https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-mokradu-u-zdaru-se-zabydleli-vzacni-raci-ricni?fbclid=IwAR3B3MWyQ_HRnehirUpnpf9MHG1cMoPL0SHo8uCL5INgfFykHBxiSun8N_M
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V mokřadu u Žďáru se zabydleli vzácní raci říční

20.8.2023 06:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rak říční.
Rak říční.
Foto | Vojtěch Kodet / Pozemkový spolek Gallinago
V revitalizovaném mokřadu V Krejdách nedaleko Žďáru nad Sázavou byli objeveni vzácní raci říční. Mokřad je jedním z Míst pro přírodu, tedy „soukromých rezervací“ v péči pozemkových spolků. O nálezu informuje Český svaz ochránců přírody.
 
Když více jak hektar pozemků V Krejdách Český svaz ochránců přírody před třemi lety koupil, šlo o dlouhodobě neudržované pozemky, kde nerostlo fakticky nic jiného než chrastice rákosová.

Pozemkový spolek Gallinago, který si vzal lokalitu do péče, zde následujícího roku provedl rozsáhlou revitalizaci, při níž vytvořil několik různě velkých tůní a osvobodil i drobný potůček, sevřený do té doby v úzkém zahloubeném korytu, který se může opět volně rozlévat do plochy.

Právě ten se stal domovem raků.

Revitalizovaný vodní tok v Krejdách.
Revitalizovaný vodní tok v Krejdách.
Foto | Jan Moravec / Místo pro přírodu

„Předpokládali jsme, že revitalizovanou plochu rychle zabydlí obojživelníci, vážky, že ji budou využívat různé druhy ptáků. To, že se zde objevili i raci, je pro nás milé překvapení,“ říká Vojtěch Kodet z pozemkového spolku Gallinago, který má lokalitu V Krejdách v péči.

„Výkupy pozemků a jejich následná údržba či revitalizace jsou jednou z cest, jak v naší krajině udržet, respektive obnovit co největší druhovu pestrost,“ doplňuje Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, který má kampaň Místo pro přírodu na starosti. „

Velké poděkování patří všem, kdo přispívají na výkupy a údržbu takovýchto míst, a samozřejmě i pozemkovým spolkům, které se o ně prakticky starají. Raci na Krejdách jsou odměnou jim všem,“ dodává.

Rak říční je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Může být velký až 25 centimetrů. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Raky ohrožuje úbytek takovýchto vhodných míst, ale i nemoc zvaná račí mor, která k nám byla zatažena americkými druhy raků, vypouštěnými nezodpovědnými chovateli do volné přírody.

Lokalita v Krejdách.
Lokalita v Krejdách.
Foto | Jan Moravec / Místo pro přírodu

Lokalita V Krejdách byla vykoupena z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu. Revitalizace byla provedena s přispěním značky Finish. V současné době pečuje o lokalitu pozemkový spolek Gallinago s podporou Norských fondů. V rámci projektu Podpora biodiverzity mokřadních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků zde probíhá každoročně mozaikové kosení rozložené minimálně do dvou termínů s cílem eliminovat nežádoucí expanzní druhy rostlin, jako je chrastice rákosovitá nebo rákos obecný.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2023 07:33
Vzácný rak říční... Njn, také už spousty let čekám, kdy mi konečně v budkách zahnízdí vzácný vrabec domácí. Nějak ta globalizace původním druhům nesvědčí.
Odpovědět

Jan Špitálský

20.8.2023 13:05 Reaguje na Karel Zvářal
Přijeďte si k nám do Středních Čech, údajně ubývajících vrabců a špačků je tolik, že je nestačíme ani spočítat, a po špačcích nezůstane na stromech téměř nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.8.2023 13:25 Reaguje na Jan Špitálský
Špačci mají vymakanou strategii: hnízdí v dutinách chráněni před predátory, jsou všežraví, před zimou uletí a hejno je chrání před útoky ze vzduchu. To Passer domesticus je na jednotkách procent někdejších stavů, a jeho niku obsadili v. polní, dnes už téměř domácí...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2023 17:49 Reaguje na Karel Zvářal
Vrabcům vymizely celoroční zdroje potravy(volný chov
drůbeže s venkovním krmením)a hnízdní možnosti pod
střechami stodol, chlévů a domků. Lidé ty dutiny pod
střechami zatlučou, aby jim vrabci nekáleli na hlavu
a zbytek chovatelů krmí drůbež uvnitř kurníků, kam zalétnou vrabci pouze v krajní nouzi. Bývalé časy
se nevrátí, ale je možno je přikrmovat a stavět jim
cílené příbytky po střechami budov, kde kálení na
hlavu majitelů nehrozí. Jinak vrabec je jediný
pták, kterého jsem viděl v hejnu konzumovat semena
thůjí ve kterých navíc nalézá úkryt před krahujci. U mne si oblíbili sloup porostlý břečťanem, ve kterém hejno odpočívá mezi sháněním potravy. O žních mají
zlaté časy a do kurníku nyní nelétají. Velký problém měli v zimě při zákazu venkovního chovu drůbeže
kvůli ptačí chřipce a strachu chovatelů lákat k
obydlím ptáky na přikrmování, aby jim nezavlekli
tu chřipku. Po radikálním úbytku je jich u nás
už několik let ustálený počet, které může krajina
a zbývající chovatelé drůbeže uživit. Cílené
krmení vrabců naráží na výkrm holubů a hrdliček
o které nikdo nestojí kvůli roznášení nemocí. Ony
se nám vesnice změnily, ubylo zdrojů potravy, ale
mají nový zdroj potravy na skládkách odpadků.
Po avizovaném zrušení skládek bude ještě hůře i
pro ostatní ptáky živící se odpadky a taky dravců,
kterým ubydou hlodavci živící se tamtéž. A bude to
u některých druhů další rapidní sešup s hledáním příčiny. Příčinou je přílišná sterilita prostředí
bez hnojišť, pastvin s trusem a polí bez hnoje,
kde chemie nahrazuje neustálý úbytek orné půdy,
aby se na tom zbytku urodilo více.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2023 17:59
Pokud na lokalitě nehrozí vysychání a přehřívání potoka, tak mají raci
naději přežít. Pozor ale na vydru, ondatry, úhoře a jiné predátory. Ano
i ondatry, které u nás žraly raky bahenní a škeble rybniční a úhoři,
kteří ty raky konzumovali v době výměny krunýřů. Kde je potrava, tak
se záhy dostaví i predátor a může být po radosti. Někdy ale stačí
týdenní "exkurze" predátora a je dokonáno.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2023 08:30 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

24.8.2023 01:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Nebude sa prehrievať, ak sa zachová alebo vytvorí okolo neho riparská zona. Stromy okolo potoka bránia nadmernému ohrevu vody a ich korene vytvárajú úkryty pre ryby a vodné kôrovce.
Článok k tejto téme:
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/539549-znicme-rieky-aby-sme-ochranili-pychu/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.8.2023 16:05 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Na fotkách vidím plytký potok protékající bahnitým mokřadem.
No nevím, ale ten se přehřívat asi bude, pokud nebude rovnou
vysychat. Každopádně nebudou-li tam raci, tak se svět taky
nezboří, ale já raky říční pamatuji v hlubších potocích s
chladnou vodou a s těmi kořeny a podemletými břehy. Tam
jsem je v dětství chytával, ale dnes tentýž potok (nebyl
napřímen, nebyl ale ani udržován) je zanesen nánosy bahna
( chtěl jsem ho vyčistit, ale bylo mi to zakázáno z důvodu
zasakování) a teče pouze za větších dešťů. Prostě ho nemá
co napájet, protože schází dlouhodobě pravidelné srážky.
Pokud bude potok vysychat, tak i s raky a jinými organismy.
Podobný potok mi teče přes zahradu, nyní vlastně neteče
a to pramení v bývalé pískovně, kde poklesla hladina
taky, protože spodní prameny vysychají. Kdysi byl potok
plný hrouzků, okounů a i těch raků, ale to už je 30 let
minulostí. V okolí pískovny ale přibylo soukromých vrtů
a voda z nich po znečištění odtéká kanalizací místo
pramenit v pískovně a téci potokem. I to ubírá vodu těm
pramenům a potokům. Ono se to nezdá, ale když vidím kolik
vody teče kanalizací a kolik končí při zavlažování trávníků u vilek kolem pískovny, tak to je skoro stejné množství kdysi tekoucí v potoce. Ono je to tak, když si přivlastníme
prameny a vodu potokům vrátíme až po znečištění o několik
kilometrů níže.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist