https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/rekordni-rok-pro-orly-morske-na-vysocine-hnizdi-i-ptak-v-lednu-priotraveny-karbofuranem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rekordní rok pro orly mořské na Vysočině. Hnízdí i pták v lednu přiotrávený karbofuranem

28.5.2024 17:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Orel hnízdící v NPR Ransko. Podle odečítacího kroužku se jedná o téhož ptáka, který se otrávil návnadou u obce Benátky.
Orel hnízdící v NPR Ransko. Podle odečítacího kroužku se jedná o téhož ptáka, který se otrávil návnadou u obce Benátky.
Foto | P. Muckstein / AOPK ČR
Pokud nenastanou komplikace, měla by letos na Českomoravské vysočině vyletět mláďata orlů mořských z rekordních 25 hnízd. Podařilo se dokonce zahnízdit i orlu mořskému, který byl letos v lednu přiotráven nervovým jedem karbofuranem nedaleko obce Benátky u Žďírce nad Doubravou. Při ochraně hnízd je zásadní spolupráce s lesními hospodáři.
 
„Při květnovém kroužkování orlů se mi podařilo odečíst ornitologické kroužky na nohách orla hnízdícího v národní přírodní rezervaci Ransko. K mému velkému překvapení se jednalo o ptáka, který byl nalezen přiotrávený v lednu u Benátek a v záchranné stanici Lipec se jej podařilo zachránit a vypustit do přírody. Tento čtyřletý orel byl okroužkován v roce 2020 jako mládě na Rychnovsku. Mimořádně zajímavé je, že takto mladé zvíře už hnízdí a dokonce úspěšně vyvedlo jedno mládě. Obvykle totiž tito dravci dosahují pohlavní dospělosti později, v pěti až šesti letech,“ vysvětluje zoolog Petr Mückstein z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Samec orla mořského sedí obvykle na dohled od svého hnízda.
Samec orla mořského sedí obvykle na dohled od svého hnízda.
Foto | V. Hlaváč / AOPK ČR

I přes ztráty způsobené otravami početnost orlů mořských na Vysočině každoročně stoupá. Letošních 25 obsazených hnízd je však rekordních. Orli začínají hnízdit již v únoru, největším nebezpečím pro snůšku a malá mláďata je v té době lesní těžba. Samice totiž při vyrušení hnízdo opustí a při nízkých teplotách dochází rychle k zastuzení vajec nebo k úhynu malých mláďat. Tým ornitologů – členů místní pobočky České společnosti ornitologické a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – se proto snaží všechna hnízda nalézt hned na začátku hnízdění.

„Velmi dobře funguje spolupráce s pracovníky státního podniku Lesy ČR. Pokud jim oznámíme polohu orlího hnízda, přeruší v okolí těžbu dřeva. Složitější je, pokud orli zahnízdí na pozemcích soukromých vlastníků. Pak většinou oslovíme kolegy z odboru životního prostředí krajského úřadu, kteří se ihned snaží příslušné vlastníky lesa kontaktovat a projednat s nimi přerušení lesních prací. Díky efektivní spolupráci a vstřícnosti vlastníků lesa se daří většinu hnízd ochránit před rušením a zajistit úspěšné vyvedení mláďat,“ konstatuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Vysočina.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2024 19:07
To šlo samo. Ještě zajistit 25 hnízd sýčka v kraji a budeme za vodou...
Odpovědět
DA

DAG

31.5.2024 07:53 Reaguje na Karel Zvářal
Jak to myslíte? Na Vysočině je určitě sýčků o hodně víc, jen o tom neví ochranáři a ornitologové.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2024 09:00 Reaguje na DAG
Netuším, jak u Hromase, ale u mě byste letěl (ze zkoušky-)

Když jsem jako uchál pátral po nocích v osmdesátkách po sýci rousném, kulíškovi a uralce, hajný na Ploštině mi tvrdil, že "má sýčka pod chalupú, ve žlebě". Říkám si, slunko už je nízko, dočkám. Ještě ani nezapadlo, a z údolí se nese táhlé hůůů hu huhuhůůůůů, v zápětí samka "ója! ója!" Takže ze "sýčka" se vyklubal puštík, lidově též ťuhýk nebo sýček. U hajného jsem čekal přece jen větší znalosti, ale tato častá záměna se mi v budoucnu mnohokráte potvrdila.

Sýček vymizel nejen na Vysočině, ale na JM, kde je, když moc, tak 7-10 párů. Důvodem jsou jednak obří lány místo někdejších nudliček, ale také - a mnohde především - přemnožená kuna (skalní). Proto se budky plechují, dávají na hladké stěny, neb kuna je schopna dostat se téměř kamkoliv. Po brizolitu, káblu či ze stromu na půdu, dutiny v kmenech má zmapované všechny. Takže dokud se skalačkou nezačneme vážně zabývat, můžeme na návrat sýčka zapomenout.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist