https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/za-narustem-podilu-listnacu-v-ceskych-lesich-jsou-casto-nebezpecne-invazni-druhy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pozor! Za nárůstem podílu listnáčů v českých lesích jsou často nebezpečné invazní druhy

6.9.2018 01:00 | PRAHA (Česká krajina)
Dub červený (Quercus rubra) je invazní druh. Pochází ze Severní Ameriky, na naše území byl přivezen v 19. století nejdříve jako okrasná dřevina. Tuzemští lesníci ho však začali sázet kvůli jeho rychlému růstu. Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin.
Dub červený (Quercus rubra) je invazní druh. Pochází ze Severní Ameriky, na naše území byl přivezen v 19. století nejdříve jako okrasná dřevina. Tuzemští lesníci ho však začali sázet kvůli jeho rychlému růstu. Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David J. Stang / / Wikimedia
Zatímco lesníci v současnosti řeší především kritickou situaci českých lesů v souvislosti s nástupem sucha a kůrovcovou kalamitou, české lesy obchází mnohem větší hrozba. V porostech se šíří nepůvodní druhy dřevin, včetně nebezpečných invazních druhů.
 

Invazní druhy mohou napáchat v krajině mnohem větší škody, než kůrovcová kalamita. S kůrovcem smrkovým se totiž krajina dokáže dlouhodobě vyrovnat, i když hospodářské škody, které způsobuje, jsou velké. Proti invazním druhům je však příroda bezbranná.

Ukazuje to právě šíření dubu červeného. Ten pochází ze Severní Ameriky, na naše území byl přivezen v 19. století nejdříve jako okrasná dřevina do zámeckých parků. Tuzemští lesníci ho však začali sázet kvůli jeho rychlému růstu. Přestože našim dubům nesahá kvalitou dřeva ani po kotníky, je klasifikován jako stejně hodnotná listnatá dřevina. Lesníci v jeho vysazování pokračují, přestože invazní charakter této dřeviny začíná být zřetelný napříč Evropou. „Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Pokud procházíte krajinou, máte radost, když ve smrkových a borových monokulturách zahlédnete listnaté dřeviny. Když pak přijdete blíž, často vystřídá příznivý dojem zklamání. Rozsáhlé plochy totiž pokrývá výsadba nepůvodních dřevin, jako jsou například akáty nebo v posledních letech americký dub červený.

Jedle douglaska pochází ze Severní Ameriky.
Jedle douglaska pochází ze Severní Ameriky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Walter Siegmund / Wikimedia Commons

Přitom tato hrozba není na první pohled z dat o českém lesnictví patrná. Paradoxně také invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích. Ochranářská organizace proto doporučuje, aby namísto dvou základních kategorií dělící porosty na jehličnany a listnáče byla do základního členění zavedena ještě třetí povinná kategorie: nepůvodní druhy. Jen tak dostaneme skutečně reálný obraz o stavu českých lesů. Nárůst podílu listnáčů za cenu šíření nebezpečných invazních druhů představuje dlouhodobě pro českou krajinu výrazně větší riziko než sucho a kůrovec. Invazní druhy se navíc často šíří právě tam, kde je les oslabený. Mohou tak v budoucnu „dorazit“ oblasti, které nyní ničí sucho či kůrovec.

Jako „lék“ na kůrovcovou kalamitu jsou často pěstovány také nepůvodní jehličnany. „Například hojně vysazovaná jedle douglaska se dnes zdá být dokonalou náhradou za náš domácí smrk sužovaný kůrovcem. Roste rychle a zdánlivě nemá žádné škůdce. Pravda je ale taková, že každý druh stromu má své kůrovce, cizopasné houby a jiná onemocnění,“ upozorňuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Například kůrovec, který ničí douglasku v její americké domovině, do Evropy zatím nedorazil. Nedávno se však dostal do Číny. „Vzhledem k množství dřeva, které se do Evropy dováží z Ameriky například jako palivo pro tepelné elektrárny, je jen otázka času, kdy se škůdci a nemoci dnes tolik populární douglasky objeví i u nás,“ dodává Lukáš Čížek. U mnohých cizokrajných druhů, které jsou dnes považovány za odolnou alternativu ke smrkům, tak podle něj mohou za desítky let lesníci řešit podobný problém, jako nyní při kůrovcové kalamitě.

Proč jsou pro lesníky nepůvodní dřeviny tak populární? Právě proto, že u nás zatím nemají přirozené nepřátele. Navíc jde o rychle rostoucí dřeviny, které mnohdy mají mechanizmy k potlačení konkurence ostatních rostlin.

„Například dobře známý akát, který je u nás vysazován již od 18. století, dokáže zcela zničit lokality, které zaroste. Málokomu asi ujde, že v akátovém lese kromě akátu neroste téměř nic jiného. Vylučuje totiž do okolí jedy, které omezují růst jiných rostlin a navíc dokáže po svém pokácení vyprodukovat mnoho mladých stromků z kořenů i z pařezu,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

„Akát je proto takřka nezničitelný. Výsledek je děsivý. Sterilní porosty akátu, které v přírodě nic není schopno regulovat,“ dodává Miloslav Jirků. Podle vědců navíc nepůvodní dřeviny mohou fungovat jako rezervoáry a šiřitelé nemocí a škůdců, které zasadí domácím dřevinám další ránu.

„Zatím věnuje invazním dřevinám pozornost zejména ochrana přírody v rezervacích, zatímco v hospodářských lesích se schyluje ke katastrofě. Odborná veřejnost sice na nebezpečí invazních rostlin upozorňuje již desítky let, nebyly však provedeny žádné kroky k systémovému řešení. Plantáže cizích dřevin, včetně invazních druhů, vznikají jako houby po dešti,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Podle odborníků tuzemská ochrana přírody věnuje šíření nebezpečných invazních druhů výrazně menší pozornost než jiné vyspělé země světa. I z toho důvodu patří Česko k zemím s největším počtem invazních druhů v rámci celé EU.


reklama

Dalibor Dostál
Autor je politolog, novinář a zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (25)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Škrdla

6.9.2018 23:09
Tvrzení, že za nárůstem podílu listnáčů stojí invazivní druhy, je přinejmenším trochu nadsazené.
trnovník akát - cca 13,4 tis ha 0,46% lesní půdy (národní inventarizace lesů 2001-2004)
dub červený - cca 6 tis ha - 0,2% lesní půdy (rok 2016)

Jinak akát je silně světlomilná dřevina a spíše teplomilná dřevina - ve smrčině mu to svědčit nebude. Spíš se bude šířit ve světlých lesích nebo na nelesní půdě.
Odpovědět

Roman Šimek

7.9.2018 08:01
Článek pana Dostála je typickým příkladem, kdy překrucováním faktů vznikne bombastický článek😭. Platná legislativa EU považuje za nepůvodní invazivní druhy dřevin s významným dopadem na Unii pouze pajasan žlaznatý. Legislativa ČŘ k tomu přidává (systémem buďme papežtější než papež) další druhy: javor jasanolistý, střemcha pozdní, topol kanadský, dub červený a trnovník akát. Zastoupení těchto druhů na kalamitních plochách po kůrovcové kalamitě je zcela marginální!! Strašit veřejnost, že výsadbou douglasky vznikají další monokultury, kde "mohou za desítky let lesníci řešit podobný problém, jako nyní při kůrovcové kalamitě" je opět nesmysl. Douglaska se vysazuje ve směsi s dalšími dřevinami, její zastoupení v lesích ČR je minimální.
Pokud se týká dřevinné skladby našich lesů, je zřejmé, že nastává změna oproti dosavadnímu stavu. V posledních několika letech převládají při obnově lesa listnáče nad jehličnany. V souvislosti s klimatickými změnami může v některých lokalitách nastat situace, že budeme rádi za každý strom, byť nepůvodní akát, který přispěje k zadržení vody v krajině. Je zajímavé, že autorovi článku nevadí rozlehlá pole kukuřice a řepky (také nepůvodní druhy rostlin), které se pěstují téměř na 20% orné půdy (450 000 ha). Tyto plodiny přispívají k vysoušení krajiny, jejich zadržovací schopnost vody je v porovnání s lesem minimálni a pro potravinářské úcely se již téměř nepoužívá....
Odpovědět

7.9.2018 19:34 Reaguje na Roman Šimek
Je úplně jedno jak moc je článek autora nadsazený... i kdyby byl reálný z 80%.. jde o to, že nepůvodní dřeviny jsou prostě zbytečný a iracionální hazard!

Je potřeba si uvědomit, že stav ŽP je katastrofální. Člověk neustále chce všemu vládnout a vše měnit dle svých tupých a kratkozrakých potřeb.

A na to aby velice odborně vládl ŽP pak studuje ony velice skvělé školy typu VŠ zemědělská nebo VŠ lesnická, které většinou stále učí postupy z dob normalizace.. a ty pak chrlí další a další ničitele ŽP.

A to, že je potřeba brát jako vážnou hrozbu právě nepůvodní druhy dřevin je podle mě naprosto jasné už jenom z toho, že MZe v nově upravené vyhlášce lesního zákona chce umožnit použití nepůvodních dřevin při změně druhové skladby lesů. Za pár desetiletí tak může být velký problém s nepůvodními druhy velice aktuální...

Je potřeba se vrátit zpět k přirozené druhové skladbě a hlavně celkově obnovit všechny přirozené funkce lesů tím, že půjde o opravdové lesy a ne o plantáže na prachy pro "pár vyvolených" kterým je všechno ostatní než prachy ukradený.....



Odpovědět
mr

7.9.2018 20:26 Reaguje na
Můžete nám zde sdělit, s kterým nepůvodním stromem je u nás problém? A brambory nevadí? Nenapadlo vás někdy, že k největším problémům pro celé ŽP patří právě vám podobní ekoalarmisté?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.9.2018 11:31 Reaguje na
Já myslím, že už i stát začíná přicházet na to, že ŽP se musí chránit.. i když je pořád hodně co zlepšovat.... je to v ekonomickém, ekologickém i sociálním zájmu nás všech. A navíc je to věc přežití... A to, že to nechápete Vy je druhá věc..

Přirozený les mimo jiné dokáže zadržet enormní množství vody. Ale jenom ten přirozený aspoň v důležitých aspektech jako je mimo jiné právě přirozená druhová skladba...

O tom, které nepůvodní druhy stromů u nás dělají největší problém nebo by jej dělali při určité nevhodně uchopené novelizaci si přečtěte třeba na ekolistu. Ještě bych Vám podal nepravdivé informace a to bych nerad...
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.9.2018 13:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Reagujete, ale ničím konkrétním, pouze bláboly, které jste si přečetl a jste pod jejich vlivem. Zkuste použít vlastní selský rozum.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.9.2018 12:30 Reaguje na Josef Mozek
to vy jste selského rozumu plný, to je vidět :D
Odpovědět
mr

11.9.2018 16:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
7.9.2018 20:26 jste dostal snad jasnou otázku. Tady nejsme v parlamentu, tak čekám jasnou a konkrétní odpověď.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.9.2018 12:36 Reaguje na
Já jenom nechápu co typ jako vy hledá na ekolistu.. vypadá to, že hledáte konfrontaci a né odpovědi na svoje otázky.. to jste si ale spletl server, doporučuju spíš idnes nebo podobný, tam je takových jako vy spoooousta :)
Odpovědět
mr

12.9.2018 13:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Místo vašich doporučení čekám na jasnou odpověď bez vytáček. Jestli odpověď neznáte, tak to jednoduše přiznejte. Nevím, co je na tom konfrontačního.
Josef Mozek8.9.2018 13:37 vás vystihl naprosto přesně - LEDA BLÁBOLÍTE.
Odpovědět
ig

12.9.2018 15:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nevím proč by člověk který s Vámi nesouhlasí nemohl diskutovat na Ekolistu :-) Já s Vámi například také nesouhlasím, ale jsem tady proto, že mě problematika zajímá, jenom ne tím způsobem "jé, žabička, to budeme muset zbourat dálnici, aby se jí něco nestalo" :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.9.2018 11:31 Reaguje na
Já myslím, že už i stát začíná přicházet na to, že ŽP se musí chránit.. i když je pořád hodně co zlepšovat.... je to v ekonomickém, ekologickém i sociálním zájmu nás všech. A navíc je to věc přežití... A to, že to nechápete Vy je druhá věc..

Přirozený les mimo jiné dokáže zadržet enormní množství vody. Ale jenom ten přirozený aspoň v důležitých aspektech jako je mimo jiné právě přirozená druhová skladba...

O tom, které nepůvodní druhy stromů u nás dělají největší problém nebo by jej dělali při určité nevhodně uchopené novelizaci si přečtěte třeba na ekolistu. Ještě bych Vám podal nepravdivé informace a to bych nerad...
Odpovědět
na

8.9.2018 13:12 Reaguje na
Zřejmě ořešák, taky je skoro všude i v lesích, je alelopatickej a pochází z Balkánu a Asie :D
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.9.2018 13:40 Reaguje na
Výborně, ořešák je problém. Vyčleňme z rozpočtu 20 miliard na jeho vyhubení v celé ČR :) :) :) .
Odpovědět
mr

10.9.2018 17:02 Reaguje na
Ořešák královský??? Ten roste skoro v každém sadě. Pěstuje se tu už dosti dlouho v různých odrůdách. Chcete jako národu vzít vlašské ořechy a jeho kvalitní dřevo? Poženu každého svinským krokem, kdo by mi ho chtěl na dvoře zrušit.
Ořešák černý??? Jeho vysoce ceněné dřevo budeme dovážet, zatímco ho lze pěstovat s minimem starostí i v našich porostech? Můžete nám tu sdělit, čím tyto dva druhy poškozují naše životní prostředí a kterou dřevinu vytlačují?
Odpovědět
na

11.9.2018 09:18 Reaguje na
To byl vtip, nadsázka, proto ten smajlík. Ořešáky jsou právě dobrým příkladem jak i nepůvodní druh se může přizpůsobit a bez větších problémů zapadnout do ekosystému a ještě být úžitečnej, že si dneska většina lidí ani neuvědomuje, že je nepůvodní.
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.9.2018 13:51 Reaguje na
Jaký že to může být za pár desetiletí velký problém s nepůvodními druhy? Prosím konkrétně....
Odpovědět
ig

8.9.2018 18:02 Reaguje na
Člověk už přírodě dávno vládne, aspoň v Evropě. Na těch pár lokalitách, kde jsou (možná) jen původní druhy, jsou už dávno národní parky a lidi se na ně dívají z dřevěných chodníčků :-) Všechno ostatní už je jen "Lesopark Evropa" a pojem původní druh tam úplně ztrácí význam :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.9.2018 12:32 Reaguje na
kdo nechce pochopit, nepochopí....
Odpovědět
ig

11.9.2018 22:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Stejným způsobem odmítají námitky třeba příznivci esoteriky :-) Zkuste to jinak, tohle je věc s reálným základem, existují k ní reálné argumenty pro i proti, takže není potřeba věřit, stačí mít silné argumenty :-) Já jen pro jistotu zopakuji moji tezi: v Evropě se nedá o původních druzích mluvit, naše příroda je už tisíce let umělá kompozice hospodářských plodin a toho co mezi nimi náhodně přežilo. To se samozřejmě týká i živočichů.
Odpovědět
na

8.9.2018 13:08
Osobně bojuju kromě akátů v jabloňovém sadu i s kustovnicí čínskou známou tak jako goji. Vysadil jsem dva keříčky před pár roky kvůli ovoci a od tý doby se šíří, hlavně odnožema neuvěřitelnou rychlostí a dokáže vyrašit i z pár cm useknutého kořenu.
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.9.2018 13:33
Kampaň proti tzv. invazivních druhům zvířat a rostlin se stala velmi módní záležitostí a hledá v ní uplatnění čím dál více pseudovědců, samozvaných odborníků a rádoby ochranářů přírody. Jejich články jsou plné výrazů jako "nebezpečný", "mohly by", "v budoucnu se může stát", "může způsobit" atd. Samozřejmě vždy chybí jediný konkrétní ověřitelný a hmatatelný důkaz pro jejich tvrzení. Když si přečtu např. o nebezpečnosti stromu trnovník akát, nechápu, proč Severní Ameriku nepokrývají lesy výhradně tvořené tímto stromem, jak je možné , že tam roste vůbec nějaké jiné rostlinstvo? A takto by se dalo pokračovat jednotlivě u každého druhu jak rostlin tak živočichů.
Výše popsané osoby samozřejmě nejsou tak hloupé, za publikováním podobných věcí stojí snaha zapůsobit na orgány, rozhodující o dotacích pro tzv. neziskové organizace, jichž jsou často členy.
Vlastníci lesa by měli mít volnost ve výběru druhu, který na vytěženém úseku vysadí, popř. zda nechají místo přirozeně zalesnit náletovými dřevinami.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.9.2018 12:56 Reaguje na Josef Mozek
Na vašem příspěvku je vidět, že o tomto tématu vůbec nic nevíte.. to jste vážně takový primitiv, že si myslíte, že neexistují studie, které jasně prokazují negativní dopad určitých nepůvodních druhů? To si jako vážně myslíte, že je to spekulace, kterou si vymysleli údajní lidé co píšete?

Je smutné kolik lidí v ČR je stále takto neuvěřitelně primitivních a kolik takových poloopic státe brání změně k lepšímu..

Jestli nechápete jaká je situace, tak si to nastudujte, já vám školení dělat nebudu... a jestli nestojíte o realitu a líbí se vám jen ta vaše primitivní představa o světě, tak si jí užívejte.. jen tím neotravujte lidi, kteří o to nestojí....

Majitelé a správci lesů (né všichni samozřejmě - jsou i vyjímky) pořád do nekonečna předvádějí, že vůbec neví co je to les a jak je potřeba se k němu chovat.. jenom z toho důvodu teď nejen ČR čelí "největší kůrovcové kalamitě"...

A jak se tato kalamita zapříčeněná většinově prasečím hospodařením v lesých řeší? Stylem když je ruka nemocná tak jí vyléčíme tím, že jí uřežeme...

Lesní hospodáři budou nově (konečně) nuceni k udržitelnému hospodaření (tedy snad to nezklouzne zase někam do prdele), protože už i státu dochází, že stávající hospodaření a přístup k lesu je neudržitelný a že lesy jak jsou teď vytvářejí hromadu problémů a rizik jak enviromentálních tak ekonomických a sociálních.....


Pepo Bezmozku





Odpovědět

Jan Škrdla

8.9.2018 21:23
K věci nepůvodních a invazivních druhů dřevin je potřeba přistupovat se zdravým selským rozumem.

Důsledné vyžadování původní druhové skladby je na místě u lokalit ze zvýšeným zájmem ochrany přírody, zejména v národních parcích a maloplošných chráněných územích (i zde existují výjimky, kterými jsou zdomácnělé druhy ovocných dřevin).

V běžných polyfunční lesích je namístě usilovat o pestrou druhovou skladbu s převahou stanovištně původních dřevin (jistě, že nebudeme vysazovat akát, ale pokud už zde je, tak se nebudeme bezhlavě pouštět do jeho likvidace).

Na výrazně přetvořených nebo uměle vytvořených stanovištích, většinou jsou to plochy zeleně rostoucí mimo les (želeniční náspy, haldy, skládky), platí že je skoro jedno co tam roste, hlavně že tam něco roste.

Pro zpestření posílám standard AOPK - na straně 16 a 17 je uveden diferencovaný přístup k managemetnu akátových porostů. Jinými slovy je zde uvedeno, že není nutné ani žádoucí likvidovat akátiny ve všech případech:

http://standardy.nature.cz/res/archive/238/029877.pdf?seek=1434375748
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.9.2018 13:52 Reaguje na Jan Škrdla
Děkuji za věcný příspěvek....
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist