Jemně střižené trávníky jsou neekonomické i neekologické
Biologická poušť
Dnešní společnost byla pohlcena moderním trendem krátce střižených zelených trávníků, které spíše připomínají betonovou plochu natřenou na zeleno než trávník. Takové trávníky dnes najdeme na většině zahrad a samozřejmě lidé nezřídka chtějí, aby takto vypadala i veřejná prostranství. Na krátko střižený trávník je biologická poušť. Např. včely a jiný hmyz létá na kvetoucí řepková pole ošetřená postřiky, místo toho, aby sbíraly nektar z našich zahrad. V dnešní přeudržované a chemií zkoušené krajině má hmyz nedostatek kvetoucích rostlin a velmi rychle ubývá.
Neekologické i neekonomické golfové trávníky
Dostali jsme se se do nesmyslného cyklu. Často kosíme trávu, aby byla nízká a spotřebováváme energii a energie stojí peníze. K tomu ještě vynakládáme vlastní čas a ještě k tomu děláme sekačkami hluk obtěžující okolí. Protože nízko střižený trávník rychle vysychá, musí se často zalévat a ne zřídka k tomu lidé využívají vodu z veřejného vodovodu, kterou se tak nesmyslně plýtvá, přitom stále více se potýkáme se suchem. Protože zalévaný trávník rychleji roste, musí se zase často kosit. Udržovat celou zahradu střiženou na centimetr, když z ní pravidelně využíváme jen část, je neekonomické i neekologické. Stojí to čas, peníze, energii, vodní zdroje, likviduje se prostředí pro motýly i další hmyz, včetně včel a snižujeme další funkce trávníku. Výsledkem našeho snažení je jen mrtvá zelená plocha, která polyká peníze, čas, energii a má jen omezené funkce.
Nízký trávník zadrží málo vody
S pravidelným odklízením posečené hmoty dochází ke ztrátám živin i schopnosti půdy zadržovat vodu. Humus vzniklý rozkladem těl rostlin i živočichů a vlivem činnosti půdních živočichů váže velké množství vody. 1 kg kvalitního humusu dokáže vázat až 3 litry vody. Když trávu neustále odstraňujeme, znemožňujeme tvorbu humusu a návrat živin do půdy. Ztrátu živin pak mnohdy nahrazují umělá hnojiva, která prosakují půdou nebo jsou splavena po povrchu a dostávají se do vod. Někde se alespoň posečená hmota mulčuje. Vyšší trávník lépe zachytává rosu, a pokud neprší, tak je ranní rosa sice malým, ale dobrým a pravidelným zdrojem vláhy. Část vody steče po listech a lodyhách k půdě a kořenům. Čím je tráva kratší, tím méně rosy se na ní zachytí a tím rychleji vysychá.
Klimatická funkce trávníků
Rostliny kromě toho, že zachytávají vodu, ji také odpařují. Čím větší je účinná plocha listů, tím více vody odpaří. V prostoru trávníku pak vzniká vlhké mikroklima, které snižuje další výpar z půdy. Vyšší trávník lépe vyrovnává teplotní rozdíly v obcích a městech. Na výpar jednoho litru vody odpařeného trávníkem se spotřebuje 0,7 kWh sluneční energie, a to vede k ochlazení okolí, což oceníme hlavně za letních veder. Zatímco vyšší travní porost, zachytává prach z ovzduší, který je hlavní příčinou alergií, nízko střižený trávník má takovou schopnost značně omezenou.
Kravál ze sekaček
Všudypřítomný hluk především z dopravy, který plíživě škodí našemu zdraví, ještě umocňujeme častým hukotem ze sekaček. Taková klidná sobota v obci se mnohdy změní v hučící úl sekaček. Čím je travní porost nižší, tím pohlcuje méně hluku, ale za to ho vyrobíme opakovaným sekáním. Místo toho, abychom unikli z rušného a zaprášeného města na klidný venkov, posloucháme hlavně o víkendech hučící a někde i zapáchající sekačky. Pak je třeba nějak naložit s posečenou hmotou a to zase stojí prostředky, pomineme-li to, že někteří neváhají k „odložení“ svého posečeného materiálu využít jakoukoliv příkopu či potok, jen aby měli na zahradě čisto.
Panická hrůza z plevelů
Stali jsme se obětí nesmyslného trendu golfových trávníků a máme panickou hrůzu z jakékoliv kvetoucí rostliny, která je považována za alergenní plevel. Přehnané jsou také obavy z klíšťat, která stejně častým kosením úplně nevyženeme, jen jich je o v takových trávnicích o něco míň. Alergie je civilizační choroba moderní doby a její příčinu hledejme ve špatném životním stylu a znečištěném životním prostředí. Při tom se nyní potýkáme s obrovským úbytkem rostlin, hmyzu a dalších živočichů a celkovým kolapsem ekosystémů, což už nyní začíná mít fatální následky i pro celou naší společnost.
Pozitivní příklady najdeme i u nás
Naši předkové, kteří kdysi obdělávali pozemky, na nichž stojí naše domy se zahradami a veřejnými prostranstvími, by asi nad současným způsobem údržby krajiny a travnatých ploch nevěřícně kroutili hlavou. Naštěstí se objevují jiné trendy jako je projekt Českého svazu ochránců přírody – Živá zahrada, jehož cílem je propojit člověka s přírodou a vytvořit nejen krásnou, ale i živou zahradu. Jsou dnes lidé, kteří místo krátce střiženého trávníku pěstují vlastní zeleninu, chovají drobné domácí zvířectvo nebo mají na zahradě pestrou květnatou louku. Na jaře jim vykvetou sněženky, petrklíče, v létě krásně rozkvete celá paleta rostlin, z nichž mnohé patří mezi léčivé a na podzim se objeví třeba světlíky lékařské, pampelišky podzimní. Pozitivní příklady se dají najít i na veřejných prostranstvích především v zahraničí, ale už i u nás, kdy obce zakládají květnaté louky.
Zvažme tedy jestli opravdu musíme každou chvíli kosit i několika arovou zahradu na centimetr, protože to tak má soused nebo bude pro nás lepší intenzivně udržovat jen tu část, kterou často využíváme a část bude jen obyčejný trávník, kterému dovolíme, aby na něm vykvetla léčivá pampeliška, modrý zvonek, bílá sedmikráska či i ta nenáviděná kopřiva s úžasnými léčivými vlastnostmi. A nechtějme, aby veřejná prostranství byla jen zelený beton. Určitě se nám to vyplatí. Na toto téma vznikla velmi trefná anekdota. Do vyhledávače si stačí zadat "Jednoho dnes se Bůh zeptal sv. Františka" a můžeme se na toto téma i pobavit.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Textilka z Moravy vyvinula recyklovaný materiál pro snazší pěstování zeleně
Experti: Kvůli teplé zimě a jaru může být vos více, agresivnější ale nejsou
Další články autora |
Daniel Křenek: Vinu za nízké stavy ryb v řekách nenesou jen predátořiOnline diskuse
Všechny komentáře (17)
Karel Zvářal
14.6.2019 08:10Vilda Smakal
14.6.2019 10:09Karel Zvářal
14.6.2019 10:19 Reaguje na Vilda SmakalFrantišek Horák
14.6.2019 14:25Karel Zvářal
14.6.2019 15:01 Reaguje na František HorákMilan Slatinský
14.6.2019 17:48Je mi jasné, že za podpory dnešního vzdělávání mladých lidí k většinové mentální zaostalosti či občanů s vymytými mozky, se viditelně nestydíte napsat takovéto nesmysly. Vy až jednou přijdete do přírody a budete mít otevřené oči, asi se z toho zblázníte.
Živá příroda je mnohem složitější, než se dnes učí, bohužel, na školách. Ocitáme se mezi lidmi, kteří zprostředkovávají nepravdivou realitu světa, které nerozumí, ale o to s větší houževnatostí a zaujetím ostatní intenzivně učí. Nacházejí přitom mnoho posluchačů - podporovatelů do Nebe volajících absurdit, kteří je přejímají z důvodu nedostatečné vlastní osobní duševní vyspělosti. Kdyby starší generace naších předků vstali z hrobu, věřte, že za takovýto publikovaný článek, měli by vás všichni za blázna a dost možná, že by se o vás i psychiatři zajímali, aby zjistili, jak dalece jste nebezpečný.
Vás asi nepřesvědčím, ale vaším podporovatelům a chlebodárcům bych chtěl sdělit, že základním poznáním člověka s dnešní průměrnou lidskostí je schopnost lidského cítění a vnímání krásy. Člověk ji potřebuje nutně ke svému životu, stejně jako čistý vzduch a svěží zdravou pramenitou vodu. Pokud člověk dospěje k osobní duševní vyspělosti, pomoci níž to dokáže, uvědomí si potřebu krásných zážitků, byť i ze všedního denního vnímání, které pro nás nejsou nijak výjimečné. Teprve ztrátou krásného prostředí si člověk vyspělý uvědomí, jak moc mu krása chybí. To nejdůležitější v člověku je totiž představa a osobní duševní vyspělost, která v jeho duši představuje základ jeho nejpevnějších přesvědčení víry, tj. toho, čemu absolutně věří. Lidé s nedostatečnou vyspělostí jsou tudíž odkázání na představách jiných zprostředkovatelských subjektů, na níž se stávají závislí. Představu nelze nahradit žádnými slovy. Jazyk, kterým myslíme a dorozumíváme se ve svém okolí, je pouze druhořadým výrazovým prostředkem. Jazyky s nimiž se rodíme a bez níž bychom nemohli žít, jsou tudíž jazyk obrazový a jazyk pocitový. Nejdůležitějším výrazovým prostředkem je pro člověka představa. Poznáním již dávno významní myslitelé přišli na to, že člověk potřebuje uspokojovat své potřeby vyvíjející se k dokonalosti přirozeného obrazu, který nám permanentně sděluje živá příroda, jenž po celou existenci lidstva trpělivě čeká až správně věci pochopíme. Díky poznávání přírody vlastními zážitky se učíme myslet a racionálně uvažovat s potřebnou přirozenou logikou. Člověk, který se k informacím dostává pouze zprostředkovaně je nakonec i tak pomýleny jako vy, příteli.
Anyr
14.6.2019 20:33 Reaguje na Milan SlatinskýJá to pochopil totiž tak, že jsi buď nepochopil text, a nebo že obhajuješ umělohmotné zahrady, kde se hrdě tyčí túje, mulčovací kůra a anglický trávník, v nejlepším případě ještě pár pokroucených zakrslých kultivarů znetvořených dřevin, a nazýváš to krásou.
V prvním případě jasné, nic se neděje, a pokud jsi to myslel tak, co jsme psal jako druhé, tě vezmi čert, protože lidi jako ty ničí svět.
Jako zástupce obyvatel venkova, konkrétně mého milovaného Podkrkonoší, musím říct, že neznám nic nádhernějšího než vzrostlé louky, pestré lesy, staré prababičkovské zahrady a spousty fauny a flóry v tom všem.
Umělohmotné zahrady nám tu ale, pravda, zavíději hlavně chataři z Prahy - nic proti pražské redakci ekolistu, bráchové. :D
Nikola Baštová
14.6.2019 21:24Anyr
15.6.2019 00:51 Reaguje na Nikola BaštováOpalování je silně nezdravé a taktéž městské. :)
Alergie je způsobená především právě neekologickým chováním lidstva. Nevyřešíte to tím, že posekáte zahradu - pyl přiletí z kilometrových vzdáleností tak či tak. Navíc se hrozím doby, kdy budou alergici na květy ovocných stromů, pokud tedy už nejsou. :D
Stručně, člověk si pod sebou nemá podřezávat větev, která ho udržuje naživu, ale minimálně by měl hledat kompromis.
To jest alespoň kus zahrady prostě sekat maximálně dvakrát do roka a přežít mouchu při opalování, když už si mocí mermo tu kůži musí ničit. :)
A nebo ještě lépe, tihle "sobečtí problematici" ať bydlí v bytech ve městech a bude to v pohodě. :D
pavel peregrin
15.6.2019 07:38Martina Vránová
15.6.2019 18:04 Reaguje na pavel peregrinHonza Slatdek
16.6.2019 17:24Daniel Křenek
20.6.2019 11:49Zkuste pouvažovat třeba nad tím, kdo trend podporuje. Třeba kolik by se prodalo sekaček a protočilo peněž s tím spojených kdyby lidé kosili zahrady méně často.
