Jak s dešťovou vodou naložit chytře? Inspiraci najdeme i u nás
Retenční nádrže a zelená střecha na budově Delta
Budova Delta je jednou z mnoha kancelářských objektů rozsáhlého komplexu v Praze Michli. Kancelářské budovy jsou často k vodnímu režimu města velmi nepříznivý, jelikož se jedná o rozsáhlé plochy, ze kterých se veškerá dešťová voda odvádí kanalizací do řek, aniž by měla příležitost se odpařovat a zasakovat: Budovy jsou rozlehlé a kvůli vysokým požadavkům na dopravní obslužnost jsou obklopené širokými silnicemi a parkovišti.
Delta však ukazuje, že to jde i jinak. Získala britský certifikát udržitelnosti BREEAM na úrovni Very Good a hospodaření s dešťovou vodou je jedno z hledisek, kterým si toto hodnocení rozhodně zaslouží.
Část střechy budovy je pokryta ozeleněnou střešní terasou, kam mohou chodit všichni uživatelé budovy. Voda, která ze střech odtéká, je svedena potrubím dolů. Zde pak tvoří zajímavý vodní prvek: Z markýzy nad vchodem padá vodopádem do retenční nádrže. Tato nádrž je vysypána valouny a její součástí jsou stromy a rostliny, takže velmi pěkně dotváří prostranství před vchodem za sucha i za deště, kdy se stává vodním prvkem. Při naplnění této nádrže voda odtéká přepadem do další nádrže, která je také vysypaná valouny a je komponována jako říční delta. Tyto otevřené retenční nádrže umožňují odpařování zadržované vody do okolí, což podpoří přirozený vodní režim krajiny. I tyto nádrže jsou samozřejmě napojeny na dešťovou kanalizaci, ale voda je z nich upouštěna jen pomalu, což pomáhá předcházet přetížení kanalizace a rozvodňování řek.
Podzemní nádrž na dešťovku v zahradnickém učilišti v Komořanech
Nápad zřídit velkou nádrž na dešťovou vodu pro zahradnické učiliště vzešel z projektu výstavby vertikální zahrady, který se tu uskutečnil v loňském roce. Vertikální zahrada je vlastně záhon umístěný svisle při stěně domu. Vzhledem ke svislé orientaci a umístění pod přesahem střechy je zapotřebí intenzivní umělé závlahy. Proto byla vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje voda ze střechy budovy učiliště. Voda je využívána pro manuální zalévání záhonů a pro automatickou závlahu vertikální zahrady. V nádrži jsou umístěna dvě čerpadla, první z nich zajišťuje přívod vody ke dvěma odběrným místům pro zalévání záhonů na pozemku a musí tedy udržovat stálý tlak v rozvodu. Druhé čerpadlo je napojeno na automatický závlahový systém vertikální zahrady a je řízeno čidly vlhkosti a teploty ve vertikální zahradě. Bezpečnostní přepad z nádrže je zaústěn do vsakovacího zařízení na pozemku učiliště. Nádrž je využívána již tři roky bez potíží.
Retenční nádrž Červený Mlýn v Brně
Nádrž leží na kraji Brna na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova. Nedaleko odtud se nachází napojení kanalizačního přivaděče na jednu z několika brněnských kmenových stok. Přivaděč sbírá splaškové a dešťové vody z oblasti Lesné. Aby se kmenová stoka a následně i brněnská čistička při deštích nepřetěžovala, je před tímto napojením umístěna odlehčovací komora. Když se při dešti zvýší průtok v přivaděči nad určitou mez, zajistí odlehčovací komora odtok přebytečné vody do retenční nádrže Červený Mlýn. Do kmenové stoky tak přitéká vždy jen omezené množství vody.
Voda z retenční nádrže je do stoky vypouštěna regulovaně a při běžných deštích s určitou prodlevou. Navíc se část vody před odtokem do stoky z nádrže vsákne či odpaří.
Do nádrže je svedená také dešťová voda z okolních silnic. Tato voda se tu odpařuje a vsakuje namísto jejího odvodu kanalizací přes čističku do řeky. Nádrž je tedy prospěšná i při menších deštích
Zavlažování dešťovou vodou a další zajímavosti budovy Main Point Karlín
Kancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí. Získala nejvyšší ocenění v prestižní certifikaci šetrných budov amerického systémem LEED úrovně Platinum.
Na šetrnost k přírodě se dbalo i při návrhu nakládání s dešťovou vodou. Dešťovka se ze střechy shromažďuje v nádržích o celkovém objemu 60 m3 a využívá se pro zalévání střešních teras a veškeré další zeleně v budově a jejím pozemku. Voda je filtrována od mechanických nečistot a je zde i zařízení pro odstranění případných bakterií, což je důležité zejména kvůli dlouhodobějšímu skladování vody, aby se voda nekazila: Velké nádrže umožňují skladovat dostatek vody, aby nechyběla v nejsušších obdobích, kdy je také třeba nejvíce zalévat.
Zajímavým přírodním prvkem jsou interiérové vertikální zahrady ve vstupních prostorách budovy.
K nezajímavějším technologiím zajišťujícím šetrnost budovy patří chlazení, které v kancelářských budovách zhltne nejvíce energie. Pro chlazení budovy je totiž využívána vltavská voda z podzemního kanálu, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni a nyní prochází pod budovou. V přechodném období (jaro a podzim) předává vltavská voda chlad kapalině, která chladí budovu v režimu free-cooling. V horkém období je chlad z Vltavy využíván pro chlazení kondenzátorů chladící jednotky.
Uvedli jsme zde několik příkladů, jak vhodně naložit s přebytečnou dešťovkou ve městech. V příštím díle vám představíme projekty usilující o co nevětší zapojení propustných povrchů a zeleně do zastavěné krajiny. Vodní režim měst se tak může značně přiblížit k tomu přírodnímu, kde se většina vody vsakuje a odpařuje a přebývá jí jen málo.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Milan Milan
7.5.2018 21:11Martin Jasan
9.5.2018 16:20 Reaguje na Milan MilanMartin Jasan
10.5.2018 21:50 Reaguje naMartin Jasan
11.5.2018 15:20 Reaguje nazachytávání dešťové vody?
Rozumím vašemu selskému rozumu správně?
A pokud by vám do toho někdo z ochranářů (vystudovoaných biologů, botainků atp.) mluvil, tak je podle vás trouba?
Martin Jasan
11.5.2018 22:42 Reaguje naVšiml jste si, že nejdřív na oko souhlasíte s tím, že "...kvuli vědecké ochraně přírody jsme zapomněli na přírodu", ale po dvou odstavcích na to zapomente, a odhalíte se práve já, a to že vám je příroda a nějáké orchideje u pr...e a že vám jde čistě o kšeft.
Jen B.
11.5.2018 22:57 Reaguje naMartin Jasan
11.5.2018 23:56 Reaguje naVlastnictví půdy neznamená (nebo by mého názoru nemělo znamenat), že na ní mohu dělat co chci.
Stejně tak jako vlastnictví auta neznamená, že s ním mohu jezdit kdekoliv 130 km/h.
Martin Jasan
12.5.2018 22:12 Reaguje naMartin Jasan
14.5.2018 10:13 Reaguje nab) Pokud budete diskutovat věcně bez urážek a despektu (viz "ochránci" atp.), rád se budu držet věcné diskuze a zdržím se "vtipných podpásových komentářu" na vaši stranu.
Pokud tvrdíte, že hnojení luk naváženou kejdou zvyšuje retenci vody na těchto loukách, napište prosím odkaz na výkum atp., který to potvrzuje, abychom byly v obraze.
c) Souhlasím, s vámi, že zemědělci potřebují výnos. Také souhlasím, že hnojení kejdou, je obedně lepší než umělými hnojivy. To nemusíte obhajovat ani vysvětlovat.
d) Zároveň jsou ale zemědělci dotováni, a to právě proto, že by neměli mít ohled jen na výnos, ale i na okolní životní prostředí. Dotace by měla být kompenzací za to.
Martin Jasan
15.5.2018 14:22 Reaguje naLouky si žijí vlastním životem i bez vaší kejdy.
Dle kvality porostu snad každý odhadne možnou budoucí velikost sklizně, což je jedinečný důkaz. Já nic nemíchám, leda na okatém příkladu se vám snažím vysvětlit rozdíly retence vody různých pozemků.
Svým přihlouplým názorem byste dokonce popíral i udržitelnost pastvy divokých koní v těch rezervacích. Ti to tam totiž taky hnojí.
Martin Jasan
15.5.2018 22:34 Reaguje naDokola pletete dohromady dvě věci, VÝNOS a RETENCI vody. Zvýšení VÝNOSU nikdo nezpochybňuje.
Na co asi narážíte, je že RETENCE může být DO URČITÉ MÍRY ovlivněna hnojením kejdou
a) pozitivně - zvýší se vrstva humusu
b) negativně - změní se druhová skladba na nitrofilní druhy, které vytlaší jiné druhy, které by zadržovali více vody a nebo se slehá půda od traktoru.
Teď snad už vidíte, že vaše zkratka:
HNOJENÍ -> VÍCE HUMUSU -> LEPŠÍ RETENCE
nemusí platit. A pokud nedodáte podklady, že to tak vždy za vámi předpokládaných podmýnek (louky, kejda, traktor) je, tak to jsou jen vaše plané dohady.