Do mého lesa si mojí pilou chodí lidé uříznout svůj vánoční stromeček. A pro les je to dobře
A když jsme tak jednou se ženou seděli na pařezu, začalo mi být zřejmé, že smrčky, které předchozí majitel před deseti lety na husto vysadil do řádků, tu nemůžou zůstat. Stíní totiž zřetelně utlačovanému náletu habrů, buků či jiného podrostu.
Během loňského i letošního adventu prodávám v Brně i na Kutinách stromky z prořezávky, které jsem troufale pojmenoval ekosmrčky.
Tím, že z lesa smrky zmizí, bude místo nich jednou bukohabřina, která na svahy u říčky Libochovky patří i podle lesnických map mnohem spíš, než smrková plantáž.
Jsem navíc přesvědčený, že vzhledem k nadcházejícímu oteplování by smrky dřív nebo později uschly - tak jako už nyní uschla spousta monokultur okolo.
Chci, aby můj les byl světlý, aby se v něm dobře dařilo teplomilnému hmyzu. A na stáro chci les pařezit.
To je všechno hezké, řeknete si, ale proč to máte číst?
Protože si myslím, že to můžete udělat taky.
A taky proto, že se tu zrodil nápad dobrodružného obstarávání vánočních stromků.
Lidí, kteří jsou rádi, že si nekoupí předražený stromek, jsou všude po republice doslova davy. Především je ale spousta lidí, co rádi vezmou do ruky pilku, kterou jim schováte pod pařez, a kteří si uřežou během adventního výletu se svými dětmi ten jejich nejkrásnější vánoční stromeček.
Třebaže oproti plantážovaným normandským jedlím prodávaným před supermarkety nebude tak rovně rostlý a souměrný a hustý. Ba bude ve skutečnosti třeba až ošklivý. Ale vyberou a uříznou si ho sami.
Navíc když lidem vysvětlíte, že tím přispívají na ochranu kousku přírody a s pilkou v ruce se na ní i fakticky podílí, budou se za vámi vracet.
Máte-li kolem sebe partu nadšenců, kteří vám pomůžou, tím líp. Fakticky vám ale stačí sepsat e-mail o tom, kde je schovaná pilka a na jaký účet vám zaplatí.
Pořizovací cena půlhektaru se smrkovou výsadbou se vám realisticky vrátí za tři až pět let.
Dá se vhodný pozemek s malými smrčky poblíž vašeho krajského města do příštích Vánoc sehnat? Podívejte se. Třeba nenajdete hned. Třeba najdete jen levný pruh uprostřed zemědělské pouště, který můžete prostřednictvím peněz za prodané smrčky postupně vrátit motýlům nebo jej nechat divočit.
Pokud vás zajímají detaily, podívejte se na www.bit.ly/ekosmrcek nebo mi rovnou klidně zavolejte (607 185 686). Budu mít radost, že se tento způsob, jak si nadělit vánoční dárek, šíří. Funguje to ekologicky, ekonomicky i sociálně - hou, hou, hou. Pojďme do toho, šťastné a veselé!
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (48)
smějící se bestie
17.12.2022 07:16Protekce znamenala, že hajný šel s vámi pro stromek, tak 3dny před Štědrým dnem.
Petr
17.12.2022 09:10Petr
17.12.2022 11:27 Reaguje na PetrJan Skalík
17.12.2022 21:54 Reaguje na PetrRadim Polášek
18.12.2022 09:19 Reaguje na PetrAle v dobách, kdy se to u nás používalo hromadně, středními a drobnými zemědělci, kteří musili z toho kousku svého lesa vytěžit na zimu vždy co nejvíc topiva, protože uhlí se ještě netěžilo nebo teprve začínalo masově těžit a převážet, tak se to dělalo nejspíš intuitivně. Nejspíš se prostě les vyřezával a dřeviny, kterým to nevyhovovalo, prostě vymizely a jiné se naopak rozrostly. Zkušenosti se ale asi získávaly rychle, protože tehdy bylo pole a les pro zemědělce přirozené prostředí, kde byl od jara po podzim prakticky denně. Zatímco dnes je pro skoro všechny lidi přirozené prostředí kancelář, továrna, byty atd a když chce něco dělat v lese, musí nejdřív sehnat informace a nastudovat to.
Jinak výmladkové lesy byly tehdy zemědělci často využívány ještě k pastvě, tudíž se do půdy navracelo pouze minimum biomasy z toho lesa a dlouhodobě tam tak půda byla velmi chudá na živiny. A taky nechráněná proti erozi, hlavně v podhůří na místních drobných a větších "hůrkách" na svazích, při silnějších srážkách tam musely být obrovské smyvy půdy do místních toků.
Petr
18.12.2022 11:30 Reaguje na PetrTrvalý souboj s přírodou, která se neustále snaží dělat si to zase po svém. Člověk tak musí být ve střehu a stále o krok napřed.
Petr
20.12.2022 10:38 Reaguje na Jan SkalíkVšichni se stále učíme. A skoro vždy to pak po letech vidíme jinak.
Honza Honza
18.12.2022 08:48Slavomil Vinkler
18.12.2022 11:43 Reaguje na Honza HonzaJarek Schindler
18.12.2022 21:24 Reaguje na Honza HonzaK článku. Na první fotce s dětmi je uříznutá jedlička. Buk není na pařezinu zrovna nejlepší dřevinou.No a hlavně, ta bukohabřina asi nebude tak moc normální. Ten habr jde podstatně lépe k dubu. Na fotce jsou navíc vidět smrky, modříny a duby.
Jan Skalík
19.12.2022 20:47 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
20.12.2022 09:18 Reaguje na Jan SkalíkProřezávka je velice důležitý výchovný zásah, který na dlouhou dobu ovlivní podobu a další vývoj porostu a tak nechápu, že to někdo svěří výletníkům. "Uřežte si co se vám líbí"? Ještě bych pochopil , pokud by se řezaly stromy které jsou k tomu výřezu dopředu vyznačeny. Ta zalesněná polovina lesa je oplocená? Ještě k tomu co tam chcete mít. Píšete, že smrk stíní totiž zřetelně utlačovanému náletu habrů, buků či jiného podrostu. Na fotkách je smrk, modřín , dub. Vy dodáváte, že tam máte ještě jedli a přitom tam chcete "bukohabřinu". To není zrovna běžný výraz púro les. Pokud byste tam chtěl dubohabřinu tak i vzhledem k dřevinám na fotce nemusíme diskutovat. Jen mě ještě zajíná jak ten smrk stíní těm bukům a habrům co nejsou na fotce. Předem děkuji za odpověď.
Hunter
20.12.2022 10:27 Reaguje na Jarek SchindlerJan Skalík
22.12.2022 11:29 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
22.12.2022 19:26 Reaguje na Jan SkalíkBřetislav Machaček
18.12.2022 19:23svém a nevnucujte takové hospodaření ostatním. Mělo by být věcí vlastníka
čemu dává přednost, zda chce hospodářský les a nebo nevýdělečnou zahradu.
I stát musí jasně říci, zda chce ze svých lesů každoročně plnit státní
kasu a nebo je dotovat, aby byly tou "zahradou" podle přání ekologů.
Je to jako se zahradou, kde jeden pěstuje potraviny a druhý pouze
seče trávu a pěstuje okrasné stromy, protože si potraviny raději koupí.
Pak je tu otázka, až přestanou všichni pěstovat ty potraviny(stromy
na řezivo) a budou tu ty okrasné zahrady( neprodukční lesy). Odkudpak
se budou ty potraviny( hodnotné dříví) dovážet? Z Amazónie, či Kanady?
Jan Skalík
19.12.2022 20:55 Reaguje na Břetislav MachačekTo je k tomu textu vše - můžete chránit přírodu a i pokud je Váš ohled prvotně ekonomický, nemusíte na to doplácet.
K Vaší druhé otázce: Objekt Klokočná jižně od Prahy jasně na základě několika desetiletí hospodaření ukazuje, že výběrový les přínosný pro biodiverzitu lesa přináší vlastníkovi již nyní větší ekonomický i lesnický (z hlediska množství vytěženého dřeva) užitek, než pasečné hospodaření s lesem věkových tříd.
Slavomil Vinkler
20.12.2022 09:14 Reaguje na Jan SkalíkJan Skalík
22.12.2022 11:35 Reaguje na Slavomil VinklerJakub Brenn
20.12.2022 09:51 Reaguje na Jan SkalíkBřetislav Machaček
20.12.2022 10:30 Reaguje na Jan Skalíkvrátit? Je vidět, že pro vás peníze nehrají roli a nemusíte
počítat s návratností investice. Pro vás je to investice do
pozemku u kterého nepočítáte se ziskem, ale o bezpečně uložené investici. Ty bláboly o Klokočné jsou v tom, že to
není nově vysazený les, ale les vzrostlý a tudíž momentálně
už i těžitelný. Dnešní ceny dříví a to i toho podřadného palivového dělá z každého lesa les ziskový a ten váš
mladý les už vám vydělává nyní tím, co vykonal původní
vlastník. Sadil stromy s výhledem jejich růstu do mýtního
věku, která jste vy zkrátil jejich vymýcením v mladém
věku. Co je ekologického na tom, že mladý strom, který je
nyní ve stavu neustále se zvyšující spotřeby CO 2 kácíte
a odkládáte jímání CO 2 na růst těch živořících listnáčů?
Co tak nechat ty smrky růst, dokud nezachutnají kůrovci
a ne se jich ideologicky všech zbavit? Pokud by ty smrky
živořily, tak budiž, ale kácet zdravé nádherné stromy ze
snímků je zhovadilost hodna fanatika, který se upnul k
boji proti smrkům jako takovým. Ty smrky vám doposud chránily listnáče před okusem a brzo tu budete brečet, že
vám je okusuje" přemnožená" zvěř. A co ty "nepůvodní"
modříny? Ty pokácíte v mládí taky? Chápu, že zaměstnanec
DUHY na mateřská toužící se vrátit do funkce ani jinak
nemůžete konat, ale mýtit zdravé perspektivní stromy není
ochranářství, ale bohapustý fanatizmus.
Petr
20.12.2022 12:22 Reaguje na Břetislav Machačekochranářství, ale bohapustý fanatizmus."
Kdežto mýtit zdravé stromy pro peníze, to je něco jiného, to je ušlechtilost a vyšší cíl, že?
Břetislav Machaček
20.12.2022 19:26 Reaguje na Petrdůvodů výchovných a nebo proto, že se už po
dosažení určitého věku zhoršuje nejen kvalita
dřeva, ale i jeho zdravotní stav. Na prvý pohled
"zdravý" strom už může být uvnitř dutý a nebo
má kořeny napadené václavkou. Každý druh stromu
má jiný mýtní věk a plošná těžba je podmíněna
stejnověkostí jednoho druhu stromu(monokultura).
Jakékoliv pokusy o něco jiného je nejen méně
efektivní, ale dokonce není ani běžné v přírodě. Například po požáru narostou pouze stejně staré nálety z okolí a nikdy to nebude různověký les. Totéž se stalo po kůrovci na Šumavě, kde vzniká stejnověká smrková monokultura. Taky přece známe olšiny, dubiny, bučiny, březiny, vrbiny atd.
podle převládající dřeviny, která obsadila v dané době uvolněný prostor po zničeném původním lese.
Smíšený a různověký les je v přírodě sice fajn,
ale nikoliv jako les hospodářský, který potřebuje
výchovu, aby byly kmeny rovné a s minimem suků.
To nedosáhnete v různověkém smíšeném lese ani
v 10%, protože ty velké vytvoří sukovaté kmeny
s větvemi stínícími těm mladým a malým stromům.
Proto se v hospodářském lese sázejí monokultury
podobné jako třeba obilné pole s vyrovnanými
stébly a nikoliv směs různých rostlin jako na
louce, kde jedna rostlina předroste jinou a
potlačí ji v růstu. Les je téměř totéž a to už
nehovořím o výběrové těžbě rozvětveného stromu,
při které polámete desítky stromů mladých a
další poškodíte při přibližování. Nevím kolik
jste výběrově vytěžil stromů ze zápoje a kolik
jste jich nechtíc poškodil tak, že to budou pouze
mrzáci vhodní tak leda do kamen. To je opravdu
pouze les pro ekology, ale producent kvalitního
řeziva o takový les nebude mít nikdy zájem.
Řešením je šachovnicové hospodaření se střídáním
monokultur různých druhů a věku podle vhodnosti
podmínek pro jednotlivé druhy a kde nikdy není
plošná těžba desítek hektarů, ale třeba pouze po hektarech. Dospělý les tak střídají lesy mladší
a nebo i čerstvě vytěžené paseky. Takový les je
pestrý, ale hospodářsky efektivní, protože je
těžitelný i strojně a v celkové ploše se těží
každý rok například pouze setina porostu. Zbytek
je v klidu a není jako při výběrové těžbě stále
zatěžován vytěžením pár stromů nevalné kvality.
Mi už je to celkem putna, ale potomci nás proklejí,
že budou pouze pracně těžit podřadné stromy bez
možnosti použít techniku. Je to stejné, jako se
vracet od kombajnů na poli k srpu a vysekávání
trsů obilnin nevalné kvality z louky. Tady cesta
pane nevede, to je slepá ulička ekologismu.
Jan Skalík
22.12.2022 18:49 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.12.2022 12:37 Reaguje na Jan SkalíkPropagují bezpracný samovýsev, bezzásah
a občas vyříznout to, co potřebuji.
Važme si ale práce a zkušeností předků a
nesnažme se dělat pravý opak. Váš
pokus je vašim rozhodnutím na vašem
majetku a nikdo vám neupírá právo se
tím chlubit. Otázkou ale je, zda to k chlubení je. Víte mi srdce pláče, když
se z ideových důvodů kácí mladé zdravé
stromy, které konají pro planetu dobro
jímáním CO2 a produkováním kyslíku. Až
dospějí a nebo je napadnou choroby a
škůdci, tak ať se kácejí, ale záměrně
je likvidovat, protože tu je "svatá"
válka proti smrkům, mi připadá jako
fanatizmus! Jinak opakem světlého lesa
je právě ten samovýsev a bezzásah, kde
vítězí právě ti agresivnější, kteří
stíní ostatním a odčerpávají jim vodu
a živiny. Váš "les" je už nyní vámi
řízen, když předem určujete skladbu
dřevin a víte, zda tam budou vůbec prosperovat? Jinak i ty duby, buky
a habry budou časem stínit jeden
druhému a po prořezávce přijde na světlinu zase nálet. Světlé lesy se
bez pastvy a nebo kosení travin a
buřeně dlouho neudrží. Vzorovými
světlými lesy jsou staré obory plné
zvěře, která spásá podrost a staré
stromy už neohrozí(některé se i tak
musejí chránit plůtky)¨. Jó a pozor
na takzvané otevření lesa větru, který
světlým řídkým lesem proletí, aby se
opřel do okolních porostů a ty polámal.
To vám pak sousedi asi vyčiní, že jste
pustil do lesa vítr.
Jan Skalík
26.12.2022 11:31 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
5.1.2023 07:55 Reaguje na Jan SkalíkJakub Brenn
20.12.2022 09:47 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
20.12.2022 09:58 Reaguje na Jakub BrennJakub Brenn
20.12.2022 18:37 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
22.12.2022 14:12 Reaguje na Jakub BrennA ano, ty vývozy dřeva, jak jste psal jinde, jsou právě to neekologické drancování, a žádné hospodaření.
Břetislav Machaček
20.12.2022 19:56 Reaguje na Jakub Brennmůžeme pouze prodat a kupovat si finální produkt. Ono je
to problém celého Východu, který plundrují firmy ze Západu.
Koukněte jak plundrují Rakušáci bučiny v Rumunských horách
a totéž brzo čeká i Zakarpatí. Levná práce, levná surovina
a takový je výsledek . Před kůrovcem bylo v našich lesích
největší množství stromů v mýtní zralosti v historii a
stát nepodporoval zpracovatele, aby to zvládli. U smrku
to byl následek dospělosti lesů obnovených po bekyni a
byl tu převis řeziva, které nebyly naše pily schopny
zpracovat. Následně byly dokonce přepláceny pilami ze
Západu a výsledkem byl vývoz kulatiny. Nyní tu bude
situace, že pokud nekoupí pila kulatinu z Ukrajiny
( z Běloruska a Ruska už nesmí), tak nebudou mít
pily ani co řezat. Je to následek obnovy lesů po
mnišce a jejich mýtní zralosti dokonané kůrovcem,
který zlikvidoval stromy, které mohly být postupně
vytěženy a zpracovány i u nás. Ono je to trochu
složitější, než přímočará kritika vývozu něčeho,
co by shnilo v lese, jak si to přejí ekologové.
Jakub Brenn
21.12.2022 19:03 Reaguje na Břetislav MachačekProstě je to špatné už v základu, že Východ svůj průmysl nechal upadnout a stal se montovnou a zdrojem surovin pro Západ. Všude vytunelováno a rozkradeno, morálka na nule, vždyť se to musí někde projevit.
A jde to o to množství, často tu vídám i kilometrový vlak naložený kulatinou. Nakláďák s kulatinou jeden za druhým.
Takže prostě, ačkoliv chápu, že za to dostanou prodejci dřeva víc zaplaceno, ne, není to tak dobře.
Břetislav Machaček
22.12.2022 10:52 Reaguje na Jakub Brennmenší pily, která kupovala raději kulatinu z
Běloruska, než z kopců pár kilometrů od pily.
Dřevo bylo prvotřídní, levnější, s minimem odpadu.
Nyní kupují to z okolí a kvalita řeziva jde do
kytek. Zbavují se levně odkor a uvažují o lince
na pelety, aby kompenzovali vyšší ceny kulatiny
a její nízkou kvalitu. Totéž se děje u vývozů
od nás na Západ, kam směřuje 1. jakost a pro
zdejší pily zbývá NS (nestandart). Pak se divíme
kvalitě jejich nábytku a jiných výrobků. Naše
mzdy kulhají za jejich mzdami a tím i nároky na
kvalitu za přijatelnou cenu vůči mzdám. Oni
by taky mohli řezat z tuzemské 1. jakosti, ale
kdo by tu takové řezivo kupoval? Pár VIP budiž,
ale ptačí budka z prkna za 300 Kč je přepych.
To je raději stluču z palivových odkor a totéž
dnes dělají lidé i na stavbách, kde se použití
dřeva vyhýbají. Obnovitelné a recyklovatelné dříví
se tak ze staveb stále více vytrácí a někdy je
nahrazuje chemickými sajrajty slepená štěpka u
které je její další recyklace sporná. Jeden místní šetřílek tu kdysi topil odpadní dřevotřískou a
dostal málem na obličej, protože ten smrad byl
jako ze zrušené místní slévárny litiny(Viadrus).
Ano není to tak dobře, ale dokud budeme kolonií
pro bohatší sousedy, tak to tak zůstane a věřte
mi jedno, že bohatý nechce za souseda bohatého,
který mu bude konkurovat, ale chudého, kterého
může ždímat a "krmit" zbytky, které neudá doma.
Prostě to tak bylo po sametu nastaveno, že tu
nebude hranice státní, ale zůstane hranice mezi
ekonomikami s rozdílnou kupní sílou obyvatel.
Srovnávání se těm bohatým a místním VIP nelíbilo
a tak zatáhli na brzdu a zůstane vše při starém.
Zůstane bohatý Západ a ještě chudší Východ plně
v režiji zaprodanců, kteří neberou ohled na své
občany ohledně životních nákladů a zbytek našeho
průmyslu, který doplatí na vysoké ceny energie
proti západním sousedům(dnes už i východním).
Jakub Brenn
22.12.2022 11:50 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
20.12.2022 10:10 Reaguje na Jan SkalíkSlavomil Vinkler
20.12.2022 10:13 Reaguje na Slavomil VinklerAle asi ji budete muset alespoň na 10 let zaplotit.