V CHKO Brdy po třech letech zahnízdili orli mořští. Jejich hnízda jsou impozantní

V hnízdě ukrytém vysoko v korunách stromů v chráněné krajinné oblasti Brdy snesla samice orla mořského v zimních měsících jedno vejce. Zahřívala ho něco málo přes měsíc, samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu. Mláděti se daří, proto je už bylo možné okroužkovat. Je to první známé hnízdění orla mořského v CHKO Brdy po třech letech.

„Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru, po letech může dosáhnout výšky přes 2 metry a váhy až 0,5 tuny. Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ popisuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě, nebo se spustí v pytli dolů, okroužkují na zemi a pak se vrátí zpět do hnízda, popisuje Fišer. „Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit," dodává.

Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže podle Fišera jen zkušený stromolezec. V tomto případě to byli ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek darujkridla.cz. K jejich výbavě patří lezecké popruhy nebo drapáky na nohy.

Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.

Název orel mořský není příliš výstižný, tento pták neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek či jezer a rybníků. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.

Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží okolo sedmi kg, samci 4-5 kg. Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci.

Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitátní funkci.

V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben, díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště.

---

reklama

---