Jsou víc „eko“ papírové ručníky, nebo elektrické osoušeče?

Neberte si jich hromadu, stačí jeden nebo dva.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | SCA Svenska Cellulosa Aktiebolaget / Flickr.com

Dilema sušení rukou po umytí na veřejných či společných toaletách nemá jednoduché řešení. V úvahu se musí vzít celý životní cyklus elektrického spotřebiče či papírové osušky: původ materiálu, výroba, přeprava, doba i nároky na používání a nakonec jejich likvidace, vyjmenovává Simon Lockrey z australské RMIT University.

„Takže v některých ohledech je o něco lepší volbou papírový ručník a v jiných případech konvenční elektrický osoušeč rukou. Závisí to především na tom, jak je získávána elektřina a jak jsou vyráběny a likvidovány papírové ručníky,“ uvádí.

Klasický elektrický osoušeč vs. papírová utěrka

Elektrický osoušeč rukou je náročnější na výrobu, zároveň ale poslouží roky a vysuší mnoho párů rukou. Záleží na spotřebě elektřiny konkrétního typu vysoušeče, zdroji elektrického proudu v daném regionu i době, kterou potřebuje k dostatečnému osušení rukou.

Dopad na životní prostředí u papírových utěrek zase ovlivňuje to, jakou mají gramáž či zda jsou vyrobeny z recyklovaného papíru. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) v USA odhaduje, že k výrobě recyklovaných papírových utěrek je potřeba o 40 % méně energie než na utěrky z nově produkovaného papíru. Použité papírové utěrky se už dále nerecyklují.

Samozřejmě záleží také na tom, kolik takových ubrousků k utření rukou vlastně potřebujeme. Uvádí se, že člověk ze zásobníku na jedno utření vytáhne v průměru ubrousky dva.

Jak ale dokazuje vtipné video Joea Smithe, k utření dokonale postačí jediný kus ubrousku. Stačí rukama před utřením dvanáctkrát zatřepat ve vzduchu a papírový ubrousek před použitím složit:

Řídi-li bychom se jeho radami, ekostopa papírových ručníků by byla hned poloviční.

Podle Nancy Vandenberg z Markets for Recycled Products má na spotřebu papírových utěrek vliv také to, jestli jsou v zásobníku v roli, nebo poskládané. „Lidé použijí více kusů skládaných utěrek než těch z role, protože vytáhnou ze stojanu hned hrst složených utěrek, málokdy je před použitím rozloží nebo si je častěji odnáší s sebou,“ tvrdí.

Studie společnosti Environmental Research management srovnávající průměrnou spotřebu dvou papírových utěrek s 30vteřinovým osoušení rukou teplým vzduchem se nicméně přiklání spíše na stranu elektrických osoušečů. Během pěti let používání za sebou zanechají papírové utěrky třikrát větší uhlíkovou stopu než elektrický osoušeč, shrnuje závěry studie web Treehugger.

Nové vysokorychlostní osoušeče si na rozdíl od tradičních osoušečů vystačí s proudem nepředehřátého vzduchu

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Mr.TinDC / Flickr.com

Studený vzduch, který suší

Do veřejně přístupných toalet (a nejnovějších srovnání) vstupují i další nová zařízení: moderní tryskové osoušeče. Ty si na rozdíl od tradičních osoušečů, které využívají k sušení rukou kombinaci tepla a proudění, vystačí s pouhým silným proudem neohřátého vzduchu.

A podle studie Massachusetts Institute of Technology (MIT) jsou jasnými vítězi. Jejich ekologická stopa je ve srovnání s papírovými ubrousky i konvenčními elektrickými teplovzdušnými osoušeči zhruba třetinová. Vedou si lépe i než rolovací textilní ručníky.

Všechny tři testované přístroje značek XLERATOR a Dyson Airblade mají oproti svým předchůdcům výhodu v menší spotřebě elektřiny i kratší době potřebné k osušení rukou. Zatímco tradiční přístroje potřebují 20-40 sekund, jim stačí 12-20 sekund.

Simon Lockrey ale dodává, že ani žebříček této nejnovější studie, která porovnává hned sedm způsobů sušení rukou, nemusí být definitivní. V budoucnu mohou být papírové utěrky v zásobnících na toaletách lehčí a menší, lidé je mohou používat efektivněji nebo utěrky nebudou končit na smetištích a ve spalovnách, ale v kompostárnách a bioplynkách. Nové technologie mohou překonat i dnes pokrokové tryskové osoušeče, uzavírá Lockrey.

Pokroku navzdory tu navíc bude vždycky ještě jedna zatím opomenutá možnost usušení rukou: prosté utření dlaní do vlastních kalhot nebo sukně. To je a zůstane beztak k životnímu prostředí vůbec nejšetrnější. Byť má samozřejmě také své nevýhody.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?