https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/umluva-o-volnych-morich-na-potlesk-je-jeste-brzy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Úmluva o volných mořích? Na potlesk je ještě brzy

13.3.2023 05:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ve své současné podobě je úmluva stěží něčím jiným než obecným rámcem vyjádřené shody. Shody na tom, že mezinárodní vody, území, které nepatří nikomu a patří přitom všem, je třeba nějak chránit.  Úmluva přislibuje (tedy pokud bude ratifikována), že se ochrany za sedm let dočká 30 procent z nich.
Ve své současné podobě je úmluva stěží něčím jiným než obecným rámcem vyjádřené shody. Shody na tom, že mezinárodní vody, území, které nepatří nikomu a patří přitom všem, je třeba nějak chránit. Úmluva přislibuje (tedy pokud bude ratifikována), že se ochrany za sedm let dočká 30 procent z nich.
Osmatřicet hodin vyčerpávajících jednání, jež bylo zakončeno vpravdě historickým úspěchem. Zhruba těmito slovy světová média shrnují výsledek nedávné Konference OSN o ochraně oceánů, která se v prvních březnových dnech v New Yorku pustila do jednání o osudu tzv. volných moří, tedy mezinárodních vod. Je to opravdu takový úspěch?
 

V závěru dvoutýdenního maratonu oněch newyorských jednání předsedkyně konference, singapurská velvyslankyně pro otázky oceánů a mořského práva Rena Leeová, předstoupila před plénum a novináře a uvedla své prohlášení větou: „Loď konečně dosáhla břehu.“ Dočkala se za to potlesku.

Faktem ale zůstává, že na takový potlesk je ještě hodně brzo. A že ona pomyslná loď dosáhla břehu po jednačtyřiceti letech, kdy se jen neklidně a bezcílně pohupovala na vlnách.

O budoucnosti oceánů se totiž naposledy se vší vážností na půdě OSN jednalo před jednačtyřiceti lety, v roce 1982. A hodí se zmínit, že tehdy ke shodě, vzniku Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, tzv. UNCLOS, jednající nedospěli po hodinách jednání, ale vlastně až po devíti letech dost vyhrocených debat na třech bezvýsledných konferencích.

A po těch devíti letech, během nichž postupně obrousili všechny třecí plochy, vytvořili úmluvu natolik bezzubou, že oceánské ekosystémy v podstatě nechránila.

Zmínit musíme i to, že tato Úmluva, UNCLOS z roku 1982, nabyla formálně účinnosti až po dalších dvanácti letech, když ji v listopadu 1994 konečně ratifikoval šedesátý stát.

Teprve tím vlastně začala „fungovat“.

A právě tuto úmluvu letos v březnu po nesčetných peripetiích a mnoha bezvýsledných jednáních, která běžely neúspěšně od roku 2004, modifikovala, upravila a k budoucnosti přichystala úmluva nová.

Která, když to dobře půjde a znovu ji ratifikuje aspoň šedesát zemí, začne platit za sedm let. V roce 2030.

Takhle si asi zásadní průlom v jednání, mistrné vyvážení mnohostranných přístupů, triumf ochrany přírody nad geopolitickými zájmy a historický úspěch mezinárodní diplomacie, zrovna nepředstavujeme. Není to dohoda, o kterou by všichni stáli a na jejímž znění by se hned bezpodmínečně shodli. Je to něco, co devatenáct let nebylo chtěné, a všemožně se to upravovalo, aby bylo možné dojít ke schválení.

To samozřejmě neznamená, že by ta současná nová Úmluva o volných mořích (The High Seas Treaty) byla špatným počinem. Zapotřebí byla už dávno.

Ale ve své současné podobě je stěží něčím jiným, než obecným rámcem vyjádřené shody. Shody na tom, že mezinárodní vody, území, které nepatří nikomu a patří přitom všem, je třeba nějak chránit.

V současnosti je totiž z mezinárodních vod – toho, co je dál jak 200 námořních mil (cca 370 kilometrů) od pobřeží a tedy mimo jurisdikce jednotlivých národních vlád států – chráněno necelého 1,2 procenta rozlohy. A tato nová Úmluva o volných mořích teď přislibuje (tedy pokud bude ratifikována), že se ochrany za sedm let dočká z té rozlohy hned 30 procent.

Pokud očekáváte něco jako bójemi na hladině vyznačené území, větší než celá Asie s Evropou dohromady, kam se už nikdy nevydají flotily rybářských lodí s vlečnými sítěmi, kde nezakotví žádná vrtná plošina a kde nebude probíhat podmořská hlubinná těžba minerálů, tak se ukrutně pletete.
Pokud očekáváte něco jako bójemi na hladině vyznačené území, větší než celá Asie s Evropou dohromady, kam se už nikdy nevydají flotily rybářských lodí s vlečnými sítěmi, kde nezakotví žádná vrtná plošina a kde nebude probíhat podmořská hlubinná těžba minerálů, tak se ukrutně pletete.

Jak přesně by ale ta ochrana měla vypadat?

Pokud očekáváte něco jako bójemi na hladině vyznačené území, větší než celá Asie s Evropou dohromady, kam se už nikdy nevydají flotily rybářských lodí s vlečnými sítěmi, kde nezakotví žádná vrtná plošina a kde nebude probíhat podmořská hlubinná těžba minerálů, tak se ukrutně pletete.

O všech těchto navýsost rušivých vlivech bude nejprve řádně rozhodováno, a buď budou ve svém rozsahu omezeny, nebo třeba i povoleny. Případ od případu.

Ten momentální a oslavovaný „masivní úspěch multilaterální diplomacie“ Úmluvy je totiž mimo jiné vykoupen tím, že nepovede ke striktním zákazům a ani třeba právě k úplnému vyloučení rybaření nebo těžby, že neomezí hospodaření jednotlivých států.

Úmluva o volných mořích velmi volně předpokládá, že každý takový záměr bude muset být na základě zhodnocení dopadů na životní prostředí jednotlivě zvážen, a o jeho případné realizaci pak rozhodne komise.

Komise, která samozřejmě ještě ani nevznikla a jejíž složení, zda půjde o nějaké fórum odborníků anebo spíš politických reprezentantů z řad signatářů Úmluvy, zatím není jasné.

O tom, jak vlastně bude probíhat správa té třicetiprocentní plochy z 219 milionů kilometrů čtverečních mezinárodních vod volných moří, jak bude nastaven systém kontroly a kdo bude dohlížet na dodržování pravidel, jaká ta pravidla vlastně budou a jak bude vypadat management ochrany – tedy poměrně zásadní věci – to se momentálně ještě neví.

Neví se ani, kdo to zaplatí.

Evropská unie je připravená vydat na 820 milionů eur, ale velká nejistota panuje kolem rozvojových zemí, na něž by Úmluva mohla v dobrém i zlém nějak dopadnout, a přitom si ji nemohou dovolit financovat.

Ono se zatím ještě ani přesně neví, ve kterých partiích mezinárodních vod bude oněch 30 % chráněných území ležet. I to se musí rozlousknout na dalších jednáních.

Úmluva nemá omezit pokládku podmořských kabelů. Nemá ani narušit stávající trasy nákladních a civilních lodí. Možná ovlivní trasy ropných tankerů, ale jisté to ještě není. Nemá zamezit extrakci podmořského bohatství, ať už biologického či nerostného. Má jen zajistit, aby nedošlo k přečerpání zdrojů, které dosud byly čerpány bez zásadních omezení. Tak, aby z nich mohli všichni čerpat pokud možno rovnoměrně.

Úmluva o volných mořích tedy neznamená konec Divokého západu, režimu, v němž si každý mohl v mezinárodních vodách dělat víceméně cokoliv, co se mu namanulo. Znamená asi tolik, že se na třetině rozlohy mezinárodních vod nejprve bude muset zeptat o svolení.

Po jednačtyřiceti letech od první mezinárodní smlouvy, Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a po devětadvaceti letech od doby, kdy UNCLOS nabyla platnosti, po devatenácti letech jednání, tu dnes máme Úmluvu novou.

Představitelé států, kteří ji schválili, se za osmatřicet hodin jednání shodli na tom, že až 10 % všech mořských organismů dnes čelí riziku vyhynutí, a že nejvýznamnější příčiny toho jsou přelovení a znečištění oceánů. A navrhli, že by do sedmi let bylo fajn začít chránit třetinu rozlohy mezinárodních vodu, území, které dosud nikdo moc nešetřil. To je zatím všechno.

Jestli si tohle zaslouží potlesk a připomíná vám to loď, která dorazila do cíle…


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist