Vědci poprvé popsali "fonetickou abecedu" komunikace mezi velrybami
Stejně jako mnoho velryb a delfínů jsou i vorvani vysoce společenští savci a dorozumívají se pomocí stlačování vzduchu dýchacím ústrojím, což jim umožňuje vydávat zvuky podobné rychlému cvakání či klikání, které pod vodou může znít jako extrémně hlasitý zvuk zipu. Vědci se už desítky let snaží porozumět tomu, co tyto zvuky znamenají, dosud však jejich pokrok nebyl výrazný.
V nové studii v časopise Nature Communications ale vědci z týmu CETI analyzují přes 8700 útržků vorvaní komunikace, v níž se jim podařilo objevit čtyři základní složky, které podle nich tvoří "fonetickou abecedu", díky níž velryby mohou sestavit velmi přibližný ekvivalent toho, co lidé považují za slova a věty.
"Začínáme nacházet první stavební kameny velrybí řeči,“ uvedl David Gruber, zakladatel týmu CETI, který se věnuje překladu komunikace vorvaňů. Výzkumnice Pratyusha Sharmaová je přesvědčena o tom, že tuto abecedu mohou vorvani používat v neomezeném počtu kombinací, díky čemuž mají velmi rozsáhlý slovník.
Přečtěte si také |
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
Vorvani mají největší mozek ze všech živočichů na světě - může vážit až devět kilogramů, tedy zhruba šestkrát více než typický lidský mozek. Jeremy Goldbogen ze Stanfordovy univerzity považuje nový výzkum za výjimečný. Pokud budou lidé jednoho dne schopni pochopit, co vorvani říkají, daly by se podle něj tyto znalosti využít pro účely ochrany přírody, například pro minimalizaci rizika, že se srazí s lodí, nebo pro snížení hladiny hluku v oceánech.
reklama
Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou
Ve středním Japonsku bylo letos při útocích delfínů zraněno 18 lidí
Ukrajinské běluhy si podle španělských vědců osvojily komunikaci delfínů