Domácnosti plní „fast tech“. Drobná levná elektronika se za krátko stává elektroodpadem. Do směsného odpadu nepatří

Máme je doma asi všichni. Nabíječky, sluchátka a různé kabely. Mnozí z nás najdou v domácnosti také elektronické zvukové či blikající hračky, jednorázové e-cigarety nebo další drobné elektronické výrobky. I tyto malé předměty se na konci své životní cesty stávají elektroodpadem. Přesto končí často mylně v popelnici na směsný odpad. Na fenomén nenápadných, často levných, ale stále elektronických výrobků upozornila společnost Elektrowin u příležitosti Mezinárodního dne elektroodpadu, který připadá na 14. října. Po rychlé módě (fast fashion) se naše skříně a šuplíky plní rychlou elektronikou, tzv. fast tech. Stojí desítky nebo stovky korun, často dlouho nevydrží, zastarává a nedá se opravit. Kvůli nízké ceně ji snadno oželíme, nahradíme novým výrobkem…

… a vyhodíme. Mnoho lidí si v tu chvíli ani neuvědomí, že je tento drobný předmět elektrozařízení a patří do červeného kontejneru pro elektroodpad, prodejny s elektro zbožím nebo na sběrný dvůr.

Mnohdy končí takový předmět ve směsném odpadu. Tam ale může způsobit požár a zbytečně zatěžovat životní prostředí toxickými látkami. Zároveň tak přicházíme o možnost recyklovat cenné suroviny

Až dosloužím, chci do elektroodpadu

Podle průzkumu společnosti Elektrowin česká veřejnost stále tápe v tom, které výrobky patří mezi elektroodpad. Právě zmiňovanou drobnou elektroniku lidé často vůbec za elektroodpad nepovažují.

Lidé například nevědí, že mezi elektroodpad patří jednorázové elektronické cigarety (44 %), hrající dětské hračky na baterie (41 %) nebo vánoční světelné řetězy (28 %).

„Žijeme v době, kdy nás elektronika obklopuje na každém kroku a neustále přibývají nové výrobky. Není proto divu, že lidé někdy tápou, co všechno patří mezi elektroodpad a kam jednotlivá zařízení vyhodit,“ říká Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti Elektrowin. Právě proto je podle jeho slov důležité o správném třídění mluvit a připomínat, že ani nabíječky, elektronické hračky nebo jednorázové elektronické cigarety nepatří do běžné popelnice.

„Nejjednodušším řešením je najít si v okolí nejbližší sběrné místo určené pro elektroodpad a vysloužilou drobnou elektroniku odevzdat tam,“ dodává Tvrzník.

K rozšíření levné elektroniky přispívá i její snadná dostupnost na internetu. Podle průzkumu Elektrowin pořizuje drobnou elektroniku na českých e-shopech 79 % dotazovaných. Zahraniční online tržiště, jako jsou AliExpress, Temu nebo Shein, využívá k těmto nákupům 16 % respondentů. Nejčastěji tento způsob nákupu uvádějí lidé ve věku 36 až 44 let. Drobnou elektroniku nakupují na zahraničních platformách přibližně dvakrát častěji muži než ženy.

Problémem je, že část zahraničních e-shopů neplní české zákony a nepřispívá povinným poplatkem na recyklaci elektrozařízení. Podle odhadů Elektrowinu kvůli tomu v českém systému zpětného odběru každoročně chybějí desítky milionů korun pro sběr a recyklaci elektroodpadu.

Jak rozšířeným fenoménem se už nyní fast tech stal, ukazují výsledky studie mezinárodní asociace WEEE Forum ve 12 evropských zemích. Alespoň jeden výrobek z kategorie fast tech vlastní 87 % dotazovaných. Během uplynulého roku si takový produkt koupilo 78 % respondentů. Bezmála polovina obyvatel (44 %) má doma šest nebo více těchto zařízení.

Jako důvod nákupu uvedla více než polovina kupujících právě nízkou cenu produktu. Přestože 58 % dotazovaných uvedlo, že jim takový výrobek vydržel nejvýše šest měsíců, většina je s tímto zbožím celkově spokojena.

I v těchto evropských zemích se lidé těchto produktů často nezbavují správně. Pouze 32 % respondentů uvedlo, že po dosloužení odevzdávají tuto elektroniku na sběrné místo nebo do recyklačního centra. Naopak 23 % dotazovaných podobné vysloužilé výrobky vyhazuje do směsného odpadu a 21 % je dává do kontejnerů na plasty.

V elektrozařízeních se přitom nachází řada potřebných a strategických surovin, které v současné době musíme dovážet ze vzdálených zemí. V kabelech, plošných spojích, motorech se nachází meď, konstrukce a kryty jsou často vyrobené z hliníku. V bateriích se používá lithium nebo nikl.

V elektronických obvodech najdeme palladium, v permanentních magnetech neodym a dysprosium. Některé elektronické a polovodičové aplikace obsahují galium a germanium. V elektrozařízeních se však tyto kritické suroviny vyskytují jen v malých množstvích a jejich recyklace je komplikovaná. Podle Tvrzníka je proto potřeba hledat celoevropské řešení pro jejich znovuvyužívání.

Staré kousky do muzea

Minulý týden pořádal Elektrowin ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze tradiční Recyklační víkend. Lidé během něj mohli do muzea přinést starší elektrozařízení, u kterého odborníci posoudili jeho historickou hodnotu a možnost zařazení do muzejních sbírek.

Mezi nejzajímavější letošní dary patřilo elektrické porcelánové topidlo karlovarské firmy Epiag s florálními motivy z konce 30. let minulého století a remoska z roku 1963 – poslední typ, který ve sbírce Technika v domácnosti doposud chyběl.

Kromě víkendové sbírky mohou lidé nabídnout muzeu zajímavý spotřebič během celého roku přes webovou stránku www.muzejnirecyklace.cz.

„Z nabídek podaných elektronicky bude do sbírky zařazen krásně dochovaný vysavač Efa s plným příslušenstvím v dřevěném kufříku také z konce 30. let, který nám nabídl dárce z Olomoucka,“ uvedla Lucie Střechová, kurátorka Národního technického muzea.

Muzeum uvítá i nabídky novějších spotřebičů – zejména z 90. let, kdy lidé velmi často obnovovali vybavení svých domácností.

Společnost Elektrowin provozuje v současnosti největší kolektivní systém pro zpětný odběr elektroodpadu v Česku. V roce 2025 vybrala 73 166 tun vysloužilých elektrospotřebičů. Mezi její aktivity patří také projekt Jsem zpět zaměřený na darování použitých, ale stále funkčních elektrospotřebičů potřebným nebo osvětový program ve školách Recyklohraní. Díky spolupráci s hasičskými sbory v rámci projektu Recyklujte s hasiči je možné zprostředkovat odběr elektrozařízení i osvětu i ve velmi malých obcích.

---

reklama

---