https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysychani-vodnich-ploch-urychluje-vyvoj-larev-colku.konkurence-mela-vliv-na-jejich-velikost
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vysychání vodních ploch urychluje vývoj larev čolků. Konkurence měla vliv na jejich velikost

1.3.2025 05:59 | PRAHA (Ekolist / s využitím TZ AVČR)
Zdroj | Ústav biologie obratlovců AV ČR
Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.
 
V pětiměsíčním experimentu sledovali vědci vývoj larev čolka horského a čolka obecného v různých podmínkách. Larvy vystavili simulovanému vysychání a přítomnosti konkurenčního druhu – tedy druhého druhu čolka. Umožnilo to sledovat vliv těchto stresorů na délku larvální fáze, rychlost růstu, velikost při metamorfóze a chování mladých jedinců po opuštění vodního prostředí. Výsledky studie, která se zabývá vlivem změn prostředí a mezidruhové konkurence na larvální vývoj dvou druhů čolků, publikovali experti v prestižním časopise Freshwater Biology.

„Zjistili jsme, že vysychání vodních ploch urychluje vývoj larev tím, že zvyšuje teplotu vody na dně nádrže, kde se larvy čolků nejčastěji pohybují. Vede to k rychlejšímu dokončení larválního vývoje. Naopak přítomnost jiného druhu měla vliv spíše na velikost čolků při jejich přechodu na souš, přičemž větší druh – čolek horský – měl výhodu oproti menšímu čolkovi obecnému,“ vysvětluje Lumír Gvoždík, vedoucí vědecký pracovník Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výsledky zdůrazňují, že je důležité studovat více faktorů zároveň. Jejich souhra totiž může ovlivňovat obojživelníky jinak, než pokud by byli vystaveni pouze jednomu z nich. „Naše zjištění naznačují, že například dopady klimatických změn na populace obojživelníků nelze posuzovat jen na základě modelování teplot vzduchu a srážkových úhrnů. Musíme zohlednit také konkurenci mezi druhy i další environmentální faktory,“ říká Lumír Gvoždík a dodává: „Většina dosavadních studií na larvách obojživelníků se zaměřuje pouze na jeden faktor, například vysychání nádrží. Nyní vidíme, že to není dostatečné.“

Zdroj | Ústav biologie obratlovců AV ČR

Unikátní simulace

Vědci strávili téměř půl roku experimentováním v polopřirozených podmínkách, přičemž každodenně prováděli kontrolu nádrží a měření. „Šlo o velmi náročné experimenty, které vyžadovaly precizní přístup a odhodlání všech členů týmu. Pouze díky unikátním podmínkám našeho pracoviště jsme mohli simulovat působení různých faktorů prostředí a vše přesně měřit. Experimenty navázaly na naše dřívější studie, které se zaměřily na sledování interakce larev čolků a jejich predátorů ve vztahu k měnícím se teplotám prostředí,“ doplňuje Lumír Gvoždík.

Studie může být přínosná pro ochranu přírody. Vzhledem k častějším extrémním výkyvům počasí, jako jsou sucha, a rostoucímu vlivu lidské činnosti na vodní biotopy je důležité pochopit, jak různé druhy obojživelníků reagují na změny prostředí. Výzkum přináší nové poznatky, které mohou pomoci při plánování ochranných opatření – například vytváření vodních nádrží, a zajištění životaschopnosti populací obojživelníků v měnících se podmínkách.

„Čolci jsou poměrně dlouhověká zvířata – ve volné přírodě se mohou dožívat okolo 12 let. Dlouhověkost jim umožňuje překonat nepříznivé rozmnožovací sezóny, aniž by to nutně vedlo k zásadnímu poklesu populace. Náš výzkum ukazuje, že čolci jsou na různé změny v přírodě poměrně dobře adaptovaní. Problémem ale je, že změn přibývá a jsou méně předvídatelné,“ upozorňuje Lumír Gvoždík. „Plošné odlesnění Vysočiny po kůrovcové kalamitě například radikálně změnilo ráz krajiny i teplotní a vlhkostní poměry na přirozených stanovištích obojživelníků. V takových případech často adaptační mechanismy nestačí a obojživelníci mohou lokálně vymizet.“

Lumír Gvoždík se během následujících tří let se svým týmem v projektu Zranitelnost ektotermů vůči extrémním teplotám: od mechanismů po projekce změny klimatu zaměří na studium dopadů extrémních teplot – a to nejen letních, ale i těch, které čím dál častěji zaznamenáváme během zimního období a jež mohou přezimující živočichy velmi oslabovat. Projekt uspěl v soutěži Grantové agentury České republiky.

S využitím textu tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců AV ČR.


reklama

 
Ústav biologie obratlovců AV ČR

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.3.2025 08:14
V posledních letech Lesy i jiné organozace (ČSOP) budují nové tůně na vhodných lokalitách. Plochy po kůrovci rychle zarůstají, obojživelníkům jako krytina to postačuje, nepotřebují vzrostlý les jako třeba datlovití aj. Konkurenční boj je od počátku evoluce, jen dnes máme více možností se mu věnovat. A je pravdou, že sledovat jen jeden ukazatel je někdy zavádějící, kromě velikosti jedince záleží i na rychlosti vývoje larev. Stále je co nového objevovat, navíc samotný druh se vyvíjí a s ním i některá číselná vyjádření (rychlejší vývoj v teplejší vodě).
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.3.2025 08:36
Buduji na zahradě větší jezírko 6x6 m, ale jelikož ještě není dokončené a řádně odizolovné, voda v něm vysychá- zatím je to spíše takový poldr, záleží na dešti. Minulý rok byla v něm voda stále (cca 0,5 m). I když vyschne a znovu se zaplní vodou, objeví se tam čolci, nevím zda je to náhoda (vajíčka přinesou ptáci) nebo nějak přežívají i když voda vyschne.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist