Méně emisí z dopravy nebo více silnic? Británie chce obojí. Kritici to považují za nemožné

Britská vláda vede v patrnosti rozsáhlý balík opatření, které mají zemi do roku 2050 přiblížit uhlíkové neutralitě. Jedním z nich je podpora elektromobility a nízkoemisní přepravy. Jenže tu jsou i jiné plány. Třeba rozšíření stávající silniční sítě za miliardy liber, které prý možný pozitivní vliv elektromobility anuluje. Píše o tom BBC.

Snížení emisí z přepravy, kterého se britská vláda dobere podporou nízkouhlíkové mobility, bude z 80 % převálcováno zvýšenými emisemi danými frekventovanější přepravou osob vozy konvenčními. Vyplývá to ze studie environmentálních analytiků TQL (Transport for Quality of Life), kteří varují, že investice 27 miliard liber v rámci programu pro rozvoj silniční sítě jde proti celonárodnímu záměru na snižování emisí oxidu uhličitého. Peníze by prý bylo lepší vynaložit na podporu veřejné/hromadné dopravy, podporu pěších a cyklistiky. Kolizních bodů přitom v rozšiřování silniční sítě vidí hned několik.

Rozsáhlejší silniční síť znamená další plošné znečišťování ovzduší. A to nejen vozy se spalovacími motory. Otěr pneumatik a znečištění způsobené erozí brzdné soustavy je vlastní i elektromobilům. Zapomínat by se nemělo ani na to, že po nových silnicích se jezdí rychleji, a ne zrovna šetrněji, úsporněji.

S výstavbou silnic se pochopitelně budou také pojit emise, až třetina celkové odhadované bilance skleníkových plynů připadne na jejich stavbu.

Lepší připojení domácností na silniční síť je prý třeba také propojit s vyšší poptávkou po mobilitě. Což znamená více nákupních center s obřími parkovišti, častější pojezdy na nákupy, zábor půdy pro garáže a další parkovací stání. „Historie ukazuje, že nové silnice vždy generují větší dopravní vytížení. Přidání kilometrů k silniční síti není cestou, jak naředit dopravu a snížit počet automobilů. Je to přesně naopak,“ zmiňuje Lynn Slomanová, analytička TQL a hlavní autorka studie. S vládním zmocněncem pro otázky dopravy se ale neshodne.

„Kritizuje naši zprávu, protože prý nevyházíme ze správných dat a silně podceňujeme pozitivní efekt elektromobility. My zase tvrdíme, že trend nástupu elektromobility není tak výrazný a ani s plnohodnotným nástupem elektromobility se naplnění klimatických cílů do roku 2050 nepřiblížíme,“ říká Slomanová.

Takzvaná Strategie investic do silniční sítě je podle vládního stanoviska plně v souladu s ambicemi na zlepšení kvality ovzduší a dekarbonizaci sektoru přepravy. Oponenti této strategie tvrdí, že pro dosažení cílů bude její přínos opačný, a že za 27 miliard liber udělá více škod, než užitku.

„Po desetiletích staveb a rozšiřování délky silnic snad už víme, že více silnic znamená jen více aut,“ říká Slomanová. „Což nás dostalo až sem, ke stavu klimatické pohotovosti. Už také víme, že finance, které konstantně jdou na rozvoj silnic, pak nechávají méně peněz pro podporu a rozvoj hromadné dopravy.“

---

reklama

---