https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-pecovat-o-mestske-travniky-jestli-z-nich-nechceme-les-pak-je-treba-jit-pres-zamerne-ochuzovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak pečovat o městské trávníky? Jestli z nich nechceme les, pak je třeba jít přes záměrné ochuzování

29.9.2022 06:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bez pravidelné péče by se trávníky v Novém Lískovci (v popředí) měnily postupně na druhově chudé vysokostébelné travnaté porosty s ovsíkem a třtinou (světle slámově zabarvené porosty navazující na kosený trávník), poté na neprostupné skupiny šípků, trnek, lísek, mahalebek atd (uprostřed)., až se vývoj po dlouhých desítkách let ustálí ve stádiu lesa, teplomilné doubravy.
Bez pravidelné péče by se trávníky v Novém Lískovci (v popředí) měnily postupně na druhově chudé vysokostébelné travnaté porosty s ovsíkem a třtinou (světle slámově zabarvené porosty navazující na kosený trávník), poté na neprostupné skupiny šípků, trnek, lísek, mahalebek atd (uprostřed)., až se vývoj po dlouhých desítkách let ustálí ve stádiu lesa, teplomilné doubravy.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita
Ačkoli jsou města často považována za místa, která mají negativní dopad na rozmanitost původního rostlinného společenství, nedávné analýzy ukázaly, že jsou schopná podporovat překvapivě bohaté spektrum rostlin. Pestrost rostlin se významně zvětšuje směrem k okrajovým částem měst. Obecně vzato je vegetace měst o to cennější, oč více dominují ve skladbě jejich rostlin původní druhy. Jak ukazuje příklad Nového Lískovce, může být město dokonce útočištěm pro vzácné, chráněné a kriticky ohrožené druhy rostlin, které mají omezenou perspektivu v okolní zemědělské krajině.
 
Na druhé straně potenciál měst není efektivně využíván. Města samotná si v průměru udržují pouze zlomek odhadované potenciální druhové rozmanitosti rostlin. Složení a stav městské vegetace je dominantně ovlivňován člověkem. Také je ale řízen zevnitř, vzájemnými vazbami založenými na potravních závislostech rostlinných konzumentů, na tlaku chorob a škůdců rostlin. Tyto skutečnosti v důsledku určují, jaké druhy všech organismů, tedy nejenom rostlinných, v městském prostředí uspějí. Nedávnými výzkumy bylo potvrzeno, že struktura a složení městské vegetace určuje rozmanitost společenstva ptáků, netopýrů a hmyzu a že původní druhy rostlin podporují větší druhovou rozmanitost, biodiverzitu než vegetace nepůvodní (Ballard et al.,. 2013; Threlfall et al., 2017).

Klíčová schopnost městské a příměstské vegetace podporovat biodiverzitu všech organismů a poskytovat ekosystémové služby je přímo úměrná cíleně vedené správě zelených ploch. Není to nijak jednoduchý úkol v časech klidných, s celospolečensky respektovanými prioritami. Násobně složitější je to v dobách zpochybňovaných priorit, v dobách zintenzivňujícího se působení klimatické změny a v dobách společensky vratkých.

Rekreační a kulturní hodnoty městské vegetace, které oceňuje většina obyvatel, jsou určovány úrovní naplňování zmíněných ekosystémových služeb. Termínem ekosystémové služby označujeme například redukci hluku, zmírnění povrchového odtoku srážek, zmírňování teplotních extrémů transpirací vegetace, čištění vzduchu a vody vegetací samotnou, zajišťování koloběhu živin a tím i živinového komfortu pro rostliny, obohacování půdy organickou hmotou (v současnosti nahrazovanou populárním označením „sekvestrace uhlíku“), apod.

Je prokázáno, že části měst s vyšší druhovou bohatostí rostlin mají pozitivní přínos pro psychiku obyvatel. Je ale také prokázáno, že dopady klimatické změny na některou z ekosystémových služeb, například na zablokování aktivit mikrobiálních a bezobratlých rozkladačů odumřelých rostlin a živočichů následkem extrémního sucha a tepla a tím i na zablokování rozkladu a koloběhu živin a energií, mají spoušťový efekt na horečnou aktivitu hledačů viníků, hledačů „managementového selhání“ vedení města. Plánování, obnova a správa rostlinných společenství ve městech je tak zásadní pro zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, které vegetace ve městech poskytuje.

Skalnatá stráň nad komunitním centrem Skála v Novém Lískovci v době květu lnu rakouského, který je u nás řazen k vzácnějším druhům. Za ním se na terénním zlomu nachází bohatá populace poloparazitického černýše rolního s vínově zabarveným květenstvím. Ten je řazen mezi ohrožené druhy naší květeny.
Skalnatá stráň nad komunitním centrem Skála v Novém Lískovci v době květu lnu rakouského, který je u nás řazen k vzácnějším druhům. Za ním se na terénním zlomu nachází bohatá populace poloparazitického černýše rolního s vínově zabarveným květenstvím. Ten je řazen mezi ohrožené druhy naší květeny.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Ať chceme nebo nechceme, městská vegetace ponechaná bez zásahu se nevyvíjí v souladu s přáním většiny obyvatel dané městské lokality. Vyvíjí se stejně jako jiné typy vegetace v daných klimatických podmínkách podle vnitřních pravidel a zákonitostí směrem k vyšší úrovni stability a komplexnosti celého živého systému. V našich podmínkách směřuje k lesnímu ekosystému.

Městská zeleň by přitom měla zohledňovat různé sociální vnímání vegetace. Výzkumem bylo potvrzeno, že hustá, vícepatrová vegetace může být u někoho spojována se strachem a obavami o bezpečnost. Jiné studie zase zjistily, že složitá struktura a bujný vzhled vegetace jsou jinými preferovány a podporují pocit divočiny. Trvalou výzvou pro vedení městských částí je proto včasné sdělování záměru strategií managementu zelených ploch, které může být zvláště u alternativních a nových přístupů bez pokorného vysvětlování interpretováno jako chaotické, neuspořádané nebo neudržované.

Nárůst četnosti klimatických extrémů je již realitou a postihuje více městské prostředí než to venkovské. Taková situace přímo vybízí k hledání alternativních přístupů k péči o zeleň. Jeden z nich je také předmětem tohoto pojednání. Rezignace ze strany vedení měst není na místě, i když se s ní stále setkáváme. Projevuje se celoplošným intenzivním pravidelným sečením trávníků těsně nad povrchem půdy, což odsuzuje obyvatele příslušné části města k prožívání větších teplotních extrémů v sousedství rozpálených a odumírajících trávníků na degradující půdě. Při osobním setkání s vedením takových obcí je možno slyšet argumentaci, ze které je cítit podbízivou snahu vyjít vstříc domnělému většinovému názoru: „Já přece vím nejlépe, co chtějí moji voliči!“.

Záměrné ochuzování

Bez ohledu na prozíravost vedení měst by měl být společným jmenovatelem péče o městskou zeleň princip šetrného záměrného ochuzování. Měl by zastavit přirozený vývoj lokality směřující k nejefektivnější adaptaci vegetace na místní klimatické podmínky, k vyváženému lesnímu systému. V centru pozornosti by měla být půda. A je to právě půda, jejíž „záměry“ se zásadně liší od lidských plánů.

Přírodnímu vývoji ponechaná půda směřuje k ochraně všeho, co umožňuje každoroční životní cyklus rostlin, živočichů a mikroorganismů. Přírodní půda má tendenci hromadit co největší vnitřní bohatství. Má mechanismy, jak vlastní zdroje ochránit a jak usnadnit život těm, kteří jsou v daném místě nejúspěšnější. Bez ohledu na stávající složení společenstva upřednostňuje půda ty druhy, které umí nejlépe využít lokální srážky a sluneční záření a nemá důvod sdílet správu svého bohatství s člověkem.

Navyšování vnitřního bohatství směřuje, jak již vícekrát zaznělo, ke vzniku lesa. Naopak odpovědná správa městské vegetace stávající stav zeleně zachovává, v lepším případě obohacuje o odolnější druhy a pokud možno zlepšuje její zdravotní stav. Celý systém se častým sečením záměrně ochuzuje a jeho přirozený vývoj se brzdí, až zastavuje. Odvezení části investovaného půdního bohatství s posečenou a ořezanou vegetací „záměrem“ půdy ale není. Pro půdu je to ztráta.

Kritickým bodem zlomu může být stav, kdy se s pravidelným odvozem sklizené vegetace vyčerpá nabídka limitujících živin z půdy (např. vápníku, hořčíku, draslíku, fosforu, nebo stopových prvků). V takovém případě by půda mohla degradovat a vážně ohrozit stabilitu a kondici i stávající vegetace.

Pro zkušeného hospodáře není nedostatek živin problémem. Pomůže půdě tím nejjednodušším způsobem - aplikací kvalitního kompostu. Pro zastavení půdní degradace a povzbuzení vitality rostlinstva není lepšího materiálu. Kompost je látka, která v nedávné minulosti rostlinou byla. Má tak všechny potřebné elementy ve vzájemně vyváženém poměru. Navíc tím, že byl v průběhu kompostování mikrobiálně stabilizován, uvolňují se limitující živiny po aplikaci pozvolna. Tato „dávkovací pojistka“ je jedinečná ve srovnání s jinými možnými aplikačními materiály používanými pro nápravu půdní degradace.

Zárazovec purpurový pravý, který patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny, vytváří v Novém Lískovci celé kolonie.
Zárazovec purpurový pravý, který patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny, vytváří v Novém Lískovci celé kolonie.
Foto | Jaroslav Záhora / Mendelova univerzita

Možnosti péče o městskou zeleň

A jak tedy řešit nastíněné dilema? V případě péče o městskou zeleň jde bez nadsázky o umění možného, o balancování na hraně technických, finančních a společenských možností. Pokud se zaměříme s uplatněním principu šetrného záměrného ochuzování na městské trávníky, můžeme si vybrat z následujících možností:

      1. Intenzivní sečení trávníků, které je žádoucí pouze na intenzivně využívaných plochách, např. na dětských hřištích a na místech pro rekreaci a sport. Vyžaduje odborný přístup, který zajistí udržování vhodné druhové skladby rostlin s dominancí trav, která snáší pohyb osob a současně je odolná vůči déletrvajícímu suchu. Kritérium druhové bohatosti takových trávníků je i zde namístě. V nejcennějších částech městských trávníků je nezbytné počítat s příležitostnou zálivkou. V omezené míře lze před očekávanými extrémními teplotními a srážkovými výkyvy zvětšit odolnost těchto trávníků zvýšením výšky sečení a současně prodloužením časových odstupů mezi sečením. Pro uzavřený cyklus živin by bylo dobré sekat mulčovacími sekačkami. Nadrobno posekaná tráva propadává hlouběji do travního porostu, kde se rychle rozkládá a působí na trávník jako hnojivo. Odpadá tak starost o odvoz posekané trávy.
      2. Mozaiková seč, která je kompromisem mezi celoplošným intenzivním sečením a podporou mozaiky vysokostébelných trávníků. Cílem je vytvořit co nejpestřejší časovou i prostorou strukturu. Jde o moderní trend uplatňovaný s ohledem na co největší biodiverzitu rostlin, živočichů a mikroorganismů. Zároveň se zlepšuje mikroklima, zadržuje voda a snižuje prašnost. V současnosti se aplikuje ve městech jako je Vídeň, Kodaň nebo Berlín. Neznamená to, že se přestává sekat, pouze se klasické kosení rozdělí do jednotlivých částí, které jsou sečeny v různých termínech. V porostu je možno vytvářet různé obrazce (Zdroje: https://www.rezekvitek.cz/mozaikova-sec-na-sidlisti-idc90; https://www.rezekvitek.cz/komunika-stokrat-opakovana-mozaika-se-stava-seci-idc215). Slabým místem mozaikové seče je osud vzrostlé pokosené hmoty, která by se měla odvážet pryč. Řešením, alespoň pro část této hmoty, by mělo být mulčování lemů cílových skupin keřů a stromů, zbytek by měl být kompostován.
      3. Mulčování, při kterém je v určité výšce část vzrostlého trávníku oddělena, rozdrcena a vrácena zpět na povrch půdy. Nedochází k odvozu travní hmoty, energie a živiny v rostlinných pletivech zůstávají na místě a jsou postupně rozkládány. Mulčování je využíváno jako relativně levný způsob péče o porosty trávníků a pro potlačení jejich zarůstání dřevinami. Při větší frekvenci má mulčování podobné účinky na trávník jako sečení. Většinou však dochází k nežádoucímu druhovému ochuzování. Ne všechny rostlinné druhy snáší překrytí velkou vrstvou rozdrcené travní hmoty a z porostu následně mizí. Na druhé straně se z trávníku neztrácí uhlíkaté látky a živiny. Vrstva mulče chrání povrch půdy před erozí, před teplotními výkyvy a omezuje ztrátu půdní vlhkosti.
      4. Provzdušňování (aerifikace), při kterém se mechanicky propichuje půda přibližně do hloubky 8 cm, čímž se urychluje rozklad organických zbytků a umožňuje se lepší pronikání vody a vzduchu ke kořenům. V předjaří působí tento zásah příznivě na oteplování vrchní půdní vrstvy, což umožňuje trávám hlubší zakořeňování a podporuje odnožování. Uplatňuje se hlavně u trávníků, které jsou vystaveny sešlapávání.
      5. Vertikální prořezávání trávníků (vertikutace). Při pěstování trávníků dochází časem k plstnatění travního drnu. Zplstnatěná vrstva uzavírá travní povrch přístupu vzduchu a srážkové vody, trávník hůře „dýchá a pije“. Tato vrstva rovněž brání klíčení a růstu semenáčků při přirozené regeneraci trávníků z vlastní půdní zásoby semen. Při síle zplstnatělé vrstvy kolem 1 cm se doporučuje vertikální prořezávání, při němž soustava rotujících nožů prořezává travní drn kolmo k povrchu do hloubky max. 0,5 cm. Vertikutace se používá především k péči o intenzivně sečené trávníky, u nichž dochází soustavně ke zplstnatění travního drnu. Zkracování horizontálních výběžků trav podporuje tvorbu nových výhonů a přispívá tak k regeneraci trávníku.

Jaké jsou další alternativy k pravidelnému nebo mozaikovému sečení a mulčování, aerifikaci a vertikutaci? Samozřejmě, že ideální by byla pastva. Tu ale ve městech většinou realizovat nelze. Světlou výjimkou je pastva ovcí realizovaná magistrátem města Prahy.

Problematické je rovněž radikální řešení řízenými vypalováním, i když to připouští novelizovaný zákon o ochraně přírody a krajiny ve zdůvodněných případech ve zvláště chráněných územích. Některá vzácnější rostlinná společenstva, jako například vřesoviště, jsou totiž na občasném ohni existenčně závislá. Vypálením plochy dojde k efektivnímu odstranění stařiny, popelem se půda obohatí o fosfor a alkálie, atd. (zdroj: Jurek, 2022; https://www.rezekvitek.cz/komunika-blyska-se-na-dobre-casy--idc131).

Jako jedno z možných řešení je použití nožového válce. O jeho výhodách a nevýhodách pojednává článek Výhody a nevýhody nožového válce při péči o travnaté plochy. Poděkování:
Příspěvek byl podpořen projektem ATCZ234 SYM:BIO (Sítě přizpůsobené suchu a podpora biodiverzity ve městě a na venkově) v rámci programu INTERREG.

Literatura:
Ballard M., Hough-Goldstein J. and Tallamy D. 2013. Arthropod communities on native and nonnative early successional plants. Environmental Entomology 42: 851–859.
Threlfall C.G., Mata L., Mackie J.A., Hahs A.K., Stork N.E., Williams N.S.G. and Livesley S.J. 2017.
Increasing biodiversity in urban green spaces through simple vegetation interventions. Journal of Applied Ecology Online First DOI: 10.1111/1365-2664.12876.


reklama

 
foto - Záhora Jaroslav
Jaroslav Záhora
Autor je odborný asistent Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

29.9.2022 07:14
Článek se mi nelíbí. Působí na mě tak, že příroda je nepřítel a musí se proti ní bojovat, jinak by si rostla, a to ve městě nesmí. A tento boj je vydáván za údržbu. A doložené je to fotografiemi míst zcela mimo lidské dění, kde tento boj dostává nádech fanatismu.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2022 07:37 Reaguje na Petr
"Nárůst četnosti klimatických extrémů je již realitou a postihuje více městské prostředí než to venkovské."
Tahle věta sama ukazuje příčinu - zdevastování a "zantropomorfování" přírody a krajiny dosáhlo míry, kdy už není schopná klima stabilizovat. Měníne prostředí na takové (na město), které tyto klimatické extrémy přímo vytváří.
Řešením tedy není vymýšlet způsoby regulace přírody ve městech, ale naopak vymýšlet, plánovat a realizovat její rozvoj a rozmach, a to na maximální míru. Jen tak se s tím dá něco dělat. Tedy pokud ty klimatické extrémy a jejich projevy ve městech nejsou naším cílem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.9.2022 11:51 Reaguje na Petr
Příroda ... dejme tomu, když to takto nazývat je blbost ... ve městě má sloužit člověku, a to k nejrůznějším funkcím. A podle toho je člověkem regulována.
Na zahradě si taky pěstujete co považujete za vhodné, co vás těší nebo vám přináší užitek ... tohle je to samé.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2022 13:18 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak to si pak ale nesmíme stěžovat, že máme sucho a vedro, když si to tímto přístupem cíleně vytváříme.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

30.9.2022 04:56 Reaguje na Petr
mi se ten článek taky zdá moc bla, bla, bla...a za takové studie se berou neskutečné prachy.jako tenkráte ten monitoring života sysla u dálnice za snad 2 000 000.- !!! poroč místo těch blábolů se nedomluví úřady s místním chovatelem koz a ovcí na pastvě ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.9.2022 20:51 Reaguje na radim buffalo tobias
Vy nějakého ve městě znáte?
Odpovědět
TL

Tomáš Libosvár

29.9.2022 11:24
A co varianta č. 6 - ponechání přirozenému vývoji, resp. jeho podpora směrem k k té cílové teplomilné doubravě.

Opravdu potřebujeme ve městech tolik travnatých ploch? Řešíme klimatickou změnu, nedostatek srážek, nízkoemisní města, do toho zdražování pohonných hmot i lidské práce. A stejně se ve městech seče a seče.
Podpora biodiverzity městské zeleně je bonus, primárně by však měly zelené plochy fungovat jako regulace mikroklimatu, čištění vzduchu a proti hluku. Biodiverzitu by měla zajišťovat běžná krajina. Ne město.
Takže tam, kde není nutné kvůli sportu, rekreaci nebo třeba sítím a rozhledu,bych preferoval místo trávy raději keře a sem tam i stromy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.9.2022 12:30 Reaguje na Tomáš Libosvár
Víte, kolik je kolem Nového lískovce dubového lesa? Podívejte se na mapy cz. Ale bohaté trávnaté stepi tam jsou pomálu a zarůstají. Ještě že se Rezekvítek stará. Navíc. na procházky je lepší step než les, kde se holky bojí.
Odpovědět
TL

Tomáš Libosvár

29.9.2022 21:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, vím. Bydlím tady. Ale pořád mě ty plochy trávníku mezi paneláky přijdou zbytečně velké. Když by tam mohla být řízená divočina, která lépe odolává suchu, udržuje mikroklima a nemusí se X krát ročně sekat.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

30.9.2022 10:32 Reaguje na Tomáš Libosvár
JENŽE když si vypěstujete mezi paneláky džungli, budou se tam někteří bát a jiní si budou stěžovat, že trávník není dost anglický.
Podle mě je mozaiková seč, možná doplněná nějakým křovím nebo pěkným stromem, klidně i ovocným, tím správným kompromisem. V létě to hezky kvete, i nějaký ten motýl se najde; a všimněte si zídky pro ještěrky. Tohle: https://www.facebook.com/photo/?fbid=2233166093512975&set=pcb.2233179260178325
by asi vysloveně mezi paneláky nešlo, ale třeba v Praze na Proseku je velká zelená plocha už docela blízko "přírody", a tam už by to fungovat mohlo.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

29.9.2022 21:38 Reaguje na Tomáš Libosvár
U nás divoká prasata mají upřímnou radost z každé zahrady, která je ponechána volnému vývoji, zejména, kdy je v díra v plotě.
Nemusí daleko běhat od popelnic, zatravněných ploch na sídlištích i náměstí.
V kolika obcích mohou lidi po vystoupení z autobusu pozorovat, jak bachyně učí svá selátka v trávníku hledat červíčky.
Pravda - jsou zde odpůrci a stěžují si na rozryté město jako po náletu, ale biodiverzita v centru města je větší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.9.2022 10:41 Reaguje na Pavel Jeřábek
:-). Dříve jsem takhle měly radost my jako děti...
a ano, biodiverzita těmi prasátky vzrůstá, tak pak je asi vše v pořádku.
Mně se článek celkem líbí, v ekolistu je správně, mulčování moc ráda nemám, dusí trávu ani hezké to není, spásání ovečkami - ano-, ale jak je to pro chovatele ekonomické a jaký by tedy byl zájem ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.9.2022 12:26
Na rozdíl od Petra se mě článek velice líbí, protože to nejsou plané žvásty o ničem, ale naopak fundovaný pohled na věc, kde jsou předložena kompromisní řešení.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.9.2022 12:31 Reaguje na pavel peregrin
1++
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2022 13:10 Reaguje na pavel peregrin
"Nárůst četnosti klimatických extrémů je již realitou a postihuje více městské prostředí než to venkovské."
Kompromisní řešení čeho? Kompromis je pokračování. Tohle vyžaduje změnu. A jako první krok je přijmout za fakt, že to vyžaduje změnu, ne setrvačné pokračování.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2022 13:15 Reaguje na Petr
Vidíme realitu a stejně se tváříme, že se nás to netýká. Stejně se pořád seče a seče, jak hezky vystihl pan Tomáš o kousek výš.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.9.2022 14:30 Reaguje na Petr
Opravdu se podívejte na katastr Nový Lískovec. Takhle plácáte nesmysly o nezasahování atd. Stepi se sekat (lépe vypásat) musí. Ale ne 10x za sezonu. Lištou, mozaikovitě a seno sklidit. A Rezekvítek to na Kamenném vrchu umí. Jde to tudíž dělat i o kousek dál.
Odpovědět
Pe

Petr

29.9.2022 14:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
O jakém nezasahování?
Vy jste nepochopil, že článek není o Novém Lískovci, ale o zeleni ve městech.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.9.2022 18:00 Reaguje na Petr
No ano, Nový Lískovec je část Brna a je to tedy příklad o něco lepšího přístupu k trávníku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.9.2022 14:03 Reaguje na Petr
Trochu uvažujte. Městští obyvatelé mají různý pohled na tuto problematiku, každému vyhovuje něco jiného, jak již autor v článku naznačil. Výsledkem pak opravdu musí být kompromis. Nic na světě není černobílé, jak se nás občas různé hlásné trouby snaží přesvědčit. A tak je tomu i v tomto případě.
Nakonec, jestli se ty trávníky budou sekat dvakrát či pětkrát, to na klima má opravdu vliv zanedbatelný.
Základem podle mě by mělo být , od začátku při zakládání městské zeleně si ujasnit, co od ní očekávám. Pak by možná ubylo více těchto neplodných debat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 21:05 Reaguje na pavel peregrin
To v žádném případě není neplodná debata. Koukněte na ten noční snímek. S Amerika svítí víc jak Čína nebo Afrika, kde žije mnohonásobně více lidí. Potom na (základní, leteckou) mapu "země satelitů". To je tak obrovská zastavěná plocha, k tomu u každého domu zhoblovaný trávník s minimální izolační ("chladící") schopností. Když tyto tepelné generátory posčítáte, vyjde vám obrovské číslo Q (v porovnání s prérií) vyzářené do atmosféry... vůbec se těm tornádům nedivím, Máma jim to dává "sníst".

https://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_G_I/PcyDx.jpeg?fl=cro,0,0,1920,1080%7Cres,1200,,1

Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

30.9.2022 10:40 Reaguje na Petr
Slovíčkaření. Kromě toho - dávám přednost evoluci před revolucí.
V případě městských trávníků (obecněji i zeleně) platí, že když to vyprojektujete do poslední kytičky, dá vám to spoustu udržování, protože se nutně netrefíte do těch nejsprávnějších druhů. Daleko lepší mi přijde postupně uvolňovat prostor a sledovat, kdo a co se tam ubytuje (včetně rostlin) a dávat tomu prostor. Podivuhodné věci dokáže i větší louže (když ji nazvete biojezírkem, snáz vám to v zastupitelstvu projde) nebo pár šutrů se schovávačkami pro ještěrky a jim podobné.
VELMI podstatná je i osvěta, protože ona si opravdu spousta lidí myslí, že trávník "na ježka" co 14 dní sekaný a celé léto bohatě zalivaný je to nejlepší, co se dá vymyslet.
Odpovědět
me

meluzína

29.9.2022 14:31
Vyrostla jsem na sídlišti, v 80tých letech se nikdo na sídlištích se sekáním trávy necrcal, dodnes si pamatuji jak jsme jako děti běhali trávou vysokou až do pasu, když pršelo, bývalo v ním vlhko i několik dní.
Pamatuji si obrovskou spoustu vrabců a malých ptáků, hodně jich hnízdilo v roštech podstřeší samoobsluhy a byly jich stovky. Ráda jsem sedávala na lavičce a dívala se na ten cvrkot. V noci nám za panelákem houkali sýčci, ráno z lesa hlasitý koncert tisíců ptáků. Dnes když se přijedu za rodinou podívat do paneláku, z lesa pípá pár přeživších trosečníků, z plácku kde býval trávník je beton parkoviště, zbytky trávy mezi paneláky nikdy nejsou výš jak ke kotníkům a obvykle suché na troud a ušlapané od lidí a psů, takže degradace půdy je dlouhodobá a neléčitelná.
Jinak ve článku je dost opěvované mulčování - já mulčování nemám ráda, pro hmyz a cokoliv žijícího v trávě je zmulčování konečná a kde není hmyz tam nejsou ptáci, a kde nejsou ptáci tam se neroznáší semínka atd...
Mluvit o klimatické změně na zeměkouli je žádané, ale také by se mělo mluvit o změnách v české městské přírodě za přechod od vysoké nesekané trávy k vybetonovanému parkovišti určitě nemůže klimatická změna.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.10.2022 13:55 Reaguje na meluzína
No ona ta láska k nízké trávě je vlastně atavismus po předcích. A toho se velmi těžko zbavit. Vypasená nízká tráva a vysoko okousané větve řídkých stromů (Viz park třeba Židlochovice), býval totiž pro naše daleké předky příznak bohatého loviště (viz filmy ze savany). Je to v nás, je to v nás, je to v nás- hluboce zakořeněno.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

30.9.2022 04:57
a kde je ten Nový Lískovec ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.9.2022 20:54 Reaguje na radim buffalo tobias
Máš-li smutek na duši svěř se: strýček google nebo mapy.cz?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist