některých NP atd.) je kompletně odvodněná. A to opravdu celoplošně.... není se vůbec čemu divit, že je takový systém náchylný na výkyvy jako například méně srážek nebo vyšší průměrné teploty... tímto odvodněním nejsou jen meliorace (prvoplánové odvodnění), ale HLAVNĚ jde o odvodnění sítí lesních cest a svážnic + jiných erozních rýh po hovadské a bezohledné těžbě.... něco je navíc i uhutněním lesních půd jednak opět použitou těžkou technikou a potom samozřejmě samotným spadem jehličí v monokulturních jehličnatých plantážích.

Člověk první krajině vzal úplně vše co jí dělalo krajinou a teď se hrozně diví..... žeprej člověk moudrý..... hahahahaha
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 07:29 Reaguje na Jan Škrdla
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.12.2020 07:11 Reaguje na pavel peregrin
Vy asi raději své děti bijete, aby byly takový jako chcete vy, než aby jste je vedl a podporoval je v tom, v čem jsou dobří a co umí co?

Z vašeho vyjadřování je patrný váš přístup... nevím jestli si to uvědomujete....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 07:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Váš komentář je zmatečný, ale jedno vím jistě- mít děti jako jste vy, tak bych je řezal od rána do večera a hlavně bych je zapřáhl do pořádné práce, aby získaly reálný pohled na svět.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 10:01 Reaguje na pavel peregrin
Je otázkou, co se myslí pojmem bití? Domnívám se, že když se mládě chová jako idiot, tak je pár facek zcela na místě. Tento typ výchovy jsem zažil na vlastní kůži a musím konstatovat, že to bylo spíše ku prospěchu.

Párkrát jsem dostal i řemenem např. když jsme s klukama přestavěli stoh klasických malých kvádrových balíků do podoby hradu
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 11:13 Reaguje na Jakub Graňák
No jistě, také můj komentář k p. Kašpárkovi je myšlen v nadsázce, škoda, že zde nejdou používat emotikony, ono by to mnohou diskuzi obrousilo. Nicméně v jeho případě je to již zbytečné.Výchovné štulce nebo kousance etc. používají na svá mláďata všichni savci. Nedobře činí ten, který se zhlédl v "moderní" výchově, pozná to za čas, ale to bývá již pozdě.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2020 14:51 Reaguje na pavel peregrin
Můj dědeček říkával, že facka ve správný moment je lepší, než parchantovi 10x domlouvat. A ono to funguje. Holt ho málo řezali.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 08:50 Reaguje na pavel peregrin
Pan Škrdla odpověděl za mě, postřiky jsou k ničemu, ještě padá v úvahu (spíše pro zasmátí) ty lesy všechny podpálit. Jediným skutečným řešením, je včasné odstranění napadených jedinců, to však narazilo na kolosální rozsah kalamity (a taky to tendrování).
Napadá mě jeden podobný příklad (i když lehce odlišný) z "agrooblasti". Na přelomu 19 a 20 století byla do Evropy zatažena mšička révokaz (škůdce kořenového systému), ve Francii během pár let zmizely všechny vinice, i přes veškerou snahu nebylo možné tento ,podobně jako kůrovci skrytě žijící druh, brzdit. Došlo tím k obrovským národohospodářským škodám. Řešení bylo až štěpování na odolné americké podnože.
V situacích, kdy (ať už z neznalosti, nebo ignorance) dojde k podobným kalamitním jevům nám prostě nezbývá nic jiného, než "to všechno vyklučit" a začít znovu a lépe. Splést se může každý, ale skutečně nebezpečné je tu chybu opakovat a domnívat se, že tentokrát to dopadne jinak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 08:56 Reaguje na Jakub Graňák
Také děkuji.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 09:50 Reaguje na pavel peregrin
Ještě mě napadá, v souvislosti se smrkovými monokulturami, poněkud přehlížená problematika václavky. Nejsem sice mykolog, nicméně se domnívám, že homogenita "substrátu" pod smrkovými monokulturami nahrává intenzivnímu šíření václavek danou plochou. Myslím, že v méně homogenním "substrátu" se bude mycelium václavek šířit výrazně pomaleji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 10:31 Reaguje na Jakub Graňák
S václavkou máte pravdu a je místy větším
problémem než kůrovec. Ale nechci vám
brát iluze. Václavka (prý podruh)roste
i na některých listnáčích a to velmi
hojně. Mi dokonce na dvoře z pilin
zapadlých do trávy z bříz zahubených
touto houbou. Nově jsem dnes reagoval "výše" na váš dnešní příspěvek z 08.17.
Děkuji za slušnou a věcnou diskusi
kterou jiní nedokážou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 11:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Je otázkou, zda se nejedná o jiný druh např václavku severskou (ta břízu tuze ráda). Jinak i u klasické václavky smrkové se uvádí, že vzácně roste i na listnáčích.

Taktéž děkuji za diskusi, alespoň ten čas v karanténě trávím smysluplně:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Já jsem si václavku kdysi přinesl z lesa ze smrků a už nevím přesně, jak jsem to udělal, začala mi růst na jedné jabloni. Jabloň silně poznamenala, například tím, že některé pruhy kůry odzdola až do koruny odumřely a začaky se loupat. Úměrně tomu se taky snížila produkce jablek. Václavka se objevila, plodnice jen 1 - 2 roky, do nějak 5 - 10 let uhynula, respektive se přestala projevovat úplně a jabloň - vysokokmen, uhynula po cca dalších 15 - 20 letech, odhaduji, že díky té václavce předčasným zestárnutím stromu od podnože. A to nevím, kdybych na tot místo zasadil smrk, co by se stalo. Ale co pozoruji v lese, václavka napadá spíš oslabené stromy a srk v mládí napadený václavkou (projevuje se lahvovitým rozšířením kmene smrku do výšky 1 - 2 metrů nad zemí a změnou kbvality dřeva v tom místě)se z toho časem dokáže dostat.
Každopádně ale nedoporučuji václavku ze smrku z lesa dávat na zahradu.
Odpovědět
MG

Milan G

16.12.2020 00:04 Reaguje na Radim Polášek
Je to přesně jak říkáte, václavka roste převážně na pařezech a nebo oslabených stromech.
Václavku jsem vždy nacházel na pařezech a ještě k tomu museli už uhnívat , nikdy ne na ,,nových,, pařezech.
Netvrdím, že neroste/parazituje/ na kořenech silných stromů, ale to jsem viděl za ty desítky let co chodím do lesa snad dvakrát.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2020 12:43 Reaguje na Jakub Graňák
"Jediným skutečným řešením, je včasné odstranění napadených jedinců, to však narazilo na kolosální rozsah kalamity (a taky to tendrování)."

Tam je otázkou, co je příčinou a co následkem, protože pokud by se vámi uváděné činilo průběžně a od samého počátku, tak by dle mého soudu ta kalamita zdaleka nedosáhla stávajících rozměrů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.12.2020 13:40 Reaguje na Svatá Prostoto
No jo, ale jak to udělat po takové záležitosti jako byl Kyril (poněvadž tam je třeba hledat prapůvod situace, která nastala na Šumavě). Příjde mi efektivnější a levnější předcházet podobným situacím změnou skladby a hospodaření, než držet kapacity na to, až se to bude za padesát let opakovat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.12.2020 12:39 Reaguje na pavel peregrin
S tím něco za něco ... on na to naráží i pan Macháček. Ale potřeba si ujasnit, že průmyslová stejnověká monokultura je ekonomicky nejefektivnější, ale z hlediska případných změn podmínek i nejrizikovější. Velmi zjednodušeně řečeno, jak se v posledních letech ukazuje, je to docela hop nebo trop, resp. teď spíše trop.

Péče o smíšený les, který současně je schopen produkovat kvalitní dřevo, bude sice bezesporu náročnější a nákladnější, ale zase to riziko, že se to s prominutím po ... nepovede ... a výsledkem budou hory kalamitního dřeva které hospodáři generuje jen ztrátu, je výrazně nižší.

Záleží jak ohodnotíme výši a náklady toho rizika. Ono se může snadno ukázat, že ten kvalitní smíšený les může být podstatně efektivnější a v konečném důsledku levnější, než ten jednodruhový.

A to beru v úvahu čistě ekonomickou stránku věci a zcela opomíjím neprodukční funkce lesa.

Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 12:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Jak říkám, nejsem lesník a tudíž nadnesl jsem pouze myšlenku( h.. věděti) a odpovědi jsem dostal. Nakonec, stačí si přečíst Klostermannovy nebo Vrbovy romány a povídky, Vrba byl koneckonců také lesník a již v té době se vedly debaty o kácení a výsadbě vhodných stromů, takže to není nic nového pod sluncem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2020 13:25 Reaguje na pavel peregrin
Kdysi dávno jsem si přečetla od Jana Vrby knihu Borovice. Kniha mne uchvátila a od té doby je borovice lesní mým nejoblíbenějším jehličnatým stromem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.12.2020 13:33 Reaguje na Majka Kletečková
Vrba se nechá číst, ale pro mladou generaci je to už asi přežité.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.12.2020 13:16
Posílám pro info odkaz na myko atlas České mykologické společnosti, kde se píše o některých druzích václavek:
https://www.myko.cz/myko-atlas/?searchtext=v%E1clavka
Odpovědět
PH

Pavel Hucl

14.12.2020 15:32
Mám asi 6 000 m2 lesa u Pernarce obklopeného dvěma poli, z jedné strany řídký porost dospělých stromů BO, BR a MO, z poslední strany nic. Žádný jiný tak suchý pozemek nemám, po celý rok tam fouká vítr. Zasazené stromy ožíral jelen sika. Po oplocení to, co vyroste, ožírají myši. Výsadby usychá, ať dělám, co dělám. Sázím DBZ, BO se přijala jen tak ze 30%, teď jsem na podzim sázel MO. Nakonec nejlépe se tam daří BR a OS z náletů. Je tam tak sucho, že usychají i bezinky. Nejvíce se tam daří trávě ostřici. Někde je břidlice pár cm pod povrchem, jinde je docela pěkná půda o pár metrů vedle. Nemáte někdo nějaký nápad, co tam zasadit? OLH a správce vedlejšího pozemku Lesů ČR po shlédnutí mých problémů prohlásil, že ten vedlejší les kácet nebudou. Ani by se to nevyplatilo. Rada je jen BO, DBZ, MO. Jaká dřevina by tedy byla vhodná na tak suché místo? Předem děkuji za rady, po několika letech marného sázení jsem už poněkud udolán.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 16:44 Reaguje na Pavel Hucl
Teď mě ochranáři zdrbou a EU pokárá, ale než nic, tak třeba
i ten akát. Pokud ho nabídnete nábytkářům a výrobcům venkovních
dětských atrakcí, tak ho i slušně zhodnotíte a zbytek je dobré
palivové dřevo. Okolní včelaři vás budou opěvovat do nebes
a můžete ho pěstovat opakovaně z výmladků. Kamarád ho chtěl
vykácet a nabídl to přes internet. " Soutěžily" o to tři
firmy a výslednou cenu si velice pochvaloval. Část pozemku
nechal nadále s akátem a má ho jako plantáž pouze z výmladků.
Pouze ta práce je s ním "pichlavá" Kdysi větve pálil na
hromadách a předloni si je nechal naštěpkovat do nového kotle
a nedá na akát přes výhrady EU a ekologů dopustit. Možná to
bude dřevina budoucnosti do chudých a suchých půd, pokud se
nebudeme bránit i nepůvodním dřevinám.
.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 10:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevím přesně kde to je, ale akát potřebuje k medování v době květu, tak druhá polovina až konec května, teplo. V noci minimálně + 10, lépe + 15 - 20 st C, teplota pod + 5 st C květy poškozuje. U nás na vesnici jsou v místním lužním porostu a na svahu akáty taky, je to severní předhůří beskyd, nadmořská výška asi 320 m a akát tady přijatelně meduje tak jen jednou za 3 - 6 let. Jiné roky květy buď rovnou zmrznou nebo téměř nemedují.
Co se týká využití dřeva, co vidím, akát často tvoří kmeny pokřivené a přůřez vlastních kmenů je často nepravidelný. Zrovna letos u nás nějaké starší usychající akáty vyřezávali a co jsem viděl na řezech, kmeny o průměru 15 - 20 cm, ale doslova s průřezem ne kulatým, ale ve tvaru čtyřlístku. Tudíž i takhle silné kmeny byly vhodné jen na výrobu řeziva tenkého pár centimetrů , současně za vzniku velkého množství odpadu.
Takže porost akátu podle mne možná ano, ale musí se během růstu velmi pozorně probírat, dokonce snad i za vzniku proluk a dosazování či vysemenění rychle rostoucích jiných stromů coby náhradní produkce.
Co se týká oněch přirozených náletů, podle mne to jsou velmi sezónní a dost omezené záležitosti. V půdě musí být z předchozího roku nebo, pokud se jedná o semena, co přeléhají, z více předchozích roků. Musí tam být takový půdní pokryv, aby po většinu té doby byly semema v aspoň mírném vlhku,jinak podlehnou plísním, ale současně nesmí být ve vodě, jinak zhnijou. A potom musí být dostatečně vlhko od března, dubna až prakticky do podzimu. Neboli přirozené nálety vyrostou jen některé roky a jen na některých stanovištích. Některé roky semena vyklíčí z vláhy ze sněhu v zimě, ale duben, květen a červen je tak suchý, a semenáčky mají jen malou kořenovou soustavu, že uschnou. Jiné roky vyklíčí, do května, června je dostatek vlhko, ale v létě či na začátku podzimu přijde takové sucho, že i ty vzrostlejší semenáčky zase uschnou. Podobný vliv má zastínění, leckde je takové, ze stromů ale i vysokých rostlin, že pokud semenáček ze semena vzejde, do dvou měsíců uhyne na nedostatek světla. Co se týká přirozených náletů, jsou potom důležité odolní dřeviny do vzdálenosti asi kilometru, podle toho, jaké tam ty dřeviny, hlavně se semeny přenášenými větrem rostou, takové budou přirozené nálety.
Jinak, pokud tam je nedostatek vláhy, uvažoval bych o pomocném zalesnění dřevinami či keři zvyklými na sucho. Zkusil bych jak o hodně odolnou a plastickou vrbu jívu, ta by dokonce měla jít relativně snadno množit řízky, potom jsem na suchých místech viděl hloh a řůži šípkovou. Ta by měla taky jít množit řízky. Jíva a hlavně růže šípkoví je světlomilná, takže by pod nimi měl o jít buďto sazenice sadit nebo by pod nimi mohl o dojít i k vzniku přirozených náletů. Další druhy mne momentálně nenapadají, u nás je spíš vlhko.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2020 14:58 Reaguje na Radim Polášek
Dřevo akátu se používá v celku, jako odkorněná kulatina, nebo štípaný např na plotové sloupky. Sem tam se dá sehnat i řezivo. Tvoří kořenové výmladky, kterými se na lokalitě šíří, co je problematické, že kořeny vylučují látky bránící růstu ostatních dřevin, takže nějaký smíšený porost nepřipadá v úvahu, navíc má akát tendence tvořit tlakové větvení, takže se starší jedinci snadno vlivem povětrnosti rozpadají. Sice kvalitní dřevo, avšak řada negativních vedlejších efektů.
Pro včelaře, u nás v nadm. v. kolem 450m meduje tak jednou za deset let
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 17:46 Reaguje na Jakub Graňák
Akát u nás asi 100 let vegetuje ve smíšeném lužním lese a na svahu, žádné rušivé vytváření kořenových výmladků tam není stejně jako není vidět, že by tam byly nějaké látky bránící růstu rostlin a jiných stromů. Prostě normální smíšený les s akáty. Pouze je tam trochu převaha rostlin dobře prosperujích na půdě bohaté dusíkem, jako třeba vlaštovičník nebo hluchavky nebo bez černý.
Co se týká dřeva akátu, při zpracování na řezivo je náročné na kvalitu nástrojů, poněkud se štípe, obsahuje už v sobě často praskliny a hlavně hodně je otupuje. Proto obvykle na pilách nemají akáty na zpracování rádi a snaží se jejich zpracovávání spíš vyhnout, než z nich vyrábět klasické řezivo. Proto to zpracovávávání hodně na takové věci jako plotové sloupky. Akát je jinak velmi dobré dřevo na venkovní stavby a konstrukce, protože venku velmi dlouho vydrží i neimpregnovaný. Je otázka, jaké dřevo venku vydrží víc, jestli akát, nebo dub nebo prosmolené dřevo borovice. Či jaké dřevo vydrží trvale v mokru, jestli akát nebo modřín. Jinak mí předkové měli třeba zasazený akát v zapadlejším rohu zahrady, rostly tam násady na nářadí. Jinak když otec kdysi dělal velký žebř na střechu, tak použil 10 - 12 metrů dlouhý kmínek smrčku a na šprycle vyfrézovanou kulatinu z akátu o průměru tak 3,5 cm. Ta se pak opracovala pořízem tak, aby původní průměr byl jen uprostřed a na krajích byl průměr tak 2 - 2,5 cm.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 17:54 Reaguje na Radim Polášek
Vidím, že jsme to psali snad zároveň a se
stejnými poznatky z praxe a ne z pouček
jeho totálních odpůrců.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 18:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Asi tak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2020 18:36 Reaguje na Břetislav Machaček
https://www.vulhm.cz/trnovnik-akat-ma-radu-dobrych-vlastnosti-ale-nekde-muze-ohrozovat-puvodni-dreviny
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.12.2020 18:34 Reaguje na Radim Polášek
Stačí trochu prosvětlit a nebudete se stačit divit, u nás v dědině je pár jedinců v parku, vedle na železničním náspu (skalnatý jižně orientovaný svah) už neroste nic jiného (ještě před dvaceti lety tam bylo šípko-trnkové houští). A koukněte se na jižní moravu, tam už je na řadě míst s akátem fakt problém
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 17:49 Reaguje na Jakub Graňák
U nás ve 210 metrech meduje sice častěji, ale těch
pár akátu to nevytrhne a je to pro moje včelky
a čmeláky pouze taková chuťovka. Jinak u nás
roste v zápoji s duby, břízami, olšemi, javory,
jasany, osikami atd. Takže bych to s tou jeho
agresivitou tak černě neviděl. Rovné kmínky
narostlé po zmlazení používám jako násady ke
krumpáčům, kalači či barboře. Jsou to téměř
nezničitelné samorostlé násady.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 18:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Akát je tady u nás asi jediný, který produkuje kvalitní pevné dřevo, současně rovné a současně roste, aspoň první roky, velmi rychle. Stromy produkující jiná podobná dřeva, dub, habr, některé švestky, jako švestka domácí a příbuzné, jaky myrobalán atd rostou pomalu a často nejsou rovné.
Ještě tvrdší dřeva, nevím, jak odolná, mají některé keře, třeba trnka, zimostráz, brslen, dost tvrdé dřevo má třeba i šeřík nebo hloh, ale všechno toto roste velmi pomalu.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

15.12.2020 18:43 Reaguje na Radim Polášek
Jíva řízkovat nejde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.12.2020 06:12 Reaguje na Jan Olejníček
Měla by jít, když se jí pomůže.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 17:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Akát, dřevina budoucnosti?
Ty výmladky akátu se mohou trochu probrat a vyjednotit, aby rostly rovně a potom, jak budou v patřičné tloušce, se mohou sklidit a dělat z nich potom všelijaké násady a kulaté tyčky na různé opěry na zahradách a podobně. Byl by z toho potom minimální dřevěný odpad a vysoké ekonomické zhodnocení. Ty tyčky by venku na zahradě vydržely velmi dlouho bez impregnace, takže by to byl stoprocentně ekologický materiál. S vysokou užitnou hodnotou a současně takový, který se po ukončení životnosti zaručeně rozloží na biomasu stoprocentně ničím nekontaminovanou.
S lesem by při takovém hospodaření nebyl problém, v minulosti se spousta lesů po velmi dlouhou dobu právě takovým výmladkovým způsobem provozovala, na produkci tenkého dřeva na topení.
Odpovědět
PH

Pavel Hucl

15.12.2020 18:13 Reaguje na Radim Polášek
Všem děkuji za rady, ale akát mně tam nepovolí, vrba tam neroste a je tam takové sucho, že usychají i vzrostlé bezinky. Semenáčky borovice mají kolem sebe strhnutý drn na 1x1 m plochy, voda stéká k nim, některé naklíčily, vyhnaly letorost a uschly. Nejvíce se tam daří asi dubu zimnímu. Tedy nadzemní část stromku uschne, ale občas některý vyrazí znovu. Vrbě se tam nebude dařit zcela jistě. Z náletů se chytá jedině bříza a osika. Borovice se ujímá minimálně, modřín zkouším letos, okolo roste. Vítr tam vane prakticky pořád. Šípek tam roste sporadicky, hloh vůbec. Už je mně jedno, co tam poroste, hlavně aby něco rostlo. Snad mně pomůže příroda náletem. Všem za rady děkuji.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 18:36 Reaguje na Pavel Hucl
Vrb je spousta druhů a některým se daří vysloveně v suchém prostředí. Stačí zapátrat na internetu. Právě vrba jíva je takový plastický druh, kterému se obstojně daří i v suchu, klidně vyroste třeba v nashromážděném prachu v okapech nebo ve větrem naváté vrstvě prachu a písku sotva 10 centimetrů vysoké třeba v rohu střechy z dehtované lepenky. A tam stačí, aby v létě nepršelo 14 dnů, měsíc a je to úplně proschlé. A přesto tam vrba jíva během pár let vyroste do výšky třeba dvou metrů.
Potom máte u nás všelijaké speciální vrby původně vyšlechtěné na rekultivace výsypek třeba hnědouhelných dolů v severních ćechách, tam je soustavně velmi nízké množství humusu a současně velmi špatně zadržují vodu, takže je tam většinou velké sucho. Ty vrby byly právě vyšlechtěny jako pionýrské dřeviny - většinou nízké keře a pro takové prostředí.
Potom máte série vrb kdysi za socíku vyšlechtěných pro včelaře pro produkci pylu na jaře pro včely, z nich například klon S021 velmi dobře roste i v hodně suchém prostředí. Dost vody potřebuje pouze jako zakořeňující řízek první rok až dva roky. Tato vrba je současně stromová, roste do výšky tak 8 - 12 metrů a velmi intenzívně, takže by se i hodila na produkci biomasy.
A jestli říkáte, že Vám tam rostou osiky, to jsou poměrně vlhkomilné dřeviny, tak Vám tam stoprocentně budou růst i tyto vrby.
Trochu problém či trochu nefér pro tamní životní prostředí je akorát v tom, že mimo vrbu jívu jsou všechny ostatní vrby kříženci s geny u nás nepůvodních vrb. Které, když se použijí, tak ty cizí geny pylem šíří do okolí. Ale introdukce cizích vrb se u nás děje už několik století. Už když kdysi začali šlechtít košíkářské vrby a začali je šířit nebo později, jak začali hledat a používat vhodné vrby na zpevňování břehů řek a potoků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.12.2020 18:14 Reaguje na Pavel Hucl
Vidíte a to mne štve, že se prostě někde rozhodne,
že vše musí být původní i kdyby to živořilo
a usychalo. Jsou tu často náspy či haldy po těžbě
hornin, kde by mohl růst alespoň ten akát, ale
někdo tak rozhodl a do nekonečna se tam bude
marně vysazovat něco původního. Možná časem dojde
i na dřeviny z jihu Evropy navyklé na suché půdy, ale prozatím tu funguje až fanatické bránění
v takové výsadbě. Kdysi se majitel nikoho neptal,
sázel a těžil. Na Jižní Moravě, Slovensku atd.
bývaly z akátů sloupky ve vinohradech a dokonce
i sudy a kádě na všemožné kapaliny. Nikdo to
neřešil a akát rostl i tam, kde usychaly duby
a borovice. Pak přijde HOMO EKOLOGUS FANATIKUS
a nařídí akáty hubit na potkání a zakázat je i
tam, kde rostou už stovky let a kde nic neroste.
Držím vám palce, aby vám tam něco rostlo, ale
duby vidím na skalnatých a písčitých půdách
usychat už taky. Mnohde usychaly už i ty odolné
břízy, ale ty akáty to vydržely.
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

14.12.2020 18:02
Jen tak mimochodem k borovici:

že usychá borovice mne vůbec netěší. Ale je prostě fakt, že jsem na to upozorňoval už před mnoha lety jako revírník Lesů České republiky
Dělal jsem proto včasná patřičná opatření. Ještě, že se z mého podnětu rozběhla řadá výzkumů, jak pěstovat borovici, aby nám neusychala a abychom ji připravili na klimatickou změnu.
Tímto bych chtěl poděkovat podniku Lesům ČR i různým lesinickým expertům, kteří mne "podporovali" a usilovně mně "fandili" v přípravě borových lesů na sucho, když jsem byl ještě revírník státního podniku. Tímto je pozdravuji :-)

Koho zajímá postup adaptace borových porostů pro "Týnišťskou" borovici, níže uvádím ještě chybějící odkazy s tímto tématem

https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/sucho-borove-lesy-vychodni-cechy-hradec-kralove-chocen-zkaza-lesu-ales-erber-pro-silva-bohemica.A180929_429753_pardubice-zpravy_jah

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alesn-erber-priciny-usychani-borovic-a-zkusenosti-s-jeji-adaptaci

Lesnická práce (2/2019) - Jsou borové porosty připraveny odolávat suchu? Jaký postup obnovy zvolit při adaptaci porostů na sucho?

http://www.aleserber.cz/inpage/adaptace-vychodeceske-borovice-na-sucho/?preview_secret=05a5e8e0122f81d66486ba57e2588004

Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.12.2020 05:44
Jen chvilku vydržte. Příroda si pomůže. I s námi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.12.2020 16:49
Kdysi, ve čtyřicátých letech minulého století, jsem potkával v lese jednak hajné, kteří trvale dohlíželi na stav stromů, ale také dřevorubce s břychatkami a sekyrami, sem tam s dvoumužnou motorovou pilou, kteří hajným označené napadené jednotlivé stromy káceli a hned odkorňovali Také jsme mohli jsme chodit do lesa bez obav, nebyli přemnožení divočáci, vlci ani medvědi, ba ani se nevyskytovali velcí kopytníci (podvodně označovaní za divoké nebo dokonce pratury), ba i úchylů ohrožujících malé děti sexuálně, bylo jaksi méně. Jo, jo, bejvávalo ...
Jsem přesvědčen, že právě ta absence těch hajných a dřevorubců kácejících ty hajnými označené napadené stromy pěkně po jednom, bez harvestorů John Deere a podobných monstrózních strojů, je tou hlavní příčinou neutěšeného stavu českých lesů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.12.2020 16:50 Reaguje na Jiří Daneš
... s břichatkami ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.12.2020 06:58 Reaguje na Jiří Daneš
Hájenky prodali, hajný je jeden možná na 1500 ha lesa, nevím, a chybí lesní dělníci. Harvestor zastane práci mnoha lidí ale bohužel to po něm vypadá jak po nájezdu Mongolů. Chápu ale, že v podstatě za současného stavu lidí to jinak nejde, bohužel.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.12.2020 08:54 Reaguje na pavel peregrin
Ten předmět se jmenuje ochrana lesa a vyučuje se i na středních lesárnách :-). Jen ten současný systém na něj nějak nedbá :-). Hajný dneska nestíhaj nic při těch výměrách. Ale zas LČR mají to managementové řízení a výběrová řízení :-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2020 11:28 Reaguje na Jiří Daneš
V tom máte pravdu, ale zas máme celé čtvrtě kancelářských budov,
stovky bank a finančních ústavů všeho druhu, pochybných úřadu
a vědců zkoumajících "nesmrtelnost brouka". Ti makat do lesa,
či na pole nepůjdou a raději tomu zbytku pracujících vymyslí
nějaké nové postupy, předpisy a lejstra, které musejí ještě po
práci vyplnit a v termínu odeslat i za cenu opoždění té práce
v lese. A víte co je důležitější? No přece to lejstro a ne ten
kůrovcový strom. Pak ještě někdo přijde s teorií, že je to
stejně zbytečné a nejlépe bude složit ruce do klína a nechat to
na přírodě. Tak nějak by to šlo i v zemědělství. Neorat, nesít
a pouze chodit krajinou a trhat klásky obilí ze samovýsevu. To
by byl taky návrat k přírodě, ale to by těch klásků nezbylo na
všechny. Tak to bude i v těch lesích . Jednou pochybí kvalitní
stromy na kvalitní řezivo a to se možná "odněkud" doveze pro ty
movité, kteří si to budou moci dovolit. Ten zbytek se spokojí
s odpadem ve formě chemií slepených třísek a nebo rovnou s plasty
a jinými odpady. Koukněte kolik dnes stojí dřevěnice, která
bývala obydlím chudiny a to tu je rovných stromů nadbytek. Až
to budou pouze samé sukovité a pokřivené stromy z pralesů a
samovýsevů s absencí prořezávek, tak bude stát pár prken na psí
boudu to, co nyní prkna na střechu baráku. Ano bude to les pro
oko ekologa, ale jinak to nebude ani pro houbaře, myslivce či
pro pouhého tuláka po lese, pokud nebude vybaven mačetou.
Ty nápady, co s lesy do budoucna se mě už nedotknou, ale tak
trochu si vzpomínám, že jsem si to myslel i o jiných věcech
a přesto se mě už nyní dotýkají. Někde tak už vidím i v lese
výsledky takové činnosti nyní a je mi z toho smutno.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist