V potiscích na nádobí se ukrývá velké množství olova. Nové limity EU se jich ale netýkají
Právě dnes, 1. června 2016, začínají platit nová pravidla REACH, která přitvrzují limity pro olovo ve výrobcích, které děti vkládají do úst. Povoleny jsou řádově stovky částic tohoto kovu z milionu (ppm).
Zpřísnění evropských předpisů ekologická organizace vítá, je podle ní ale chyba, že se netýkají také nádobí. Průzkum spolku Arnika totiž objevil u 90 % ze tří set prověřovaných kusů potištěného porcelánového a skleněného nádobí nálezy až desetkrát vyšší než zavádí nová pravidla.
V případě nákupu nádobí s potiskem by obrázek neměl být alespoň v místě, kde dochází ke kontaktu s ústy a potravinami. Před prvním použitím by se mělo nádobí a sklenice důkladně umýt v horké vodě s trochou octa.
Je dobré zpozornět také v případě, že je lze obrázek snadno seškrábat nebo se během používání změnila jeho barva.
V takto zdobeném nádobí by se nemělo rovněž ohřívat jídlo, protože za zvýšené teploty se mohou těžké kovy uvolňovat ve větší míře. Šetrnější než mytí v myčce je také jeho jemné čištění v ruce, bez drátěnky či písku. V případě pochybností lze výrobek nechat na přítomnost olova nebo kadmia otestovat.
„Výjimkou nebyly ani nálezy v řádech desítek tisíc ppm a to nejen u bezejmenných výrobců ze zahraničí, ale i tradičních českých značek,“ uvádí Arnika. V hrníčku s květinovým motivem od českého výrobce například naměřila 51 tisíc ppm. Důležitá je proto podle Karolíny Brabcové, vedoucí kampaně Jezme bez jedů, osvěta mezi spotřebiteli, výrobci i kontrolními úředníky, aby se osvědčené, ale nebezpečné pigmenty nahradily bezolovnatými barvami.
Na nádobí se totiž i nadále vztahují benevolentní předpisy z roku 1984. Ty dovolují prodávat i zboží s velmi vysokým obsahem těžkých kovů, pokud se při kontrole tzv. migračních limitů neprokáže, že se z nádobí v kyselém prostředí toxické látky uvolňují.
Nastavení těchto limitů je podle Pavla Poce, europoslance za ČSSD a místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, v současné době zastaralé a neodpovídá novým vědeckým poznatkům. „Testovací metoda koupání v kyselině octové je už dnes nedostatečná. Když použijeme jiné kyseliny, citronovou, mléčnou a podobně, které jsou v potravě daleko častější, k uvolňování dochází mnohem více,“ vysvětluje Pavel Poc.
Podle Karolíny Brabcové by bylo lepší i jednodušší měřit absolutní hodnoty prvků pomocí spektrometrů. Také proto, že nejde jen o vymývání těžkých kovů z nádobí během jeho používání v kuchyni. Problematická a zdraví ohrožující může být i jejich výroba nebo pozdější skládkování nebo jiné zpracování odpadu.
Ukazuje se, že olovo patří k netoxičtějším prvkům vůbec, neexistuje pro něj bezpečná dávka, upozorňují ekologičtí aktivisté. Působení olova je podle aktivistů spojováno s poruchami chování nebo snižováním intelektu dětí. Vyhnout by se mu měly především děti do šesti let a těhotné ženy.
„Proto nás zaráží skutečnost, že lze olovo najít v převážné většině potištěného porcelánového nádobí, jídelní sady s dětskými a pohádkovými motivy nevyjímaje. Tento typ výrobků evropská legislativa dlouhodobě ignoruje,“ pokračuje Jitka Straková z Arniky.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
Hlídejte si znečišťovatele svého okolí pohodlně
Arnika našla těžké kovy v potiscích nádobí a v bižuterii
Arnika objevila v ústeckých řekách PCB i dioxiny
