Co všechno je biomasa
V rámci jednoletých rostlin pro přímé spalování přichází v úvahu konvenční obilniny o olejniny, tedy řepková a obilná sláma. V současné době silně klesají stavy dobytka, a tak by se zbylá sláma dala použít jako biomasa. Bohužel tuto možnost zemědělci příliš nevyužívají a slámu zaorávají. Tím však půdě příliš neprospějí, jelikož sláma již neobsahuje živé buňky a tudíž se špatně rozkládá a bere půdě energii.
Jako energetické rostliny se osvědčil čirok cukrový i zrnový, súdánská tráva, Hyso (kříženec súdánské trávy a čiroku), proso (krátká vegetační doba) a konopí seté.
Pěstování jednoletých rostlin pro biomasu má tu přednost, že jsou to většinou tradiční zemědělské plodiny pěstované pro jiné účely, a proto jsou známé technologie jejich pěstování. Jednoleté rostliny jsou určeny pro rychlou produkci, jejich setí a sklizeň se provádí pomocí běžné zemědělské techniky.
Pro uplatnění ve fytoenergetice mají však největší perspektivu víceleté plodiny. Jsou to všeobecně netradiční druhy, které vytrvávají kořeny nebo oddenky v půdě a tak produkují velké množství biomasy každým rokem. To je velice atraktivní, neboť vyšší náklady jsou pouze v prvním roce při založení vytrvalých porostů, ostatní roky jsou náklady jen minimální (především sklizeň, případně průběžná ošetření, dohnojení, atp.). Efektivita pěstování vytrvalých energetických a technických plodin je čtyřikrát až desetkrát větší než v případě pěstování jednoletých rostlin na orné půdě.
Dalšími zdroji biomasy mohou být rychle rostoucí dřeviny jako například topoly vrby. "Velmi opomínaným zdrojem biomasy jsou travní porosty, které jsou sekány za dotaci," řekl EkoListu ing. Jiránek z Ministerstva životního prostředí. " Každý rok Ministerstvo zemědělství platí v rámci údržby krajiny 1,5 miliardy za kosení těchto porostů a tráva , která se nevyužívá je výborným materiálem pro výrobu bioplynu," poznamenal dále.
Biomasou může být i dřevo a dřevní odpad. Ing. Jiránek z MŽP sdělil EkoListu, že v naší republice byla patentována technologie, která umí spálit i kůru. V České republice funguje v současné době sedmnáct těchto kotlů v provozu.
Tuhá paliva se dají získávat v rozmanitých formách (řezanka, pelety, balíky, brikety, dřevní štěpka). Jejich spalováním se nezhoršuje skleníkový efekt a minimalizují se emise SO2. Obsah síry je až stonásobně nižší než u hnědého uhlí. Obsah popela je minimální a popel je dobrým minerálním hnojivem. Vzhledem k odlišným topenářským vlastnostem tuhých paliv od fosilních je nutné spalovat je ve speciálních topeništích, která jsou investičně náročnější než kotle na paliva fosilní.
Tuhá biopaliva mají srovnatelnou výhřevnost jako hnědé uhlí (16,5 GJ/t). Například obilná sláma má výhřevnost 14 MJ/kg a řepková 15 MJ/kg.
Průměrný rodinný domek spotřebuje za rok 80 GJ tepelné energie včetně ohřevu vody. Na výrobu takového množství energie je potřeba 6 tun slámy, tedy přibližně stejně jako uhlí. Toto množství slámy lze vypěstovat na 2 ha půdy pokud jde o obilnou a na 3 ha pokud jde o řepkovou slámu. Cena 1 tuny obilné slámy je přibližně 576 Kč a řepkové 560 Kč za tunu.
reklama
