https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mladata-v-prirode.kdy-potrebuji-nasi-pomoc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mláďata v přírodě. Kdy potřebují naší pomoc?

21.3.2021 07:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Matka ho neopustila, jen ho nechala o samotě. Tak to srny dělají.
Matka ho neopustila, jen ho nechala o samotě. Tak to srny dělají.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Věra Klimešová
Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se každoročně dostávají tisíce mláďat našich druhů volně žijících zvířat. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí.
 

Většina mláďat lidskou pomoc nepotřebuje. Pokud u mláděte nejsou jeho rodiče, neznamená to, že je opuštěné. Jeho rodiče jsou většinou poblíž a pravidelně se k mláděti vrací, aby jej nakrmili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Tyto informace Vám pomohou poznat, kdy mládě potřebuje lidskou pomoc a kdy ne.

Srnčata

Také srny nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat. Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho, neboť by jej matka mohla opustit, a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská. Podobně jako srny ukrývají svá mláďata v trávě či v mlází také samice jelenů a daňků.

Zajíčci

Mláďata zajíců se rodí brzy na jaře a pokračuje to do podzimu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory. Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a rychle od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést bez toho, abychom na něj sáhli na bezpečnější místo, ne však dál než 2 – 3 m, aby jej jeho matka nalezla.

Selata divokých prasat

Bachyně, tedy samice divokého prasete rodí svá selata v kupě trávy či jiném skrytém místě, kde s nimi po několik dní setrvává. Po 7 – 10 dnech selata úkryt opouštějí a všude svou matku následují. Ve vrhu mívá bachyně obvykle 5 – 7 selat. Pokud naleznete osamocené sele, raději se k němu hned nepřibližujte a pozorujte jej chvíli zpovzdálí. Nedaleko totiž může být bachyně, připravená jej v případě nebezpečí bránit. Osiřelé sele se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a kvičí, ale jeho matka se delší dobu neobjevuje. Pokud je již vysílené, může jen ležet a nevšímat si okolí. Lidskou pomoc potřebují také osamocená selata vyskytující se u silnic, kolejích či jiných nebezpečných místech, ze kterých se sama nemohou dostat či selata zraněná.

Občas ho rodiče upustí.
Občas ho rodiče upustí.
Foto | Pavel Moulis / ČSOP

Veverky

Veverky rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech na stromech či v dutinách. Často svá mláďata přenášejí do jiného hnízda a někdy se stane, že mládě při přenosu upustí. Mládě veverky může být ze stromu sraženo také útočícími strakami či silným větrem. Pokud jsou na zemi nalezena malá, ještě nevidomá, mláďata, potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také větší mláďata, jsou-li nalezena prochladlá, promoklá či zraněná.

Kuní mláďata.
Kuní mláďata.
Foto | Pavel Moulis / ČSOP

Mláďata šelem

Lišky, kuny, jezevci, vydry a jiné šelmy rodí a vychovávají svá mláďata v norách, dutinách či v jiných úkrytech. Ty mohou být někdy zničeny při kácení stromů či stavebních pracích. Mláďata z takovýchto míst potřebují lidskou pomoc, stejně tak jako osiřelá mláďata, která zmateně pobíhají během dne venku a nechají se chytit, nebo mláďata prochladlá či zraněná. Pokud ale na zahradě či v lese naleznete mláďata v neporušených příbytcích, nedotýkejte se jich a místo co nejrychleji opusťte. Přestože u mláďat zrovna není jejich matka, určitě je nablízku a brzy se k mláďatům vrátí.

Mláďata ježků

Také samice ježků rodí svá mláďata v místech, která bývají obvykle ukrytá v hromadě dřeva, pod různými zahradními stavbami či v kupě staré trávy. Mláďata se mimo hnízdo vydávají poprvé ve věku 3 týdnů, když doprovázejí matku při shánění potravy. Úplně se osamostatňují ale až ve věku 5 – 6 týdnů. Mláďata ježků potřebují pomoc, pokud při zahradních pracích či stavbě dojde ke zničení jejich hnízda.

Vrabčí mládě
Vrabčí mládě
Foto | Pavel Moulis / ČSOP

Mláďata zpěvných ptáků

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotkl člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 m od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli. Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci bohužel neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a tak musí pomoci člověk. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda, je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáto a nakrmeno. Odchov mláďat pěvců je velmi náročný a měl by být vždy přenechán odborníkům.

Mláďata sov a dravců

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 – 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom, mládě poštolky pak na střechu domu či na balkon. Lidskou pomoc mohou potřebovat také nevzletná mláďata, která vypadla či vyskočila z hnízda při bouři nebo silném větru.

Mláďata rorýsů, vlaštovek a jiřiček

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná či vysílená. V takovém případě potřebují lidskou pomoc.

Kdy mládě potřebuje pomoc?

Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Zde je několik situací, kdy mládě pomoc potřebuje určitě:

      ● je-li zjevně zraněné
      ● je-li podchlazené nebo promoklé
      ● bylo-li napadeno psem, kočkou či jiným živočichem
      ● je-li silně napadeno parazity
      ● jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci
      ● je-li v bezprostředním nebezpečí
      ● je-li neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo

Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte.

Národní síť stanic pro handicapované živočichy byla založena v roce 1998 pod patronací Českého svazu ochránců přírody. V současné době ji tvoří 35 stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Každoročně poskytnou stanice sdružené do Národní sítě záchranných stanic pomoc kolem 25 000 zraněných či jinak handicapovaných živočichů, z nichž více než polovinu vyléčí a následně vypustí zpět do volné přírody.

Nevíte-li na koho se obrátit, volejte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic na tel. 774 155 155, kde vám poradí nebo předají kontakt na místně příslušnou záchrannou stanici.


reklama

 
foto - Moulis Pavel
Pavel Moulis
Autor je předseda ZO ČSOP Rokycany.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist