Jak vypadalo okolí Dendrologické zahrady před padesáti lety? Které části zahrady vznikly jako první a jak se proměňovaly během desetiletí? Odpovědi přináší nová interaktivní mapa Kompoziční vývoj Dendrologické zahrady v krajinných souvislostech, kterou vytvořili odborníci Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Návštěvníkům umožňuje doslova cestovat časem a sledovat, jak se jeden z nejvýznamnějších zahradních areálů v České republice vyvíjel společně s okolní krajinou.

Jednou z nejvýznamnějších hrozeb spojených s globální klimatickou změnou je rozšiřování a zvyšování četnosti suchých období v oblastech, kde se dosud vyskytovala jen zřídka. Proto se bude pravděpodobně areál rozšíření mnoha druhů dřevin posouvat k vyšším zeměpisným šířkám nebo do vyšších nadmořských výšek. Jednou z klíčových možností adaptace lesních ekosystémů je zvýšení zastoupení domácích druhů dubů (dubu letního a dubu zimního) v lesích střední Evropy.

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Jeho cílem je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit.

Mezinárodní tým vědců včetně zástupce z Přírodovědecké fakulty UK odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Výzkum poprvé spojil geologii s analýzou DNA mikrobů, kteří se na život v extrémním a toxickém prostředí dokázali úspěšně adaptovat.

Český svaz ochránců přírody vykoupil v rámci své kampaně Místo pro přírodu přírodně cennou lokalitu na okraji Českého středohoří. Na Bořeňské Homolce žijí vzácné druhy motýlů a rostou typické stepní rostliny. Plocha, vykoupená díky finančním darům veřejnosti, má 3,07 hektaru.

Speciální kartáčovací stroj na začátku srpna vyjel do milovické rezervace velkých kopytníků. Po loňské premiéře letos podruhé sbíral semena květin a trav z pestrých pastvin pro regionální osevní směs. Tu v budoucnu mohou získat zájemci ze Středočeského kraje pro obnovu přírodních stanovišť.

Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v bezprostředním okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Jedle bělokorá patří svou strategií růstu mezi nejvýznamnější evropské jehličnany a je považována za ukazatele vysoké ekologické stability a diverzity lesního ekosystému. V přirozené dřevinné skladbě bývala významnou dřevinou na území střední Evropy. V České republice však postupem času její zastoupení klesalo až na současných 1,3 %.