Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
Lesní požár, který propukl v národním parku České Švýcarsko dne 23. července 2022, postihl více než 1 600 ha. Na některých místech byla intenzita požáru natolik vysoká, že celá vrstva organické hmoty, tvořící svrchní část půdy, zmizela, a po požáru zůstal pouze písek s popelem.
Požár zasáhl také 30 výzkumných ploch, kde vědci Botanického ústavu AV ČR dlouhodobě sledují druhové složení rostlin a měří mikroklima. Po dohašení a stabilizaci oblasti obnovili geoekologové na podzim 2022 poškozené měřicí vybavení i sledování vegetace.
"Během monitoringu vývoje vegetace jsme na dvě shořelé plochy na začátku vegetační sezony 2023 umístili kamery s časosběrným záznamem. Rychlost kolonizace požárem postiženého území mechorosty, bylinami a pionýrskými dřevinami je fascinující," komentuje Matěj Man z Oddělení geoekologie výsledná časosběrná videa.
Časosběrná videa zachycují dvě výzkumné plochy. První video podrobně zobrazuje vývoj vegetace na malé ploše nedaleko obce Mezní Louka, kde byla intenzita požáru velmi vysoká.
Druhé video, pořízené nedaleko obce Mezná, zachycuje zblízka výzkumnou plochu vybavenou mikroklimatickými čidly a v širší perspektivě nabízí pohled na protější svahy Křídelních stěn. Časosběrné video je sestaveno z několika set fotografií, automaticky pořízených vždy v poledne v období od dubna do listopadu 2023.
Již na jaře 2023 se plochy začaly zbarvovat do zelena, jak postupně vyrůstaly mechorosty (porostnice mnohotvárná či zkrutek vláhojevný). Později se objevily byliny (hasivka orličí, bezkolenec modrý či náprstník červený). Z dřevin se první ukázaly semenáčky bříz, které velmi rychle kolonizovaly obnažený substrát a posléze zcela dominovaly.
"Je až neuvěřitelné, že na mnoha místech dorostly břízy, které vyklíčily z drobného semínka, za rok výšky kolem 1 metru," dodává Man.
Na spáleništi můžeme názorně pozorovat dvě zcela odlišné strategie rostlin, jak se vyrovnávají s tak velkým narušením svého stanoviště, jakým byl požár. Zatímco kapradina hasivka orličí požár přežila v podobě podzemních oddenků, ze kterých brzy vyráží nové výhony, bříza sází na obrovské množství semen, z nichž je schopná za pouhou jednu vegetační sezónu vytvořit metr vysoké semenáče.
Přečtěte si také |
Nejstarší buk roste ve Východním Krušnohoří
Záběry videa jasně ilustrují i to, jak je důležité provádět dlouhodobý terénní výzkum. Vědci z Oddělení geoekologie Botanického ústavu podrobně sledují vývoj lesa, rostlin v podrostu a mikroklimatu v NP České Švýcarsko na desítkách každoročně navštěvovaných trvalých ploch již od roku 2009. Díky tomu získali unikátní poznatky o dynamice lesa, ale i změnách lesního mikroklimatu na delší časové škále, než je pro jiné výzkumy tohoto typu obvyklé.
Dlouhodobý podrobný výzkum, výrazně přesahující časový rámec jednotlivých grantových projektů, tak vědcům dal jedinečnou možnost studovat změny ekosystému lesa v dlouhodobém kontextu. A to je, spolu s kvalitními daty, zásadní nejen pro výzkum samotný, ale i pro rozhodování o péči o krajinu a ochranu
reklama
Dále čtěte |
Soud prodloužil vazbu muži obviněnému za založení požáru v Českém Švýcarsku
Na požářišti v Českém Švýcarsku jsou až metr vysoké stromky
Gabrielina stezka a Edmundova soutěska zůstanou po ničivém požáru ještě zavřené
České lesy se staly jednotvárnějšími. Pestřejší otevřené lesy dlouhodobě mizí
Čeští botanici předpovídají, co bude v budoucnu trápit tropické lesy a co severské lesy. Oba čeká něco jiného
_sl48.jpg){kind=link}