https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vyhody-a-nevyhody-nozoveho-valce-pri-peci-o-travnate-plochy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Výhody a nevýhody nožového válce při péči o travnaté plochy

30.9.2022 06:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obrázek nožového válce při ukončování vegetace meziplodin žita s vikví přímo vybízí k použití v bujných vysokostébelných městských trávnících k potlačení kvetoucích trav.
Obrázek nožového válce při ukončování vegetace meziplodin žita s vikví přímo vybízí k použití v bujných vysokostébelných městských trávnících k potlačení kvetoucích trav.
V Novém Lískovci bylo letos otestováno poválení trávníků nožovým válcem. Jde o určitý druh konzervování stávajícího stavu trávníku, o šetrný zásah. V rámci ČR šlo o premiéru.
 
Inspirací pro návrh konstrukce válce, pro zajištění jeho výroby a testování byla skutečnost, že až 40 procent evropské populace trpí na sezonní, tzv. sennou rýmu. Ta je důsledkem alergie na rostlinný pyl, zejména na pylová zrna trav. K vyvolání obtíží stačí přítomnost 10-20 pylových zrn v 1 m3 vzduchu. Prevencí je co největší omezení kontaktu s alergeny. Tedy, pokud je to možné, omezit v době květu trav pobyt v blízkosti rozkvetlých trávníků.

Pro pylové alergiky z Nového Lískovce je to věc nemožná, která vnáší do péče o místní městskou zeleň další rozpor. V zájmu alergika by bylo ideální permanentní intenzivní sečení, naopak v zájmu zachování co největší biodiverzity a vitality trávníků by bylo ponechání mozaiky kvetoucích lučních ostrůvků pro období klimatických extrémů.

Premiérově vjíždí nožový válec bez naplnění vodou do trávníků v Novém Lískovci dne 15. 6. 2022, při příležitosti společné přeshraniční exkurze partnerů projektu SYM:BIO, v jehož rámci byla realizace testované jednotky podpořena.
Premiérově vjíždí nožový válec bez naplnění vodou do trávníků v Novém Lískovci dne 15. 6. 2022, při příležitosti společné přeshraniční exkurze partnerů projektu SYM:BIO, v jehož rámci byla realizace testované jednotky podpořena.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Včasné poválení částí nekosených trávníků s vysokostébelnými travami před dobou metání pylu nožovým válcem by mohlo být oboustranným kompromisem. Nadějnou oporou pro tento nápad byla zkušenost ze zemědělství s tím, jak obtížně regenerují kulturní trávy, zejména žito, pokud jsou poválené robustními nožovými válci právě v době květu. Informace o uplatnění této techniky v městské zeleni ale chybí. Pro testování chyběla také potřebná mechanizace. Nezbylo než postupnými kroky najít nějaké vlastní schůdné řešení.

Při vjezdu do porostů ovsíku se nožový válec téměř ztratil. Bylo vidět jen autora konstrukce pana Miroslava Němce, pracovníka  DVP Agro a.s., který seděl za řídítky.
Při vjezdu do porostů ovsíku se nožový válec téměř ztratil. Bylo vidět jen autora konstrukce pana Miroslava Němce, pracovníka DVP Agro a.s., který seděl za řídítky.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Samotná konstrukce nožového válce není ničím novým. Základ inspirace pro technické řešení byl převzat od Jeffa Meyera z ekologické farmy Rodale Institute z Pensylvánie. Na internetových stránkách nabízí technickou dokumentaci, kterou nám obratem poslal. Došlo i na osobní setkání. Nazývá toto nesené zařízení „roller crimper“, v překladu „krepovací válec“. Nicméně v sousedním Německu a Rakousku se pro totéž užívá označení „Messerwalze“. Český překlad „nožový válec“ byl rozšířen také u nás. Využívá se ale pouze v zemědělských kulturách k poválení kvetoucího žita ve směsi s jinými podpůrnými meziplodinami.

Navzdory vyzrálosti vegetace a tuhosti vysokých stébel ovsíku nevypadalo poválení vegetace špatně. Původním záměrem bylo dřívější nasazení nožového válce těsně před rozkvětem a metáním vysokých trav a tím i omezení produkce pylových alergenů.
Navzdory vyzrálosti vegetace a tuhosti vysokých stébel ovsíku nevypadalo poválení vegetace špatně. Původním záměrem bylo dřívější nasazení nožového válce těsně před rozkvětem a metáním vysokých trav a tím i omezení produkce pylových alergenů.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

S tímto návrhem jsme se obrátili na domácího výrobce motorové jednotky s prosbou, zda by nám nepomohl s výrobou takové adaptace. Ani opakování dotazu nepřineslo žádnou reakci. Začali jsme pátrat se stejným dotazem mezi kamarády zemědělci. Nakonec jsme byli vyslyšeni díky panu Rosťovi Mátlovi a jeho mimořádnému zapálení pro věc ve firmě DVP Agro a.s.

Vzhled stejného místa cca jeden měsíc po zásahu.
Vzhled stejného místa cca jeden měsíc po zásahu.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Praktické zhodnocení

Na základě výsledků aplikace nožového válce lze udělat následující předběžné závěry:

Výhody použití nožového válce

      1) Prevence produkce pylových alergenů, která způsobuje sezonní, tzv. sennou rýmu.

      2) Z prvních pozorování lze konstatovat, že zásah nožovým válcem je ve srovnání se sečením, kosením a mulčováním šetrnější vůči necílovým organismům. Po zásahu je také zřejmé, že následná reakce trávníku není stejnorodá. Na málo vzrostlých částech se pojezd nožovým válcem téměř neprojevil, zatímco ve vysokých a bujných částech porostů dostávají šanci rostliny z přízemního patra. Z této skutečnosti vyplývá, jak zavádějící je převzetí německého označení „nožový válec“ proti původnímu anglickému originálu „krepovací válec“.

      3) Vše se zajišťuje pouze jednou pracovní operací. Není nutno pomačkanou hmotu nikam odvážet. Obojí je důležité z ekonomického hlediska. Po pojezdu nožovým válcem zůstává většina vysokých rostlin uložená v jednom směru na povrchu půdy. Proti původním předpokladům nejsou všechny vysoké části rostlin polámány stejně důkladně. To je rozdílné proti robustní zemědělské verzi. Nezdá se ale, že by to bylo na závadu, naopak, zvyšuje se tak pestrost vnitřních podmínek v porostu.

    V místech s původně nižší vegetací, bez přítomnosti vysokostébelných trav, se přejezd nožovým válcem téměř neprojevil.
    V místech s původně nižší vegetací, bez přítomnosti vysokostébelných trav, se přejezd nožovým válcem téměř neprojevil.
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      4) Uložení vegetace jedním směrem by mohlo být otestováno pro pruhové dosévání vhodných lokálních lučních směsí do druhově chudých trávníků nebo trávníků s nežádoucí druhovou skladbou bez nutnosti složité předseťové přípravy. Bylo by ale nutno použít speciální secí stroj do mulče. Ostatně právě tento hlavní účel plní nožové válce v zemědělství.

      5) Podobně jako u zemědělských aplikací nožových válců regenerují a prorůstají přes vrstvu odumírajících stébel dvouděložné rostliny. I v našem případě regenerují po zásahu lépe tyto než traviny. Výčet pozorovaných regenerujících rostlin byl následující:

    Naopak tam, kde byl souvislý původní porost ovsíku, byla regenerace trávníku významně utlumena (stav porostu měsíc a půl po zásahu v době vrcholícího sucha).
    Naopak tam, kde byl souvislý původní porost ovsíku, byla regenerace trávníku významně utlumena (stav porostu měsíc a půl po zásahu v době vrcholícího sucha).
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      a) Na prvním místě uvádíme zástupce čeledi bobovité, protože jejich regenerace byla rychlejší a protože jejich hmota významně usnadňuje následný rozklad biomasy dominantních travin: hrachor hlíznatý, vikev ptačí, tolice srpovitá, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, kozinec cizrnový,

    Viditelné oslabení regenerace pcháče osetu v popředí snímku.
    Viditelné oslabení regenerace pcháče osetu v popředí snímku.
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      b) Z ostatních čeledí: mochna plazivá, mochna přímá, rýt žlutý, lnice květel, hluchavka nachová, svlačec rolní, divizna jižní rakouská, jahodník, krvavec menší, chrastavec rolní, chrpa luční atd.

      6) Pcháč oset regeneroval po přejetí nožovým válcem velmi obtížně, což by mohlo být nadějnou strategií ve snaze omezit kolonie pcháče. Mechanický zásah v době květu a těsně po něm zasahuje pcháč na velmi citlivém místě, podle Hartla a Weichselbaumera (2009) snižuje schopnost nahromadit v podzemních zásobních orgánech množství rezervních látek pro další sezónu i více než z 50 %.

      7) Některé výhody pojezdu nožovým válcem se kryjí s výhodami mulčování. Travní hmota a v ní obsažená energie a živiny zůstává na místě a je postupně rozkládaná. Vrstva poválené biomasy ale stejně jako mulč chrání povrch půdy před erozí, před teplotními výkyvy a omezuje ztrátu půdní vlhkosti.
    Prorůstající čičorka pestrá v květu.
    Prorůstající čičorka pestrá v květu.
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      8) Pojezd nožovým válcem potlačuje zarůstání trávníků náletovými dřevinami.

      9) Dynamika rozkladu poválené biomasy bude ale vzhledem k menšímu poškození pletiv odlišná. Nejenom ale kvůli tomu. Ve srovnání s kosením, sečením a mulčováním nedochází totiž k úplnému oddělení nadzemní části rostlin díky čemuž je ohnutá či zlomená nebo jinak poškozená část vysokých rostlin stále v kontaktu s vlastním kořenovým systémem, je stále částečně živá. Uvnitř poškozených rostlin dochází ke stresovým translokacím živin a energeticky bohatých látek. Dominantní složkou biomasy jsou trávy, zejména ovsík vyvýšený. Lze předpokládat, že nadzemní část ovsíku byla před zásahem nožovým válcem připravena vykvést a vyživit semena. Na povrch půdy byla tedy uložena rostlinná hmota bohatě zásobená živinami a přitom ještě nedostatečně vyzrálá. Lze důvodně předpokládat, že trávy mají v tomto stadiu vývoje přestěhovánu většinu v půdě dostupného dusíku do vlastních kořenů a nadzemní hmoty. Jak prokázali Holub et al. (2012), je výživa ovsíku zajišťována ve srovnání s třtinou křovištní právě relativně vysokým obsahem živin ve stařině a jejím rychlým rozkladem. Proto by měla být snáze rozložitelná. Proti rychlému rozkladu, při kterém by hrozilo vyplavování uvolněných živin, hovoří ale nedokonalý kontakt s půdou a opakované cykly vysychání a zvlhčování poválené a pomačkané biomasy. O úspěšnosti rostlin, které regenerují po poválení, spolurozhoduje osud dusíkatých látek zablokovaných v kvetoucích trávách. Relativní soběstačnost bobovitých rostlin v zásobování dusíkatými látkami se projevila jako významná konkurenční výhoda.

    Pohled z boku do vegetace prorůstající skrz biomasu uloženou nožovým válcem na povrch půdy v červnu (snímek pořízený dne 23. 9. 2022).
    Pohled z boku do vegetace prorůstající skrz biomasu uloženou nožovým válcem na povrch půdy v červnu (snímek pořízený dne 23. 9. 2022).
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      10) Kromě vlivu poválené biomasy na snížení teploty půdy a na její vysychání lze očekávat také pozitivní posun půdních vlastností právě díky prorůstajícím rostlinám z čeledi bobovitých. Zastiňují poválenou biomasu a tím homogenizují podmínky pro její rozklad. Současně využívají toky živin, které byly a jsou průběžně uvolňovány rhizosférními mikroorganismy z blízkosti kořenového systému poškozeného ovsíku. Na konci vegetačního období jsou vytvořeny podmínky pro urychlení rozkladu travní biomasy obohacením o nadzemní hmotu bobovitých rostlin s vysokým obsahem organického dusíku. A nejen to, pro budoucnost trávníků je možno počítat s doplněním půdní zásoby semeny bobovitých rostlin.

Nevýhody použití nožového válce

      1) Hlavní nevýhoda tohoto zásahu je paradoxně skrytá v našich hlavách. Tou nevýhodou je estetika. Na trávník po přejezdu nožového válce je opravdu neobvyklý pohled. Není to homogenní zásah. Ostrůvkovitá mozaika horizontálně poválené vegetace, která je výhodná z hlediska zachování biodiverzity a ukládání uhlíku, se příčí našemu estetickému vnímání.

    Srovnání vzhledu trávníku v době vrcholícího sucha (dne 5. 8.) a po dešti na konci září. Z obou snímků je zřejmé, že se poválením podporuje heterogenita a biodiverzita porostu.
    Srovnání vzhledu trávníku v době vrcholícího sucha (dne 5. 8.) a po dešti na konci září. Z obou snímků je zřejmé, že se poválením podporuje heterogenita a biodiverzita porostu.
    Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
      2) Vážnější námitkou je to, že některé rostlinné druhy nesnáší překrytí velkou vrstvou travní hmoty a mohou z porostu mizet. To platí zejména tam, kde již dominuje ovsík. Velké množství uložené biomasy a chybějící rostlinná konkurence v podúrovni komplikují opětovnou regeneraci trávníku. Na druhé straně právě schopnost tlumit regeneraci ovsíku by mohla být využita pro pruhové dosévání pomocí pestrých lokálních lučních směsí.

      3) Další nevýhodou je nedostatek praktických zkušeností s použitím nožového válce v trávnících.

Atraktivní lnice květel s čmelákem na experimentální ploše (23. 9. 2022).
Atraktivní lnice květel s čmelákem na experimentální ploše (23. 9. 2022).
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Literatura:
Hartl W., Weichselbaumer S. 2009. Keine Angst von der Ackerdistel! Bio Austria 3: 30–33.
Holub P., Tůma I., Záhora J., Fiala K. 2012. Different nutrient use strategies of expansive grasses Calamagrostis epigejos and Arrhenatherum elatius, Biologia 67/4: 673—680.

Poděkování

Konstrukce nožového válce a realizace popsaného pokusu by nebyla možná bez projektového zázemí projektu ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově), který je řešen v programu INTERREG (Podpora přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu) a který se snaží podpořit povědomí o významu biologické rozmanitosti pro životní prostředí a pro možnost přizpůsobení se suchu.

Od prvního nápadu k realizaci by ale nikdy nebylo možno přejít bez nadšení a zapálení pana Rostislava Mátla a autora konstrukce pana Miroslava Němce (oba z DVP Agro a.s.) a ani bez laskavého přístupu k novým a alternativním způsobům péče o zeleň ze strany vedení městské části Brno-Nový Lískovec, konkrétně paní starostky Ing. Jany Drápalové a vedoucího oddělení životního prostředí pana Ing. Michala Šípka. Za cenné připomínky k rukopisu děkujeme doc., Ing. Stanislavu Hejdukovi, Ph.D. a Ing. Vilému Jurkovi.


reklama

 
foto - Záhora Jaroslav
Jaroslav Záhora
Autor je odborný asistent Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

30.9.2022 10:03
jeden by skoro řekl, že to vypadá jako pole s pšenicí dočasně použité jako pole válečné (a na tři veterány pak přijedou hasiči se stříkačkou za zavřou je do šatlavy)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.9.2022 20:49
Zřejmě bude vhodná kombinace s kosením a nebo i vypásáním a ne pořád stejně. Prorůstání dvouděložných, zejména bobovitých, prodlužuje pastvu pro květy navštěvující hmyz.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.9.2022 20:56
Bylo by zajímavé vědět reakci koniklece.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.10.2022 08:08
Kosenie má hlavne zabrániť tomu, aby plocha zarástla drevinami. Tomu valec nezabráni. Počítam, že pri dlhodobejšom použití vzniknú aj ďaľšie problémy. Veľa experimentov pri kosení nehľadí dostatočne do budúcnosti. Napríklad a budem kosiť každý druhý rok, tak na začiatku stúpne biodiverzita.Ak by som v tom pokračoval, začne územie pustnúť a akonáhle sa do porastu dostanú dreviny a popínavé rastliny nestačí ani kosenie 1x ročne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.10.2022 09:06 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud vidím, nepokládá se v informaci válcování za jedinou správnou metodu a spásu. Podle místní situace bude nutno reagovat změnou metod. Válec, kosení, vypásání...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

1.10.2022 14:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Podľa mojich skúseností prichádza väčšinou reakcia na zmenu porastu neskoro. Ak necháme plochu spustnut, môže sa nám javiť do určitého bodu všetko skvelé. Ak tam nabehne ostruzina alebo trnka tak sa jej nezbavíte ani radikálnymi zásahmi. Ale v princípe ako doplnok môže byť ten valec celkom dobrá vec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:59 Reaguje na Vladimir Mertan
No v případě průseru jsou herbicidy.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.10.2022 11:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nemám predsudky voči použitiu herbicídu. Bojím sa, že spustnutie - pokazenie lúky herbicíd nevyrieši. Iba ak by bol herbicíd použitý plošne a potom bol realizovaný nový obnovný výsev.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 16:43 Reaguje na Vladimir Mertan
Vícenásobné vyklučení keřů a bodové natření zbytku je účinné ale pracné.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.10.2022 09:53
Bude tam chybět ten odvoz biomasy do bioplynek. Víte , kolik ,dle moudrého Jurečky, z toho může být miliard m3 biometanu ? :-)))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2022 09:34
Předci se v hrobech obracejí jako turbíny, když se bez užitku tráva mulčuje
a dnes už i poválí a nechá zetlít. Jinak ideální "bordel" pro hraboše pod
kterým se ukryjí před predátory. No a kde jsou jako mezihostitelé klíšťat
hraboši, tak přibude taky klíšťat. Je pouze zajímavé, jak jedni propagují
chudé květnaté louky a jiní vracejí 100% biomasy loukám zpět, aby byly
zásobeny živinami k růstu travin náročných na jejich přísun. Nevidím
rozdíl mezi šetrností ke hmyzu a třeba i k žábám, když je rozsekají
sekačky, či je přiválcují ty monstra. Po obojím zbude zmar hmyzu a žab,
ale o to asi už nikomu nejde.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.10.2022 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Nuž doba sa mení. Nemôžeme žiť stále rovnako. Pretože sa veľké časti poľnohospodárskej krajiny využívajú veľmi intenzívne, musíme naopak iné plochy obhospodáriť extenzívne s prihliadnutím na výskyt chránených druhov rastlín a živočíchov. Tie požiadavky sú často protichodné a sú možno také, že sa predkovia v hroboch obracajú. Stále ale ide iba o veľmi nepatrné rozlohy a vôbec nejde o to zaviesť postupy ako použitie nožového valca na celé výmery poľnohospodáskej pôdy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 19:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Chráněné rostliny většinou ale vyžadují půdu s malým obsahem živin. Ono totiž téměř všechny luční chráněné rostliny přežily poslední stovky let na lukách, kde byla vytvořená biomasa téměř vždy odvážena pryč, protože byla využívána člověkem. Plus k tomu ničím ty plochy nehnojili mimo snad exkrementy z občasného pasení dobytka, kterých nebylo moc.
Když se ta biomasa z těch ploch nebude aspoň občas odvážet, tak tam poměrně rychle vznikne půda velmi bohatá na živiny. Chráněné rostliny tam potom mohou snadno zajít, potože v konkurenci velmi rychle a agresívně rostoucích rostlin zvyklých na půdu s přebytkem živin nemusí obstát.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.10.2022 08:05 Reaguje na Radim Polášek
Mám o tom zhruba prehľad, pretože sa kosením chránených území zaoberám profesionálne. Máte pravdu že musíme zabrániť hromadeniu živín, ale nie je to celkom pravda. Ukazuje sa, že napríklad druhovo bohaté lúky v Rumunsku boli a niekde ešte aj sú pomerne intenzívne hnojené maštaľným hnojom. O potrebe hnojenia horských lúk v Krkonošiach bol aj článok v ekoliste. Ekologická skupina Jaro Jaroměř zase prevádza činnosť nazývanú "prasení luk", teda činnosť pri ktorej sa predkovia v hrobe obracajú Ide o narušenie jednoliateho trávneho drnu a možnosti sa presadiť aj jednoročným rastlinám oproti vytrvalým trávam. V zásade sa zvyšuje pestrosť porastu a zvyšuje sa množstvo kvitnúcich nektáronosných rastlín. Nakoniec, veľa vzácnych rastlín sa vyskytuje na úhoroch a kedysi veľmi bežný Orchis morio sa stáva veľmi vzácny aj preto, že v rezervácii sa už nesmú rozorávať políčka a keby aj, nikto už dnes nebude striedať na odľahlom mieste kosenie a občasné preoranie políčka. Vrátim sa k tomu valcu, je možné že ako občasný zásah môže priniesť pozitíva, ale treba odhadnúť riziká ktoré sa tu spomínali skôr ako by mohli naozaj nastať pri veľmi častom alebo výlučnom používaní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 08:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak asi bude třeba přiměřené hromadění živin a přiměřené obdělávání tím válcem a sekáním. To asi máte pravdu, že když se tam odstraní veškerá vyrostená hmota a navíc třeba an chudém podloží, tak tam časem bude tak chudá půda, že i ty chráněné rostliny tam nebudou.
U běžné louky to například může být takové hospodaření, že tam je v květnu první senošeč s odvozem veškeré hmoty, v srpnu druhá senoseč zase s odvozem veškeré hmoty a potom do zimy do prvních větších mrazů se ještě jednou nově vytvořený porost seče na krmení domácími zvířectvu a tak se do zimy ještě potřetí úplně "vyholí". Tam se pak časem už za pár let stane, že tam množství toho sena z první i druhé seče začne výrazně klesat. Neboli pro určité vyhnojení půdy je třeba, aby ten porost vyrostlý po druhé seči v srpnu tam zůstal, mrazy nadzemní část uhynula a rozkladem přinesla do půdy živiny na startování trávy příští rok na jaře.
A na těch horských loukách potom bude to nesečení ještě výraznější, třeba tam byla jen jedna seč na seno, takže do zimy šla ta louka s výrazným množstvím nadzemní biomasy, ze které přes zimu se doplnily do půdy živiny. Nebo se tam po významnou část léta jen páslo, takže do zimy šla zase biomasa z nespasené trávy plus živiny z exkrementů dobytka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 16:41 Reaguje na Břetislav Machaček
V zásadě co chybí je kozy, prasata a králíci u každého kovozemědělce.
No a tehdy bylo všude vysečeno, jak kolem silnic, železnic tak každá loučka a stráňka. Vrátíme se tam?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 19:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak.
Co se týká luk s chráněnými rostlinami, tak spíš bych řekl u každého horského pasekáře. Dřív ti pasekáři, aby v těch horách nezemřeli hlady, museli ty ovce, kozy a králíky chovat a trávu pro ně sekat, sušit na seno na zimu a pást je. Dnes tam jezdí lufťáci, v létě na hřiby do lesa a na táborák a chlastačku atd a v zimě na lyže a louky tam zarůstají. Maximálně tam dovezou čtyřkolku a po trávě se v ní povozí. To ale nestačí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2022 20:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevrátíme! Lidé zlenivěli a vše se jim komplikuje. Chlívek
na kozy vám zkontrolují, kam teče moč a sousedé vás obviní,
že kozel a hnůj smrdí. Obtěžují je mouchy a vadí mečení koz.
O prasatech ani nemluvě a králících rovněž. Dnes už lidem
vadí i slepice, když kdákají po snesení vajíčka a kohout
kokrhající při východu slunce. Dobrých sousedů si dnes
musí chovatel vážit a bude to stále horší a horší. Kosit
dnes okraj cesty ke krmení zvířat je riskovat jejich úhyn
kvůli množství chemie z vozidel, asfaltu, posypů atd.
No a kolem polí? Tam je zase tráva zasažena postřiky z
polí a ani netušíte čím! Když člověk něco draze chová, tak
nebude riskovat a kosí trávu raději pouze na svém pozemku.
Kdysi jsme se předháněli při kosení kdejaké bezprizorní
plochy, ale dnes je vše něčí a někteří to nechají raději
bez užitku shnít, než to darovat někomu jinému. I to se
stává už dnes na vesnicích, když vám majitel meze závidí
králíky, pro které chcete tu jeho trávu. Má představu, že
za vozík trávy dostane králíka, protože nikdy nic nechoval
a netuší, že těch vozíků ten králík do dospělosti sežere dvacet. Tak trávu raději semeleme a poválíme a je hotovo
i pro hmyz, žáby, ještěrky a jiné tvory.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.10.2022 08:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Nouze naučila Dalibora housti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.10.2022 10:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
To není o nouzi, to je o tom, co píšu. Pár jedinců
to možná zkusí, ale brzo skončí, když zjistí, že
soused zašel na úřad pro podporu , leží na dvoře
a kouká, jak druzí pracují. Doba je jiná a každý
tvor jde raději cestou snazší, než tou složitější!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 09:05 Reaguje na Břetislav Machaček
No, nejhorší u silnice bylo to olovo z benzínu. To už ale dnes v benzínu není. Zato ale aut jezdí mnohonásobně víc, zatímco potoky a vlhká místa jsou zatrubněny a odvodněny. takže všude kolem silnic je plno prachu.
Jinak je obecně problém v tom, že obrovsky zdražila lidská práce. Dříve se prostě vyplatilo chovat ty králíky nebo kozu nebo drůbež na maso a vajíčka i přesto, že tím člověk denně strávil hodiny a po celý rok. Dneska, když si člověk spočítá, co je schopen takhle vyprodukovat, vyjde mu, že za hodinu práce kolem toho zvířectva vydělá tak 10 - 20 korun. Takže řešení je, že se vykašle na to zvířectvo a místo toho jde na brigádu někde do firmy. Na brigádě vydělá 150 kč na hodinu jako nekvalifikaný a jako kvalifikovaný, třeba ajťák třeba 500 - 1000 Kč na hodinu. Měsíc, dva tři ročně je na brigádě a za ty peníze potom koupí toho zvířectva, masa, vajec atd, množství, co by jinak sám odchoval prací po celý rok. A ještě mu zbudou peníze na slušný zájezd nebo jinou zábavu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 19:32
Tak ono to není realizace, ale jen provní pokus. ten první pokus pouze dokazuje, že "možná by to šlo".
Ale aby z toho byla skutečná realizace, muselo by se to na té ploše soustavně provozovat nkolik let, za pečlivého zanamenání změn, které tam na té ploše probíhají.
Zanedbatelný není například ani uvádný vznik krytu pro hraboše a nekde mezi paneláky určitě i zdroj potravy a vznik krytů pro potkany. Mezi poli na všelijakých vyvýšených pásech a mezích je totiž velice často jen velmi malý rozdíl mezi přežíváním kolonií hrabošů a přemnožením a jejich plošnému rozšíření do okolních polních kultur. Uvedené poničení trávy totiž vyřazuje z regulace počtu hrabošů létající predátory, denní dravé ptáky a noční sovy. A ponechává na predaci hrabošů jenom savce, lasice, kuny lišky kočky.. Ale i těm polehlá vysoká tráva predaci hrabošů znatelně ztěžuje.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist