https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/bez-clenstvi-v-eaza-bychom-se-stali-jen-zookoutkem-rika-nova-reditelka-ustecke-zoo-ilona-psenkova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bez členství v EAZA bychom se stali jen zookoutkem, říká nová ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková

4.8.2021 07:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilona Pšenková, nová ředitelka Ústí nad Labem. Vystudovala Veterinární a Farmaceutickou Univerzitu v Brně a Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
Ilona Pšenková, nová ředitelka Ústí nad Labem. Vystudovala Veterinární a Farmaceutickou Univerzitu v Brně a Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
Zdroj | Zoo Ústí nad Labem
Zoo Ústí nad Labem má novou ředitelku, Ilonu Pšenkovou. V jakém stavu zoo přebírá, co by pro zoo znamenalo ukončení zatím jen pozastaveného členství v EAZA, jaké je vize nové ředitelky a co říká na průběh samotného výběrového řízení?
 

Můžete popsat, v jakém stavu zoologickou zahradu při svém nástupu přebíráte?

Zahrada je bohužel v dost zanedbaném až dezolátním stavu. Mnoho expozic prošlo výrazným úpadkem, jedná se zejména o expozice v pavilonu Exotárium. Některé jiné expozice nejsou teď obsazeny zvířaty vůbec. Ve špatném stavu jsou dětská hřiště, většina cest je momentálně neschůdných nebo schůdných s obtížemi, informační systém zastaralý a neaktuální. Přestože je teď hlavní sezóna, a lidé mají po dlouhém období restrikcí souvisejících s covid-19 konečně možnost přijít, můžou nabývat dojmu, že zoo nemá co nabídnout a neradi se sem tedy budou vracet…

Výběrové řízení

Zooložka Ilona Pšenková je ředitelkou zoologické zahrady v Ústí nad Labem od 1. července 2021. Ve výběrovém řízení komise nejprve vybrala a doporučila bývalého ředitele pražské zoo Petra Fejka. Tomu vyjádřili podporu i světoví a tuzemští odborníci i ředitelé zoologických zahrad, ale i laická veřejnost formou petice. Rada města Ústí nad Labem se rozhodla doporučení komise nerespektovat a funkcí ředitelky zoo pověřila Ilonu Pšenkovou. Petr Fejk výběrové řízení označil za „bizarní“.
To nezní moc pozitivně.

Je to taková loď před potopením. Na rozdíl od Titaniku má slušnou šanci na záchranu.

Titanik najel na ledovou kru. Co do tohoto stavu přivedlo ústeckou zoo?

Příčin, jak už to tak bývá, je víc. Zásadní problémy přineslo časté střídání ředitelů v posledních 15 letech a celkové investiční podfinancování. V posledních dvou dekádách do zoo neproudily téměř žádné investiční prostředky. Zatímco většina českých zoo byla v tomto období zásadně zmodernizována, i s využitím prostředků z grantů EU, v ústecké zoo byl poslední velký pavilon otevřen před sedmnácti lety.

Je tedy logické, že nám i v tomto ohledu ujel vlak. Své plody samozřejmě neslo nedůsledné vedení v posledním období, stejně jako výrazná ztráta odbornosti chovatelského týmu.

Lze to všechno hodit na minulé vedení?

Kulantně se dá odpovědět, že někteří ředitelé zde nepobyli tak dlouho, jak měli. A jiní zde zase vydrželi daleko déle, než bylo nutné. A dohromady jich bylo příliš mnoho na to, aby to ústecká zoo unesla.

Slon indický v Zoo Ústí nad Labem.
Slon indický v Zoo Ústí nad Labem.
Foto | Petr Slavík / Zoo Ústí nad Labem

Pravda, ústecká zoo už hezký tucet ředitelů zažila. V čem se od nich liší Vaše ambice?

Mojí ambicí je udělat z ústecké zoo odborně respektovanou vzdělávací a ochranářskou instituci, která umí lidem nenucenou formou přiblížit problematiku ochrany živočišných druhů a jejich biotopů v místě výskytu.

Zoo by měla fungovat jako určitý katalyzátor veřejného života, mediátor aktivního přístupu k ekologickým otázkám. A to jak v regionu, tak i na úrovni globálních problémů, jakým je například ztráta biodiverzity.

Takže když teď budete řekněme dalších 10 let zahradu vést, jak bude vypadat? Poznáme ji ještě?

Chtěla bych zachovat a respektovat genius loci, ducha místa. Tedy využít panoramatické výhledy a expozice navrhovat citlivě s ohledem na topografii a jedinečnost prostředí. Mým cílem je zachovat a prosazovat tradiční a přesto moderní pojetí zoo. Místa, kde se vyváženým způsobem kombinuje odborný chov zvířat, ochrana přírody a edukace návštěvníků. Zároveň musí být zoo místem k odpočinku a příjemného trávení volného času. Místem, kde se budou návštěvníci cítit přirozeně dobře a kam se budou rádi vracet.

Navíc před námi stojí nelehký úkol, a to vysvětlit lidem opravdové poslání zoo.

A tím posláním dnes je?

Skrze prezentaci jednotlivých taxonů zvířat objasnit smysl jejich ochrany v místě původního výskytu. Je to trochu krkolomná věta, ale postihuje mou vizi toho, že expozice a nově vznikající pavilony budou vždy propojeny s nějakým konkrétním záchranným projektem in situ.

Zoo by dnes prostě neměly být jen zábavním parkem. Dnešní zoo už dávno není jen o prezentaci různých druhů zvířat veřejnosti, ale i o jejich ochraně, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Vaše startovní pozice k takovému cíli ale není nejlepší. Začínáte s hendikepem, s pozastaveným členstvím v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Ano, pozastavené členství je velmi důrazně zdviženým ukazováčkem a upozorněním, že v zoo rozhodně není vše, jak má být.

Jak velký je to vlastně problém?

Bez plnohodnotného členství zatím nemůžeme plnit poslání tzv. „moderních“ zoo. Nemůžeme se zapojovat do záchranných chovů, ani se podílet na spolupráci v rámci evropských chovů ohrožených zvířat.

Vlastně se tím Zoo v Ústí stala jakýmsi zookoutkem, parkem se zvířaty určeným k odpočinku, ale bez skutečného poslání a hlubšího významu. Protože bez mezinárodní spolupráce ztrácí naše práce smysl.

Máme ale slušnou šanci veškerá pochybení napravit a plnohodnotné členství získat zpět.

EAZA zoologické zahradě vytýkala nedostatečnou odbornost zoologů a nevyhovující chovatelská zařízení. To se přeci neudělá přes noc?

Neudělá, ale ten proces změny musí někdo nastartovat a konečně začít řešit. A to je moje úloha.

A konkrétně?

S lidmi musíme začít více pracovat a posunovat je vpřed. Ještě před několika lety zde přitom zkušení odborníci byli, jenže pak je nahradili lidé, kterým přes všechnu snahu jedna věc chyběla. Nikdo je do jejich funkcí neuvedl, nezaučil je dlouhodobou společnou prací a oni najednou čelili kontrole EAZA týmu, kterému se zkušenostmi rovnat nemohli.

Zařízení jsou opravdu nevyhovující, ale každý v EAZA ví, že velikost není všechno a že klíčové je používat selský rozum a kombinovat ho právě s odbornými zkušenostmi. Spousta zoo vstupovala do EAZA v ne zrovna dobrém technickém stavu – a pak rozhodoval personál a jeho schopnost vytvořit pro zvířata vhodné podmínky. Umět pracovat s tím, co měli.

Nevyhovující chovatelská zařízení lze vyřešit efektivně a rychle, a to úpravou či přestavbou zařízení pro menší druhy, anebo snížením počtu druhů, tak, aby měli více prostoru k životu. Pouze změnou druhové skladby dosáhneme kýženého výsledku, jak ve finančních možnostech zřizovatele, tak při zachování maximálního počtu ochranářsky důležitých druhů.

Jak se musí proměnit chovatelská strategie, zázemí chovu, aby to fungovalo?

Primárně se zaměříme na tři nejvíce kritizované objekty – pavilon orangutanů, pavilon starosvětských primátů a šelminec.

Pavilon starosvětských primátů, kde je v současné době chováno šest taxonů, bude přestavěn a rozšířen pro chov pouze tří druhů afrických primátů, gueréz, mandrilů a kočkodanů. Jejich vnitřní i venkovní expozice budou významně zvětšeny, vznikne otevřený venkovní výběh pro mandrily.

Kahau nosatý.
Kahau nosatý.
Foto | Vít Lukáš / Zoo Ústí nad Labem

Hulmani jávští budou z pavilonu starosvětských primátů přesunuti do pavilonu po orangutanech. Měla by tak vzniknout prostorná expozice Asijské mangrovy, která by mimo jiné prezentovala i náš in situ projekt Pesisir Balikpapan, zaměřený primárně na ochranu kahau nosatých.

Pavilon starosvětských primátů, kde budou chovány tři druhy afrických primátů ze střední Afriky, bude prezentovat Konžský prales. I zde dojde k propojení s nově vznikajícím in situ projektem v Kongu, který vede náš vědecký pracovník primatolog Stanislav Lhota.

Současný pavilon slonů již nevyhovuje současným trendům chovu slonů, zároveň je to ale relativně mladý pavilon, jehož potenciál lze dále využít k chovu orangutanů bornejských a gibonů.

Nový pavilon slonů a expozice „Sloní pláně“ by mohla najít místo v horní části zoo, kde by prostorné výběhy byly realizovány na pozemcích na Mariánské skále. Primárně počítáme s chovem sloních býků, kterých je momentálně v evropském chovu nadbytek a hledá se prostor pro jejich umístění. Plnili bychom tak velice záslužnou roli v rámci chovného programu.

A právě v takovém přístupu tkví síla celého projektu. Sloní býci jsou navíc velmi impozantní zvířata a jsem přesvědčena, že pro návštěvníka by taková expozice byla velmi atraktivní.

Dobře. Zní to krásně. Ale levné to asi nebude. Kde na to vzít finance?

Zoo má poprvé v historii garantovaný výhled investičních prostředků skrze „záchranný fond zoo“. Po dobu minimálně čtyř let bude dostávat 20 milionů ročně na investice. A to je velmi dobrý začátek.

Dále je to o politice odepisování majetku, která tvoří prostředky na obnovu investičního majetku. Určitě mám v úmyslu jít i cestou žádosti o granty. Pracovat se musí s celkovým generelem zoo, nadčasovým plánováním staveb, smysluplným rozvojem zoo.

Byl snad dosud nesmysluplný?

Řekněme, že byl spíš značně nesystematický. V zoo například chybí kvalitní projektová příprava, která je důležitá pro další rozvoj zoo a nezbytná pro všechny grantové výzvy a žádosti.

Smysluplné je něco, co děláte dlouhodobě s pokud možno se stálým okruhem lidí, kteří třeba za pět let vidí, že něco nedělali úplně optimálně, vyvodí z toho důsledky a poučení. A za dalších pět let už jim to jde daleko lépe, až k samé dokonalosti.

Výběh kahauů nosatých.
Výběh kahauů nosatých.
Foto | Vít Lukáš / Zoo Ústí nad Labem

Co by znamenalo úplné vyškrtnutí z EAZA?

Úplné vyškrtnutí z EAZA by znamenalo celou řadu negativ: přišli bychom o mnoho druhů, chov zvířat by zcela ztratil svůj ochranářský význam, nemohli bychom získávat většinu vzácných i atraktivních druhů, ztratili bychom i důležité hlasy a pozice v evropské zoo komunitě.

S nadsázkou lze tuto situaci přirovnat k tomu, jako kdyby se z muzea stal obchod se suvenýry. Další snížení odborné úrovně by pak bylo nevyhnutelným následkem.

Takže konečná, vystupovat?

Ne nutně. Drtivá většina zoologických zahrad, které byly z EAZA vyloučeny nebo jim bylo členství pozastaveno, dělaly všechno proto, aby se vrátily zpět. U nás je asi nejlepším takovým příkladem Safari Park Dvůr Králové. I na jeho příkladu jde ale vidět, že návrat možný je, byť to trvalo mnoho let, než získaly ony někdejší pozice a prestiž zpět. To nechceme.

Zebra Hartmannové. Je poddruhem zebry horské. Má typický kožní „lalok“ na krku a přesně ohraničené pruhy na těle.
Zebra Hartmannové. Je poddruhem zebry horské. Má typický kožní „lalok“ na krku a přesně ohraničené pruhy na těle.
Foto | Vít Lukáš / Zoo Ústí nad Labem

… a vaše strategie má zoo do EAZA navrátit. V čem vidíte hodnotu své koncepce?

Zachování klasické zoo s hlubším environmentálním posláním, korespondující s realistickými možnostmi zřizovatele. Navíc má vize nabízí několik realistických scénářů pro případy absence dostatečného množství investičních prostředků. Moje koncepce zachovává historické image ústecké zoo jako zoo kvalitní, atraktivní a chovatelsky úspěšné.

Není to ale jediná koncepce, která radní oslovila. I ta od Petra Fejka přinášela dost radikální změnu chovného programu a uspořádání zoo. Jak byste hodnotila koncepci vašeho „konkurenta“?

Myslím, že mi úplně nepřísluší hodnotit či srovnávat koncepci mého protikandidáta.

Asi bych raději v obecné rovině vyvrátila třeba mýtus o těch chovatelsky nákladných zvířatech, za něž bývají považování například sloni. Slon se živí objemnými krmivy – senem, trávou, okusem – které v nákladech skutečně nepředstavují významnou položku. Pro představu, krmná dávka jednoho slona je v objemných krmivech srovnatelná s krmnou dávkou dvou koní. V tomto ohledu tedy nevidím problém. Násobně dráž vás na krmení vyjdou rybožraví ptáci a ploutvonožci.

Na koncepci protikandidáta mě možná z odborného hlediska jako zooložku mrzelo pár drobností, například jeho představa o smíšených expozicích, v nichž by byl zastoupen ohrožený a jinak tradiční druh ústecké zoo – zebry Hartmannové. Jenže zrovna ten nelze chovat společně s jinými kopytníky z důvodu specifické sociální struktury, a musel by být tedy nutně nahrazen ochranářsky méně „hodnotným“ druhem zebry. Ale obecně mi tam nejvíc scházela podpora in situ programů, na které já naopak silně stavím.

Krmná dávka slona je srovnatelná s krmnou dávkou dvou koní. Na snímku slon indický.
Krmná dávka slona je srovnatelná s krmnou dávkou dvou koní. Na snímku slon indický.
Foto | Petr Slavík / Zoo Ústí nad Labem

Situace s výběrovým řízením byla dost nešťastná. Celkový dojem je divný, zmatený i směrem k veřejnosti. Jak jste to vnímala Vy?

Problematika zoo je v poslední době řešena velmi emotivně a emoce provázely i celé výběrové řízení. Bylo to nepříjemné, ale jsem optimista, který věří, že se ústeckou zoo povede dostat tam, kde si zaslouží být. Já ale nejsem člověk, který se chce zabývat minulostí. Maximálně se teď koncentruji na analýzu současného fungování zoo tak, abychom byli schopni rychle zahájit proces obměny.

Nezvažovala jste vzhledem k tomu, jak výběrové řízení probíhalo, že byste funkci nepřijala?

V průběhu výběrového řízení jsem se chovala naprosto korektně, s čistými úmysly a nevidím tak důvod, proč bych funkci nepřijala, byť moje pozice s ohledem na průběh výběrového řízení nebyla vůbec snadná.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

4.8.2021 10:45
zvířata jsou fain ale měli by jsme mít nějakou soudnost. Mít v ČR 29 takových " zahrad" je trochu přes čáru
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2021 12:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.8.2021 14:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
v ekonomice se tomu říká poměr výkonu a užitku k velikosti ekonomiky. Buď tu budete mít 10-12 pořádných ZOO zahrad nebo budete mít 29 zookoutků v EAZA
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2021 14:38 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Poměr výkon a užitek byste měl v prvé řadě nastavit ve státní správě. Tam by bylo třeba povyhazovat polovinu úředníků a tomu zbytku na dvojnásobek navýšit normy. U zoologických zahrad to tak jednoduše nejde. Zoo, to není jenom medvěd cachtající se v bazénku, papoušek opakující sprosťačinky nebo kamerunské ovce a kozy v zookoutku, které mohou děti až k přežrání nacpat buráky nebo granulemi. Zoo, to je třeba celá řada záchranných programů, které diváci neuvidí. Kupříkladu binturongy jsem v ostravské zoo viděl několik let před tím, než pro ně byla vybudována expozice. Proto je třeba mít ve státě mnohem více takových zařízení než navrhujete Vy. Navíc je tady otázka financování. Zoo jsou z velké části financovány z městského rozpočtu. Zkuste mi ukázat město, které by přispívalo na zoo v cizím městě tím, že lidé z toho prvního města budou muset cestovat třeba padesát kilometrů, aby se na ta zvířata podívali. A kromě toho celá řada lidí nedisponuje vlastním automobilem, takže návštěva zoo pro ty sociálně slabší by znamenala buď výjezd na celý den, nebo by si ji holt museli odpustit.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.8.2021 16:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ještě dodatek:
Pokud by zoo nebyla členem EAZA, musela by vrátit všechna zvířata, která má zapůjčena. Obvykle se jedná o hodně atraktivní druhy, které jsou tahákem pro návštěvníky. A pokud by je chtěla vlastnit, musela by je zaplatit, což stojí nemalé peníze, a k některým by se nedostala vůbec. Navíc, pokud by nějaká zvířata rozmnožila, těžko by odchovy prodala. Odchovy by totiž nebyly uvedeny v plemenné knize druhu a takový nounejm exemplář žádná zoo nevezme.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist