Na co si dát pozor při zateplování rodinného domu?
18.2.2011 11:51 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Martin Singr
Najděte si někoho, kdo dohlédne, že to udělá dobře!
Licence | CC BY-NC 2.0
Najděte si dozor
Oblastí, na které je potřeba si při zateplování domu dát pozor, je více. Podle místopředsedkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) Dany Hochmannové je klíčový výběr kvalitní stavební firmy. „Vybírat si tu nejlevnější je riskantní. A velmi pomůže, když si majitel najde spolehlivý stavební dozor, který dohlédne na to, aby byly použity kvalitní materiály a byly správně provedeny detaily.“
Určitě vás zajímá, jak poznat zručné řemeslníky a solidní firmu. Energetický poradce z nezávislého sdružení Energy Centre České Budějovice Lubomír Klobušník doporučuje seznámit se s technologickými postupy zateplování budov. Řada firem zabývajících se zateplováním vydává tzv. rádce či příručky ukazující a popisující technologické postupy zateplování budov. Vhodné je také vyžadovat od firem jejich reference a certifikáty či obdobné doklady o zaškolení na daný zateplovací systém, který je pro dům předepsán v projektové dokumentaci. Na webu Cechu pro zateplování budov lze najít seznam firem, které mají Osvědčení odborné způsobilosti firem provádějících vnější zateplení budov kontaktními zateplovacími systémy. Karel Sedláček ze společnosti vyrábějící izolaci Saint–Global Isover CZ informoval, že také Isover certifikuje zkušené firmy, které dělají svou práci dobře.
Ale i když si najmete firmu, která má se zateplováním zkušenosti a měla by umět je provést kvalitně, stále nemáte jistotu, že tomu bude i u vás. Podle Petra Zahradníka ze Střediska pro efektivní využívání energie neexistuje stoprocentní jistota, že dodavatel, který se jinde osvědčil, nepošle právě na vaší stavbu jinou četu s odlišným přístupem k práci. „Vše je o dohodě a dobrém technickém dozoru stavebníka, který je sice ve fázi započetí stavby jakousi investicí navíc, ale ukazuje se, že může stavebníka při samotné realizaci zachránit od daleko větších pozdějších investic,“ doporučuje Zahradník. Podle něho by mělo být samozřejmostí požádat o nabídku na provedení prací více dodavatelských firem. Zákazník tak má možnost srovnávat alternativy a vyjednávat.
Izolace je lepší dát více než míň!
Licence | Attribution-NonCommercial 2.0 Generic
Zkusíte to sami?
Leckoho asi napadne, že nejlevněji si zateplení udělá člověk sám. Konec konců, zateplení domu přeci nemůže být žádná velká věda. Již zmiňovaná Dana Hochmannová to částečně potvrzuje. Zručný kutil by si podle ní zřejmě věděl rady s provedením provětrávané fasády, kdy je izolace vložena do roštu a zvenku zakryta obkladem. Další práci by ale nechala radši profesionální firmě. Například pro správné provedení kontaktního zateplovacího systému je totiž potřeba nejen znalost teorie, ale i zkušenost. Nedokonalosti a chyby jsou prý na omítce hodně vidět.
Lubomír Klobušník si myslí, že za určitých okolností dokáže domácí kutil zateplit celý dům. „Pokud bude mít projekt, seznámí se s pracovními a technologickými postupy i materiály používanými na zateplování a je zručný, lze zateplování provádět svépomocí,“ myslí si Lubomír Klobušník. Petr Zahradník s ním souhlasí: „Zručný člověk si samozřejmě dokáže zateplení provést sám, stejně tak jako třeba postavit celý dům. Vše je jen otázka kvality provedení, odpovědnosti za dílo a následných záruk.“
Lubomír Klobušník zmiňuje, že nejčastější chyby při zateplování svépomocí jsou její provádění bez projektové dokumentace a nedostatečná informovanost o legislativních požadavcích týkajících se zateplování budov (nedostatečná tloušťka tepelné izolace). Mnoho kutilů podle něho nedodržuje doporučené technologické postupy při zateplování. Další častou chybou bývá použití nekompatibilních stavebních hmot a materiálů. Podle Klobušníka mají materiály od různých výrobců rozdílné fyzikální vlastnosti. Tomuto úskalí lze snadno předejít respektováním certifikovaných zateplovacích systémů, které zaručují kompatibilitu použitých materiálů.
„Zateplení svépomocí provést lze, nicméně pokud nemáte žádné zkušenosti, tak tuto možnost nedoporučujeme. Navíc v programu Zelená úsporám je jen možnost provedení proškolenými realizačními firmami,“ upozorňuje Karel Sedláček. Nejčastější a největší chyby, které Sedláček vidí u zateplování svépomocí, je naprostá neznalost způsobu provádění. „Provádění svépomocí lze částečně vylepšit kvalitním stavebním dozorem investora, ale když někdo nechce zaplatit realizační firmu, tak odborný dozor už vůbec ne,“ uvažuje Sedláček, jak by mohli majitelé domů zmírnit nesprávné dopady své neznalosti.
Podle ceny ne
Podle Dany Hochmannové v současnosti chybí lidem v ČR hlubší znalosti a orientace při výběru materiálů a technologií pro zateplování. Hochmannová nedoporučuje rozhodovat se podle ceny, levné materiály totiž často mívají horší vlastnosti. Jaký izolační materiál vybrat? Podle Ondřeje Šrámka z Knauf Insulation není žádný univerzální izolační materiál. „Jsou různé izolace pro různé použití, vždy se musí zvolit podle toho, kde se bude izolace používat,“ říkají shodně Šrámek i Sedláček. V určitých případech je lepší kamenná izolace, v jiných skelná, jindy zase polystyren. „U fasád novostaveb se může jevit jako nejoptimálnější zateplení polystyrenem, který je levnější. U rekonstrukcí to může být dražší tuhá deska z minerální vláken. Pokud má být prováděno zateplení fasád nekontaktním způsobem, je vhodná lehká minerální izolace,“ vysvětlil Ekolistu Zahradník výhody nejčastějších materiálů.
Můžete to zvládnout sami, jen je potřeba si nastudovat, jak izolaci použít správně
Licence | CC BY-SA 2.0
Vzít hypotéku nebo spořit?
Důležitou součástí rozhodnutí o zateplování je, jak je ufinancovat. Dana Hochmannová by těm, kteří nemají finanční prostředky, poradila vzít si hypotéku. „Co ušetříte na energii, to můžete investovat do splácení úvěru,“ říká Dana Hochmanová. Jiný názor má Karel Sedláček, podle kterého není kam spěchat. „Je lepší klidně rok počkat a našetřit si peníze na kvalitní provedení. Případně je možné si najmout menší firmu a sám pomáhat, čímž se práce zlevní,“ říká Karel Sedláček
Hochmannová doporučila nezapomínat při rozhodování na energetický audit, který je nedílnou součástí komplexní snahy o snížení energetické náročnosti. Audit doporučí vhodná opatření ke snížení spotřeby energie a zároveň poskytne představu, s jak velkou úsporou lze počítat. „Pro energetický audit je potřeba počítat s částkou několika tisíc,“ říká Hochmannová. Lubomír Klobušník dodává, že energetické poradenství lze u řady firem získat i bezplatně. „Nejcennější je tzv. nezávislé energetické poradenství, jež nabízí zpravidla neziskové organizace, které nejsou spjaty ani závislé na prodeji výrobků z oblasti energetiky či stavebnictví,“ radí Klobušník.
Výrazně méně pracným a tedy i méně nákladným dokumentem je podle Zahradníka průkaz energetické náročnosti, jehož obvyklá cena pro rodinný dům je do deseti tisíc korun. „Audit i průkaz je možné si nechat zhotovit bez jakéhokoliv úmyslu provést doporučované opatření. Doporučení auditora není závazné, dává pouze představu o efektu a vhodnosti uvažovaného opatření,“ říká Zahradník.
reklama
Další informace |
Hledáte nové bydlení? Můžete zkusit porovnání hypoték serveru SFinance.cz
Tento text vznikl v rámci projektu Environmentální občanské poradenství, který je realizován díky finanční podpoře SFŽP a MŽP.
Dále čtěte |
Stavět šetrné domy musíme už teď, v roce 2020 bude pozdě, říkají odborníci
Jak se stát šťastným majitelem dobře zatepleného panelákového bytu
Dřevo na vytápění: 7 otázek a odpovědí
Ministerstvo spouští kompenzace pro žadatele o dotace v programu Nová zelená úsporám
Červený: Pobírání superdávky není podmínkou pro dotaci z Nové zelené úsporám
Hladík: Bezúročné půjčky v Nové zelené úsporám zatíží stát až 20 miliard korun ročněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Saint Gobain - 18. 2. 2011 - Lukas B.vy jedni globálové. stejná nadnárodní korporace která vyrábí autoskla a spoustu dalších zlých ošklivých věcí. |
Velké rozpaky nad článkem - 18. 2. 2011 - Jiří SvobodaDo poloviny článku se člověk ve všech možných obměnách dozvídá, jak jsou důležití odborníci. Pak probleskne zářná myšlenka, že izolace se má dávat co nejvíce, protože vlastní cena izolace je oproti všemu ostatnímu zanedbatelná, a ta je obratem pohřbena tvrzením, že 5 cm je zoufale málo.Žijeme v době, kdy při rekonstrukcích je 12 cm kontaktního polystyrenu zoufale málo a správně má být asi 25 cm a při stavbě pasivních domů se běžně užívá 40 cm a je to ekonomicky návratná investice. A nakonec jsou v článku vychvalováni auditoři a energetičtí poradci, kteří vám nedoporučí nic jiného, než znovu těch 12 cm polystyrénu a vy si za 10 let budete rvát vlasy, proč jste si dnes 10% nepřiplatili a nedali hned 25 cm. Pane Singre, podle mého, se Vám povedl pěkný článek-paskvil. Ale asi jste musel někomu vyhovět - to je život. |
 |
Velké rozpaky nad poslední větou - 18. 2. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czPane Svobodo, můžu Vám garantovat, že Martin Singr nikomu při psaní článku vyhovět nemusel. Je možné, že se Vám článek nelíbí a máte na to svaté právo. Nechte si ale od cesty řeči, které mají vyvolat dojem, že při psaní článku někdo z redakce postupoval neeticky. Tohle nepodložené naznačování je sice především vizitka Vaší osoby, nicméně zcela nezaslouženě může pošpinit nevinného. Zdraví Jan Stejskal |
|
Velké rozpaky nad poslední větou - 18. 2. 2011 - Jiří SvobodaPane StejskalePan Singr mi to v mejlu vysvětlil, pokud chcete, mohu Vám ten mejl i s mou odpovědí přeposlat. Svou poslední větu v diskusi poté považuji za zcela neoddůvodněnou. Zdraví Jiří Svoboda |
|
Velké rozpaky nad poslední větou - 18. 2. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czDíky za objasnění. Omlouvám se, pokud jsem svůj předešlý příspěvěk formuloval příliš ostře. Neodůvodněné zpochybňování osobní integrity mi ale prostě připadalo nefér. Zdraví Jan Stejskal |
|
Velké rozpaky nad poslední větou - 19. 2. 2011 - Jiří SvobodaDobrý den pane Stejskale. V danou chvíli jste reagoval adekvátně a logicky. Podstatné je, že jsme si to mohli lehce vyjasnit. Rozhodně bych nechtěl přejít do pozic, že bychom si vzájemně nesdělovali věci, které se nám nelíbí. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 18. 2. 2011 - Lukas B.no, pokud u baráku nechcete mít žádná okna, tak je představa 40cm polystyrenu opodstatněná. respektive prostup tepla přes zdivo od určité tloušťky izolace začíná být oproti prostupu okny problém naprosto marginální.riziko svépomocného návrhu a realizace zateplení je jinde, ono nastačí naflákat tlustou izolaci, ale navrhnout skladbu s ohledem na asi deset tisíc dalších věcí, tak, aby se nám nestalo, že se laicky řečeno to bude někde uvnitř rosit a hnít. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 18. 2. 2011 - Jiří SvobodaAle já tu nic neříkal o tom že chci lepit na zeď 40 cm polystyrénu, doporučoval jsem dávat 25 cm a pak je samozřejmě třeba vyměnit i okna za nová s trojím zasklením, dát je, aby lícovala s vnější zdí a při zateplení přetáhnout i pevné rámy oken a ostění zkosit. Vypadá to velmi dobře a světlé venkovní ostění navíc přidá odrazem do interiéru i další světlo.Když si pak v takto zatepleném domě budete přiměřeně větrat, abyste si relativní vlhkost udržoval mezi 50 a 60 %, mohu Vám garantovat, že se nic rosit ani hnít nebude. Žádných dalších 10 000 věcí prostě neexistuje. Garantovat Vám však také mohu, že Vám takto žádný energetický auditor ani poradce neporadí. A to je ten dnes nejvážnější problém. "Odborníci" dávají špatné rady. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 18. 2. 2011 - Lukas B.děkuji za radu. vy jste stavař (já shodou okolností ano)? tušíte z hlavy kolik je součinitel prostupu teple (nebo dříve používaný tepelný odpor) 25 cm polystyrenu a kolik je velmi slušná hodnota pro trojsklo (včetně rámu)? umíte si dát tato dvě čísla dohromady? tušíte něco o tom že může k rosnému bodu docházet i někde uvnitř konstrukce a nejen na tepelném mostu z interierové strany? |
|
Velké rozpaky nad článkem - 18. 2. 2011 - Jiří SvobodaJsem fyzik a nízkoenergetickou stavařinou se zabývám i prakticky ve svém volném čase. Ano, všechno toto tuším a mám to i prakticky nejednou odzkoušeno. A nezpozoroval jsem jakýkoli rozpor mezi svým teoretickým pohledem a praxí. Kvalitně zaizolované stavby mají spoustu výhod - i ty, že se jim vyhýbají problémy běžných staveb a nakonec mohou vyjít, paradoxně, i levněji než ty běžné. |
|
Realita - 19. 2. 2011 - Ivan SommerČlánek uvádí množství rad, takže není důvodu ho nějak odsuzovat. Jen zapomíná na klientelismus a mafiánství v České republice, že existují například energetičtí auditoři - razítkáří, kteří posvětí razítkem údajný audit jinými osobami, aniž se podívají na místo. Podobně fungují i projektanti. Projekt může udělat kdokoli a razítkář ho schválí za tisícovku.A jestliže majitel domu prohlásí, že zateplení provede firma jeho švagra,je "vymalováno", můžete mít tu nejvyšší odbornou kvalifikaci, a přesto Vám je k ničemu.V našem starším činžovním domě se vyměnila okna a utěsnila pěnou tak, že někde to kolem rámu profukuje nebo naopak nelze větrat. Není zatím jasné, jestli se energie ušetřila a jaká je návratnost investice. Odborníkem byl učitel tělocviku. Měl jsem dojem, že nepomůže-li zateplení oken,ta máme udělat několik dřepů na zahřátí. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 19. 2. 2011 - AlešNevím z čeho usuzujete že právě 25cm EPS je ta správná hodnota já si to nemyslím. Pokud máme cihlovou zed 30 cm , pak ta má ztráty asi 2W na m2 při teplotním rozdílu 1 °C mezi venkovní a vnitřní teplotou ( omítku zanedbávám ) to je dost extrémní případ špatné zdi. Při - 15°C. má taková zeď ztráty 2Wx 35°C ( teplotní rozdím mezi vnitřní a vnější teplotou. ) = 70W/ na každý m2 zdi.a jak to vypadá po zateplení ? metr tlustý polystyren má prostup tepla 0,04W/m2 °C kolik tedy budou stráty zdi po zatelení ? 5cm EPS = 20W uspora - 71% 10cm EPS = 11,6W uspora - 83% 12cm EPS = 10W uspora - 85% 20cm EPS = 6,3W uspora - 91% 25cm EPS = 5,2W uspora - 92% 40cm EPS = 3,3W uspora - 95% prvních 5cm izolace prináší úsporu 71% tepelných ztrát , ten kdo dá 12cm izolace ušetří dalších 14% ztrát jelikož stěny rod. domku tvoří zhruba 1/3 ztát pak zvýšení izolace z 5cm na 12 přinese úsporu celých 4,5% na vytápění !!! a kolik ušetřít ten kdo si místo 12 cm dá tolik potřebných 25cm - dalších 6% ztráty stěny tj 2% celkových nákladů na vytápění - jistě si všichni trhají kvůli těm 2% vlasy z hlavy a 40cm EPS ušetří proti 12cm 3,3% nákladů na vytápění. A natonec to nejlepší čím silnější izolace tím větší je vliv teplelných mostů oken , ale i plastových hmožděnek. Takže ty úspory co tady píšu platí jen teoteticky ve skutečnosti je praktický vliv silných izolací značně nižší o než uvádím v tabulce !!! u lepší zdi bude vliv zateplení vždy nižší než u té nejhorší , kterou schválně uvádím ,takže vy co chcete ušetřit teoreticky 2% nákladů na vytápění můžete zvolit místo 12cm tolik potřebných 25cm , prakticky ušetříte tak 1,5% nakladů na vytápění a Vaše investice se vrátí tak za 100 let a to už ta fasáda nebude existovat. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 20. 2. 2011 - Lukas B.tak nějak zhruba. a to ještě nemáte okna a neotevíráte dveře. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 20. 2. 2011 - Jiří SvobodaAleši, takové relativní počty jsou přesvědčivé jen zdánlivě. Když zateplíte 25 cm místo 12 cm, uteče Vám 1m2 stěny o 15kWh ročně méně a ty stojí zhruba 30 Kč. Pokud to tlusté zateplení pořídíte o 200 Kč dráž, vrátí se Vám investice za 7 let a pak se Vám na úsporách ještě 6 krát možná i desetkrát (cena tepla půjde nahoru) zaplatí. Kde najdete takové dobré a jisté zhodnocení peněz? Navíc bude v domě vyšší tepelný komfort.Opravdu si nemohu pomoci, ale práce energetických poradců a auditorů si vážit nemohu. Pokuste se tedy, Aleši, své úvahy přehodnotit a počítat v absolutních číslech. Minimálně pro radost z pochopení věci. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 20. 2. 2011 - AlešJo jenže to by těch 7 let muselo být celou topnou sezonu přibližně -15°C ve dne i v noci, navíc dům by musel být téměř bez oken, protože k oknu těch 25cm nedáte a teplo se šíří bodem nejmenšího odporu. Má smysl pokračovat ? |
|
Velké rozpaky nad článkem - 21. 2. 2011 - Jiří SvobodaJistěže má smysl pokračovat, protože jsem nebral po celou dobu topnou sezonu -15°C ale počítal jsem rozdíl 3W po dobu 200 dní v roce, což odpovídá běžným topným sezonám. Vůbec nechápu, jak souvisí s problémem existence oken a zda jimi něco utíká či nikoliv. Přece ztráty stěnou jsou dány vnitřními a vnějšími podmínkami a ty jsou dány přírodou a našimi požadavky na komfort.Opravdu mi záleží na tom, dobrat se pravdy! |
|
Velké rozpaky nad článkem - 22. 2. 2011 - AlešDobře, jenže já ty výpočty dělal pro teplotní rozdíl 35°C tj -15°C venku a +20°C uvitř průměrná teplota v topném období je něco kolem 3°C tedy poloviční rozdíl teplot.Velikost oken : aby se vliv izolace plně projevil musí být kompakní tj. nesmí v ní být tepelné mosty - ideální stav. Představte si takové okno mezi rámem a stěnou je tepelný most kudy uniká teplo z z budovy ven. Proto se dává izolace u do boků oken a pod parapet. Jenže tam 25cm nedáte. Teplo neprostupuje kolmo z vnitřku stěny na povrh budovy-, ale zásadě cestou nejmenšího odporu a pokud má stěna při 25cm dodatečné izolace mizivý tepelný odpor - metr cihlové zdi má tepelný odpor 1,2 a 25cm polystyrenu má 6,25. Znamená to že špatně izolované části zdi mezi rámem okna a zdí mezi dveřmi a zdí a nekonec i mezi základy a domem tvoří značně významené tepelné mosty, protože teplo se šíří i podélně zdí do místa horší izolace a zde uniká ven z budovy. Pokud tyto místa neodstraníte - což je starých budovách velký problém můžete izolovat jak chcete a teplo vám bude unikat převážně těmito místy a vliv silné izolace proti 12 cm bude malý. Stejně tak vzrůstá vliv plastových hmožděnek - plast má mnohem nižší izolační schopnosti než EPS, čím větší bude síla izolace tím bude větší rozdíl mezi tep. odporem hmožděndy a EPS, tím více hmožděnky degradují izolační vlastnosti EPS. Jinými slovy vliv silné izolace není takový jak uvádí teoretické výpočty pro ideální izolaci. Nicmémě je prada že existují prostředky jak vliv telelných mostů omezit, existují lepší izolační materiály než klasický EPS , pokud jsou tyto použity na citlivá místa domu kde není možno použít silnou izolaci je výsledek lepší. K každém případě je výhodnější použít slabší základní izolaci a lepší izolační materiálny na omezení tepelných mostů než naopak ! Dle výše uvedených informacích si asi dovedete představit jak bude fungovat 25cm izolace na stěně rod. domku v případě že nebyl zatelený sokl s odůvodněním že je pod úrovní podlahy v místnosti - většina stavebníků sokl nezatepluje s výše uvedeným argumentem. To že je po zateplení zdivo mnohem teplejší a teplo uniká z okruhu metrů právě přes sokl je v celku opomíjený fakt. Neodstanitelné velké tepelné mosty jsou třeba balkony. Jiná situace může být u nových staveb. Okna se běžně dávají s venkovní hranou zdi, tepelný most je pak menší. Samotné moderní zdivo má lepší tepelné vlastnosti než cihly nebo beton , pak může být někdy účelné použít i silněší izolaci. Článek se však zabývá zateplováním starých domů.... |
|
Velké rozpaky nad článkem - 22. 2. 2011 - Jarka ČernáAle veď aj u staršieho domu sa môžu nové okná osadiť zarovno vonkajšieho lícu muriva, aby sa cez rám mohla pretiahnuť čo najväčšia vrstva izolácie. Len málokto to vie... Zišli by sa manuály do každej rodiny. Niečo podobné, ako keď bola u nás kampaň pred zavedením eura. Tieto veci by však mali mať v malíčku projektanti a majstri...Máte pravdu s TM do podložia cez murivo. V drvivej väčšine prípadov sa nedá dať viac izolácie (resp. vôbec sa nedá) do podlahy kvôli svetlej výške. Tam je zateplenie základov opodstatnené, hoci pri novostavbách odporúčam radšej viac zatepliť priamo podlahu a nie doháňať to drahým XPS-kom po celom obvode. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 22. 2. 2011 - Jiří SvobodaJá bral rozdíl zhruka třípětinový než Vy a trochu jsem zkrátil tepnou sezonu na 200 dní. Takže jakš takš to jako odhad sedí.Hlavní problém článku je, že vlastně neříká vůbec nic, jak se má zateplovat, jen odkazuje na "odborníky". Vůbec třeba nezmiňuje, že je z jedné vody žádoucí vyměnit okna za kvalitní s trojím zasklením (nejsou o moc dražší než ta s dvojím zasklením), že je dobré ta okna usadit zároveň se zdí a zateplit i celý pevný rám oken zkosenou špaletou, že lze levně kotvit tlustý polystyrén způsobem kdy zapustíme např. 12 cm hlavu běžné hmoždinky a díru ucpeme polystyrénovým špuntem viz. http://www.youtube.com/watch?v=EvA08SpDLUs. Takhle se dá výrazně potlačit řada tepelných mostů, které uvádíte a tlustá izolace má pak význam. Celkové snížení topného výkonu má pak značný vliv např. na cenu nového zdroje. Třeba v případě použití tepelného čerpadla může být mnohem menší, jsou menší i tepelné výměníky pro sběr tepla ze země, jede kratší dobu a tudíž déle vydrží, topí se chladnější vodou, tudíž je topný faktor tepelného čerpadla vyšší... a to už máte hned peníze vynaložené navíc za kvalitní zateplení zpátky! Ale uznávám také, že s mnohými tepelnými most si lze jen těžko poradit. To může být i jeden z důvodů, proč je vhodné staré baráky bourat a stavět na jejich místech nové moderní pasivní domy. Ale máte zcela pravdu v jednom. Je mnohem jednodušší prásknout tam 12 cm a jít od toho. Hlavně že je to posvěceno kulatým razítkem a ve shodě s 6 let starou normou o tepelné ochraně budov. A ještě něco. Pohodlnost stavařů značně plýtvá potenciálem úspor energie a tudíž i emisí CO2. Pak budeme o to více všichni platit za jiná, často zcela nevhodná, opatření pro snižování emisí CO2. To je další kamínek v mozaice nezodpovědnosti našich stavařů. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 21. 2. 2011 - AlešJinak co se auditorů týče já osobně nikoho neznám , takže nemohu soudit, ale pokud navrhují 12cm jako maximum pro zatelení stávajících staveb, pak je to fyzikálně správně.Pokud byste chtěl zapteplovat více musíte použít lepší izolační materiály než klasický EPS, tím lze omezit vliv tepelných mostů , ale i můj teoretický výpočet dokládá že ve střední evropě je to prostě nevrátí. Například velký panelový dům po zatelení má asi poloviční spotřebu energie , při použité 3 skel se dostanete až na 1/3 původní spotřeby. Při ceně CZT kolem 600kč GJ = 2,11kč kWh. Otopná soustavě teď stačí něco kolem 40-45°C. Takže vzduchové tepelné čerpadlo dosáhle topeného faktoru 2,7. Při ceně 2,4kč/kWh máme cenu 1kwh z TČ 0,8kč tj. 227kč GJ. Návratnost tč vzduch /voda je při velkých instalacích asi 7 let. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 20. 2. 2011 - KutilDěkuji, předběhl jste mně svojí analýzou. Význam má opravdu max. 15 cm tepelné izolace (EPS). Myslím že nad tuto tloušťku jsou náklady na zatepletí neefektivné a převyšují dosaženou úsporu energie. |
|
Velké rozpaky nad článkem - 20. 2. 2011 - Jiří SvobodaZřejmě masírování propagandou a razítky opravdu dominuje nad rozumem a elementárními počty. |
|
Velké rozpaky nad Jiřím Svobodou - 29. 4. 2011 - qwertPane Svobodo, ono záleží na co těch 12 cm polystyrenu přidáváte. Viděl jsem "geniální" projekty, kdy se na 25 cm porotermu (to jsou takové ty duté cihly) nalepilo 10 cm polystyrenu a výsledek byl úplně stejný jako nezateplená cihlová 65. Dnes už se ale ví, že mnohem lepší je tu 65cm cihlovou zeď obalit 10cm polystyrenu, než stavět nějakou 20cm "příčku" místo venkovní zdi a obalit jí 40 cm izolace. Dlouho se o to vedly spory co je lepší a oboje má své potitivní vlastnosti, ale emipirie nakonec potvrdila, že masivní zateplené stavby jsou mnohem příjemnější, při dobré regulaci úspornější a hlavně na rozdíl od "papundeklových přefabrikátů" jsou budovány pro mnoho dalších generací takže jsou ekologičtější. |
|
Velké rozpaky nad Jiřím Svobodou - 5. 5. 2011 - Jiří SvobodaAno, těch 25cm porotermu + 10cm polystyrénu může mít stejný tepelný odpor jako 65 cm porotermu, ale těžko jako 65 cm plné cihly. A to, co dále tvrdíte, to obhajujete pouze prázdnými slovy. Nevím, kdo kdy v praxi srovnával 65 + 10 s 20 + 40??? Ale rozhodně stavět dům 65 + 10 vyjde, myslím, hodně draho. Já bych to rozhodně nedělal.Řekl bych, že dům by měl vydržet tak právě 100 let. Pak již spíše zavazí, než dobře slouží - nároky na bydlení se vyvíjejí a jistě nemůžeme dnes tvrdit, že dnešní požadavky na bydlení budou podobné i za 100 let |
Polystyrenové domky. - 19. 2. 2011 - Ivan SommerUž před mnoha léty byly v Brně postaveny rodinné domky se stěnami z polystyrenu. Uvnitř polystyrenových bloků byly kanálky na sebe navazující, kterými se prolil beton, a tak vznikla kostra zpevňující dům. Tehdejším normám bohatě vyhovovaly a zdá se, že vyhovují i teď kromě oken. Shledal jsem, že majitelé je dále zateplovat nehodlají. Samozřejmě mé informace jsou velice kusé a omezené.Proč ale nestavět menší objekty rovnou z polystyrenu , |
|
Polystyrenové domky. - 19. 2. 2011 - Jarka ČernáÁno, aj to je riešenie, ale nie každému je systém strateného debnenia po vôli... Takisto cena...A či vyhovujú normám - podľa toho, aký je ten polystyrén hrubý. Aj systémy, doslova predurčené na nízkoenergetické či pasívne domy, sa dajú spackať tak, že z toho vylezie dom ledva spĺňajúci normu. Lenže vtedy bola iná doba, iné ceny energií. |
Větrání. - 19. 2. 2011 - Ivan SommerV článku není zmíněna problematika větrání, aby se kvalita vnitřní ovzduší nezhoršila. Zaměřuje se spíše na fasádu, jejíž nedílnou součástí jsou ovšem okna a zateplení domu by se mělo řešit komplexně. Firmy nabízejí různá filtroventilačních zařízení s rekuperací tepla. |
|
Větrání. - 19. 2. 2011 - AlešJo přesně jste zhodnotil problém - větrání je velmi důležité , ztráty větrání mají u zateplených staveb lví podíl na celkové spotřebě tepla, takže lidé větrají málo a díky tomu trpí jejich zdraví. Proto dle mého názoru by mělo být žízené větrání standartní výbavou moderního rod. nebo bytového domu. |
|
Větrání. - 20. 2. 2011 - Jarka ČernáSúhlas. Ale keďže rekuperačné vetranie je ekonomicky nenávratné (zatiaľ), kľudne by to mohol mať na starosti velice jednoduchý odťahový systém. Žiaľ, toto sa pri obnovách budov veľmi často opomína. |
|
Větrání. - 20. 2. 2011 - AlešRekuperace je návratná pokud byste přirozeně větrala podle normy, nicméně stačí nevětrat a ušetříte , pak je rekuperace nenávratná , stejně jako třeba kvalitní matrace do postele. |
|
Větrání. - 20. 2. 2011 - Jarka ČernáLenže vetrať podľa normy = za hodinu vymeniť pol objemu domu je hlúposť.Ak ročne na vetraní vďaka spätnému získaniu tepla ušetrím cca 1.500 kWh, podľa ceny tepla je ľahké zistiť návratnosť systému. |
|
Větrání. - 20. 2. 2011 - Jiří SvobodaAleši, vemte si třípokojový byt se 70m2, objemu 180m3, kde žijí 4 lidé, kteří jsou doma polovinu času. Taková rodinka běžně produkuje tak 5kg vodní páry. Pokud budete v mrazech vyměňovat 90m3/hod vzduchu, jak žádá jakási norma, pak lidé v bytě uschnou jako herinci. V takovém bytě má význam vyměňovat ventilačním systémem tak 40-50m3/hod, což odpovídá 25 m3/hod na přítomnou osobu. To vyžaduje zhruba 1600 kWh tepla za rok a reálně rekuperací ušetříte tak 1000 kWh, tj. 2000 Kč za rok. Pokud vás výjde celý rekuperační systém na bratru 70 000 Kč, je návratnost zoufalá.Zatím se marně snažím prosazovat myšlenku odtahovat z bytů trvale třeba 40 m3/hod centrálním odtahem a protiproudým výměníkem vzduch voda předehřívat teplou vodu ze 7°C na 20°C. Tak lze zařízení využívat po celý rok a návratnost zařízení by měla být kolem 5 let. Zadal jsem již takový výměník do výroby, ale nějak ho zmrvili a dobře nefunguje. |
|
Větrání. - 20. 2. 2011 - AlešJenže náklady nestoupají linerně s počtem místností, rekuperace se řeší centrálně pro celý dům a ne jen pro jednotlivé byty. Navíc je nutno zvhlčovat - já doma držím relativní vlhkost min na 40%. ( mám jen jedno zdraví) Pomocí rekuperace lze i topit výborný topný faktor zajišťuje invertor. Ušetříte za otopnou soustavu a zdroj tepla. Kamarád právě staví takový dům a cenově mu to vychází lépe než stejný systém s klasickým topením bez rekuperace - podmínky novostavby. |
|
Větrání. - 21. 2. 2011 - Jiří SvobodaSamozřejmě, vnitřní prostředí lze aktivními systémy zlepšocat donekonečna.Už jste viděl panelák, kde by centrální rekuperace dobře fungovala? A je opravdu otázka, kolik vzduchu je třeba vyměňovat. Kvůli CO2 se to jistě dělat nemusí. V plicních skípcích musíte dýcháním udržovat koncentraci CO2 na hladině 50 000 ppm. Pokud máte v místnosti 1500 ppm místo 1000 ppm, cítíte potřebu ventilovat plíce o 1% intenzivněji. To jistě nehraje roli. |
|
Větrání. - 13. 6. 2011 - Slávekwww.seznam.cz |
|
Větrání. - 21. 2. 2011 - Ivan SommerV Brně se pořádají veletrhy stavebnictví a vloni jsem tam viděl nabídku zařízení na rekuperaci v provedení pro jednotlivou místnost za cca 5-10000 Kč, pro celý byt - 4 místnosti za 20 000 Kč. Bohužel byli skoupí na informace, zda je to někde již instalováno. Nezapomínejme, že pokrok techniky je značný a vede k miniaturizaci. I ten váš výměník je vlastně jakási rekuperace.Ta norma na vnitřní vzduch není tak nesmyslná, vychází z požadavku na čistotu vzduchu.V čistých výrobách(farmacie, polovodiče aj.)jsou požadavky ještě větší a naprosto nezbytné. U lidí lze slevit za cenu narušení zdraví, projevuje se nemoc tzv. syndrom nemocných budov - alergie, migrény, astma aj. Sám mám zkušenost, že jsem dostal astmatické potíže v budově v novém kampusu Masarykovy Univerzity a musel jsem odejít. Navíc v městě jako Brno není jisté, zda při větrání venkovní vzduch nebude někde horší než ten vnitřní. Zdá se, že zatím jsou záležitosti ještě ve vývoji a neexistuje jednotné univerzální řešení. |
|
Větrání. - 21. 2. 2011 - Jarka ČernáÁno, decentrálnych rekuperačných jednotiek je na trhu už viacero, s veľkou škálou cien. Avšak akosi sa nemôžem dopátrať k užívateľom, ktorí by mohli odpovedať na otázku hlučnosti, rovnomerného prevetrania miestností, kondenzátu a prípadne aj plesní na fasáde.Aby som nebudila dojem, že som nepriateľ vetrania a rekuperácie - to nie. My máme v novostavbe tiež centrálne rekup. vetranie, vyšlo nás viac ako kúrenie. Ale dali sme si ho preto, lebo sme ušetrili práve na kúrení. Dokopy oba systémy stoja 3.400 €. Za tú sumu bežne nie je častokrát ani to kúrenie. Riadené vetranie ale určite nie je o návratnosti, je to o hygiene vnútorného prostredia a komforte. Úspora energie je skôr príjemný bonus. Preto si myslím, že vetranie by sa malo riešiť, ale nie bezpodmienečne rekuperačne. Odborná verejnosť sa zhoduje (a prax to potvrdzuje) na potrebnom vetracom výkone 15-25 m3/os. Vyššie priemerné vzduchové výkony vedú k nízkej RV počas vykurovacieho obdobia. |
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - veronika jelinkovanečetla jsem předcházející příspěvky, tak je možné, že tu již tato připomínka padla, ale nejde mi do hlavy, jak jeden z nejméně ekologických materiálů současnosti může propagovat server typu ekolist. že by placené PR??? |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - veronika jelinkovao polystyrenu už pochopitelně snad radši ani nemluvím. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Jarka ČernáNavrhnite riešenie. Aké tepelné bio izolácie za cenu do 1.000 Kč sú k dispozícii? Odolné voči vode, ohňu... |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Martin Singr/Ekolist.czPaní Jelínková, mohla byste mi prosím přesně citovat pasáž textu, kde já osobně jako autor článku propaguji skelnou vatu a polystyren? |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Jarka ČernáA ešte ďalším nárokom je, aby sa dali dopestovať v takom objeme, v akom sa potrebujú tie hnusné. Dokonca vo väčšom, pretože väčšinou majú trošku vyššiu tepelnú vodivosť, čiže treba trošku väčšiu hrúbku na dosiahnutie rovnakého R. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Martin Mach Ondřej/Ekolist.czPřeji pěkný den,píšeme i o jiných, přírodních materiálech (nebo i skelných vatách s bezformaldehydovou technologií), viz https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zateplujte-ale-myslete-i-na-zdravi-a-ekologii-radi-arnika Pokud chcete na téma ekologičnosti izolačních materiálů napsat svůj komentář, rádi je zveřejníme v názorové rubrice. Je nám líto, že vnímáte text jako PR článek. Takhle Ekolist.cz totiž nefunguje. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - JosefSkelná vata vždyť to jde o minerální vlnu, jejíž součástí jsou roztavená skleněná vlákna. Co je na kamenech a skle tak neekologického?Každá manipulace s chemikáliemi a léky je nezdravá, ale vždy jde jen o časově omezenou manipulaci, která se děje s opatrností. V minerální vatě asi nikdo nechodí oblečen, nebo na ní nespí. Je zabudovaná a 100let si tam hoví... |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - VukZeptat se můžete v Krupce na Teplicku, co je na skelné vatě neekologického. Možná už si ten provoz Knauf trochu spravil, ale přinejmenším v začátcích byl velmi solidním dodavatelem formaldehydu do zahrad a domácností. Což koneckonců souvisí s dalším problémem skelné vaty - značné energetické nároky na výrobu.A na adresu Ekolistu - v tom článku opravdu mohlo aspoň zaznít, že polystyrén a skelná vata nejsou jediné možnosti, a z hlediska zaměření Ekolistu jsou, jak to říct kulantně, výrazně suboptimální. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Martin Singr/Ekolist.czV článku se mimo jiné uvádí: "...U rekonstrukcí to (vhodná izolace) může být dražší tuhá deska z minerální vláken. Pokud má být prováděno zateplení fasád nekontaktním způsobem, je vhodná lehká minerální izolace."Příště prosím čtěte pozorněji. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 21. 2. 2011 - Jarka ČernáKritici minerálnej či sklenej vlny, na výrobu ktorej sa spotrebuje veľa energie, chceli mať v článku slová: slama, celulóza, konope, drevovlákno, korok... |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 22. 2. 2011 - Karel SedláčekNázory na spotřebu energie mohou být různé, ale když si spočtete energii na vypěstování např. konopného vlákna (osetí, postřiky proti škůdcům, sklizeň, ošetření proti hnilobě či zvýšení požární odolnosti), tak skelné vlákno, které se vyrábí z 80% z recyklátů, tak skelné vlákno globálně má menší ekologickou zátěž než konopné. |
|
Propagace skelné vaty na ekolistu? - 22. 2. 2011 - Jarka ČernáSúhlasím. A nafta, ktorú minú stroje.Podľa mňa nie je možné nahradiť min. vlnu a EPS dopestovanými izoláciami. Ale ako alternatíva, napr. v prípade slamy, prečo nie. |
|
formaldehyd - 21. 2. 2011 - JosefFormaldehyd je především interní problém, izolace se odvětrává ven.Budova je těsná. Koncentrace formaldehydu v běžném městském ovzduší se pohybuje okolo 7 µg/m3, v budovách je jeho koncentrace řádově vyšší, tedy asi 70 µg/m3.Navíc jde o dočasnou expozici, neboť vypařování exponenciálně závisí na teplotě a čase. Tudíž stačí jedno horké léto nebo pár let ... V životním prostředí je formaldehyd běžně přítomen, velká množství vznikají v troposféře oxidací methanu ročně o 3 řády více než produkuje světová průmyslová výroba. Formaldehydu sice je karcinogenní, ale asi jako grilovaný biftek nebo podobné dobroty. Prostě nechci to riziko příliš bagatelizovat, ale prostě těžko najdete v průmyslové výrobě něco bez rizika. Jde o to, aby bylo přijatelné. To je daň za odtržení od přírody, daň za civilizační vymoženosti... Pokud je na tohle někdo příliš citlivý, musí platit penězi nebo pracností, tedy vyrobit si izolaci z ovčího rouna nebo ze slámy sám. Trvanlivost a odolnost těchto úžasných přírodních materiálů je minimálně s otazníkem. |
|
formaldehyd - 23. 2. 2011 - Ivan SommerV obecné rovině máte pravdu, přesto v konkrétních případech může být interní koncentrace formaldehydu natolik vysoká, že znemožní pobyt. Stačí týden v takovém prostředí, aby se všem přítomným podráždily oči, popřípadě projevily astmatické potíže. Vzhledem k vysoké koncentraci formaldehydu byly zavřeny některé základní školy. Sám jsem zažil rozdělení pracovní místnosti stěnou z dřevotřísky, kde se nedalo vydržet do konce pracovní doby, jak pálily oči. Stěna se musela odstranit.Působení formaldehydu bylo rozpoznáno a legislativa ho omezila. Nyní se problém někdy vyskytuje při dovozu zboží z východu. |
|
formaldehyd - 5. 3. 2011 - František ŠvambergPřátelé, různých strašáků nán tisk i TV nabízí dosti - tedy aldehydy stačí.Aktuálně mám TIP na 66% slevu KNAUF ecose cl.39 / tl.200 - cca 600,- Kč /m3 s DPH. Kolik vagonů chcete ? |
dveře Internorm - 13. 6. 2011 - LadislavRád bych se zeptal jaký je rozdíl oproti dřevěným nebo plastovým dveřím ve dveřích Internorm. Pořizujeme dveře <a href="http://www.wellokna.cz/produkty/internorm/">od wellokna plzeň</a> Můžete nám doporučit nějaké konkrétní. |
|
dveře Internorm - 7. 7. 2011 - Slávekhttp://www.wellokna.cz/produkty/internorm-dvere/ na těchto stránkách jsou 3 typy, ale je jich daleko víc. Dveře internorm kladou důraz na energetickou úsporu, je to takový ferrari mezi dveřma dneska :-D |
|
dveře Internorm - 12. 7. 2011 - Ladislavhttp://www.wellokna.cz/produkty/internorm/ omlouvám se odkaz nefungoval.. |
Proces zjištování úspor tepla - 24. 9. 2011 - ŠmídaJsem tak nemálo překvapen o úrovni této diskuse, sám mám velmi jednoduché vytápění rodinného domku - "krbová vložka 9kW + výměníkteplého vzduchu. Rozvod tepla pllechovými rourami průměru 150mm - samotížně. Překvapení pro mne spočívá v tom , že:mám syna v Kanadě a tam mu pro získání dotace stačilo "VYFOTOGRAFOVÁNÍ unikajícího tepla před a po provedení zateplení.. /Focení příslušným přístrojem. B. Š. O |
Zateplení - 30. 1. 2013 - LiborPánové nehádejte se tady. Já přidám pár praktických poznámek. Máme starší rodinný dům na patro a rozhodli jsme se jej zateplit. Nemáme dost peněz aby to mohla udělat firma a tak jsem se do toho všeho dal sám s kamarádem zedníkem. Severní strana 12cm polystyren, ostatní 10cm. Již po severní starně zeď na ohmat teploučká )dřív na zeď se nedalo málem sahnout jak byla studená), zbytek zdí co jsou zateplené jsou podstatně teplejší než bývali. A úspora na plynu zatím nevím máme první rok. Ale soudě jen podle tepelné pohody doma bude významná. |
