Pavel Moulis: Neberte mláďata rodičům

Jaro je obdobím, kdy začínají mít napilno ochránci přírody provozující záchranné stanice živočichů. I několikrát denně řeší případy volně žijících zvířat. Nejedná se jen o nejrůzněji zraněné živočichy, případně vysílené jedince, vracející se z jihu, ale i mláďata, která se v přírodě pozvolna objevují. Pomalu nastává doba zrození nového života.

Proto je potřeba mít některé věci na paměti, aby nedocházelo ke zbytečným zásahům, respektive nošením mláďat z přírody. Ne vždy je totiž pomoc člověka na místě.

Řada druhů nechává svá mláďata relativně bez dozoru, aby se k nim posléze vrátila a nakrmila je. A tak se často stává, že lidé najdou vypadlé ptačí mládě z hnízda či savčí mládě v trávě. Hlazení, sbírání a nošení domů těchto mláďat je však obrovskou chybou.

V případě ptáčete je ještě jakási naděje vrátit mládě zpět rodičům či jej podložit do hnízda adoptivním pěstounům, ale v případě savčích mláďat (kuňata, liščata, zajíčci, veverky, srnčata …) je návrat do přírody téměř nemožný a z mláděte se stává doživotní chovanec potřebující lidskou péči.

Uvědomme si to, než sáhneme na roztomilé savčí mládě náhodně nalezené v přírodě.

I přesto, že díky sdělovacím prostředkům je osvěta veřejnosti na lepší úrovni, nevhodně odebraných mláďat z přírody neubývá. Národní síť záchranných stanic ročně přijímá kolem dvaceti pěti tisíc živočichů, z nichž je téměř polovina mláďat!

Na druhou stranu však lze konstatovat, že občas je odebrání mláděte z přírody skutečně poslední možností, jak jej udržet při životě. Zvláště v těch případech, kdy se mládě zamotá do zbytků provazu, drátů či jiných nevhodných materiálů v přírodě. Pak je záchrana na místě, stejně tak jako v případě viditelných zranění na mláděti.

Pokud však někde spokojeně leží či sedí, není důvod jej z přírody brát. Lepší je zpovzdálí sledovat, co se bude dít, případně informovat myslivce či ochránce přírody, kteří mají dostatek zkušeností rozhodnout, zda pomoci.

Uvědomme si však také skutečnost, že obecně 80 % mláďat všech druhů se nedožije druhého roku života. I když se nám to může zdát jakkoli kruté, v přírodě mají místo skutečně jen ti nejsilnější a člověk by do tohoto systému neměl příliš zasahovat, neboť může udělat víc škody než užitku.

V České republice od roku 1998 funguje ojedinělý projekt záchrany volně žijících živočichů, kteří se dostanou do nesnází v rámci Národní sítě záchranných stanic. Jejich seznam, územní působnost a kontakty najdete na www.zvirevnouzi.cz.

Kontakt na nejbližší místně příslušnou záchrannou stanici lze vyhledat i v aplikacích pro chytré mobilní telefony, která si zdarma stáhnete pro iOS nebo na android.

---

reklama

---