https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/devet-veci-ktere-muzete-na-zahrade-udelat-nez-prijde-jaro2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Devět věcí, které můžete na zahradě udělat než přijde jaro

27.2.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dřív, než se začne oteplovat, je potřeba prořezat ovocné stromy, aby až budou zrát plody měly dostatek slunce a vzduchu a nebyl zde prostor pro různé druhy plísní a chorob, kterým se ve vlhku dobře daří.
Dřív, než se začne oteplovat, je potřeba prořezat ovocné stromy, aby až budou zrát plody měly dostatek slunce a vzduchu a nebyl zde prostor pro různé druhy plísní a chorob, kterým se ve vlhku dobře daří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
To, že je zima, neznamená, že nemůžete na své zahradě pracovat. Vždycky je co dělat. Přinášíme devět nápadů, které může pro svou zahradu udělat každý.
 

Zkontrolujte ovocné stromy a prořezejte je

Asi málokdo má zahradu osázenou starými odrůdami a stromy vzrostlými ze semen. Dřív, než se začne oteplovat, je potřeba prořezat ovocné stromy, aby až budou zrát plody měly dostatek slunce a vzduchu a nebyl zde prostor pro různé druhy plísní a chorob, kterým se ve vlhku dobře daří.

Po skončení mrazivého období je dobré zkontrolovat kůru stromů, případné praskliny a okus od zvěře se dají ošetřit chlévskou mrvou smíchanou s jílem v poměru 1:2.

Mulčujte

Možná máte na své zahradě plochy, které dosud ležely ladem, ale které byste rádi letos osázeli. Snadno si je pro sázení připravíte pomocí mulče. Mulčovat můžete papírovým kartonem, slámou, rákosím, listím nebo jiným zeleným materiálem. Ideálně deset dní před tím, než chcete sázet, plochu odkryjte, z hlíny vytahejte kořeny, případně drny (ty můžete použít rovnou do vyvýšeného záhonu viz dál). Těsně před sázením ji pak jen zkypříte, případně dočistíte od zbylých plevelů.

Využijte spadané listí

Pokud jste na podzim odolali tlaku sousedů a starému zlozvyku a listí jste nespálili, ale nechali ležet pod stromy, máte několik možností, jak s ním teď naložit. Skvěle se hodí na mulčování, využít ho můžete i jako součást vyvýšeného záhonu, případně můžete ještě chvíli počkat a zkusit pěstovat brambory pod listím. Na to ale potřebujete minimálně 30 cm vrstvu listí. Použít můžete jakékoli listí kromě listí ořechu.

Krtinec je skvěle zkypřená půda. Hodí se pro předpěstování rostlinek.
Krtinec je skvěle zkypřená půda. Hodí se pro předpěstování rostlinek.

Krtiny jsou radost

Zahrádka nebo dvorek, který najdete na jaře posetý krtinami, vás asi nenadchne. Ale mohl by! Krtiny se dají skvěle využít pro předpěstování rostlinek. Je to totiž výborně zkypřená půda. Hlína z krtinců se může hodit i jako jedna z vrchním vrstev vyvýšeného záhonu. A když začnete po zahrádce nebo dvorku na jaře zase aktivněji chodit, většinou se krtci sami odstěhují. Kdyby se jim náhodou nechtělo, pak dobře funguje trik s láhvemi od vína (mají dlouhé hrdlo), zapíchnuté v krtinách. Vítr způsobí, že láhve hučí krtkům do chodbiček a brzy se odstěhují.

Založte vyvýšený záhon

Ořezané větve ze stromů se dají použít na základ vyvýšeného záhonu. Úplně dospodu je dobré použít větší kusy větví, malé větvičky se buď nadrtí, nebo rovnou skládají na velké špalky, další vrstvou je pak sláma, suché rákosí nebo staré seno, na to přijdou otočené drny, posekaná tráva nebo jiný zelený materiál, humus z kompostu a úplně navrch zemina (třeba z těch krtinců). Záhon je potřeba nechat slehnout, takže je dobré navrstvit ho co nejdříve. Když letos nebudete mít dostatek materiálu, věřte, že přes léto ho vytvoříte dost a budete mít záhon připravený na příští rok. Jen je potřeba na to pamatovat.

Připravte budky pro ptáky

Pokud chcete dosáhnout větší biodiverzity a vyhnout se přemnožení hmyzu, je dobré na jaře zkontrolovat, případně opravit budky pro ptáčky. Můžete vyrobit i nové, jen dejte pozor na umístění, aby k nim neměli volný přístup kočky a jiné šelmy. Věřte, že až přijde správný čas, ptáčci si je sami najdou a budou vydatnými pomocníky. Můžete jim vytvořit i malé jezírko, kde se budou moct v létě osvěžit, v jeho okolí by ale nemělo být žádné křoví nebo jiné útočiště pro šelmy.

Udělejte si na zahradě hmyzí hotel. Je to snadné.
Udělejte si na zahradě hmyzí hotel. Je to snadné.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Udělejte úkryty pro malé pomocníky

Stejně jako je dobré nalákat na vaši zahradu ptáky, vyplatí se vyrobit úkryty i pro malé dravce. Můžete si vybrat z široké škály: na domeček pro ježky můžete použít spadané listí, ještěrky se zase rády vyhřívají na plochých kamenech nebo suchých zídkách, existují i domečky pro škvory, zavěšené na stromech, příbytky pro střevlíky a další užitečný hmyz, nebo můžete pořídit čmelín (tedy pokud si rovnou nepořídíte včelín). Všichni tito tvorečkové vám zajistí méně práce, větší živočišnou rozmanitost a ve výsledku i větší radost a výnos úrody.

Udělejte si rozbor půdy

Než se pustíte do sázení a plánování, co kde tento rok poroste, můžete si nechat udělat rozbor půdy, který vám odhalí půdní složení. Na jeho základě se pak můžete lépe rozhodovat, co kam umístíte, nebo jakými hnojivy by bylo dobré půdu podpořit. Například jícha z kopřiv obsahuje velké množství dusíku, jenž podporuje především růst, jícha z pampelišek prospívá nejvíce ovocným dřevinám a podporuje kvalitní úrodu. Jíchy z léčivek jako je kostival, heřmánek, yzop, levandule, měsíček, tymián nebo meduňka, zase podporují zdravý růst a chrání proti chorobám a plísním.

Bavte se

Ať už pěstujete na vesnici, na malé zahrádce u domu, ve vnitrobloku, na balkóně, nebo třeba jen za oknem, vždy je fajn vědět, že v tom nejste sami. Navažte kontakt s okolím. Dnes k tomu kromě klasického setkávání v hospodě můžete využít i různé weby, kde najdete lidi s podobným zájmem, skupiny na sociálních sítích (Permakultura, Pěstuj jídlo!, Pěstování ze semínek), nebo různé semináře (například tady a tady), setkání a přednášky. Můžete sdílet zkušenosti, nové nápady, nebo si třeba měnit vlastní semínka později sazeničky a přebytky.


reklama

 
Tereza Měchurová
Autorka se na své zahradě a webu permalife.cz věnuje permakultuře.
 twitter
Článek vyšel díky podpoře Ministerstva životního prostředí, jeho obsah nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist