Daniel Křenek: Vinu za nízké stavy ryb v řekách nenesou jen predátoři
4.1.2019
Rybáři hořekují, že v řekách ubývá ryb.
Především rybáři hořekují, že v řekách ubývá ryb. Za hlavního viníka jsou označování predátoři. Člověk si má tendenci věci zjednodušovat a hledat jednoho konkrétního viníka. „Ten za to může, predátor, zlikvidujme predátory a problém vyřešíme!“ Musíme si uvědomit, že řeka je ekosystém a působí na ni celá řada faktorů a ty ovlivňují veškerý život v ní. Predátoři jsou jen jedním z činitelů a nikoliv tím zásadním. Jestli chceme mít zdravé a čisté řeky plné života, musíme se na ně podívat ze širšího pohledu a problém řešit komplexně.
Devastace regulacemi koryt
Zejména v devatenáctém a dvacátém století docházelo k nejmasovějšímu ničení přírodních potoků a řek úpravami koryt. Členitá, mnohdy i široká meandrující koryta řek s různě hlubokými tůněmi, zátočinami, mělčinami s mrtvým dřevem poskytovala nejen bohaté úkryty pro ryby, ale také trdliště a zejména životní prostor pro spoustu dalších živočichů, kteří jsou součástí rybí potravy. Jen od roku 1948 do konce 80. let bylo v ČR napřímeno 14 000 km malých vodních toků a 4500 km toků bylo dokonce zcela zatrubněno. Celková délka vodních toků byla na našem území zkrácena o 4600 km. Krátké úseky přirozených toků, které regulacím unikly, neutěšený stav nezachrání. 
Pěkně rovně. Na ilustračním snímku Mratínský potok. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora V důsledku regulací vymizeli nejen četní bezobratlí živočichové, kteří tvoří potravu pro ryby, ale také některé dříve hojné druhy ryb a další živočichové. V regulovaných potocích a řekách je narušený vodní, živinový, chemický i kyslíkový režim a snížené samočistící procesy, nejsou v nich úkryty ani místa k rozmnožování, což podmínky pro život výrazně ztěžuje nebo dokonce znemožňuje. Když přijde povodeň, voda korytem nejenže rychle doslova „prohučí“, ale má obrovskou sílu. Jak velkou šanci má v silném proudu vody, který přemísťuje až metrákové balvany, obyčejná ryba nebo plůdek? Při tom se extrémní průtoky v potocích a řekách objevují stále častěji. Když zregulujete řeku, tak je to takový zásah, jako když stromu osekáte všechny větve.
Mrtvé dřevo a bobři rybám pomáhají
Mrtvé dřevo v podobě popadaných stromů, kořenů a větví bylo vždy součástí vodních toků. A má pro život v nich klíčový význam. Na mrtvém dřevě a jeho částech se vyvíjí řada drobných živočichů, kteří jsou potravou ryb, poskytuje úkryty rybám před predátory i za povodňových situací a významně se podílí na formování členitosti koryta. Čím je koryto členitější a pestřejší, tím více ryb v něm může žít.Například v Německu odborníci zjistili, že v bobřích hradech postavených na kanálech a řekách, je hustota ryb až 80x vyšší. Pozitivní vliv mrtvého dřeva na rybí osádky v tocích dokládá celá řada odborných studií, a proto v Německu již začali z revitalizacemi řek a mrtvé dřevo se do některých řek uměle vkládá.
U nás jsou koryta od mrtvého dřeva pravidelně čištěna a cíleně zapravovat mrtvé dřevo do vodních toků je u nás nemyslitelné. Z vodohospodářského hlediska je jakékoliv dřevo překážkou v toku, která se může zachytit za povodně na mostech a může způsobit vylití koryta nebo stržení mostu. To je také důvod proč se u nás neustále odstraňuje. Zejména rybářům a vodohospodářům lze doporučit publikaci „Mrtvé dřevo přináší život do řek a potoků“, která je volně ke stažení na internetu. Je v ní nejen velmi dobře popsán význam mrtvého dřeva, ale také prezentuje příklady, jak a kde je možné mrtvé dřevo do řek vracet.
Znečištění ze všech stran
Aniž bychom si toho uvědomovali, tak do řek se znečištění dostává opravdu hodně, jen není na první pohled vidět. Stále je v jejich povodí dostatek starých domů s nedostatečně funkčními septiky. Není ani málo občanů, kteří neváhají svou žumpu vyčerpat nejčastěji večer nebo za silného deště do potoka či silničního příkopu, který v potoku stejně skončí. V dnešní době se v domácnostech používá široká škála chemikálií, čistících a desinfekčních prostředků. V potravinářství se využívá mnoho přípravků na úpravu a konzervaci či ošetření potravin, které pak končí v odpadních vodách a odpadní vody v potocích a řekách. Na území EU se uvádí, že se nyní používá až kolem 100 000 druhů chemických sloučenin. 
Kolik pak domů sem vypouští svůj septik? Na ilustračním snímku Medlovský potok. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Kromě nežádoucích živin se do vody dostává značné množství látek. O mnohých ani nevíme, jak se ve vodě chovají, co ovlivňují a ani zdaleka nejsou všechny monitorovány. V posledních letech se hodně mluví o tzv. mikroznečištění tj. zbytcích léčiv, především antibiotik a hormonálních látkách. Ty dostatečně nezachytí ani moderní čistírny a v tocích mohou napáchat opravdovou paseku. První studie už třeba prokázaly mutagenní změny nebo změny pohlaví, či chování ryb narušení jejich endokrinních funkcí atd. Odpadní vody z domácností jsou vlivem používání chemie mnohem zákeřnější, než tomu bylo před sto lety a stále je dost občanů, kteří je pořádně nečistí. K tomu přičtěme ještě znečištění z průmyslových výrob, i když se ve srovnání s minulým stoletím kvalita vypouštěných vod z průmyslových provozů výrazně zlepšila.
Pesticidy a herbicidy kam se podíváš
Pesticidy se dnes používají skoro všude. Zejména v obcích se herbicidy stříká dlažba, jenomže málokoho trápí, že voda třeba z herbicidem ošetřeného náměstí či chodníku odteče do vodního toku. Kolem železničních tratí se používají herbicidy zcela běžně, ale používají je na svých pozemcích i občané. Největší dávky pesticidů se používají v zemědělství. Např. jen nejpoužívanějších přípravků na bázi glyfosfátu se v Česku v roce 2016 spotřebovalo téměř 800 tun! Pesticidy užívané v zemědělství jsou spolu s umělými hnojivy splachovány do potoků a řek, kde negativně působí na všechny vodní organizmy. Přestože jednotlivý druh pesticidu samostatně projde kontrolou jako nezávadný, kombinované působení jejich reziduí může působit toxicky. Místem, kde se tyto pesticidy z celého povodí míchají, jsou právě vodní toky.
Nemalé znečištění se dostává ze silniční a dálniční sítě. Nemalé znečištění se dostává ze silniční a dálniční sítě. Jsou to úkapy provozních kapalin, částice vznikající opotřebením pneumatik a jednotlivých částí vozidel, a protože cesty mají v drtivé většině případů odvodnění do nejbližších vodních toků, tak se do vod dostává celá řada nejrůznějších látek jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy (zejména olovo, kadmium, nikl a chrom), polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany, které v zimním období ještě vydatně doplní posypová sůl hojně používaná nejen na komunikacích, ale také ve městech na údržbu pochůzních ploch.
Další látky se dostávají ze znečištěného vzduchu, ze střech budov pokrytých nejrůznějšími materiály. Kolem mnoha drobných potoků se nachází staré či aktivní černé skládky. Odpad v nich se postupně dostává do řek nebo se na jeho březích rozkládá a nikdo pořádně neví, co všechno se postupně do vody uvolňuje. Nezřídka jsou v nich plasty, jež se rozkládají na mikroplasty. Ty se dostávají do těl všech živých organizmů včetně ryb. Další nárazová znečištění vznikají haváriemi ať už dopravních prostředků na komunikacích nebo v různých podnicích. Řeky dostávají podle ročního období a množství a intenzity srážek větší či menší přísun koktejlu nejrůznějších chemických látek, které mění chemické i biologické složení vody a negativně ovlivňují celkový ekosystém řeky včetně ryb.
Eroze
Povodí všech řeky je postiženo nejvíce vodní erozí. Vodní eroze je jev, při kterém voda odnáší půdu. Erozí jsou nejvíce postižena špatně zoraná a povláčená pole nebo holiny na svazích vzniklé po těžbě lesa. Vodní erozí je ohroženo v ČR více než polovina orné půdy. Kalná voda v řekách a potocích po vydatnějším dešti je výsledkem eroze.
Tím, že jsou koryta toků zregulovaná, dochází k tzv. dnové a břehové erozi. Zejména po velkých průtocích se koryta řek zahlubují o několik centimetrů až několik desítek centimetrů do podloží. Eroze má za následek změny chemických i biologických vlastností vody a ovlivňuje koryta řek, což se negativně odráží na životu v řece.
Nevyrovnaný průtokový režim
Rozsáhlé odvodnění krajiny, výstavba zpevněných ploch, intenzivní využívání orné půdy, holoseče v lesích a výstavba lesních cest, to vše má za následek odvodnění krajiny. Když chvíli neprší, voda v krajině chybí. Řeky a potoky vysychají a ve vyschlých korytech mizí život. Čím je v potocích a řekách méně vody, tím jsou v nich životní podmínky horší. Znečištění, které se do vody dostává zejména ze špatně udržovaných domovních čistíren, septiků a žump není ředěno a škodlivé látky se více koncentrují. Při rozkladu znečištění se spotřebovává značné množství kyslíku a čím je teplota vody vyšší, tím méně kyslíku v ní je. Čím méně kyslíku ve vodě je, tím více živočichů hyne. Zhoršení kyslíkové bilance ještě umocňují lidé, kteří na břehy sypou odpad ze zahrádek. Ten se dostává do vody, rozkládá se a spotřebovává další kyslík.
Když pro změnu trochu více zaprší, jsou průtoky zase krátkodobě nadprůměrné až extrémní. Většina vodních živočichů vyžaduje také vyrovnanou teplotu vody. Velké kolísání teploty působí nejen na jedince samotné, ale jejich rozmnožovací proces. Vyrovnaný průtokový režim v tocích je velmi důležitý pro existenci společenstev bezobratlých živočichů, ale také ryb. V současné době se setkáváme stále častěji s tím, že vodní toky vysychají a pak v nich tečou povodňové průtoky a teplota se až skokově mění.
Migrační bariéry
Rybích přechodů je u nás pomálu. Na snímku rybí přechod na potoce Velký Štolpich v Jizerských horách. Licence | Volné dílo (public domain)
Řeky včetně mnohých jejích přítoků znemožňují migraci ryb. Příčinou jsou migrační bariéry v podobě jezů a vysokých stupňů, které ryby nejsou schopny při migraci na svá trdliště překonat. Spláchne-li povodeň ryby, jikry nebo plůdek níže po proudu, nemají šanci se vrátit. Ačkoliv se už v posledních letech některé migrační bariéry odstraňují nebo se realizují rybí přechody, ještě hodně jich chybí a je málo pravděpodobné, že se řeky v dohledné době zcela zprůchodní.
Světelné znečištění
Pouliční a jiná osvětlení kolem vod „vysává“ z vodních toků dospělý hmyz, který místo, aby létal nad vodou a stával se potravou ryb, létá kolem světelných zdrojů, kde hyne. Tím je narušen i jeho rozmnožovací cyklus a potravy pro ryby tak ubývá. Už jsou pryč doby, kdy bylo možné kolem potoků pozorovat obrovská hejna jepic a pošvatek.
Predátoři
Nikdo nezpochybňuje, že predátoři ovlivňují početnost ryb a část jich určitě odloví. Je však rozdíl, jestli loví v přirozených korytech, kde ryby mají dostatek úkrytů, nebo v upravených, kde se ryby nemají kam ukrýt. Predací se zabývaly na nejrůznějších úrovní celé týmy odborníků a stále platí, že tam, kde je přirozené prostředí a kořist má dostatek úkrytů, potravy a míst k rozmnožování, tak dokáže ztráty predací vyrovnat a přežít. V přírodě to tak funguje už miliony let. Úkolem predátorů je odstraňovat z populací nemocné a staré a slabé kusy a regulovat početnost kořisti, aby se nepřemnožila. Tím pomáhají bránit šíření nemocí a rozmnožování se tak mohou účastnit pouze silní a zdraví jedinci. Predace je pouze jedním z mnoha faktorů, které působí na množství ryb v našich řekách, ale nikoliv zásadní.
Nejprve se zamysleme a pak jednejme
Je třeba si uvědomit kolik ryb, jiker nebo plůdku sebere proud, kolik zahyne vlivem nemocí, parazitů, znečištění vody, kolísání teplot nebo sucha. Jak velké úkrytové, potravní a rozmnožovací možnosti řeka poskytuje, aby ryby mohly vynahradit ztráty. Když se zamyslíme nad tím, co všechno ovlivňuje život v řekách, zdá se až neuvěřitelné, že v nich ještě něco žije. Do řek nepatří jen ryby, ale také jepice, pošvatky, chrostíci, ploštěnky, vážky, pramenička, užovka, ale i morčák, ledňáček, volavka nebo třeba kormorán. Řeka je ekosystém se vším všudy. Mají-li být řeky plné života, je třeba nejprve zlepšit jejich celkově neutěšený stav, ale zapomenout nesmíme ani na okolní krajinu a ostatní lidskou činnost. Pouze likvidací predátorů problém opravdu nevyřešíme. Neházejme všechno jen na predátory, kteří dělají jen to, k čemu je příroda stvořila.
reklama
Daniel KřenekAutor pracuje na oddělení životního prostředí MÚ v Českém Těšíně. Zabývá se výzkumem a ochranou volně žijících živočichů a rostlin.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Kormorán do našich řek nepatří, stejně jako třeba norek nebo nutrie.
Odpovědět
Prvně navrať prostředí do stavu jako v té tvé minulosti, pak se můžeme bavit, co kam patří. Kormorán do betonových koryt řek určitě ne.
Odpovědět
Pan Štemberk má pravdu. Predátoři škodí i tam, kde žádná betonová koryta nejsou. Ještě přidávám volavky a vydry. Vydry tu sice kdysi byly, ale byly loveny a tím byl jejich stav regulován.
Odpovědět
Dobrý článek, bohužel současný stav regulací je ještě horší, protože v minulosti se častěji regulovali ve smyslu narovnání, prohloubení nebo dlážděníe spíš malé toky ve vesnicích a městech. Bohužel dnes se do všech toku i těch nejmenších svádějí vody z čističek!!!! a všechny dešťové srážky misto přirozených vsaků v místě spadu jsou dokonalou a dobře zadotovanou kanalizací svedeny se všemi důsledky a marastem tamtéž. A ještě se tomu říká ochrana životního prostředí. A plácání "odborníků" o jakýchsi původních druzích a co a kam do přírody patří nebo nepatří je snad na úrovni popření přirozeného vývoje, to si příroda musí určit sama a člověk muže pouze pro své zájmy a ze své blízkosti částečně odstranit, nebo vytěsnit co mu nevyhovuje, škodí jeho zájmům nebo rozvoji.....
Odpovědět
Když vidím, co sedí v kancelářích na Životním prostředí za nány, tak se vůbec nedivím špatnému stavu čehokoli. S takovejma oslama na úřadech to má příroda spočítaný.
Odpovědět
Se vším lze v podstatě souhlasit. Ale tak nějak mně napadá, proč se tedy vlastně do takto změněného prostředí tak urputně vypouštěla např.vydra, když muselo být jasné, že bude těžce zvýhodněna oproti třeba rybám. A tady nejde o kapra, ale o naše původní říční druhy ryb. Pro jednu část nevidět celek, tak nějak mě ta ochrana přírody u některých "ochránců" přijde. Vydra ano, ale s ohledem na situaci konkrétního toku klidně regulovat. Na kormorána už došlo, dochází na bobra a dojde i na vydru.
Odpovědět
Buď jste účelový demagog nebo silně naivní. Ten rybářský pokřik je především a jenom o kaprovi a pstruhovi duhovém, př. jiným farmově chovatelným druhům.
Odpovědět
To je pravda, ale právě přes ten pokřik jedněch zase jiní demagogové nevidí ten zbytek.
Odpovědět
Tak u nás se regulovalo v 83-85 jestli si dobře pamatuji, kde se prováděla meriorace (snad to mám správně) a narovnání místního potoku, kde byly tůně atd. potok se vždy krásně rozlil a vrátil do koryta nikoho neohrožoval. Pár úseků kde jsou domy zregulovali už němci, ale nic strašného. Po narovnání si s tím příroda sama postupně poradila tak 5 let a už se tvořily nánosy atd. do původního se to nikdy nevrátí, ale ryby se držely, no už sem neviděl kousek okolo 50cm, ale přesto byly. No a potom napadlo někoho vysadit vydru. Co nesežere vydra dorazí volavka.
Odpovědět
Ne,nemate to spravne.Ale pro Vas je asi dulezitejsi dat si uderny titulek.
Odpovědět
Pán nemá úderný, ale spíš hloupý titulek ( úměrný svému článku ).
Odpovědět
Ten Mozek snad mozek nemá. Pan SV má pravdu.
Odpovědět
Za všechno můžou pytlaci,kdyz jsem mel pstruhovku chodil denně na ryby.Kazdy den potkal deset Pytlákova co si odnesli dvacet pstruhu,takze vynici jsou porybni.Pamatuji dobu,kdyz chytal ostruhy do tuk.Ted tam nejsou zadni.
Odpovědět
Omlouvám se iphon si dela co chce. Chytal ryby do ruk ted tam nejsou zadni.Diky pytlakum a porybnym.
Odpovědět
Pytlák a porybný - někdy to může být jedna a tatáž osoba :) .
Odpovědět
kdyby jsi nechodil denně na pstruhy, mohl jsi jim zachránit život a ti mohli plodit další a tak tedy příčinou nedostatku ryb v řekách nejsou pytláci ani porybní, ale prostě pouze ti kteří ty ryby vylovili .
Odpovědět
To je nesmysl. Když se podíváte na statistiky, kolik ryb se vysadí a kolik vyloví, tak zjistíte, že čím dál tím víc ryb se vysazuje, čím dál tím míň se jich loví, a přesto nejsou řeky plné ryb. Příčiny toho jsou v článku velmi dobře shrnuty.
Odpovědět
Regulace, málo vody,.... to vše je špatné. Ale hlavní příčina úbytku ryb, raků, škeblí a i žab jsou predátoři. Kormoráni, volavky a vydry.
Odpovědět
Příčinou velkého úbytku ryb je prosperující odvětví, zvané sportovní rybolov. Několik set roků zpět, kdy lidé ulovili něco málo do rukou jen když měli hlad, byly vodní toky plné ryb a predátorů byly plné stavy rovněž.
Odpovědět
Proboha, proč pořád mluvíš o něčem o čem víš úplný prd. Zajdi si na nejbližší rybářskou organizaci, ať ti ukážou statistiku zarybnění a úlovků, budeš se hodně divit.
Odpovědět
nesou jen predátoři! a největší z nich je člověk ten zničí všechno!!!lesy ,remízky , meze, louky , toky ,prameny prostě vše ,zvěř vyžene z lesa nebo ji vybije a když se tam vrací tak křičí že tam nepatří !!od jak živa les patři zvířatům ne člověku . člověk ho okupuje a pak to tak vypadá , zvěř se ukrývá na poli , prameny jsou suché jak stromy , drvaři tam řádí jak černá ruka a kácí bez rozmyslu vše co se dá prodat ,místo lesů vznikají obrovské paseky , spíš holiny !!po nás potopa, lesy jsou plíce , a zdroje vody , člověče vzpamatuj se !!!
Odpovědět
S řekami je to stejné jako s lesy.Odborníci jeden vedle druhého.A to je jenom příroda.Potom se můžeme podívat na zparchantělé školství díky Valachové,zdravotnictví a tak bychom mohli pokračovat.
Odpovědět
Za to zparchantělé školství nemohou zdaleka tolik ministři jako rodiče. Ti požadují po školách, aby se jejich děti snadno dostaly na střední školy, snadno odmaturovaly a snadno získaly vysokoškolské tituly, ne aby si ve škole osvojily co nejvíc znalostí a dovedností potřebných pro život.
Odpovědět
Ono je to těžké se spolehnout na odborníky, když vidím jak často se mýlí,
jak mezi sebou vedou spory stojíce na opačných stranách názorového spektra
a jak často jsou ovlivněni ideologiemi. Proto si raději udělám vlastní
názor na základě vlastních podkladů a jak mám ověřeno z minulosti, ne vždy
je ten názor mimo realitu :-)
Odpovědět
To není pravda. U nás téměř zmizel pstruh potoční. A to i tam, kde žádné regulace v minulosti nebyly a čistota vody se spíš zlepšila. A se psruhem potočním mizí i raci, vranky (taky chráněné) a i žab výrazně ubylo.
Odpovědět
Autorovi vychozi teze jsou argumenty ochrancu prirody prinejmensim 20 let - ubyva ryb, pribyva predatoru,ale ty zato nemuzou,za to muze x dalsich faktoru. Faktem je,ze po revoluci zde bylo rekordni mnozstvi ryb a je mozne dohledat clanky, ktere se tim zabyvali( pri snizovani znecisteni rek byl zaznamenan prirozeny ubytek. na jednu stranu nelogicke,ale na druhou stranu ubylo organicke hmoty, viz ubytek bezobratlych zivocichu-jepice,chrostici, postvatky,...).
Autor stale nechape,ze dnesni problem rybaru neni primarne nizsi populace ryb(ta klesala od 90. let),ale neschopnost najit v rece generacni rybu na vyter potazmo vliv predatoru(vydra, kormoran,volavka,norek) a jejich predacni tlak na reprodukci. Pokud by pani(a damy) ekologove byly schopni presvedci vyse uvedene predatory, aby(stejne jako rybari) dodrzovali minimalni lovne delky ryb, bylo by snad po problemu.
Vliv bobra pro rybarkou obec je vesmes okrajovy(samozrejme zanesene koryto drevinami poskytuje vice biomasy{aka zivin}), to je spise problem spravcu povododi, rybari nejsou ale natolik "vypatlani",aby prosazovali uplny zakaz cisteni koryt a pak sledovali nasledky povodni(viz dnesni situace ve VB, kde se od 80. let necistily koryta a obnoveni rybi populace VS "povodne" kdykoliv trochu sprchne)
Odpovědět
ponecham stranou,ze autor v clanku pouzil fotografii pstruha duhoveho, kteryzto neni puvodni druh, neni schopen se zde rozmozovat a historicky byl sazen do rek pro "odneseni"(t.j. chces maso,vem si "prosimte PD"). Polozme si otazku na kolik je snaha autora uprimna(ochrana prirody v celem jeji spektru) a na kolik snahou o udrzeni status quo, t.j. bezbrehe ochrany predatoru v situaci, kdy jim zradlo musi platit Mistni organizace dane zakonem(znovu ale podotykam to dnes neni hlavni problem, problem je,ze rybari nemaji kde brat generacni rybu a mnohe druhy neni mozne umele rozmnozovat)
Odpovědět
Výběr ilustračních snímků byl v tomto případě věcí redakce. A mrzí nás, že to není úplně přesně ta správná fotka. Ale hezkých fotek ryb, natož pstruhů, aby pohledal. Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
to ja vim,ale ubytek poctu PD v rekach nelze vystudovat. To je to same, jako byste u clanku pojednavajicim o vlkovi pouzili fotku huskyho...
Odpovědět
Zajímalo by mne, zda jsou rybářské svazy finančně soběstačné nebo , jak je v této republice celkem obvyklé, se platí zábava a prospěch jedné skupiny z daní všech?
Odpovědět
asi Vas zklamu, svaz se vesmes financuje pomoci prispevku clenu(cca 250t clenu), 500 clenstvi, 500 brigada, 1000-3000 MP, 1000-3000 PP kazdy rok, plus minus
Odpovědět
Takže nedostávají svazy ani korunu dotací? A proč neplatí za vylovené ryby ( po o dečtu nákladů na výsadbu některých druhů ) ?
Odpovědět
https://www.rybsvaz.cz/?page=aktuality%2Faktuality&page_menu=&lang=cz&fromIDS=&test=&menu_id=&aktuality_tabulka=aktuality&aktuality_id=712&aktuality_zac=0&aktuality=rozbalit
Odpovědět
jestli nedostavaji,to nevim, muzete zkusit rybsvaz.cz, popr dotaz. Svaz ma povinnost starat se o vodu dle schvalene planu.Dotace budou nejspis vedeny obecne(tj. obnova/cisteni vodnich ploch atd), to je dotaz na rybsvaz. Zakon je nastaven tak(a ted mluvim o rekach), ze svaz ma povinnost nasadit urcity pocet ryb, ty musi vyprodukovat(k tomu slouzi generacni ryba) a dle planu vysadit(velikost je dana druhem ryb, napr PP,PD,kapr se muze sadit v konzimni velikost, Lipa tusim jako 10cm spunt jako dvourocek). V momente kdy se ryba dotkne hladiny je jeji ucetni hodnota nula(tak mluvi zakon),hodnotu nabyvat ulovenim ryby rybarem a jejim prisvojenmim. Svazovy rybari za ryby samozrejme plati ve forme pristpevku a povolenky(u mne cca 3000/rok u MRS) a muzu si ponechat mnozstvi ryb dle radu-vesmes omezeny poctem za dne/tyden/mesic...dle mistni upravy. Zde bych Vas ubezbepci, ze vetsina rybaru(mne nevyjimaje) dnes provozuje chyt a pust, popr si od vody odnese par ryb za sezonu.
Pokud se podivate do statik,tak zjistite, ze predatori vesmes slovi stejny mnozstvi(na kila) ryb, jako 250t clenu, problem je nasledujici:
1) kormoran/volavka vesmes lovi mensi ryby - tzn ryby nejsou schopni dorust do reprodukcniho veku
2) vydra/norek pusobi lokalne tj kde je je cast reky prazdna - kratke useky rek jsou "bez ryb" z duvodu vysadby ryb svazem ma vydra kazde jaro nadbytek potravy a vetsinou se podle toho chova(tj. kazdy den slovy urcity pocet ryb a sezere jen mozek,zabra...energeticky vydatne mista). Kolik sezere netusim, dle CRS je prumerna uzivnost rek cca 200kg/ha(10siroka ricka tj 1km, jak dlouho to vydre vystaci...)
3)pokud hodnota ryby pocina jejim osvojenim(tj ulovenim rybarem) je nemyslitelnet(a v praxi se tak deje),aby ryb.svaz vykazal financni stratu v pripade predatoru. Pokud byste si vyzadal u rybsvazu plan cinosti a dal si praci u Vasi oblibene reky,tak byste zjistil,ze na papire by tam melo byt prerybneno(tj. za urcitou dobu se mnohem vice vysadilo{ryby pribyly na vaze} nez se slovilo cleny), ve skutecnosti byste zadnou rybu nevidel. Jsou znamy pripady z muskarskych zavodu, kdy na urcitem useku reky(cca 100m) byla zdokumentovana jedna mala ryba(mnohdy ani to ne)
Odpovědět
jen doplnim ze co se tyce norka bych Vam doporucil povodi reky jihlavy okoli mohelna. Zde byla norci farma, kterou nekdo z rad ekologu prepadl a vypustil vsechny norky na svobodu. Tento norek se zde silne premnozil a z duvodu,ze se jedna o CHKO neni mozny odlov myslivci(pouze mysliveckou strazi). stav je takovy,ze premnozeneho norka, ktery je dle vseho invazivni druh, neni mozne regulovat. taktez byly ucineni snahy ochranit rybi zimoviste, kde se natahovali snury,aby je nemohli kormorani slovit. Ekologove si nicmene stezovali a tyto snury museli byt odstraneny. tech pripadu je bezesporu vice a zde bych Vas odkazal na jakehokoliv hospradare MO...
Odpovědět
Dobře , díky za informace. Ovšem, nejde mi do hlavy, jak to, že dejme tomu před rozvojem této civilizace bylo ryb hojně a predátoři byli také, nikdo je nereguloval.
Odpovědět
Před rozvojem této civilizace byli u nás neregulované toky plné spadlých stromů,větví a vodních rostlin.To poskytovalo rybám dostatek úkrytů a predátoři fungovali jako zdravotní policie.V současné době jsou u nás regulované toky bez úkrytů , rozdělené neprostupnými stavbami na krátké úseky.Za těchto podmínek nefungují rybožravý predátoři jako zdravotní policie ale jsou schopni populace některých druhů ryb vyhubit. Došlo k porušení základního pravidla které zní-Pokud´ chci mít prosperující populaci vrcholového predátora,tak se zároveń musím postarat,aby měly prosperující populace druhy,které mu slouží za potravu.Díky porušení tohoto pravidla se hroutí ekosystémy menších toků,v současné době jsou u nás tisíce kilometrů vodních toků bez ryb,raků a obojživelníků a další tisíce km to čeká během dvou-tří roků.V důsledku hroucení ekosystémů mizí hmyz i rostliny a celé se to týká desítek či spíše stovek druhů rostlin a živočichů.Pokud´ jde o rybáře,Český rybářský svaz a Moravský rybářský svaz ročně vysazují ryby v hodnotě 270-280 000 000 kč ,jedná se o desítky druhů včetně ohrožených v počtu stovek milionu kusů od plůdku po dospělé.Kolik ryb vysadí ochránci a státní orgány ochrany přírody?Petrův Zdar
Odpovědět
Nicméně toto není vliv predátorů, ani vyder, ani kormoránů a volavek. Ryby a ostatní žoužel mizí kvůli ztrátě nik.
Odpovědět
Bohužel to je především vlivem predátorů a vinou státních orgánů ochrany přírody a ochranářských organizací,kteří na jedné straně dopustili po roce 1997 vlnu regulací a úprav toků ve jménu takzvaných protipovodńových úprav které trvají do součastnosti a vydělává na nich betonové loby a zároveń s tím neomezený nárůst rybožravých predátorů. Problém je,že každá skupina ochránců tvrdí-tento počet vyder není u nás problém,tento počet volavek,černých čápů,kormoránů a td. není u nás problém.Skutečně,jednotlivě žádný tento druh problém nepředstavuje ale nějak zapomínají tyto druhy počítat dohromady a ten nárůst od roku 1990 je ohromný a to je z hlediska přírody strašně krátká doba . U vydry z 350 kusů na 6500. U volavky z 15 000 na 35 000. U černého čápa z 400 hnízdících párů na více než 1 000. U kormorána z prakticky nuly na 100-150 000 kteří přes naše území na podzim a na jaře migrují a 40-45 000 kteří u nás zimují a td. Při tom u nás řeky pouze pramenní,z našeho území odtékají a z hlediska ekosystémů se jedná o drobné toky které nejsou schopny poskytnout dostatečnou niku pro kolektivního predátora jako je kormorán bez devastujícího účinku. I pro to na našich neregulovaných tocích kormorán nebyl,první zprávy o něm na našem území jsou až od 14 století po vybudování velkých rybničních soustav a vždy se jednalo o ojedinělí výskyt.I pro to je pro mě kormorán nepůvodní invazní druh.Problém je,že ten nárůst byl tak rychlý a ve velkých počtech,že na řadě menších toků byli ryby vyhubeny nebo se dostali pod reprodukce schopnou populaci dříve,než se mohli přizpůsobit opětovnému výskytu například vydry,která byla kromě jižních čech na většině území vyhubena v letech 1920-40 a tím ryby ztratily obrannou schopnost reagovat na její přítomnost.O počtech rybožravých predátorů by neměly rozhodovat rybáři,myslivci,ochránci ale ichtyologové,kteří by podle stavu vodních toků v dané oblasti měly určit,jaký počet a jakých druhů predátorů je únosný, aniž by to negativně ovlivnilo populace původních reofilních druhů ryb.Ryby na menších tocích je potřeba vnímat jako nárazníkový druh který zabrańuje negativním vlivům na řadu dalších druhů živočichů a rostlin a proto by se mělo v co největší míře přistoupit k obnově populací na menších tocích.Je to možné ale zároveń je pravda,že to je časově a finančně náročné. Uvedu příklad-běžná populace obojživelníků spotřebuje na lokalitě stejné váhové množství potravy jako ptáci,o jejichž užitečnosti nikdo nepochybuje.Pokud´ v podhorské nebo horské oblasti zmizí ryby,tak se vydry jako na náhradní zdroj potravy soustředí právě na obojživelníky,kteří v těchto oblastech mají velice omezený zdroj lokalit na rozmnožování.Skokana sežere celého ale ropuchu,protože má jedovatou kůži si pěkně stáhne,že by to člověk se skalpelem nedovedl.Chybí žáby a tím chybí ty tisíce a desetitisíce malých žabiček,které vylézali z každé kaluže.Tím dochází k přemnožení klíšt´at,které regulovali a tím k ohrožení lidí.V současné době už jsou lidé,kteří v důsledku toho mají nenávratně zničené zdravý.Dalším důsledkem zmizení obojživelníků je přemnožení slimáků,kteří se v první řadě soustředí na určité druhy rostlin,to postihuje určité druhy hmyzu a domeček z karet,neboli ekosystém tekoucích vod se začíná hroutit.Petrův Zdar
Odpovědět
A může mi někdo říct co konkrétně, teda kromě psaní článků o dávno známých faktech, dělá v tomto ochrana přírody? A pokud tedy mizí niky, tak proč vůbec chránit části ekosystému, které mají v této situaci na zbytek devastující vliv?
Odpovědět
Břehy řek, přehrad jsou stále obsazeny mnoha chytajícími. Kdyby ryby nebyly, neseděli by tam a nekupovali si povolenky. Rybářské svazy vydělávají prodejem povolenek, každy rok vysazují jen menší část toho, co se pochytá. Je jasné, že při nadměrném lovu tímto způsobem ryb ubývá. Svalovat vinu na predátory je trapné.
Odpovědět
Promiń ale mícháš jablka s hruškami a navíc reaguješ jako typický panelákový ochránce.Za 1.rybářské svazy nevydělávají na povolenkách.Co se vybere jde zpátky na zarybnění.Za 2. MO mají své chovatelské zařízení,kde produkují ryby mnohem levněji než je cena na trhu nebo takové,které nejdou vůbec koupit.Za 3.je pravda,že jsou břehy přehrad a řek obsazeny rybáři ale ti především chytají takové druhy ryb jako je kapr,duhák a pod. tak zvané tržní ryby a tam nevidím žádný problém ani s tlakem predátorů,protože tyto druhy jdou velice snadno odchovat a tím nahradit.Problém je u řady původních druhů,které jsou na vyhynutí jako je karas obecný,slunka obecná nebo jsou ohroženy jako lipan podhorní,původní populace pstruha potočního,dokonce se muselo přistoupit k částečné ochraně před pár roky naprosto běžné ryby jako je okoun říční a bohužel za tím jsou především predátoři.Navíc pravdou je,že nebýt rybářů,tak řadu druhů ryb u nás kdysi běžných by jsme znaly už pouze z obrázků a fotek.Petrův Zdar
Odpovědět
Rybářům nikdy nevadily nepůvodní druhy, ochotně je používají dále a najednou je strašně tíží úbytek původních? V přírodě nikdy neexistoval neměnný stav. Zejména se změnou klimatu a s tím souvisejícími změnami v prostředí docházelo vždy k poklesu počtu u jedněch druhů a k navýšení počtu jiných. Jak může přežívat potoční pstruh, když je v potocích mnohem méně vody a některé v létě vysychají? Okouna vyhubili hlavně rybáři, dosud neměl ani lovnou míru, protože byl dle nich škodná. Kvůli hltavosti a s tím souvisejícím poškozením vnitřností od háčku chcípli i ti chycení a zpět puštění. Karas obecný je zřejmě příkladem dopadu změn, nahrazuje jej přizpůsobivější karas stříbřitý, množí se snadno, jak je možné , že ho všichni ti strašní predátoři nevyhubí?
Odpovědět
Pstruh potoční je schopen přežít i v potoce,který vyschnul a voda se drží jenom v tůńkách, kam prosakuje.Voda v potoce není jenom ta,kterou vidíme ale i pod povrchem.Pochopitelně ty potoky nesmějí být regulované.Kdo vyhubil pstruhy,vranky,střevle,raky říční,obojživelníky na tisících kilometrech kilometrech chovných potoků a kapilár,kde se rybářsky nehospodaří ani nechytají ryby? Rybáři? Okouna vyhubil především kormorán.Karas Obecný doplatil na likvidaci slepých ramen,tůní a vypouštění drobných nádrží a rybníčků a pochopitelně na nezájem ze strany státních orgánů ochrany přírody a ochránců přírody všeobecně,prostě to není mediálně tak zajímavý druh jako například vydra.Jen tak na okraj,který jiný rybí druh u nás dovede zamrznout do ledu a ve zdravý to přežít nebo žít ve vodách s minimem kyslíku,kdy kyslík získává odbouráváním tuku?To dovede jenom KO. Chtělo by to občas vytáhnout paty z paneláku od počítače a trochu vyrazit do přírody.Petrův Zdar
Odpovědět
U karase obecného je jeho úbytek způsoben hlavně nepůvodním (asijským) karasem stříbřitým. Ale právě v těch malých zarostlých nádržích, kde jiná ryba nepřežije, by měl šanci na přežití, a ty jsou, bohužel, masivně likvidovány. Buď jsou úplně zlikvidovány zavezením nebo naopak jsou rekonstruovány na standardní udržované rybníčky, což už není pro KO ideální prostředí.
Odpovědět
Před rozvojem civilizace bylo ryb hojně, protože tu nebyly dotace a tudíž se neživili zelení paraziti. A to pro funkování ekosystému očidně postačovalo. Teď zelení paraziti hubí své hostitele !!
Odpovědět
Nebyli rybáři, byly ryby a predátoři, existoval vyvážený stav.
Odpovědět
Člověče, budeš se divit, ale s tím vysazováním je to přesně naopak. Navíc nebýt ryb.svazů, tak už dávno ve spoustě našich řekách nejsou ryby jako pstruh potoční, lipan, ostroretka,parma.
Odpovědět
K čemu to ale je, když pak naběhnou tisíce lidí , každý 2 pruty a jsou tam mnozí několikrát do týdne? Takových, co chytí a pustí , je nepatrný zlomek.
Odpovědět
co maji dva pruty chytaji komercni ryby(kapr, amur,...), ktere je lehce reprodukovatelny a krom vydry ho nic neohrozuje...
Odpovědět
Stále si melete ty své nesmysly, přitom se dá ověřit, kolik ryb bylo na konkrétním revíru vysazeno a kolik uloveno. Je to přesně naopak než tvrdíte. Víc rybáři vysadí než uloví. Mnohem víc.
Odpovědět
Citace ČRS: Kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis). Už jen ten název sinensis = čínský nám napovídá, že u nás zřejmě úplně původním druhem nebude. Vykopávky u nás existenci tohoto druhu rozhodně neprokázaly, taktéž z pečlivě vedených kronik našich předků plyne, že říční rybáři a rybníkáři neměli s tímto druhem žádné těžkosti. Jeden by si tedy myslel, že svým chováním jednoznačně naplňuje definici invazního nepůvodního druhu
Odpovědět
|
|
Stále je naděje, že se nám naši půdu a krajinu podaří zachránit, říká pedolog Jan Vopravil
Jemně střižené trávníky jsou neekonomické i neekologické
