Rekordní rok pro orly mořské na Vysočině. Hnízdí i pták v lednu přiotrávený karbofuranem
![Orel hnízdící v NPR Ransko. Podle odečítacího kroužku se jedná o téhož ptáka, který se otrávil návnadou u obce Benátky. Orel hnízdící v NPR Ransko. Podle odečítacího kroužku se jedná o téhož ptáka, který se otrávil návnadou u obce Benátky.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/2_118.jpg&w=666)
I přes ztráty způsobené otravami početnost orlů mořských na Vysočině každoročně stoupá. Letošních 25 obsazených hnízd je však rekordních. Orli začínají hnízdit již v únoru, největším nebezpečím pro snůšku a malá mláďata je v té době lesní těžba. Samice totiž při vyrušení hnízdo opustí a při nízkých teplotách dochází rychle k zastuzení vajec nebo k úhynu malých mláďat. Tým ornitologů – členů místní pobočky České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – se proto snaží všechna hnízda nalézt hned na začátku hnízdění.
Přečtěte si také |
![Orel mořský Foto: Magnus Enger Flickr Orel mořský Foto: Magnus Enger Flickr](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/orel_morsky_424.jpg)
„Velmi dobře funguje spolupráce s pracovníky státního podniku Lesy ČR. Pokud jim oznámíme polohu orlího hnízda, přeruší v okolí těžbu dřeva. Složitější je, pokud orli zahnízdí na pozemcích soukromých vlastníků. Pak většinou oslovíme kolegy z odboru životního prostředí krajského úřadu, kteří se ihned snaží příslušné vlastníky lesa kontaktovat a projednat s nimi přerušení lesních prací. Díky efektivní spolupráci a vstřícnosti vlastníků lesa se daří většinu hnízd ochránit před rušením a zajistit úspěšné vyvedení mláďat,“ konstatuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Vysočina.
reklama
Dále čtěte |
![Čejka chocholatá Foto: Frans Vandewalle Flickr Čejka chocholatá Foto: Frans Vandewalle Flickr](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/cejak_chocholata_1.jpg)
![Čápi na hnízdě v Ludslavicích Foto: Jiří Šafránek Čápi na hnízdě v Ludslavicích Foto: Jiří Šafránek](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/dscn7858-ludslavice_1.jpg)
![Rorýs obecný Foto: Klaus Roggel, Berlin Wikimedia Commons Rorýs obecný Foto: Klaus Roggel, Berlin Wikimedia Commons](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/rorys_2.jpg)
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
![Karel Zvářal Karel Zvářal](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/k.zvaral-v-terenu_3.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Karel Zvářal
28.5.2024 19:07DAG
31.5.2024 07:53 Reaguje na Karel Zvářal![Karel Zvářal Karel Zvářal](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/k.zvaral-v-terenu_3.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Karel Zvářal
31.5.2024 09:00 Reaguje na DAGKdyž jsem jako uchál pátral po nocích v osmdesátkách po sýci rousném, kulíškovi a uralce, hajný na Ploštině mi tvrdil, že "má sýčka pod chalupú, ve žlebě". Říkám si, slunko už je nízko, dočkám. Ještě ani nezapadlo, a z údolí se nese táhlé hůůů hu huhuhůůůůů, v zápětí samka "ója! ója!" Takže ze "sýčka" se vyklubal puštík, lidově též ťuhýk nebo sýček. U hajného jsem čekal přece jen větší znalosti, ale tato častá záměna se mi v budoucnu mnohokráte potvrdila.
Sýček vymizel nejen na Vysočině, ale na JM, kde je, když moc, tak 7-10 párů. Důvodem jsou jednak obří lány místo někdejších nudliček, ale také - a mnohde především - přemnožená kuna (skalní). Proto se budky plechují, dávají na hladké stěny, neb kuna je schopna dostat se téměř kamkoliv. Po brizolitu, káblu či ze stromu na půdu, dutiny v kmenech má zmapované všechny. Takže dokud se skalačkou nezačneme vážně zabývat, můžeme na návrat sýčka zapomenout.