https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/katerina-konecna-statni-spravu-musime-vratit-co-nejblize-lidem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kateřina Konečná: Státní správu musíme vrátit co nejblíže lidem

25.10.2013 08:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Komunisté berou téma životního prostředí berou jako nedílnou součást nejen života každého z nás, ale i politiky
Komunisté berou téma životního prostředí berou jako nedílnou součást nejen života každého z nás, ale i politiky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | konecna.cz/
Volební program Komunistické strany Čech a Moravy slibuje zásadní změny státní správy v oblasti životního prostředí. Rozhodování se musí vrátit z Prahy co nejblíže k lidem. Některé kompetence by se mohly přesunout na kraje nebo obce, říká v profilovém rozhovoru o volebním programu Kateřina Konečná, stínová ministryně životního prostředí KSČM.
 

Ekolist.cz: Jak je téma životního prostředí dlouhodobě důležité pro KSČM?

Kateřina Konečná: Už v roce 2006 jsme přišli s rudozeleným programem, protože si uvědomujeme, že musíme spojit sociální politiku, ekonomiku a životní prostředí. Nelze vzít jen jeden segment a řešit ho osamoceně. Už tehdy jsme chtěli, aby jakékoli sociální i ekonomické opatření bylo řešeno i z pozice životního prostředí. Ale musí to fungovat i naopak, měli bychom si být schopní spočítat i dopady z oblasti životního prostředí na ekonomiku a sociální sféru.

Nicméně sdružení Zelený kruh vyhodnotilo KSČM jako druhou nejhorší stranu v hlasování o zákonech o životním prostředí v letech 2010 - 2013?

Zelený kruh si vybírá hlasování podle klíče, který mi není jasný. Vybere jeden pozměňovací návrh z padesáti a tomu dá vyšší skóre, ale vůbec nebere jednání v komplexu. Když se podíváte na to, co komunisté dělali ve sněmovně, nebo co dělají v krajích, kde vládnou, tak nemůžete zpochybnit, že téma životního prostředí berou jako nedílnou součást nejen života každého z nás, ale i politiky.

Podpoří komunisté rámcový zákon o snižování energetické náročnosti, například ve verzi, jak jej prosazuje Hnutí Duha pod názvem Velká výzva?

Nemyslíme si, že je dobré zaměňovat tvorbu zákonů s dlouhodobými strategiemi. Velkou výzvu považuji více za strategii nebo koncepci, kterou by měla přijmout vláda a pak se podle ní chovat. Velká výzva to žene do extrémů, když se snaží o zákon. Ten totiž bude jen deklarativní a podle tezí, které jsem viděla, nebude nikoho k ničemu zavazovat. Vždycky říkám, že v české politice by měl zvítězit selský rozum a přijímat další zákon jen proto, abychom deklarovali něco, o čem vůbec nevíme, jak dopadne a navíc nám může způsobit stejně zásadní problém, jako nám způsobila fotovoltaika, mi připadá hloupé. My nevíme, co bude za deset let, jaké budou k dispozici technologie nebo zda se neobjeví nové strategické suroviny. Navíc, jak jsem ten návrh četla, tak v něm vidím spíše snahu zřídit novu instituci pro některé lidi, kteří pracují nebo pracovali v ekologii. Což je velmi špatné.

Dlouhodobé koncepce, jako třeba státní energetickou koncepci, se ale také nedaří vytvořit?

To je přesně to, o čem mluvím. Státní energetická koncepce, potažmo surovinová politika, jsou dva dokumenty, kde nejsme pět minut před před dvanáctou, ale pět minut po dvanácté. Musíme se už konečně rozhodnout, a nemyslím jen nás politiky, ale i odbornou veřejnost, kam chceme směřovat. Hlavně by měl vzniknout materiál, na který nebude sahat žádná další vláda, ať bude zelená, rudá nebo modrá. Jenže my jsme se naučili jedině to, že s každou novou vládou se ruší to, co předchozí vláda udělala. Pokud na to bude mít komunistická strana vliv, tak garantuji, že surovinová politika i energetická koncepce budou první, které otevřeme.

Jak by podle KSČM měla vypadat další rozvoj jaderné energetiky?

Jsme pro rozvoj jádra, ale bez podpory státu. Nesouhlasíme s povinnými výkupními cenami pro ČEZ. Jaderná energie je zdrojem budoucnosti, který je rozhodně čistší než uhelné elektrárny. Pokud chceme snižovat emise, tak můžeme jít cestou jádra.

Čili dostavba Temelína ano, ale ať si ji ČEZ postaví za své?

Ano.

Což zřejmě znamená, že Temelín se nepostaví

To já nevím, co to znamená. Já mám vůči ČEZu a jeho akvizicím v zahraničí spoustu pochybností. My nebudeme podporovat žádný neúspěšný projekt. Mě tady svítí kontrolka nebezpečí podobného jako u fotovoltaiky, na kterou jsme všichni doplatili. Pokud si ČEZ ekonomicky vyhodnotí, že to je nerentabilní, ať Temelín nestaví. A pokud se později rozhodne, že se to vyplatí, komunisté dostavbě bránit nebudou.

Obnovitelné zdroje, jako jsou malé vodní elektrárny nebo bioplynové stanice, například v zemědělských areálech, si podporu zaslouží
Obnovitelné zdroje, jako jsou malé vodní elektrárny nebo bioplynové stanice, například v zemědělských areálech, si podporu zaslouží

Jaká by měla být budoucí podpora obnovitelných zdrojů ze strany státu?

Obnovitelné zdroje, jako jsou malé vodní elektrárny nebo bioplynové stanice, například v zemědělských areálech, si podporu zaslouží. Nemyslím ale podporu bioplynovým stanicím, kvůli kterým by se pěstovala místo potravin kukuřice jen pro výrobu energie. Normální využívání obnovitelných zdrojů nebo fotovoltaiku na střechách domů vždy budeme podporovat, rádi bychom prosadili rozšíření fotovoltaiky i na střechy škol nebo průmyslových podniků. Jsme ale proti megalomanským projektům. Obnovitelné zdroje považujeme za součást energetické koncepce a rozhodně nechceme od jejich podpory úplně odejít.

Jak by měla podpora vypadat?

Chceme přehodnotit koncepci, kterou od roku 2006 nastavila Strana zelených a KDU-ČSL. Podle nás se více vyplatí podpora investic, méně podpora výkupních cen. Pokud si chce zemědělské družstvo vybudovat bioplynovou stanici, tak by mohlo dostat podporu na investici, ale už nezavádějme podporu provozu. A určitě ne garanci patnáctileté ekonomické návratnosti, na což doplácíme dodnes. Dávat v podobných případech jakoukoli dlouhodobou garanci do zákona je naprostý ekonomický nesmysl. Tím se vlastně vracíme k otázce o Velké výzvě, představte si takhle vymezený zákon, který by si jako cílový termín stanovil rok 2050.

Podpořila by KSČM daňové zvýhodnění čisté energie nebo nějaký komplexnější systém, který by vedl k ekologické daňové reformě?

O daňových otázkách diskutujeme a víme, že musí existovat porozumění a podpora veřejnosti k zavedení případných dalších daňových zatížení. Nedokážu si představit, že v dnešní sociálně ekonomické situaci bych zatížila babičku na malém městě další daní za to, že topí kotlem na tuhá paliva. V řadě konkrétních obcí ničím jiným topit ani nemůže, protože tam nikdo nezavedl plyn. A pokud by chtěla topit elektřinou, tak za ni zaplatí celý svůj důchod. Nedovedu si představit, že bych takové babičce řekla, že musí platit dalších 300 korun měsíčně za to, že topí uhlím. Musíme vždy nejdřív vysvětlovat a přesvědčovat veřejnost. Daně se nemohou zvyšovat způsobem, který jsme tady viděli v posledních letech, kdy si politici řeknou, že je zavedou, a prostě to silou prosadí. Navíc v české daňové soustavě je takový chaos, že zavádět další daně bez zvážení všech důsledků je jednoznačně nesprávné.

A zavést daně pro velké znečišťovatele?

To říkám už tři roky, neříkejme poplatkům pro velké znečišťovatele poplatky, které je prý mají motivovat, ale říkejme tomu daně. S tím budu souhlasit, mě to nebude dělat problém a určitě to bude jedna z cest. Nechtěla bych ale, abychom zaváděním novým daní ještě zvýšili současný chaos. Náš daňový expert Jiří Dolejš už zpracoval teze, jaké ekologické daně nám hrozí ze strany Evropské unie. Není ale fér, abychom jenom tím, že něčemu říkáme poplatek a něčemu daň, nutili platit lidi dvakrát.

Limity těžby asi není téma, které mají komunisté úplně vyjasněné. Program říká, že se neprolomí, někteří představitelé KSČM se vyjadřují pro prolomení. Jak to je?

O limiech těžby by se měla vést debata ve chvíli, kdy bude jasná energetická koncepce
O limiech těžby by se měla vést debata ve chvíli, kdy bude jasná energetická koncepce
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

V komunistické straně se o tom vede debata a není úplně uzavřená. Co se týče dolu Bílina, není sebemenší problém, protože důl je nachystaný na pokračování těžby a nejsou tam žádné obce. Co se týče dolu ČSA u Litvínova, tam musíme vést debatu s občany. Ale měli bychom ji vést až potom, co bude jasná energetická politika. Nerostné zdroje jsou naše národní bohatství, není to vlastnictví pánů Tykačů. Politická reprezentace a odborná veřejnost se zatím nerozhodla, zda chce toto bohatství využít. Bojím se toho, že na některých dolech se může stát, že naší nečinností zničíme ložiska, která máme. Protože když doly zaplavíme, tak se k uhlí už nikdo nedostane. Bavme se tedy nejdříve o tom, kolik uhlí a na co potřebujeme. Já jsem z Moravskoslezského kraje a také si nedokážu představit, že se obnoví těžba ve Frenštátě pod Radhoštěm. Ale možná za sto, sto padesát let se najde technologie, jak uhlí vytěžit a využít lépe, než ho prostě spálit. Možná přijde doba, kdy bude naše černé uhlí především zachraňovat životy a bude důležitou surovinou ve zdravotnictví.

Byli by komunisté pro přednostní určení uhlí, například pro teplárny?

Chceme, aby se těžilo především pro potřeby České republiky. Pro mě je hrůzostrašné, co se děje jak v severních Čechách, tak v Ostravsko-karvinské pánvi, kde se uhlí těží proto, aby se levně vyváželo do zahraničí. Chtěli bychom omezit pronajímatele nebo majitele dolů, aby si nemohli s uhlím dělat úplně co chtějí.

Jak se komunisté dívají na budoucnost teplárenství? Není to druh, kterému hrozí, že zahyne?

Teplárenství hned tak nezahyne a v některých lokalitách může být funkční ještě několik desítek let. Centrální zdroje tepla pro nás pořád představují menší ekologické škody, než kdybychom je zničili a nahradili individuálním vytápěním. Teplárny mají velmi přísné limity a jsou pod přísným dohledem České inspekce životního prostředí. Podle mě má teplárenství budoucnost, musí se ale modernizovat a začít používat nové technologie, které jsou běžné ve vyspělém světě. Nemůžeme ale říkat, že přestaneme podporovat teplárenství a ať si s tím někdo poradí.

Kam by tedy měla směřovat podpora? Do maximálního zateplení, nebo do centrálních zdrojů?

Na zateplování by mělo jít maximum, to může ovlivnit každý z nás, ať máte rodinný dům nebo bydlíte v paneláku. Stále říkáme, že na zateplování veřejných budov by mělo jít daleko více peněz. Máme obrovské množství historických budov, na které nemyslí žádný dotační titul, a přitom by si zateplení zasloužily. Musíme vyjednat s Evropskou unií program, abychom dokázali peníze dát přímo majitelům nebo radnicím.

Komunisté v programu říkají, že chtějí provést zásadní změny státní správy v oblasti životního prostředí. Jaké?

Chceme, aby se státní správa necetralizovala do Prahy, ale aby zůstala takzvaně dole, u lidí, o kterých má rozhodovat. Například pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) nebo Státního fondu životního prostředí. Rozhodovat by měli lidé, kteří věcně rozumí ekologii a zároveň skutečně znají lokality, o kterých mají rozhodovat. V posledních letech se sice snižovaly počty lidí ve státní správě, ale bohužel nejvíce v regionech, takže dnes jsou některá regionální střediska schopná pracovat jen s nejvyšším vypětím, aby vůbec splnili zákonné povinnosti. Chceme přesunout více kompetencí na kraje a na obce s rozšířenou působností, případně na krajská pracoviště státní správy.

Nechceme tím oslabovat ministerstvo životního prostředí. To by ale mělo především zajistit perfektní metodické vedení státních úřadů. Výkon státní správy v první instanci a především komunikace s občany by ale měla probíhat hlavně na regionální úrovní. Pro nás je nepochopitelné, že lidi velmi často nutíme jezdit do Prahy na ústřední úřady, protože jim současný systém neumožňuje vyřídit nezbytné správní úkony ve svém regionu. Obdivuji pracovníky středisek CHKO či AOPK v krajích, protože tam zůstalo velmi málo lidí na obrovský kus práce.

Znamená to, že by se lidé z AOPK měli z Prahy vrátit do regionů, nebo že by se kompetence převedly více na krajské úřady, případně obce?

Možné je obojí, část kompetencí by mohly převzít kraje, protože zde jsou odborně zdatní pracovníci. To se týká třeba druhové ochrany, která by se dala převést na krajské úřady pro celé jejich správní území. Cestu vidíme i v tom, že bychom rádi poslali lidi z Prahy do regionů, kde by dělali odbornou práci, pro kterou byla Agentura původně zřízena. Takzvaná „speciální státní správa“ prosazovaná současným vedením AOPK je model, který se neosvědčil. Je nutné, aby se odborní biologové věnovali odborné práci a aby vytvářeli kvalitní odborné podklady pro práci úředníka, který profesionálně zvládá správní řízení. Model prosazovaný na AOPK, kdy „všichni dělají všechno“, je model, kdy málokdo dělá svoji práci skutečně pořádně.

Životnímu prostředí se věnuji jako poslankyně sedm let. Zažila jsem setkání s celou řadou občanů, kteří si stěžovali, že k jednomu rozhodnutí potřebují čtyři různé papíry z okruhu sto, sto padesáti kilometrů. Setkala jsem se s občany, kteří zažili zcela účelovou šikanu ze strany úředníků státní správy pod hlavičkou AOPK. To je špatně, jestliže chceme, aby lidé chránili životní prostředí, tak jim to musíme ulehčit. Minimálně tím, že budeme při správních řízeních postupovat na základě odborných podkladů a že nenecháme rozhodovat státní zaměstnance, kteří si výkon státní správy pletou s ideologickým bojem. Z těchto důvodů dochází nejčastěji k obcházení zákona. Někteří investoři se nechovají příliš ekologicky, ale pokud čekají pět let na jedno rozhodnutí, pokud se setkávají u státních úředníků s účelovými obstrukcemi nebo dokonce se šikanou, tak se jim ani nemůžeme moc divit.

Tím se dostáváme k ochraně krajiny. Je pro KSČM protipovodňová ochrana nejdůležitějším tématem?

Ochrana proti povodním je jen jedním segmentem. V programu máme přímo napsáno, že vnímáme lesnictví, zemědělství, myslivost, rybářství nebo zahrádkářství jako součást ochrany krajiny. Jsem přesvědčená o tom, že nejlepšími ochránci krajiny jsou lidé, kteří v krajině hospodaří, protože ji nejlépe rozumí. Že je krajina tématem volebních programů mě upřímně překvapuje, protože to byla vláda TOP 09 a ODS, která ve Státní politice životního prostředí zapomněla na to, že vůbec nějakou krajinu máme. Poprvé za celou historii České republiky nemáme ve státní politice ani zmínku o krajině a ani o ochraně její rozmanitosti. Na ochranu krajiny se celé tři roky zapomínalo a byla opomíjena i ve většině dotačních titulů.

Zemědělci většinou dobře vědí, jaká opatření pomáhají proti erozi půdy na konkrétní lokalitě. A nepotřebují pro realizaci těchto opatření ani dotace
Zemědělci většinou dobře vědí, jaká opatření pomáhají proti erozi půdy na konkrétní lokalitě. A nepotřebují pro realizaci těchto opatření ani dotace

Jakou formu by měla mít ochrana krajiny nebo její podpora?

Úplně by stačilo, kdybychom se navzájem poslouchali a využívali vše, co o krajině víme. Kdybychom nevymýšleli vymyšlené a nechtěli třeba po lesácích to, co vědí, že nefunguje. Například zemědělci většinou dobře vědí, jaká opatření pomáhají proti erozi půdy na konkrétní lokalitě. A nepotřebují pro realizaci těchto opatření ani dotace, protože vědí, že půda je jejich největší bohatství. Naopak některá dotační pravidla jim v posledních letech spíše komplikují život, pokud se chtějí chovat ekologicky a ke krajině co nejšetrněji. Mnohokrát jsem také narazila na situaci, kdy se lesník nebo zemědělec nechce bavit s ekologem a ekolog se nechce bavit s lesníkem či zemědělcem, přestože jsem přesvědčena o tom, že kdyby diskuze proběhla, tak zjistí, že se na věc dívají velmi podobně.

KSČM v programu zmiňuje rozvoj vodní dopravy. Byla by pro vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe?

My podporujeme především ochranu územní rezervy (pozemky jsou dnes blokované kvůli možné výstavbě koridoru a nesmí se zde stavět pozn. red.) tohoto území, díky které se nám daří chránit nezastavěnou krajinu v údolních nivách. To, zda vodní koridor postavíme nebo nepostavíme, je úplně jedno. Důležité je, aby i v budoucnu zůstala ochrana území ve volné krajině zachována. Podle mě je v tuhle chvíli a díky tomu, že se nezačalo stavět na mnoha místech ve volné krajině v okolí měst a obcí ležících v rovinatých územích kolem řeky Moravy, Odry či Labe, ochrana územní rezervy pro koridor to nejlepší, co se mohlo životnímu prostředí v těchto lokalitách stát.

Samotnou stavbu kanálu bez peněz Evropské unie nikdy neuskutečníme, ale možná by bylo dobré zvážit postupné budování. Na Ostravsku chybí napojení na řeku Odru do Polska, místní firmy by rády využívaly vodní dopravu namísto dopravy po kamionech. Jako celek mi přijde ten projekt poněkud snový, ale jsou tam části, které by za realizaci stály.

Železniční dopravy by problém napojení Ostravska na Polsko nevyřešila?

Železniční doprava by to určitě nevyřešila. My jsme strojírenský region a tady se převáží obrovské celky. Už dnes máme problémy převážet velké strojní součástky po silnicích a už vůbec ne po omezené železnici. Pro rozvoj regionu potřebujeme napojení na Polsko a následně na moře, tam vidí lidé, kteří zde podnikají, další možnosti rozvoje.

Potřebuje podle KSČM Národní park Šumava zákon?

KSČM poprvé předložila návrh zákona o Šumavě před deseti lety a dodnes si myslíme, že podobný zákon určitě potřebujeme. Neměl by ale být tak podrobný, jako byl návrh předložený ministrem Chalupou. Odmítáme nesmyslné tabulky, které říkají, kam a kdy může jít pracovník s pilou a podobně. Takovým postupem bychom dosáhli pouze stavu, kdy zákon o Šumavě bude nejčastější novelizovaným zákonem. Zákonem nemůžeme ošetřit všechno. Potřebujeme obecný zákon, který především určí pravidla pro ochranu existujících hodnot přírody a krajiny v NP Šumava a který současně stanoví limity pro hospodářské využívání tohoto území. Musíme proto nejdříve najít pravidla pro soužití lidí s přírodou a krajinou národního parku a teprve pak můžeme napsat dobrý zákon. Šumava prostě není území bez lidí, které bychom mohli celé jednoduše „oplotit“ a nechat přírodě a přírodním procesům.


reklama

 
Další informace |
Chcete ušetřit? Můžete zkusit kalkulačku cen elektřiny serveru Sfinance.cz
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist