Usychající Hodonínská dúbrava má štěstí: vede přes ni potrubí pro transport popílku. Dnes jím ale teče voda
„V Hodonínské dúbravě najdete rostliny, které se jinde u nás nevyskytují. Svůj jediný domov v České republice tu má i motýl okáč jílkový," vysvětluje Pavel Kolibáč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jednou z možností, jak zvrátit zrychlené prosychání zdejších převážně dubových porostů, je vrátit do území potřebnou vláhu.
Zdejší lesy usychají, v oslabených porostech se daří sosnokazům a chroustům maďalovým, poklesla spodní voda a zmizela většina drobných vodních ploch a mokřin. První napouštění vody z řeky Moravy začalo už koncem loňského roku a pokračovalo v březnu. Včera bylo napuštění vody znovu obnoveno.
"Jedinou možností je v tuto chvíli čerpání vody z řeky Moravy," říká Kolibáč. Vloni se podařilo do porostů načerpat cca 35 000 m3 vody, které podle ochránců přírody prokazatelně vydržely na nepropustné jílové vrstvě v hloubce asi 1,5 m až do letošního jara.
"Letos v březnu jsme napustili dalších asi 17 000 m3. To prospělo obojživelníkům, kteří se v zaplavených místech již rozmnožovali,“ vysvětluje Pavel Kolibáč.
Voda se čerpá technickým trubním řadem a čerpadlem, které patří hodonínské společnosti ČEZ Teplárenská. Potrubní systém byl v minulosti zbudován na transport elektrárenského popílku na nedaleké úložiště.
Vodu po lesních porostech rozvádí páteřní kanál zvaný Jalová struha, kterým v minulosti proudila voda mezi říčkou Kyjovkou a tokem řeky Moravy. V zimě byl rozvodný kanál pročištěn od napadaného dříví a občasných břehových sesuvů, aby se minimalizoval odpor při napouštění systému. To je důležité proto, že v území je prakticky nulové převýšení a i jen drobný terénní útvar je schopen průtok vody zcela přesměrovat.
Množství vody načerpané do Jalové struhy je dáno schopností jejího zásaku do okolní půdy. Ta by se měla časem zlepšovat, jak bude vyschlá půda získávat zpět svoji schopnost zadržet vodu. Právě schopnost půdy pojmout vodu se ukázuje jako hlavní limitující faktor rychlosti napouštění. Jednorázově lze čerpat vodu v rozsahu 1–2 dnů.
Voda je zatím nasáklá v půdě do zhruba sta metrů od toku Jalové struhy. Podařilo se tedy ovlivnit asi 100 hektarů okolních převážně dubových porostů. Vlhkost by mohla snížit i počty ponrav chrousta maďalového, které se po čtyři roky vyvíjejí v půdě. Právě letos by mělo nastat jeho rojení. Chroust maďalový dokáže významně poškodit jak dospělé stromy, tak mladé semenáčky.
„V roce 2019 plánujeme 4–5 jednotlivých napouštění, takže celkový objem vody by měl být výrazně vyšší než v roce předešlém. Doufáme, že se to na vitalitě zdejších porostů projeví,“ dodává Pavel Kolibáč.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jan Šimůnek
8.5.2019 14:45Jsem toho názoru, že takovouto technologickou pomocí by mohl být pro krajinu i kanál DOL, a dokonce i pro ty cenné lokality, jejichž narušení se ekologové údajně obávají.
Ve skutečnosti jde v boji proti DOL o zachování odříznutelnosti lodní dopravy mezi Čechy a mořem, výhodné pro Německo, která by zmizela možností dopravovat od nás po vodě náklady do pobaltských přístavů nebo přístavů u ústí Dunaje do Černého moře.
