Petr Dolejský: Osobní antipatie vylučuji
 |
|
| Ředitel Správy ochrany přírody Petr Dolejský. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Petr Dolejský: Záleží na výkladu termínu „osobní důvody“. Ano, bylo to moje osobní rozhodnutí přijaté po obvyklém a popsaném procesu (ten mi např. ukládá povinnost projednat každou změnu vedoucího správy CHKO s ministerstvem životního prostředí). Vylučuji, že by důvodem pro mé rozhodnutí o odvolání byly nějaké osobní antipatie či negativní emoce. Každému odvolanému vedoucímu jsem samozřejmě důvody jeho odvolání sdělil. Neodvolávám víc vedoucích, než bylo dosud obvyklé, a snad nejlépe o mé personální politice vypovídají její výsledky – tedy výměna vedoucích správ CHKO Orlické hory, Poodří, České středohoří. Věřím, že i personální změny, které jsem provedl v tomto roce, budou znamenat zlepšení práce dotyčných správ CHKO. Utvrzují mne v tom i dosavadní výsledky výběrových řízení.
Z Vašich vyjádření vyplývá, že se Vám nelíbí osobní propojení státní správy v ochraně přírody s nevládními organizacemi. Mohl byste vysvětlit důvody tohoto postoje? Budete usilovat o to, aby lidé ze státní správy nepracovali v ekologických nevládkách?
Přiznám se, že mě momentálně nenapadá ani jedno mé vyjádření, z kterého by bylo možné dovodit Váš závěr. Pracovník správy CHKO může být klidně členem nevládní organizace nebo spolku přátel té které obce,dokonce to považuji za pozitivní. Pokud ovšem nedochází ke střetu zájmů. Ochrana přírody by se pak stávala nedůvěryhodnou. Nesmí například docházet k situaci, že správní úředník v zaměstnání vydá správní rozhodnutí o povolení kácení stromu a po „šichtě“ podá na hlavičkovém papíře nevládky proti tomuto rozhodnutí odvolání, které pak coby státní úředník bude řešit. Sám jsem byl do roku 2002 členem Českého svazu ochránců přírody. Když jsem byl jmenován ředitelem Správy chráněných krajinných oblastí ČR, z ČSOP jsem vystoupil. K nevládním organizacím mám proto velmi blízko a bez jejich spolupráce si spoustu činností v ochraně přírody a zejména environmentální výchově a osvětě nedovedu představit.
Je Vám vyčítáno, že chcete ze SOP vytvořit státní orgán se silnými pravomocemi, abyste mohl rozhodovat o velkém množství financí. Snažíte se o to? Proč? Jaké je vlastně dnes postavení SOP v systému státní ochrany přírody?
Správa ochrany přírody (do r. 2004 Správy chráněných krajinných oblastí ČR) byla v roce 1995 zřízena ministerstvem životního prostředí stejně jako např. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jejím posláním je zajištění péče o chráněné krajinné oblasti a všechny národní přírodní rezervace a národní přírodní památky v České republice (vyjma území národních parků, CHKO Šumava a vojenských újezdů) a příprava podkladů pro vyhlašování nových. Spravujeme také státní pozemky v těchto chráněných územích určené k ochraně přírody, provádíme odbornou, dokumentační a informační činnost. Předmětem činnosti Správy ochrany přírody je navíc výkon státní správy vyplývající zejména ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vykonávaný správami chráněných krajinných oblastí jako vnitřními organizačními jednotkami.
Regionální pracoviště Správy ochrany přírody (celkem 23 správ CHKO) jsou jako prvoinstanční orgány státní správy vázány ve svém rozhodování právními názory druhoinstančních orgánů státní správy (celkem devět územních odborů výkonu státní správy MŽP). Ve většině činností (zajišťování praktické péče o území, odborné, dokumentační, informační atd.) jsou správy řízeny standardně. Od počátku přinášelo toto řešení problémy. Proto již ve Strategii rozvoje chráněných krajinných oblastí, přijaté v r. 1997, je obsažena potřeba zákonem zřízeného jednoho správního úřadu. Obdobně se toho dotýká i Státní program ochrany přírody. Proto také návrh na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny připravený MŽP ještě pod vedením ministra Miloše Kužvarta se zřízením jednotné správy počítal a také MŽP pod vedením současného ministra Libora Ambrozka toto řešení prosazovalo. Takže já se nesnažím o nic jiného než o naplnění strategických dokumentů a záměrů přijatých dávno před mým příchodem do vedení SOP. Jsem totiž přesvědčen o správnosti modelu sjednoceného a přitom místně vykonávaného výkonu státní správy v ochraně přírody ve věcech národního významu (tedy na území CHKO, NPR, NPP, u silně a kriticky ohrožených druhů). Jedině tak se státní ochrana přírody může stát transparentní, srozumitelnou, konzistentní a předvídatelnou.
Vláda Vladimíra Špidly v roce 2002 slíbila vyhlášení tří nových CHKO, nakonec bude zřejmě vyhlášena jen jedna. Podílela se SOP na přípravě jejich vyhlášení? Proč se je vyhlásit nepovedlo?
Přípravu podkladů pro vyhlášení nových CHKO si vyhradilo MŽP a Správa ochrany přírody se podílela na řešení pouze několika málo a spíš technických problémů.
Byl už ve výběrovém řízení vybrán vedoucí i u jiné ze správ, o kterých jsme hovořili, než v CHKO Broumovsko?
Zatím proběhla výběrová řízení na správy v CHKO Broumovsko, Litovelské Pomoraví a Bílé Karpaty (v listopadu 2004 tam byl vedením pouze pověřen kolega Němec). Na Broumovsku už nová vedoucí pracuje, v Litovelském Pomoraví už vítěze znám, ale oficiálně ho, napřed pracovníkům správy a posléze veřejnosti, představím 2. května 2005. U Bílých Karpat jsem výsledky výběrového řízení dostal minulý týden, nyní je prokonzultuji se svými kolegy a MŽP a nového vedoucího chci jmenovat 29. dubna 2005 s účinností od 1. května 2005. Výběrová řízení na správy CHKO Žďárské vrchy a Český kras proběhnou v průběhu května a noví vedoucí budou jmenováni s účinností od 1. června 2005. Současně v květnu proběhne i výběrové řízení na pozici vedoucí Správy CHKO Český les, jehož vítěz by měl od 1. června 2005 do data oficiálního vzniku CHKO Český les pracovat na regionálním pracovišti v Mariánských Lázních, kde by se měl připravovat na výkon funkce vedoucího regionálního pracoviště a podílet se na přípravě budoucího sídla a jeho vybavení materiální i personální.
Rozhovor proběhl písemně. Je převzat z tištěného EkoListu květen 2005.
Nepřehlédněte článek Velké ochranářské dusno - co se děje ve státní ochraně přírody?
reklama
