U dálkových turistických tras najdete nově 31 přístřešků od Lesů ČR. V nouzi se v nich dá i přespat
Poutníci si v nouzových přístřešcích na chvíli odpočnou, přečkají bouřku nebo v nich mohou jednu noc přespat. Většina stojí v odlehlých oblastech, kde není možné najít komerční ubytování. Konstrukci mají převážně ze smrkového dřeva.
„Stavěli jsme dva základní typy, v obou přespí až čtyři osoby. Zejména v horských oblastech máme přízemní stanová áčka se šikmou střechou, ve kterých jsou lavice se stolem a zadní vyvýšené pódium na přespání. Častější jsou ovšem stavby s uzavřeným patrem na spaní a posezením v přízemí,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.
První přístřešek stojí nad osadou Severní na Rumbursku nedaleko nejsevernějšího bodu České republiky. Poslední dva pak na Vysočině jen pár kilometrů od Jihlavy a na jižní Moravě kousek od Bítova.
„Turistika a relax v přírodě mají naši podporu, takže v projektu pokračujeme. Vytipovali jsme další místa a plánujeme i nouzová nocoviště pro stany,“ dodal Dalibor Šafařík.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jaroslav Pokorný
21.1.2025 22:06
Karel Zvářal
24.1.2025 08:44 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Jan Krško
22.1.2025 16:08Emil Bernardy
11.2.2025 08:08 Reaguje na Jan KrškoPetr
23.1.2025 13:16
Walter Bitterlich
24.1.2025 11:34 Reaguje na PetrPetr
24.1.2025 18:48 Reaguje na Walter BitterlichRadek Čuda
24.1.2025 12:09Břetislav Machaček
27.1.2025 19:08 Reaguje na Radek Čudaten otevřený typ je na snímku umístěn na doslova "větrné hůrce".
Ze všech stran je to vystaveno větru a v zimě sněhové vánici.
Sice budou návštěvníci v patře pod střechou, ale silně větrem
ochlazováni na rozdíl od toho, kdyby byla stavba umístěna tam,
kde nebude tak vystavena větru. Připomíná mi to zimní táboření, které bylo organizováno jako ukázka pro veřejnost na takto
otevřeném místě a na noc byla předpověď vichřice až 100 km/h
se sněžením. Pozdravili jsme nadšence a sešli o 200 metrů níže
na závětrnou stranu do hustého smrkového lesa. Ti na vrcholu
v noci trpěli a my dole ani necítili, že je nějaká vichřice.
V tom je totiž rozdíl mezi těmi, co si chtějí dokazovat svoji
odvahu a odolnost a mezi těmi, co neriskují zdraví a život.
Nocovat v přírodě je totiž o zkušenostech a nikoliv o lpění
na povoleném místě na kterém hrozí újma na zdraví, které je
cennější, než dodržet zákon a zmrznout.
Milan Milan
2.2.2025 22:05Lukas B.
3.2.2025 09:29druhá podmínka je pravidelný úklid, jinak se postupně stane okolí boudičky nevábným smetištěm. to znamená že se toho ujme nějaký místní nadšenec. občas takové jsou, jednou týdně vyrazí k altánu s pytlem na odpadky, smetákem, polní lopatkou, hadrem a petflaškou vody, posbírají odpadky, odnesou a zakopou bioodpad příliš blízko altánu, vymetou z podlahy prach a
bláto, odloubou vyteklý parafín ze stolu a stůl a lavice otřou mokrým hadrem.
dokonce jsou takoví nadšenci, kteří mají a udržují na své vlastní louce (jakoby) seník (boudičku pro děti apod.) s nezamčeným patrem a spaním pro pocestné. taky o něčem podobném výhledově uvažuji. tam je ovšem problém jak dát vědět těm správným a udržet to v tajnosti před nesprávnými.
další problém je záchod. opravdový nomád se (s dovolením) vysere hned vedle spacáku, protože ráno zase táhne dál a sem už se nevrátí. ukázněný turista s ponětím o udržitelnosti hovínko odnese aspoň sto metrů daleko a zahrabe. ovšem kolik jich mezi spáči je, žánop. to samé (samozřejmě mírněji) platí o šlupkách z mandarinek a slité vody se špaget, s tím si také příroda poradí, ale taky vocaď pocaď.
asi by bylo fajn se smířit s tím, že naše kopečky nejsou alpy a samoobslužné nothüty, rifudža, biváka a kabány u nás trošku postrádají smysl.