Do mého lesa si mojí pilou chodí lidé uříznout svůj vánoční stromeček. A pro les je to dobře
17.12.2022 05:55 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Všichni spokojeni. Příroda, majitel lesa i děti.
Zdroj | Archiv Jana Skalíka
A když jsme tak jednou se ženou seděli na pařezu, začalo mi být zřejmé, že smrčky, které předchozí majitel před deseti lety na husto vysadil do řádků, tu nemůžou zůstat. Stíní totiž zřetelně utlačovanému náletu habrů, buků či jiného podrostu.
Během loňského i letošního adventu prodávám v Brně i na Kutinách stromky z prořezávky, které jsem troufale pojmenoval ekosmrčky.
Tím, že z lesa smrky zmizí, bude místo nich jednou bukohabřina, která na svahy u říčky Libochovky patří i podle lesnických map mnohem spíš, než smrková plantáž.
Jsem navíc přesvědčený, že vzhledem k nadcházejícímu oteplování by smrky dřív nebo později uschly - tak jako už nyní uschla spousta monokultur okolo.
Smrčky rostou rychleji, seberou listnáčům světlo a tím je zahubí.
Zdroj | Archiv Jana Skalíka
Chci, aby můj les byl světlý, aby se v něm dobře dařilo teplomilnému hmyzu. A na stáro chci les pařezit.
To je všechno hezké, řeknete si, ale proč to máte číst?
Protože si myslím, že to můžete udělat taky.
A taky proto, že se tu zrodil nápad dobrodružného obstarávání vánočních stromků.
Lidí, kteří jsou rádi, že si nekoupí předražený stromek, jsou všude po republice doslova davy. Především je ale spousta lidí, co rádi vezmou do ruky pilku, kterou jim schováte pod pařez, a kteří si uřežou během adventního výletu se svými dětmi ten jejich nejkrásnější vánoční stromeček.
Zdroj | Archiv Jana Skalíka
Třebaže oproti plantážovaným normandským jedlím prodávaným před supermarkety nebude tak rovně rostlý a souměrný a hustý. Ba bude ve skutečnosti třeba až ošklivý. Ale vyberou a uříznou si ho sami.
Navíc když lidem vysvětlíte, že tím přispívají na ochranu kousku přírody a s pilkou v ruce se na ní i fakticky podílí, budou se za vámi vracet.
Máte-li kolem sebe partu nadšenců, kteří vám pomůžou, tím líp. Fakticky vám ale stačí sepsat e-mail o tom, kde je schovaná pilka a na jaký účet vám zaplatí.
Pořizovací cena půlhektaru se smrkovou výsadbou se vám realisticky vrátí za tři až pět let.
Dá se vhodný pozemek s malými smrčky poblíž vašeho krajského města do příštích Vánoc sehnat? Podívejte se. Třeba nenajdete hned. Třeba najdete jen levný pruh uprostřed zemědělské pouště, který můžete prostřednictvím peněz za prodané smrčky postupně vrátit motýlům nebo jej nechat divočit.
Pokud vás zajímají detaily, podívejte se na www.bit.ly/ekosmrcek nebo mi rovnou klidně zavolejte (607 185 686). Budu mít radost, že se tento způsob, jak si nadělit vánoční dárek, šíří. Funguje to ekologicky, ekonomicky i sociálně - hou, hou, hou. Pojďme do toho, šťastné a veselé!
reklama
Jan Skalík
Autor je na rodičovské dovolené a zanedlouho se vrací do programu Krajina Hnutí DUHA.
Dále čtěte |
Prohřešků při prodeji vánočních kaprů ubývá, letos je o 500 prodejních míst méně 
Praha představila Desatero pejskařských rad pro bezpečné zvládnutí oslav SilvestraOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
ss
smějící se bestie
17.12.2022 07:16Ale tak to přece fungovalo dlouhá léta, že vánoční stromky/převážně smrčky, byly z prořezávek, prováděných tak 14dní pře Vánocemi a jezdilo se pro ně do hájoven.
Protekce znamenala, že hajný šel s vámi pro stromek, tak 3dny před Štědrým dnem.
Odpovědět
Protekce znamenala, že hajný šel s vámi pro stromek, tak 3dny před Štědrým dnem.
Pe
Petr
17.12.2022 09:10Pařezení ve skutečnosti není ani zdaleka tak romantické, jak to vypadá na obrázcích. Je to dřina neskutečná a trvalá, vhodná pro velkou rodinu, jednomužná práce to není. Po většinu času takový porost (les se tomu říkat nedá) vypadá žalostně, rychle zarůstá kdečím, výmladky žere zvěř, někdy pařez uschne... A buk se na to nehodí.
Odpovědět
Pe
Petr
17.12.2022 11:27 Reaguje na PetrSvětlý les a pařezina Jsou zajímavé hlavně teoreticky. Prakticky vyžadují péči, znalosti, zkušenosti a možnosti, něco, co v dnešní době v podstatě nemáme. Věnovat se tomu tedy znamená vše znovu objevovat a hledat, aby to mělo pro přírodu přínos a význam, a nedělalo jí spíš škodu.
Odpovědět
JS
Jan Skalík
17.12.2022 21:54 Reaguje na PetrÚplně s Vámi souhlasím, že je to o objevování a hledání! Přírodní pestrost světlých lesů za to stojí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.12.2022 09:19 Reaguje na PetrDneska to tak asi je, jak píšete. Zvláště když je majitel lesa konfrontován s předpisy o péči o les.
Ale v dobách, kdy se to u nás používalo hromadně, středními a drobnými zemědělci, kteří musili z toho kousku svého lesa vytěžit na zimu vždy co nejvíc topiva, protože uhlí se ještě netěžilo nebo teprve začínalo masově těžit a převážet, tak se to dělalo nejspíš intuitivně. Nejspíš se prostě les vyřezával a dřeviny, kterým to nevyhovovalo, prostě vymizely a jiné se naopak rozrostly. Zkušenosti se ale asi získávaly rychle, protože tehdy bylo pole a les pro zemědělce přirozené prostředí, kde byl od jara po podzim prakticky denně. Zatímco dnes je pro skoro všechny lidi přirozené prostředí kancelář, továrna, byty atd a když chce něco dělat v lese, musí nejdřív sehnat informace a nastudovat to.
Jinak výmladkové lesy byly tehdy zemědělci často využívány ještě k pastvě, tudíž se do půdy navracelo pouze minimum biomasy z toho lesa a dlouhodobě tam tak půda byla velmi chudá na živiny. A taky nechráněná proti erozi, hlavně v podhůří na místních drobných a větších "hůrkách" na svazích, při silnějších srážkách tam musely být obrovské smyvy půdy do místních toků.
Odpovědět
Ale v dobách, kdy se to u nás používalo hromadně, středními a drobnými zemědělci, kteří musili z toho kousku svého lesa vytěžit na zimu vždy co nejvíc topiva, protože uhlí se ještě netěžilo nebo teprve začínalo masově těžit a převážet, tak se to dělalo nejspíš intuitivně. Nejspíš se prostě les vyřezával a dřeviny, kterým to nevyhovovalo, prostě vymizely a jiné se naopak rozrostly. Zkušenosti se ale asi získávaly rychle, protože tehdy bylo pole a les pro zemědělce přirozené prostředí, kde byl od jara po podzim prakticky denně. Zatímco dnes je pro skoro všechny lidi přirozené prostředí kancelář, továrna, byty atd a když chce něco dělat v lese, musí nejdřív sehnat informace a nastudovat to.
Jinak výmladkové lesy byly tehdy zemědělci často využívány ještě k pastvě, tudíž se do půdy navracelo pouze minimum biomasy z toho lesa a dlouhodobě tam tak půda byla velmi chudá na živiny. A taky nechráněná proti erozi, hlavně v podhůří na místních drobných a větších "hůrkách" na svazích, při silnějších srážkách tam musely být obrovské smyvy půdy do místních toků.
Pe
Petr
18.12.2022 11:30 Reaguje na PetrMožná by se to dalo přirovnat k prořezu ovocných stromů. Dá se to hravě zvládnout a mít velkou úrodu, i totálně zvrtat a nemít ani stromy.
Trvalý souboj s přírodou, která se neustále snaží dělat si to zase po svém. Člověk tak musí být ve střehu a stále o krok napřed.
Odpovědět
Trvalý souboj s přírodou, která se neustále snaží dělat si to zase po svém. Člověk tak musí být ve střehu a stále o krok napřed.
JS
Pe
Petr
20.12.2022 10:38 Reaguje na Jan SkalíkTo bylo jen obecně, že všechno jde dělat dobře i špatně.
Všichni se stále učíme. A skoro vždy to pak po letech vidíme jinak.
Odpovědět
Všichni se stále učíme. A skoro vždy to pak po letech vidíme jinak.
HH
Honza Honza
18.12.2022 08:48A je to odpověď fanatickým ekologům (ale i lesníkům), kteří se přivazují ke stromům, zákazy, příkazy, pokuty ve vašich nár. parcích, lesích se zafixovanou monokulturou smrku. Odměnu a poděkování zasluhuje tento pán ve článku! Jeho les je lepší než celý chráněný národní park! Ještě kdyby dodal, jak vybudoval mokřinu, rybníček, zadržel ev potůček ve svém lese, měli bychom se před ním poklonit!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.12.2022 11:43 Reaguje na Honza HonzaNo ja. Pán má soukromý Národní park. Ale to je ekologické, ale ne, není to ekonomické a tak si to pán dotuje. Asi jako zahrádku nebo skalku tak i les s vysokou diverzitou. Je to záslužné, ale prodělečné.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.12.2022 21:24 Reaguje na Honza HonzaZajímavé. Vy jste snad ten les viděl, že můžete tvrdit, že je "lepší...."? Jinak hektar to je zahrádka, kolik byste tam různých společenstev asi tak chtěl?
K článku. Na první fotce s dětmi je uříznutá jedlička. Buk není na pařezinu zrovna nejlepší dřevinou.No a hlavně, ta bukohabřina asi nebude tak moc normální. Ten habr jde podstatně lépe k dubu. Na fotce jsou navíc vidět smrky, modříny a duby.
Odpovědět
K článku. Na první fotce s dětmi je uříznutá jedlička. Buk není na pařezinu zrovna nejlepší dřevinou.No a hlavně, ta bukohabřina asi nebude tak moc normální. Ten habr jde podstatně lépe k dubu. Na fotce jsou navíc vidět smrky, modříny a duby.
JS
Jan Skalík
19.12.2022 20:47 Reaguje na Jarek SchindlerPěkný den, pozemek má necelý hektar, zhruba jeho polovinu tvoří obsek, který byl zhruba před deseti lety zalesněný z většiny smrkem, ale jsou tam i řádky modřínu, části jedle a dubu. Smrk nicméně výrazně dominuje. Prořezávku tedy dělám - ve spolupráci s výletníky - tak, aby se porost výrazně proředil především ve své smrkové části a přežilo tam tak zmlazení listnáčů. Nicméně jedle, byť minimálně, je třeba prokácet taky. Co se týká pařezení, celkem funkční podle všeho je pařezit habr a mít nad ním výstavky buku. Než se k tomu prolesařím, budu stejně v důchodu. Ale tohle je naše aspoň stávající představa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.12.2022 09:18 Reaguje na Jan SkalíkDobrý den. Omlouvám se ale má reakce původně směřovala k pánovi co tvrdil, že podle fotky je Váš les je lepší než celý chráněný národní park.
Prořezávka je velice důležitý výchovný zásah, který na dlouhou dobu ovlivní podobu a další vývoj porostu a tak nechápu, že to někdo svěří výletníkům. "Uřežte si co se vám líbí"? Ještě bych pochopil , pokud by se řezaly stromy které jsou k tomu výřezu dopředu vyznačeny. Ta zalesněná polovina lesa je oplocená? Ještě k tomu co tam chcete mít. Píšete, že smrk stíní totiž zřetelně utlačovanému náletu habrů, buků či jiného podrostu. Na fotkách je smrk, modřín , dub. Vy dodáváte, že tam máte ještě jedli a přitom tam chcete "bukohabřinu". To není zrovna běžný výraz púro les. Pokud byste tam chtěl dubohabřinu tak i vzhledem k dřevinám na fotce nemusíme diskutovat. Jen mě ještě zajíná jak ten smrk stíní těm bukům a habrům co nejsou na fotce. Předem děkuji za odpověď.
Odpovědět
Prořezávka je velice důležitý výchovný zásah, který na dlouhou dobu ovlivní podobu a další vývoj porostu a tak nechápu, že to někdo svěří výletníkům. "Uřežte si co se vám líbí"? Ještě bych pochopil , pokud by se řezaly stromy které jsou k tomu výřezu dopředu vyznačeny. Ta zalesněná polovina lesa je oplocená? Ještě k tomu co tam chcete mít. Píšete, že smrk stíní totiž zřetelně utlačovanému náletu habrů, buků či jiného podrostu. Na fotkách je smrk, modřín , dub. Vy dodáváte, že tam máte ještě jedli a přitom tam chcete "bukohabřinu". To není zrovna běžný výraz púro les. Pokud byste tam chtěl dubohabřinu tak i vzhledem k dřevinám na fotce nemusíme diskutovat. Jen mě ještě zajíná jak ten smrk stíní těm bukům a habrům co nejsou na fotce. Předem děkuji za odpověď.
Hu
Hunter
20.12.2022 10:27 Reaguje na Jarek SchindlerJá bych zase chtěl vidět, co udělají ty buky po téhle prořezávce, hlavně jak budou vypadat během následujcích 2-3 let až napadne hodně sněhu nebo příjde pořádný vítr a jaký pak budou mt kmeny :-).
Odpovědět
JS
Jan Skalík
22.12.2022 11:29 Reaguje na Jarek SchindlerPěkný den, přesně jak píšete - smrčky k uřezání jsem dopředu označil pentlí. Po mé zkušenosti jsou v tom lidi skutečně ohleduplní, tedy nebál bych se svěřit "veřejnosti" ani prořezání lesa s vyznačenými stromy, pokud by byla cílem tzv. výchovná prořezávka. Nicméně, jak jsem uvedl, v případě tohoto konkrétního kusu lesa se snažím o postupný převod, tj. i proslunění větší části, než může být při běžné prořezávce obvyklé, nevadí. Je to prostě les, kde více zohledňuji ochranu přírody, než hospodářský bezprostřední efekt a to je dle lesního zákona také jedna z relevantních cest. A ano, duby tam jistě taky budou, v částech porostu byly dokonce vysázené. Ale pod smrky je skutečně na řadě míst nálet malých habrů a buků, je již nyní evidentní, že při odstranění smrků, které jim stíní, se tento podrost rozvine a nezajde stínem. (V porostu je vysázen modřín v řádcích, jedle a dub v malých segmentech. Z většiny převažoval smrk.)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.12.2022 19:26 Reaguje na Jan SkalíkPromiňte ale neodpověděl jste na otázku zda to měl předchozí majitel oploceno a případně, zda tam ta oplocenka pořád je.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.12.2022 19:23Dobrý návod pro celou DUHU. Kupte si své lesy, na nich si hospodařte po
svém a nevnucujte takové hospodaření ostatním. Mělo by být věcí vlastníka
čemu dává přednost, zda chce hospodářský les a nebo nevýdělečnou zahradu.
I stát musí jasně říci, zda chce ze svých lesů každoročně plnit státní
kasu a nebo je dotovat, aby byly tou "zahradou" podle přání ekologů.
Je to jako se zahradou, kde jeden pěstuje potraviny a druhý pouze
seče trávu a pěstuje okrasné stromy, protože si potraviny raději koupí.
Pak je tu otázka, až přestanou všichni pěstovat ty potraviny(stromy
na řezivo) a budou tu ty okrasné zahrady( neprodukční lesy). Odkudpak
se budou ty potraviny( hodnotné dříví) dovážet? Z Amazónie, či Kanady?
Odpovědět
svém a nevnucujte takové hospodaření ostatním. Mělo by být věcí vlastníka
čemu dává přednost, zda chce hospodářský les a nebo nevýdělečnou zahradu.
I stát musí jasně říci, zda chce ze svých lesů každoročně plnit státní
kasu a nebo je dotovat, aby byly tou "zahradou" podle přání ekologů.
Je to jako se zahradou, kde jeden pěstuje potraviny a druhý pouze
seče trávu a pěstuje okrasné stromy, protože si potraviny raději koupí.
Pak je tu otázka, až přestanou všichni pěstovat ty potraviny(stromy
na řezivo) a budou tu ty okrasné zahrady( neprodukční lesy). Odkudpak
se budou ty potraviny( hodnotné dříví) dovážet? Z Amazónie, či Kanady?
JS
Jan Skalík
19.12.2022 20:55 Reaguje na Břetislav MachačekK vaší první otázce: Já nikomu nevnucuji, aby hospodařil způsobem, který kromě ekonomického zisku přinese i přínosy pro pestrost přírody. Ale tato zkušenost ukazuje, že jde, aniž by to vlastník musel dotovat, lesnicky hospodařit a zároveň podporovat takovou podobu lesa, která vytváří prostředí pro mizející druhy organizmů.
To je k tomu textu vše - můžete chránit přírodu a i pokud je Váš ohled prvotně ekonomický, nemusíte na to doplácet.
K Vaší druhé otázce: Objekt Klokočná jižně od Prahy jasně na základě několika desetiletí hospodaření ukazuje, že výběrový les přínosný pro biodiverzitu lesa přináší vlastníkovi již nyní větší ekonomický i lesnický (z hlediska množství vytěženého dřeva) užitek, než pasečné hospodaření s lesem věkových tříd.
Odpovědět
To je k tomu textu vše - můžete chránit přírodu a i pokud je Váš ohled prvotně ekonomický, nemusíte na to doplácet.
K Vaší druhé otázce: Objekt Klokočná jižně od Prahy jasně na základě několika desetiletí hospodaření ukazuje, že výběrový les přínosný pro biodiverzitu lesa přináší vlastníkovi již nyní větší ekonomický i lesnický (z hlediska množství vytěženého dřeva) užitek, než pasečné hospodaření s lesem věkových tříd.
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 09:14 Reaguje na Jan SkalíkZákladní otázka vědy. Ukaž, kde to někdo zodpovědně odměřil a sepsal?
Odpovědět
JS
Jan Skalík
22.12.2022 11:35 Reaguje na Slavomil VinklerO lese Klokočná existuje několik textů hodnotících jeho ekonomiku. V zahraničí je výběrný způsob hospodaření běžnější na dlouhodoběji, tedy tam je komparativních prací více.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.12.2022 09:51 Reaguje na Jan SkalíkPanečku, to jste to tady dobře schytal! Přeju, ať se Vašemu lesu daří. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledek se dostaví
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.12.2022 10:30 Reaguje na Jan SkalíkTakže koupě lesa není investicí, která by se měla ekonomicky
vrátit? Je vidět, že pro vás peníze nehrají roli a nemusíte
počítat s návratností investice. Pro vás je to investice do
pozemku u kterého nepočítáte se ziskem, ale o bezpečně uložené investici. Ty bláboly o Klokočné jsou v tom, že to
není nově vysazený les, ale les vzrostlý a tudíž momentálně
už i těžitelný. Dnešní ceny dříví a to i toho podřadného palivového dělá z každého lesa les ziskový a ten váš
mladý les už vám vydělává nyní tím, co vykonal původní
vlastník. Sadil stromy s výhledem jejich růstu do mýtního
věku, která jste vy zkrátil jejich vymýcením v mladém
věku. Co je ekologického na tom, že mladý strom, který je
nyní ve stavu neustále se zvyšující spotřeby CO 2 kácíte
a odkládáte jímání CO 2 na růst těch živořících listnáčů?
Co tak nechat ty smrky růst, dokud nezachutnají kůrovci
a ne se jich ideologicky všech zbavit? Pokud by ty smrky
živořily, tak budiž, ale kácet zdravé nádherné stromy ze
snímků je zhovadilost hodna fanatika, který se upnul k
boji proti smrkům jako takovým. Ty smrky vám doposud chránily listnáče před okusem a brzo tu budete brečet, že
vám je okusuje" přemnožená" zvěř. A co ty "nepůvodní"
modříny? Ty pokácíte v mládí taky? Chápu, že zaměstnanec
DUHY na mateřská toužící se vrátit do funkce ani jinak
nemůžete konat, ale mýtit zdravé perspektivní stromy není
ochranářství, ale bohapustý fanatizmus.
Odpovědět
vrátit? Je vidět, že pro vás peníze nehrají roli a nemusíte
počítat s návratností investice. Pro vás je to investice do
pozemku u kterého nepočítáte se ziskem, ale o bezpečně uložené investici. Ty bláboly o Klokočné jsou v tom, že to
není nově vysazený les, ale les vzrostlý a tudíž momentálně
už i těžitelný. Dnešní ceny dříví a to i toho podřadného palivového dělá z každého lesa les ziskový a ten váš
mladý les už vám vydělává nyní tím, co vykonal původní
vlastník. Sadil stromy s výhledem jejich růstu do mýtního
věku, která jste vy zkrátil jejich vymýcením v mladém
věku. Co je ekologického na tom, že mladý strom, který je
nyní ve stavu neustále se zvyšující spotřeby CO 2 kácíte
a odkládáte jímání CO 2 na růst těch živořících listnáčů?
Co tak nechat ty smrky růst, dokud nezachutnají kůrovci
a ne se jich ideologicky všech zbavit? Pokud by ty smrky
živořily, tak budiž, ale kácet zdravé nádherné stromy ze
snímků je zhovadilost hodna fanatika, který se upnul k
boji proti smrkům jako takovým. Ty smrky vám doposud chránily listnáče před okusem a brzo tu budete brečet, že
vám je okusuje" přemnožená" zvěř. A co ty "nepůvodní"
modříny? Ty pokácíte v mládí taky? Chápu, že zaměstnanec
DUHY na mateřská toužící se vrátit do funkce ani jinak
nemůžete konat, ale mýtit zdravé perspektivní stromy není
ochranářství, ale bohapustý fanatizmus.
Pe
Petr
20.12.2022 12:22 Reaguje na Břetislav Machaček"mýtit zdravé perspektivní stromy není
ochranářství, ale bohapustý fanatizmus."
Kdežto mýtit zdravé stromy pro peníze, to je něco jiného, to je ušlechtilost a vyšší cíl, že?
Odpovědět
ochranářství, ale bohapustý fanatizmus."
Kdežto mýtit zdravé stromy pro peníze, to je něco jiného, to je ušlechtilost a vyšší cíl, že?
BM
Břetislav Machaček
20.12.2022 19:26 Reaguje na PetrV hospodářském lese se mýtí zdravý strom buď z
důvodů výchovných a nebo proto, že se už po
dosažení určitého věku zhoršuje nejen kvalita
dřeva, ale i jeho zdravotní stav. Na prvý pohled
"zdravý" strom už může být uvnitř dutý a nebo
má kořeny napadené václavkou. Každý druh stromu
má jiný mýtní věk a plošná těžba je podmíněna
stejnověkostí jednoho druhu stromu(monokultura).
Jakékoliv pokusy o něco jiného je nejen méně
efektivní, ale dokonce není ani běžné v přírodě. Například po požáru narostou pouze stejně staré nálety z okolí a nikdy to nebude různověký les. Totéž se stalo po kůrovci na Šumavě, kde vzniká stejnověká smrková monokultura. Taky přece známe olšiny, dubiny, bučiny, březiny, vrbiny atd.
podle převládající dřeviny, která obsadila v dané době uvolněný prostor po zničeném původním lese.
Smíšený a různověký les je v přírodě sice fajn,
ale nikoliv jako les hospodářský, který potřebuje
výchovu, aby byly kmeny rovné a s minimem suků.
To nedosáhnete v různověkém smíšeném lese ani
v 10%, protože ty velké vytvoří sukovaté kmeny
s větvemi stínícími těm mladým a malým stromům.
Proto se v hospodářském lese sázejí monokultury
podobné jako třeba obilné pole s vyrovnanými
stébly a nikoliv směs různých rostlin jako na
louce, kde jedna rostlina předroste jinou a
potlačí ji v růstu. Les je téměř totéž a to už
nehovořím o výběrové těžbě rozvětveného stromu,
při které polámete desítky stromů mladých a
další poškodíte při přibližování. Nevím kolik
jste výběrově vytěžil stromů ze zápoje a kolik
jste jich nechtíc poškodil tak, že to budou pouze
mrzáci vhodní tak leda do kamen. To je opravdu
pouze les pro ekology, ale producent kvalitního
řeziva o takový les nebude mít nikdy zájem.
Řešením je šachovnicové hospodaření se střídáním
monokultur různých druhů a věku podle vhodnosti
podmínek pro jednotlivé druhy a kde nikdy není
plošná těžba desítek hektarů, ale třeba pouze po hektarech. Dospělý les tak střídají lesy mladší
a nebo i čerstvě vytěžené paseky. Takový les je
pestrý, ale hospodářsky efektivní, protože je
těžitelný i strojně a v celkové ploše se těží
každý rok například pouze setina porostu. Zbytek
je v klidu a není jako při výběrové těžbě stále
zatěžován vytěžením pár stromů nevalné kvality.
Mi už je to celkem putna, ale potomci nás proklejí,
že budou pouze pracně těžit podřadné stromy bez
možnosti použít techniku. Je to stejné, jako se
vracet od kombajnů na poli k srpu a vysekávání
trsů obilnin nevalné kvality z louky. Tady cesta
pane nevede, to je slepá ulička ekologismu.
Odpovědět
důvodů výchovných a nebo proto, že se už po
dosažení určitého věku zhoršuje nejen kvalita
dřeva, ale i jeho zdravotní stav. Na prvý pohled
"zdravý" strom už může být uvnitř dutý a nebo
má kořeny napadené václavkou. Každý druh stromu
má jiný mýtní věk a plošná těžba je podmíněna
stejnověkostí jednoho druhu stromu(monokultura).
Jakékoliv pokusy o něco jiného je nejen méně
efektivní, ale dokonce není ani běžné v přírodě. Například po požáru narostou pouze stejně staré nálety z okolí a nikdy to nebude různověký les. Totéž se stalo po kůrovci na Šumavě, kde vzniká stejnověká smrková monokultura. Taky přece známe olšiny, dubiny, bučiny, březiny, vrbiny atd.
podle převládající dřeviny, která obsadila v dané době uvolněný prostor po zničeném původním lese.
Smíšený a různověký les je v přírodě sice fajn,
ale nikoliv jako les hospodářský, který potřebuje
výchovu, aby byly kmeny rovné a s minimem suků.
To nedosáhnete v různověkém smíšeném lese ani
v 10%, protože ty velké vytvoří sukovaté kmeny
s větvemi stínícími těm mladým a malým stromům.
Proto se v hospodářském lese sázejí monokultury
podobné jako třeba obilné pole s vyrovnanými
stébly a nikoliv směs různých rostlin jako na
louce, kde jedna rostlina předroste jinou a
potlačí ji v růstu. Les je téměř totéž a to už
nehovořím o výběrové těžbě rozvětveného stromu,
při které polámete desítky stromů mladých a
další poškodíte při přibližování. Nevím kolik
jste výběrově vytěžil stromů ze zápoje a kolik
jste jich nechtíc poškodil tak, že to budou pouze
mrzáci vhodní tak leda do kamen. To je opravdu
pouze les pro ekology, ale producent kvalitního
řeziva o takový les nebude mít nikdy zájem.
Řešením je šachovnicové hospodaření se střídáním
monokultur různých druhů a věku podle vhodnosti
podmínek pro jednotlivé druhy a kde nikdy není
plošná těžba desítek hektarů, ale třeba pouze po hektarech. Dospělý les tak střídají lesy mladší
a nebo i čerstvě vytěžené paseky. Takový les je
pestrý, ale hospodářsky efektivní, protože je
těžitelný i strojně a v celkové ploše se těží
každý rok například pouze setina porostu. Zbytek
je v klidu a není jako při výběrové těžbě stále
zatěžován vytěžením pár stromů nevalné kvality.
Mi už je to celkem putna, ale potomci nás proklejí,
že budou pouze pracně těžit podřadné stromy bez
možnosti použít techniku. Je to stejné, jako se
vracet od kombajnů na poli k srpu a vysekávání
trsů obilnin nevalné kvality z louky. Tady cesta
pane nevede, to je slepá ulička ekologismu.
JS
Jan Skalík
22.12.2022 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž nadšenci do středověku zasejí kousek pole a pak ho tradičním způsobem sklízí, aby udrželi znalost toho, jak se to prakticky dělá, má to podle mne určitou společenskou hodnotu. Pokud ji to podle Vás nemá, v pořádku, nepotřebuju Vás o tom přesvědčit. Ale je podle mne jasné, že tím nechtějí říct, že máme zahodit kombajny. A s tím, aby na zlomku procenta lesní plochy třeba jednou rostly světlé lesy, o které budou pečovat nadšenci, kteří v tom vidí smysl, je to podle mne - jak ostatně píšete i Vy - podobné. Prostě nejde o snahu změnit lesnictví jako takové, jde v tomto případě prostě o jeden z mnoha způsobů jak na malé ploše soukromě hospodařit tak, aby to vlastníka nepřišlo na velké náklady a zároveň to podpořilo z krajiny mizející typy lesů a jejich biodiverzitu. Zafungoval, tak jsem se o to chtěl podělit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.12.2022 12:37 Reaguje na Jan SkalíkBudiž, tak si tam hrajte, ale DUHA se snaží popřít dosavadní funkci hospodářského lesa s jeho přeměnou na lesy dle vašeho vzoru.
Propagují bezpracný samovýsev, bezzásah
a občas vyříznout to, co potřebuji.
Važme si ale práce a zkušeností předků a
nesnažme se dělat pravý opak. Váš
pokus je vašim rozhodnutím na vašem
majetku a nikdo vám neupírá právo se
tím chlubit. Otázkou ale je, zda to k chlubení je. Víte mi srdce pláče, když
se z ideových důvodů kácí mladé zdravé
stromy, které konají pro planetu dobro
jímáním CO2 a produkováním kyslíku. Až
dospějí a nebo je napadnou choroby a
škůdci, tak ať se kácejí, ale záměrně
je likvidovat, protože tu je "svatá"
válka proti smrkům, mi připadá jako
fanatizmus! Jinak opakem světlého lesa
je právě ten samovýsev a bezzásah, kde
vítězí právě ti agresivnější, kteří
stíní ostatním a odčerpávají jim vodu
a živiny. Váš "les" je už nyní vámi
řízen, když předem určujete skladbu
dřevin a víte, zda tam budou vůbec prosperovat? Jinak i ty duby, buky
a habry budou časem stínit jeden
druhému a po prořezávce přijde na světlinu zase nálet. Světlé lesy se
bez pastvy a nebo kosení travin a
buřeně dlouho neudrží. Vzorovými
světlými lesy jsou staré obory plné
zvěře, která spásá podrost a staré
stromy už neohrozí(některé se i tak
musejí chránit plůtky)¨. Jó a pozor
na takzvané otevření lesa větru, který
světlým řídkým lesem proletí, aby se
opřel do okolních porostů a ty polámal.
To vám pak sousedi asi vyčiní, že jste
pustil do lesa vítr.
Odpovědět
Propagují bezpracný samovýsev, bezzásah
a občas vyříznout to, co potřebuji.
Važme si ale práce a zkušeností předků a
nesnažme se dělat pravý opak. Váš
pokus je vašim rozhodnutím na vašem
majetku a nikdo vám neupírá právo se
tím chlubit. Otázkou ale je, zda to k chlubení je. Víte mi srdce pláče, když
se z ideových důvodů kácí mladé zdravé
stromy, které konají pro planetu dobro
jímáním CO2 a produkováním kyslíku. Až
dospějí a nebo je napadnou choroby a
škůdci, tak ať se kácejí, ale záměrně
je likvidovat, protože tu je "svatá"
válka proti smrkům, mi připadá jako
fanatizmus! Jinak opakem světlého lesa
je právě ten samovýsev a bezzásah, kde
vítězí právě ti agresivnější, kteří
stíní ostatním a odčerpávají jim vodu
a živiny. Váš "les" je už nyní vámi
řízen, když předem určujete skladbu
dřevin a víte, zda tam budou vůbec prosperovat? Jinak i ty duby, buky
a habry budou časem stínit jeden
druhému a po prořezávce přijde na světlinu zase nálet. Světlé lesy se
bez pastvy a nebo kosení travin a
buřeně dlouho neudrží. Vzorovými
světlými lesy jsou staré obory plné
zvěře, která spásá podrost a staré
stromy už neohrozí(některé se i tak
musejí chránit plůtky)¨. Jó a pozor
na takzvané otevření lesa větru, který
světlým řídkým lesem proletí, aby se
opřel do okolních porostů a ty polámal.
To vám pak sousedi asi vyčiní, že jste
pustil do lesa vítr.
JS
Jan Skalík
26.12.2022 11:31 Reaguje na Břetislav MachačekPěkný den. Zmiňujete toho více, tak se pokusím odpovědět pěkně popořadě: 1) Vyřezávání mladých porostů (pařezení) bylo tradičním způsobem hospodaření po staletí, de fakto až do vynálezu harvestoru, kdy lidé byli odkázáni na kácení v možnostech svých vlastních sil a prostředků. Chci tím říct, že lesnických tradic je zde víc, nejen ta započatá někdy kolem lesních reforem Marie Terezie. 2) Co se týká jímání uhlíku, já přeci tu plochu neměním na parkoviště: pokud jímají uhlík mladé stromy a na jejich místě jej zase budou jímat jiné mladé stromy (ve výběrném lese pak dejme tomu i ve výsledku s větší biomasou, než v případě lesa věkových tříd), tak je rozdíl jen relativní. Souhlasím s tím, že je zde jistý trade-off mezi ochranou klimatu a ochranou biodiverzity, nicméně lesů zaměřených na ochranu biodiverzity je v republice nepoměrně míň a tudíž jejich marginální přínos bude nejspíš vyšší. (Samozřejmě hodně záleží, jak to počítáte...) 3) Co se týká Vaší poznámce k bezzásahovosti a zásahům, já to vnímám tak, že na tom půlhektaru mohu do značné míry zkoušet, co v daném místě a s ohledem na moje cíle bude fungovat a neupínat se k jasné představě, jak bude les jednou vypadat: spíše než jako bezzásahový si jej zatím představuji jako v dlouhodobém horizontu pařezený, nicméně to je nejdřív třicet let daleko. Čili uvidím, jak to půjde. Už teď je vidět, že při větším prosvětlení se tam uchycují habry a pomáhá to dalším listnáčům, které by jinak zřejmě nepřežily zastínění rychleji rostoucími vysázenými jehličnany. 4) Co se týká větru: z většiny má společnou hranu s částí pozemku, o které se bavíme, dospělý les, který je rovněž náš. A (mírnou) expozici větru zapřičinilo primárně ono smýcení v logice pasečného hospodaření, které právě již nechci opakovat a tak se takovýmto rizikům aspoň částečně vyhnout. Pokud k tomu máte další připomínky, rád na ně budu reagovat, pokud to považujete za smysluplnou debatu. Hezký den.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.1.2023 07:55 Reaguje na Jan SkalíkTaková duhácká agitka se spoustou nepřesností a omylů. 1- pařezina jako jeden z historických forem lesa se již tenkrát nezývala "plundr les". Proč asi? Rychlá obmněna porostů dávala pouze nekvalitní palivové dříví. Přitom je to způsob nejvíce vyčerpávající půdu. Kde v té pařezině chcete najít ty silné stromy co chcete ponechávat k zetlení? To o tom harvestoru je samozřejmě jen další nesmysl. I v minulosti bylo potřeba kvalitní stavební dříví které v pařezině nenajdete. Ano, sekeka a břichatka stejně jako plavení dříví byly pojmy dávno před vynálezen JMP či následně harvestorů. Jste snad přesvědčen, že se plavilo dřevo z pařezin? Reformy M-T byly hlavně o povinnosti znovu rychle zalesnit. Přes dvě stě let ,minimálně dvě generace lesa, to fungovalo. Nyní budeme opět čekat co naletí. 2- Co se týká uhlíku tak ani tou pasekou snad nikdo nemění les na parkoviště? Navíc kvalitní stavební dřevo váže ten uhlík podstatně déle než palivové dřevo z pařezin. Jinak výběrný les a pařezina k sobě mají hodně daleko. 3- Zkoušet samozřejmě můžete co chcete. Bohužel zkoušet vyzkoušené je z hlediska dlouhověkosti lesních porostů nesmysl. Snad jen , že o budoucí kvalitě lesních porostů se nejvíce rozhoduje právě v prvních letech od jeho založení. Čekat ,že ve čtyřiceti letech z bezzásahové džungle vytvoříte les který by měl dalších 60 let plnit ostatní funkce lesa je bláhový sen. Vy tam máte v úrovni dub a jedli a přitom jásáte nad nejakým pochybným zmlazením habru. On by ten habr a buk nepřežil zastínění? Zajímavé. Doteď jsem si myslel , že právě to jsou dřebiny vhodné pro spodní etáž. Jaký rozdíl asi bude pokud tyto dřeviny částečně zastíní místo břízy smrk? Tedy kromě toho, že smrk pěstovaný kvůli stabilitě v hodně řídkém sponu na rozdíl od břízy nic neošlehává. Logika pasečného způsobu který nechcete opakovat? Ten les věkových tříd znamená les na dobu 100 -120 let. Za tu dobu vyřežete tu pařezinu čtyřikrát. Ta vyřezaná pařezina snad není pasekou? Hezký den.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.12.2022 09:47 Reaguje na Břetislav MachačekAle hlavně že naše hospodářské lesy ve velkém končí na pilách především v Německu a Rakousku, děláme z nich vývozní artikl namísto abychom z nich udělali nábytek nebo dřevostavby či palivo (to bych raději v omezeném množství) tady u nás.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.12.2022 09:58 Reaguje na Jakub BrennAno.Také štěpku a buková polena pro Rakousko a SRN, protože oni si vlastní lesy neničí. Chtělo by to víc vlastních pil a prodávat dráž koncové produkty.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
20.12.2022 18:37 Reaguje na Jarka O.Když jedete z Chebu do Norimberka ať už vlakem nebo autem po dálnici, nevidíte těch 170km v bavorských lesích jediný zásek(těžbu, paseku), všude vysoký les. V Sasku v Krušných horách taky, mají tam krásné smrkové lesy a podsazují si je bukem. Na produkci dřeva mají prodejný Východ.
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.12.2022 14:12 Reaguje na Jakub BrennJe to smutek. Holiny jsou vidět na hranici Bursíkova, nepochybuju, že za ně dostali kompenzace, a dál jsou zdravé ruznorodé nepřetěžené lesy.
A ano, ty vývozy dřeva, jak jste psal jinde, jsou právě to neekologické drancování, a žádné hospodaření.
Odpovědět
A ano, ty vývozy dřeva, jak jste psal jinde, jsou právě to neekologické drancování, a žádné hospodaření.
BM
Břetislav Machaček
20.12.2022 19:56 Reaguje na Jakub BrennBohužel když nemáme kapacity zpracovat surovinu, tak ji
můžeme pouze prodat a kupovat si finální produkt. Ono je
to problém celého Východu, který plundrují firmy ze Západu.
Koukněte jak plundrují Rakušáci bučiny v Rumunských horách
a totéž brzo čeká i Zakarpatí. Levná práce, levná surovina
a takový je výsledek . Před kůrovcem bylo v našich lesích
největší množství stromů v mýtní zralosti v historii a
stát nepodporoval zpracovatele, aby to zvládli. U smrku
to byl následek dospělosti lesů obnovených po bekyni a
byl tu převis řeziva, které nebyly naše pily schopny
zpracovat. Následně byly dokonce přepláceny pilami ze
Západu a výsledkem byl vývoz kulatiny. Nyní tu bude
situace, že pokud nekoupí pila kulatinu z Ukrajiny
( z Běloruska a Ruska už nesmí), tak nebudou mít
pily ani co řezat. Je to následek obnovy lesů po
mnišce a jejich mýtní zralosti dokonané kůrovcem,
který zlikvidoval stromy, které mohly být postupně
vytěženy a zpracovány i u nás. Ono je to trochu
složitější, než přímočará kritika vývozu něčeho,
co by shnilo v lese, jak si to přejí ekologové.
Odpovědět
můžeme pouze prodat a kupovat si finální produkt. Ono je
to problém celého Východu, který plundrují firmy ze Západu.
Koukněte jak plundrují Rakušáci bučiny v Rumunských horách
a totéž brzo čeká i Zakarpatí. Levná práce, levná surovina
a takový je výsledek . Před kůrovcem bylo v našich lesích
největší množství stromů v mýtní zralosti v historii a
stát nepodporoval zpracovatele, aby to zvládli. U smrku
to byl následek dospělosti lesů obnovených po bekyni a
byl tu převis řeziva, které nebyly naše pily schopny
zpracovat. Následně byly dokonce přepláceny pilami ze
Západu a výsledkem byl vývoz kulatiny. Nyní tu bude
situace, že pokud nekoupí pila kulatinu z Ukrajiny
( z Běloruska a Ruska už nesmí), tak nebudou mít
pily ani co řezat. Je to následek obnovy lesů po
mnišce a jejich mýtní zralosti dokonané kůrovcem,
který zlikvidoval stromy, které mohly být postupně
vytěženy a zpracovány i u nás. Ono je to trochu
složitější, než přímočará kritika vývozu něčeho,
co by shnilo v lese, jak si to přejí ekologové.
JB
Jakub Brenn
21.12.2022 19:03 Reaguje na Břetislav Machačekale mně je úplně jasný, že když to prodají německé nebo rakouské pile, že za to dostanou více.
Prostě je to špatné už v základu, že Východ svůj průmysl nechal upadnout a stal se montovnou a zdrojem surovin pro Západ. Všude vytunelováno a rozkradeno, morálka na nule, vždyť se to musí někde projevit.
A jde to o to množství, často tu vídám i kilometrový vlak naložený kulatinou. Nakláďák s kulatinou jeden za druhým.
Takže prostě, ačkoliv chápu, že za to dostanou prodejci dřeva víc zaplaceno, ne, není to tak dobře.
Odpovědět
Prostě je to špatné už v základu, že Východ svůj průmysl nechal upadnout a stal se montovnou a zdrojem surovin pro Západ. Všude vytunelováno a rozkradeno, morálka na nule, vždyť se to musí někde projevit.
A jde to o to množství, často tu vídám i kilometrový vlak naložený kulatinou. Nakláďák s kulatinou jeden za druhým.
Takže prostě, ačkoliv chápu, že za to dostanou prodejci dřeva víc zaplaceno, ne, není to tak dobře.
BM
Břetislav Machaček
22.12.2022 10:52 Reaguje na Jakub BrennUvedu ještě loňský případ jedné Podbeskydské
menší pily, která kupovala raději kulatinu z
Běloruska, než z kopců pár kilometrů od pily.
Dřevo bylo prvotřídní, levnější, s minimem odpadu.
Nyní kupují to z okolí a kvalita řeziva jde do
kytek. Zbavují se levně odkor a uvažují o lince
na pelety, aby kompenzovali vyšší ceny kulatiny
a její nízkou kvalitu. Totéž se děje u vývozů
od nás na Západ, kam směřuje 1. jakost a pro
zdejší pily zbývá NS (nestandart). Pak se divíme
kvalitě jejich nábytku a jiných výrobků. Naše
mzdy kulhají za jejich mzdami a tím i nároky na
kvalitu za přijatelnou cenu vůči mzdám. Oni
by taky mohli řezat z tuzemské 1. jakosti, ale
kdo by tu takové řezivo kupoval? Pár VIP budiž,
ale ptačí budka z prkna za 300 Kč je přepych.
To je raději stluču z palivových odkor a totéž
dnes dělají lidé i na stavbách, kde se použití
dřeva vyhýbají. Obnovitelné a recyklovatelné dříví
se tak ze staveb stále více vytrácí a někdy je
nahrazuje chemickými sajrajty slepená štěpka u
které je její další recyklace sporná. Jeden místní šetřílek tu kdysi topil odpadní dřevotřískou a
dostal málem na obličej, protože ten smrad byl
jako ze zrušené místní slévárny litiny(Viadrus).
Ano není to tak dobře, ale dokud budeme kolonií
pro bohatší sousedy, tak to tak zůstane a věřte
mi jedno, že bohatý nechce za souseda bohatého,
který mu bude konkurovat, ale chudého, kterého
může ždímat a "krmit" zbytky, které neudá doma.
Prostě to tak bylo po sametu nastaveno, že tu
nebude hranice státní, ale zůstane hranice mezi
ekonomikami s rozdílnou kupní sílou obyvatel.
Srovnávání se těm bohatým a místním VIP nelíbilo
a tak zatáhli na brzdu a zůstane vše při starém.
Zůstane bohatý Západ a ještě chudší Východ plně
v režiji zaprodanců, kteří neberou ohled na své
občany ohledně životních nákladů a zbytek našeho
průmyslu, který doplatí na vysoké ceny energie
proti západním sousedům(dnes už i východním).
Odpovědět
menší pily, která kupovala raději kulatinu z
Běloruska, než z kopců pár kilometrů od pily.
Dřevo bylo prvotřídní, levnější, s minimem odpadu.
Nyní kupují to z okolí a kvalita řeziva jde do
kytek. Zbavují se levně odkor a uvažují o lince
na pelety, aby kompenzovali vyšší ceny kulatiny
a její nízkou kvalitu. Totéž se děje u vývozů
od nás na Západ, kam směřuje 1. jakost a pro
zdejší pily zbývá NS (nestandart). Pak se divíme
kvalitě jejich nábytku a jiných výrobků. Naše
mzdy kulhají za jejich mzdami a tím i nároky na
kvalitu za přijatelnou cenu vůči mzdám. Oni
by taky mohli řezat z tuzemské 1. jakosti, ale
kdo by tu takové řezivo kupoval? Pár VIP budiž,
ale ptačí budka z prkna za 300 Kč je přepych.
To je raději stluču z palivových odkor a totéž
dnes dělají lidé i na stavbách, kde se použití
dřeva vyhýbají. Obnovitelné a recyklovatelné dříví
se tak ze staveb stále více vytrácí a někdy je
nahrazuje chemickými sajrajty slepená štěpka u
které je její další recyklace sporná. Jeden místní šetřílek tu kdysi topil odpadní dřevotřískou a
dostal málem na obličej, protože ten smrad byl
jako ze zrušené místní slévárny litiny(Viadrus).
Ano není to tak dobře, ale dokud budeme kolonií
pro bohatší sousedy, tak to tak zůstane a věřte
mi jedno, že bohatý nechce za souseda bohatého,
který mu bude konkurovat, ale chudého, kterého
může ždímat a "krmit" zbytky, které neudá doma.
Prostě to tak bylo po sametu nastaveno, že tu
nebude hranice státní, ale zůstane hranice mezi
ekonomikami s rozdílnou kupní sílou obyvatel.
Srovnávání se těm bohatým a místním VIP nelíbilo
a tak zatáhli na brzdu a zůstane vše při starém.
Zůstane bohatý Západ a ještě chudší Východ plně
v režiji zaprodanců, kteří neberou ohled na své
občany ohledně životních nákladů a zbytek našeho
průmyslu, který doplatí na vysoké ceny energie
proti západním sousedům(dnes už i východním).
JB
Jakub Brenn
22.12.2022 11:50 Reaguje na Břetislav MachačekTo by byl docela zajímavý výčet chemikálií,ten dřevotřískový tmel.No čekají nás yvětlé zítřky s tímto politickým nastavením,chjo
Odpovědět
JS
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 10:10 Reaguje na Jan SkalíkMít kousek lesa dle svého gusta, s vysokou diverzitou je hezké, záslužné, přinese vám to radost, ale nikoli alespoň trochu peněz na reprodukci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.12.2022 10:13 Reaguje na Slavomil VinklerJo a nějakou tu jedli si tam nechte. Je to biodiverzita, například jmelí na zimu pro ptáky.
Ale asi ji budete muset alespoň na 10 let zaplotit.
Odpovědět
Ale asi ji budete muset alespoň na 10 let zaplotit.
JS
Jan Skalík
22.12.2022 18:58 Reaguje na Slavomil VinklerJedle už naštěstí z většiny díky své výšce asi srny nezdolají a jejich okus přerostou. Text jsem psal právě proto, aby bylo znát, že to není jen radost a pestrost, ale že spousta lidí je ochotných si nekoupit navoněný stromek z plantáže. S vidinou toho, že tak dovedou les k větší odolnosti a pestrosti, koupí i stromek z prořezávky, která přispěje k tomu, aby byl porost stabilnější. Nebavíme se tady o desítkách hektarů, ale po malých kouscích všude po republice podle mne není důvod, proč by to nemohlo fungovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.12.2022 12:16 Reaguje na Jan SkalíkNo vytloukání srnců je taky velmi destruktivní. Doporučuji zabalit.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.12.2022 10:14 Reaguje na Slavomil VinklerKolik toho ten srnec tím vytloukáním asi poškodí? Není náhodou pravdou, že vytlouká nejraději na modřínu a tedy dřevině o kterou pan Skalík, podle toho co píše, zas tak moc nestojí?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.1.2023 18:44 Reaguje na Jarek SchindlerAni ne nejraději má jedli, modřín je až třetí po třešni.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
21.12.2022 10:08Však oni to autorovi místní grafomani a ,,odborníci,, vysvětlí, že to takto nejde, že to nefunguje a že je to čistý ekologismus. Šašci. :D :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2022 12:06 Reaguje na Petr EliášSchází vám tam ještě napsat ia, ia, ia, což je překlad vašich zdravic!
Odpovědět
JS
Jan Skalík
20.1.2023 14:58 Reaguje na Břetislav MachačekPřijeďte se podívat, rád vám les ukážu a můžem to v klidu probrat.
Odpovědět
JS
Jan Skalík
20.1.2023 14:58 Reaguje na Břetislav MachačekPřijeďte se podívat, rád vám les ukážu a můžem to v klidu probrat.
Odpovědět
