V CHKO Soutok po více než sto letech objevili vzácného brouka starých dubů - lesknáčka dubového
Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae (tzv. lesknáčkovití) s typickým lesklým povrchem těla. Je vázaný na staré duby, kde žije pod kůrou v chodbičkách kůrovců, kterými se živí. „Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země. Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů. Problém je, že rychle mizí,” říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Mohutné duby, tzv. staroduby, potřebují světlo a prostor. Lesní pastva a další tradiční způsoby hospodaření, které udržovaly lesy světlé a tak umožňovaly růst mohutných stromů, byly opuštěny koncem 19. století. Regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim. S takovými změnami se staré stromy vyrovnávají jen těžko.
Staroduby v CHKO Soutok představují jedince dřevin, které se před více než sto lety rozhodli Liechsteinové zachovat při lesnickém hospodaření a rozsáhlých krajinářských úpravách. Stromy dnes postupně odumírají a donedávna to vypadalo, že mohutné, staré duby ze Soutoku zmizí. V roce 2007 ale začali lesníci ze státního podniku Lesy České republiky na popud a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ponechávat na pasekách stojící stromy, konkrétně 100 stromů na 10 hektarů pasek. Většina jich přežila, rychle přirůstají a dnes jsou jich tisíce.
„V lesních okrajích přiléhajících k loukám a v hustých porostech financujeme uvolňování biologicky hodnotných starých stromů. V posledních letech jsou také postupně prosvětlovány lesy s významným zastoupením dubů. V budoucnu se chceme zaměřit na výchovné zásahy v mladších porostech. Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů a i ve vzdálenější budoucnosti budeme moci tyto ikonické organismy CHKO Soutok nadále obdivovat,” doplňuje Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR výčet opatření, která ve spolupráci s lesníky cílí na zachování biologicky hodnotných stromů.
Zachování mohutných dubů prospívá nejen biodiverzitě. Pomáhá také zachovat krajinářskou a estetickou hodnotu území. Mohutné duby byly součástí zdejší krajiny od nepaměti.
„Na přelomu tisíciletí to se starými duby v lužních lesích a jejich obyvateli vypadalo bledě, je skvělé, že situace se díky spolupráci lesních hospodářů a ochrany přírody postupně mění. Věřím že i v budoucnu bude mít ochrana přírody dostatečné finanční prostředky, aby mohla uchování mohutných stromů v CHKO Soutok podporovat,” dodává Čížek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Břetislav Machaček
16.1.2026 10:49nehledal? Přestaňte s tím klamáním laiků, že půl roku CHKO už má kladné
dopady na přírodu a hlavně brouky u kterých je vývoj i roky! Prostě tam
byli a nebo je někdo dokonce uměle vysadil jako u nás žáby před stavbou
dálnice a po změně trasy dálnice zase žáby vymizely? A co pane Čížku
požáry lesů na Soutoku, které jste před léty tady propagoval jako kladný
dopad i na populace hmyzu ? Neshoří i ty souše s těmi brouky, a nebo na
Soutoku s požáry nepočítáte?
Michal Ukropec
16.1.2026 13:25 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
18.1.2026 14:16 Reaguje na Michal UkropecRichard Vacek
16.1.2026 13:23Jarek Schindler
16.1.2026 13:45 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
16.1.2026 15:58 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
16.1.2026 20:18 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
17.1.2026 17:17 Reaguje na Jarek Schindlertěžbě dubových porostů určitý počet dubů a myslí
si, že ze stromu vyrostlého v zápoji bude košatý
dub vyrostlý od mládí jako solitér na louce. To,
že ty štíhlé stromy se štětkou větví na vrcholu
mají mizernou odolnost proti větru jim nevadí, protože zlomený strom je pro brouky novým domovem.
Je to jako to "zestařování" zdravých stromů pilou
a jiné nesmysly za které by dostali od starých
Liechtensteinských lesníků ptačími broky do hýždí.
Nesadí stromy, nevychovávají les, ale jen stromy
mrzačí a nechávají ty ze zápoje větru na pospas.
Oni totiž nechápou, že stromy ze zápoje mají
jinou strukturu dřeva a nemohou odolat větru tak
jako v zápoji a jako solitér těžce zkoušený větrem
od samého počátku. No a nebo to ví a dělají to
schválně, aby množili škůdce a dřevokazné houby.
Je to osvědčený postup přeměny hospodářského lesa
na "prales" za každou cenu. To je to největší
nebezpečí, že to začíná po troškách a skončí ve
velkém. Jinak co jim bránilo v minulosti vedle
každého starého usychajícího dubu na loukách
vysázet mladý dub? Já vám povím co! Je to ta
jejich lachtaní nemoc s oběma levýma rukama a
nařizováním práce a jiných věcí jiným.
Jarek Schindler
18.1.2026 02:37 Reaguje na Břetislav Machačekkózními příznaky. No a současný ekolog by asi nespal kdyby nevěděl že se ty různé patogeny náležitě nešíří a pokud se šíří nedostatečně musí jim být pomoženo.
Jakub Graňák
18.1.2026 09:52 Reaguje na Jarek SchindlerTaktně mlčíte o jedné z podstatných příčin "tracheomykózy" - devastaci vodního režimu krajiny stavbou novomlýnských nádrží...:-)
Slavomil Vinkler
16.1.2026 15:59 Reaguje na Richard VacekJakub Graňák
16.1.2026 18:12Jarek Schindler
16.1.2026 20:19 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
17.1.2026 08:53 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
18.1.2026 02:40 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
18.1.2026 10:12 Reaguje na Jarek SchindlerChápat psaný text různě jistě může každý... od toho tady máme diskusi.
Nicméně sdělení o "prvních vítězstvích nového chko" se v článku nevyskytuje a nevyplývá ani z kontextu - tudíž se jedná o zjevnou fabulaci a snahu negativně citově podbarvit jinak vcelku neutrální zprávu.
Břetislav Machaček
19.1.2026 11:38 Reaguje na Jakub Graňákdíky předchozímu hospodaření. Představte si,
že se to ale děje i necíleně a náhodně taky jinde. I v hospodářském lese se najde leccos,
co tam nikdy nebylo a nikdo z toho nedělá
senzaci, protože je to POUZE hospodářský les,
který je pro ochranáře FUJ! Ono každý počin
potřebuje propagaci předložením důkazů, že
byl správný a prospěšný a potřebuje to rychle
a co možná nejvíc hlasitě. Pak tytéž články
vidím ve všech sdělovacích prostředcích a taky
v TV. Nikomu neberu, pokud to je pravda, ale
už jsem zažil i účelový podvod a ten mne odradil se na tom podvodu podílet. Byť byl
podvod účelově použit ve "vyšším zájmu", tak
to byl pořád pouze podvod a podvodem zůstal.
Bojujme čestně, bez podvodů a to ani těch ve
"vyšším zájmu", když se přiveze deset žab na
zájmovou lokalitu, aby byla chráněna a po vyhlášení je jim osud žab ukradený. Od té
doby tam není jediná a stálo to několik
miliónů kvůli přesunu trasy dálnice na
drahé pozemky jednoho ze sponzorů toho
spolku, co tam ty žáby "objevil"! Ten
zájem nebyl o ochranu žab, ale o tučnou
provizi z prodeje pozemku, který by se
bez přesunutí trasy dálnice kvůli těm
žábám nikdy nekonal.
Petr Elias
19.1.2026 12:27 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
16.1.2026 20:23Karel Zvářal
16.1.2026 20:36Jakub Graňák
17.1.2026 09:05 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
18.1.2026 11:48Já si myslím, že se to nemuselo tajit. V podstatě takový nález patří do nějakého entomologického časopisu, a spíš lokálního významu (po pádu režimu v roce 1989 spousta takových vědeckých časopisů zanikla), veřejnoprávní média jistě o takovou informaci zájem nemají.



Český svaz ochránců přírody pečuje o desítky hektarů mokřadů po celé České republice
Žab a čolků v Libereckém kraji navzdory zábranám kolem silnic ubývá
Evropským netopýrem roku 2026 se stal netopýr stromový