https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-s-destovou-vodou-nalozit-chytre-inspiraci-najdeme-i-u-nas
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak s dešťovou vodou naložit chytře? Inspiraci najdeme i u nás

7.5.2018 11:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Retenční nádrž budovy Delta má podobu říční delty
Retenční nádrž budovy Delta má podobu říční delty
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ekocentrum Koniklec
Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.
 

Retenční nádrže a zelená střecha na budově Delta

Budova Delta je jednou z mnoha kancelářských objektů rozsáhlého komplexu v Praze Michli. Kancelářské budovy jsou často k vodnímu režimu města velmi nepříznivý, jelikož se jedná o rozsáhlé plochy, ze kterých se veškerá dešťová voda odvádí kanalizací do řek, aniž by měla příležitost se odpařovat a zasakovat: Budovy jsou rozlehlé a kvůli vysokým požadavkům na dopravní obslužnost jsou obklopené širokými silnicemi a parkovišti.

Retenční nádrž před budovou Delta zde na sebe bere podobu pěkné valouny vysypané zahrádky s travinami a stromy. Ozvláštňuje a zvelebuje vstup do budovy.
Retenční nádrž před budovou Delta zde na sebe bere podobu pěkné valouny vysypané zahrádky s travinami a stromy. Ozvláštňuje a zvelebuje vstup do budovy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ekocentrum Koniklec

Delta však ukazuje, že to jde i jinak. Získala britský certifikát udržitelnosti BREEAM na úrovni Very Good a hospodaření s dešťovou vodou je jedno z hledisek, kterým si toto hodnocení rozhodně zaslouží.

Část střechy budovy je pokryta ozeleněnou střešní terasou, kam mohou chodit všichni uživatelé budovy. Voda, která ze střech odtéká, je svedena potrubím dolů. Zde pak tvoří zajímavý vodní prvek: Z markýzy nad vchodem padá vodopádem do retenční nádrže. Tato nádrž je vysypána valouny a její součástí jsou stromy a rostliny, takže velmi pěkně dotváří prostranství před vchodem za sucha i za deště, kdy se stává vodním prvkem. Při naplnění této nádrže voda odtéká přepadem do další nádrže, která je také vysypaná valouny a je komponována jako říční delta. Tyto otevřené retenční nádrže umožňují odpařování zadržované vody do okolí, což podpoří přirozený vodní režim krajiny. I tyto nádrže jsou samozřejmě napojeny na dešťovou kanalizaci, ale voda je z nich upouštěna jen pomalu, což pomáhá předcházet přetížení kanalizace a rozvodňování řek.

Pohled do nádrže na dešťovou v zahradnickém učilišti.
Pohled do nádrže na dešťovou v zahradnickém učilišti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ekocentrum Koniklec

Podzemní nádrž na dešťovku v zahradnickém učilišti v Komořanech

Nápad zřídit velkou nádrž na dešťovou vodu pro zahradnické učiliště vzešel z projektu výstavby vertikální zahrady, který se tu uskutečnil v loňském roce. Vertikální zahrada je vlastně záhon umístěný svisle při stěně domu. Vzhledem ke svislé orientaci a umístění pod přesahem střechy je zapotřebí intenzivní umělé závlahy. Proto byla vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje voda ze střechy budovy učiliště. Voda je využívána pro manuální zalévání záhonů a pro automatickou závlahu vertikální zahrady. V nádrži jsou umístěna dvě čerpadla, první z nich zajišťuje přívod vody ke dvěma odběrným místům pro zalévání záhonů na pozemku a musí tedy udržovat stálý tlak v rozvodu. Druhé čerpadlo je napojeno na automatický závlahový systém vertikální zahrady a je řízeno čidly vlhkosti a teploty ve vertikální zahradě. Bezpečnostní přepad z nádrže je zaústěn do vsakovacího zařízení na pozemku učiliště. Nádrž je využívána již tři roky bez potíží.

Odlehčovací komora nádrže Červený Mlýn
Odlehčovací komora nádrže Červený Mlýn
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | J. Kalina / www.spravnymsmerem.cz

Retenční nádrž Červený Mlýn v Brně

Nádrž leží na kraji Brna na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova. Nedaleko odtud se nachází napojení kanalizačního přivaděče na jednu z několika brněnských kmenových stok. Přivaděč sbírá splaškové a dešťové vody z oblasti Lesné. Aby se kmenová stoka a následně i brněnská čistička při deštích nepřetěžovala, je před tímto napojením umístěna odlehčovací komora. Když se při dešti zvýší průtok v přivaděči nad určitou mez, zajistí odlehčovací komora odtok přebytečné vody do retenční nádrže Červený Mlýn. Do kmenové stoky tak přitéká vždy jen omezené množství vody.

Voda z retenční nádrže je do stoky vypouštěna regulovaně a při běžných deštích s určitou prodlevou. Navíc se část vody před odtokem do stoky z nádrže vsákne či odpaří.

Do nádrže je svedená také dešťová voda z okolních silnic. Tato voda se tu odpařuje a vsakuje namísto jejího odvodu kanalizací přes čističku do řeky. Nádrž je tedy prospěšná i při menších deštích

Atrium se zelenými plochami a průhledy do spodnějších podlaží.
Atrium se zelenými plochami a průhledy do spodnějších podlaží.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Ekocentrum Koniklec

Zavlažování dešťovou vodou a další zajímavosti budovy Main Point Karlín

Kancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí. Získala nejvyšší ocenění v prestižní certifikaci šetrných budov amerického systémem LEED úrovně Platinum.

Na šetrnost k přírodě se dbalo i při návrhu nakládání s dešťovou vodou. Dešťovka se ze střechy shromažďuje v nádržích o celkovém objemu 60 m3 a využívá se pro zalévání střešních teras a veškeré další zeleně v budově a jejím pozemku. Voda je filtrována od mechanických nečistot a je zde i zařízení pro odstranění případných bakterií, což je důležité zejména kvůli dlouhodobějšímu skladování vody, aby se voda nekazila: Velké nádrže umožňují skladovat dostatek vody, aby nechyběla v nejsušších obdobích, kdy je také třeba nejvíce zalévat.

Zajímavým přírodním prvkem jsou interiérové vertikální zahrady ve vstupních prostorách budovy.

K nezajímavějším technologiím zajišťujícím šetrnost budovy patří chlazení, které v kancelářských budovách zhltne nejvíce energie. Pro chlazení budovy je totiž využívána vltavská voda z podzemního kanálu, který byl v historii vybudován pro průplach přístavu v Libni a nyní prochází pod budovou. V přechodném období (jaro a podzim) předává vltavská voda chlad kapalině, která chladí budovu v režimu free-cooling. V horkém období je chlad z Vltavy využíván pro chlazení kondenzátorů chladící jednotky.

Uvedli jsme zde několik příkladů, jak vhodně naložit s přebytečnou dešťovkou ve městech. V příštím díle vám představíme projekty usilující o co nevětší zapojení propustných povrchů a zeleně do zastavěné krajiny. Vodní režim měst se tak může značně přiblížit k tomu přírodnímu, kde se většina vody vsakuje a odpařuje a přebývá jí jen málo.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marie Nehasilová
Autorka je poradkyně projektu Počítáme s vodou.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

7.5.2018 21:11
Jsou to jistě záslužné nápady, ale největší rezervoár vody je příroda a především půda sama. Možná by bylo rozumnější než "ekologicky" likvidovat všechno organické v čističkách opět začít hnojit půdu, vyvážet na pole a louky "kejdu" apod. a tím významně podpořit činnost humoidních mikrooragnismů. Půda dostatečně zásobená humusem zachytí xx násobně víc vody než půda jalová, neprohnojená, neživá. Ale mám dojem, že ve jménu vědecké ochrany přírody jsme na principy fungování přírozených přírodních procesů na přírodu jaksi zapomněli.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

9.5.2018 16:20 Reaguje na Milan Milan
To že, zemědělci nevyváží na pole kejdu má zá následek vědecká ochrana přírody? Vážně?
Odpovědět
mr

10.5.2018 10:25 Reaguje na Martin Jasan
Pan Milan to vystihl naprosto přesně. A zákony nám tu prosazují především různí "vědci". A že při tom mnohým chybí zdravý selský rozum, snad taky není tajemstvím. A to úplně ve všech oborech.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

10.5.2018 21:50 Reaguje na
To že, zemědělci nevyváží na pole kejdu má zá následek vědecká ochrana přírody?
Odpovědět
mr

11.5.2018 14:29 Reaguje na Martin Jasan
Konkrétně kejdu na pole asi ne, ale s kejdou a hnojem na louky byly občas v minulosti s ochranáři problémy. Netvrdím, že to byla zrovna "vědecká" ochrana, jelikož dnes si na vědu hraje kdejaký trouba. Proto ty uvozovky. A dále platí, co jsem už napsal výše.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.5.2018 15:20 Reaguje na
Takže, vy byste vzal kejdu z kravína vyvezl ji traktorem na louku, bez ohledu co naní roste (nebo v tomto případě rostlo) a to považoval za řešení
zachytávání dešťové vody?

Rozumím vašemu selskému rozumu správně?

A pokud by vám do toho někdo z ochranářů (vystudovoaných biologů, botainků atp.) mluvil, tak je podle vás trouba?


Odpovědět
mr

11.5.2018 19:52 Reaguje na Martin Jasan
Jestliže má někdo louku k výrobě masa (trávy nebo sena pro dobytek nebo sena na kšeft), tak tam potřebuje maximální úrodu trávy s maximálním množstvím sklizeného kvalitního produktu. Tam není prostor na vzdychání z výskytu jakéhokoliv druhu, např. evropských orchideí apod. Tam se totiž jedná o peníze, jež ti lidé nedostanou za projekty, ale za konkrétní neošizenou produkci. Ano, dobře vyhnojená louka s obrovským množstvím žížal a půdních organizmů (s vrstvou humusu) zachytává dešťovku více, než je tomu u louky nehnojené s menším množstvím půdních organizmů. A jestli je to něčí obhospodařovaný soukromý majetek, tak si do toho určitě od nějakého paka nenechá dobrovolně kecat. Nepleťte si už konečně soukromý majetek se státní rezervací.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.5.2018 22:42 Reaguje na
To jako že tam bude víc žížal a víc vypijou :) Jste na to přišel vlastním selským rozumem nebo vám to taky poradil Milan Milan?

Všiml jste si, že nejdřív na oko souhlasíte s tím, že "...kvuli vědecké ochraně přírody jsme zapomněli na přírodu", ale po dvou odstavcích na to zapomente, a odhalíte se práve já, a to že vám je příroda a nějáké orchideje u pr...e a že vám jde čistě o kšeft.
Odpovědět
JB

Jen B.

11.5.2018 22:57 Reaguje na
Že máte zapsané jméno na nějakém papíře, to ještě neznamená, že vám patří kus planety a že si s ním můžete dělat co chcete. A vůbec, zemědělská půda /vč. lesů, rybníků apod./ se neměla privatizovat, to je zločin.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

11.5.2018 23:56 Reaguje na
Dobrá připomínka. Z mého pohledu bych, ale neřekl, že vlastnictví je špatné a hospodaření na pronajatém dobré. Jde o to s jakým přístupem se hospodaří, pokud pouze o zisku a bezohledně vůči přírodě, tak to určitě dobré není.

Vlastnictví půdy neznamená (nebo by mého názoru nemělo znamenat), že na ní mohu dělat co chci.
Stejně tak jako vlastnictví auta neznamená, že s ním mohu jezdit kdekoliv 130 km/h.
Odpovědět
mr

12.5.2018 11:09 Reaguje na Martin Jasan
Jo, jo, pánové. Vlastnictví je zločin. Já třeba vlastním i manželku a děcka. Taky mi je znárodníte?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.5.2018 22:06 Reaguje na
Máte je taky na kšeft?
Odpovědět
mr

13.5.2018 11:24 Reaguje na Martin Jasan
Kšeftujete tu především vy - s lidskou naivitou a trpělivostí. Jo, a společné baby tu kdysi chtěli zavádět vám podobní pomatenci. Jen se zahloubejte do historie, když z ní asi taky nic neznáte.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.5.2018 22:12 Reaguje na
Jo, a když se dívám na svůj text a na vaši odpověď, tak se mi zdá, že buď neumíte číst nebo jste slepý...
Odpovědět
mr

13.5.2018 11:16 Reaguje na Martin Jasan
Pořád jaksi nechápu, proč se pouštíte do diskuzí na téma o němž nic nevíte - cit.:"To jako že tam bude víc žížal a víc vypijou :) Jste na to přišel vlastním selským rozumem nebo vám to taky poradil Milan Milan?" Když nevíte nic o pedologii, tak je to prostě těžké. Pak se ale nedivte, že vás hospodáři zavčas posílají do pr....e. Vy byste prostě pořád leda brali, ale nic nedávali. Zem. půda není společnost. Společnost vám bnude ty vaše nesmysly dotovat do té doby, než se jí většinově rozsvítí a pošle vás k čertu. Půda vám nic dotovat nebude. Prostě vám nedá úrodu. Jenže to si hospodáři nemohou dovolit, jelikož nejsou dotovanou neziskovkou.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

14.5.2018 10:13 Reaguje na
a) Víc žížal víc vypije - byl vtip. A pořád mi to přijde celkem vtipné :)
b) Pokud budete diskutovat věcně bez urážek a despektu (viz "ochránci" atp.), rád se budu držet věcné diskuze a zdržím se "vtipných podpásových komentářu" na vaši stranu.

Pokud tvrdíte, že hnojení luk naváženou kejdou zvyšuje retenci vody na těchto loukách, napište prosím odkaz na výkum atp., který to potvrzuje, abychom byly v obraze.

c) Souhlasím, s vámi, že zemědělci potřebují výnos. Také souhlasím, že hnojení kejdou, je obedně lepší než umělými hnojivy. To nemusíte obhajovat ani vysvětlovat.

d) Zároveň jsou ale zemědělci dotováni, a to právě proto, že by neměli mít ohled jen na výnos, ale i na okolní životní prostředí. Dotace by měla být kompenzací za to.
Odpovědět
mr

14.5.2018 21:18 Reaguje na Martin Jasan
Že hnojení luk aspoň kejdou zvyšuje podíl humusu a teda i její úrodnost a retenční schopnost, snad ví každý i bez studií. Je to, jako byste chtěl srovnávat dnešní pole skoro bez půdních organizmů a utlučená bezorebními mechanizačními postupy třeba s dobou socialismu, kdy se prakticky všude prováděla hluboká orba a v polích byly mraky žížal, jelikož se všude používal hlavně bioodpad (hnůj, sláma a kejda). Samozřejmě, že to utloukání těžkou mechanizací a betonování umělými hnojivy (a tím maličké povodně) začalo už za toho socialismu, ale to se nedá srovnat ani trochu z dnešní situací. Když se chcete bavit o zem. dotacích, tak musíte být konkrétní a bavit se přímo s jejich příjemci o jejich účelu. Osobně bych to spíše ale nazýval "žebračenky", a proto se ani moc těm farmářům nedivím.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

15.5.2018 14:22 Reaguje na
..."to snad ví každý" není důkaz. Jen to ukazuje, že nic podloženo nemáte. Navíc opět nesmylsně míchate dohromady pole s loukami.
Louky si žijí vlastním životem i bez vaší kejdy.
Odpovědět
mr

15.5.2018 16:53 Reaguje na Martin Jasan
Stále nechápu, co v tom stále hladáte za vědu. Už naši předkové věděli, že kvalitně vyhnojená louka dá mnohem větší úrodu, než nevyhnojená. Nebo myslíte, že hnojili pozemky z dlouhé chvíle?
Dle kvality porostu snad každý odhadne možnou budoucí velikost sklizně, což je jedinečný důkaz. Já nic nemíchám, leda na okatém příkladu se vám snažím vysvětlit rozdíly retence vody různých pozemků.
Svým přihlouplým názorem byste dokonce popíral i udržitelnost pastvy divokých koní v těch rezervacích. Ti to tam totiž taky hnojí.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

15.5.2018 22:34 Reaguje na
"už naši předkové věděli" není důkaz, ale jen varianta vaší fráze: "to snad ví každý".

Dokola pletete dohromady dvě věci, VÝNOS a RETENCI vody. Zvýšení VÝNOSU nikdo nezpochybňuje.

Na co asi narážíte, je že RETENCE může být DO URČITÉ MÍRY ovlivněna hnojením kejdou
a) pozitivně - zvýší se vrstva humusu
b) negativně - změní se druhová skladba na nitrofilní druhy, které vytlaší jiné druhy, které by zadržovali více vody a nebo se slehá půda od traktoru.

Teď snad už vidíte, že vaše zkratka:
HNOJENÍ -> VÍCE HUMUSU -> LEPŠÍ RETENCE
nemusí platit. A pokud nedodáte podklady, že to tak vždy za vámi předpokládaných podmýnek (louky, kejda, traktor) je, tak to jsou jen vaše plané dohady.

Odpovědět
NN

Nikola Nováková

18.9.2018 12:39
Rozhostila se tu zajímavá diskkuse, ale nemyslím si, že úplně přínosná. Každý by si měl zamést hlavně před svým prahem a dělat to, co může sám ovlivnit. Nádrž na dešťovou vodu je dobrým začátkem pro ty, co mají zahrádky a žádné pole. Já jsem dneska taky ráda, že mě manžel před dvěma lety přesvědčil o tom, ať do toho investujeme. Máme ty 3000 l od envipur a za mě super. I když, někdy mě ještě naštvou ty "chytré hlavičky" co nadávají že plýtváme vodou na zalévání, a přitom se ani neobtěžují zeptat, zda nemáme dešťovou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist