Začíná rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách

Vodní toky na české i saské straně Krušných hor čeká v následujících třech letech rozsáhlý biologický průzkum. Jihočeští hydrobiologové navazují na úspěšný výzkum pstruhů na Šumavě a v novém mezinárodním projektu podpořeném programem Interreg Česko–Sasko budou zkoumat rybí společenstva na 80 lokalitách. Vědci chtějí zjistit aktuální stav rybích populací, jejich zdravotní kondici, genetickou rozmanitost, výskyt parazitů i dlouhodobý teplotní režim toků. Výsledky pomohou lépe chránit původní vodní ekosystémy a předvídat jejich vývoj v podmínkách měnícího se klimatu. Projekt sdružuje odborníky z Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Technické univerzity v Drážďanech a Saské nadace pro přírodu a životní prostředí (LaNU). Hlavní část výzkumu bude tvořit kvantitativní monitoring rybích společenstev ve vybraných horských tocích na české i německé straně pohoří.

„Krušné hory prošly během posledních desetiletí výraznými změnami souvisejícími s průmyslovým zatížením, obnovou krajiny i probíhající klimatickou změnou. Chceme zjistit, v jakém stavu se dnes nacházejí zdejší rybí společenstva a jaké faktory ovlivňují jejich budoucí vývoj,“ říká vedoucí projektu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

Během terénních prací budou vědci každou ulovenou rybu určovat do druhu, šetrně měřit a vážit. Podvzorek pstruhů obecných podrobí detailnímu parazitologickému vyšetření a u dalších jedinců odeberou malou část ploutve či vzorek slizu pro genetické analýzy. Ty pomohou odhalit míru genetické rozmanitosti a jedinečnosti jednotlivých populací.

Výzkumníci využijí také moderní metody založené na analýze environmentální DNA (eDNA). Ze vzorků vody a sedimentu budou nepřímo zjišťovat přítomnost ryb i jejich parazitů. Současně budou sledovat základní fyzikálně-chemické parametry vody a na vybraných lokalitách instalují zařízení pro dlouhodobé měření teploty.

„Kombinace klasického monitoringu, genetických metod, parazitologie a analýzy environmentální DNA nám umožní získat dosud nejucelenější obraz o fungování horských vodních ekosystémů v této oblasti. Na základě získaných dat budeme vytvářet také teplotní modely, které ukážou, jak mohou rybí společenstva reagovat na různé scénáře rostoucí teploty,“ doplňuje Petr Blabolil.

Úvodní konference projektu se uskuteční 25. srpna 2026 v Riedelhofu (Eubabrunn) v saském Vogtlandu. V rámci této akce se účastníci podívají také do zážitkového muzea Perlmutter (říční perlorodka) v Adorfu a do chovné stanice říčních perlorodek organizace LaNU v Raun. Následně odborníci plánují řadu odborných workshopů, exkurzí a dalších akcí zaměřených na sdílení poznatků mezi vědci, správci toků, ochránci přírody i veřejností. Cílem projektu je přispět k lepší ochraně původních vodních ekosystémů Krušných hor a vytvořit společný vědecký základ pro jejich dlouhodobou správu na české i saské straně hranice.

---

reklama

---