Ve třetině testovaného spodního prádla se našly toxické látky. Nejproblematičtější je dámské ze syntetických materiálů

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Do testování bylo zahrnuto 166 vzorků spodního prádla zakoupeného napříč pěti evropskými státy. 79 výrobků bylo dostupných na českém a slovenském trhu, zbytek pocházel z Rakouska, Maďarska a Slovinska. I tyto výrobky si však můžete přivézt ze zahraniční cesty nebo je na pár kliknutí pořídit v e-shopu.

Zvláště problematická je skutečnost, že 82 % prádla ze syntetických vláken obsahovalo bisfenoly. „Test ukázal, že nejvíce na to doplácejí ženy. Dámské spodní prádlo je obecně častěji vyrobeno ze syntetických látek, je tedy zatíženo zdaleka největší mírou,“ vysvětluje Karolína Brabcová, vedoucí kampaní za zákaz toxických látek ve spotřebním zboží a odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží spolku Arnika.

Pánské nebo dětské spodní prádlo bývá z větší části bavlněné, a vykazovalo tak v testu podstatně lepší výsledky – tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů.

Šaty pro panenky jsou méně rizikové než dámské spodní prádlo

Úřady o rizicích spojených s bisfenoly ví a postupně je regulují. Jedná se o skupinu chemických sloučenin primárně využívaných při výrobě plastů (konkrétně polykarbonátu) a epoxidových pryskyřic. Oba tyto materiály figurují v široké škále běžného spotřebního zboží od plastového nádobí po vnitřní nátěry konzerv a narazit na ně můžeme i v textiliích.

Vzhledem k jejich hojnému průmyslovému využití dnes najdeme stopy bisfenolů ve vodě, živočiších i lidském organismu napříč všemi věkovými skupinami. Některé bisfenoly jsou známé jako endokrinní disruptory, látky narušující hormonální systém člověka i jiných živočichů. Výzkumy u nich prokázaly řadu negativních důsledků, například zvýšené riziko potratu, vzniku rakoviny prsu a prostaty, obezity nebo metabolických poruch, neblaze působí na vývoj malých dětí a také na imunitní systém.

V Evropské unii je jejich obsah regulován v materiálech určených pro styk s potravinami. Použití bisfenolu A (BPA), nejznámějšího zástupce skupiny, je od roku 2018 omezeno například také v hračkách určených pro děti do tří let věku.

Podstatně méně pozornosti je ze strany úřadů věnováno textilu. „Paradoxně je prádlo na panenkách regulováno přísněji než to lidské, tedy i zdraví panenek je víc chráněno než zdravý skutečných dětí, žen a mužů,“ popisuje současný stav Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest, a pokračuje: „Pro náš test jsme si vybrali spodní prádlo, protože ho nosí každý, je v přímém kontaktu s pokožkou a jeho potenciálně škodlivé složení může mít nepříznivý vliv na naše zdraví.“

Přečtěte si také |

Tuny odpadu, mikroplasty i toxické chemikálie. To vše jde za textilním průmyslem, připomíná Arnika

Nošením i nejhůře hodnoceného prádla (celkově Hunkenmöller Invisible short basic tan z Rakouska, na českém trhu pak Dedoles veselé bezešvé dámské kalhotky a pánské Adidas Trunk boxerky 3 pack) si člověk nepřivodí akutní potíže. „Je však třeba vzít v potaz, jakému množství nežádoucích látek jsme denně celkově vystaveni. Domníváme se, že je klíčové, aby úřady co nejrychleji zavedly plošnou regulaci toxických látek a lépe chránily spotřebitele,“ shodují se Hana Hoffmannová a Karolína Brabcová.

Bavlna je lepší volbou

Pokud chcete snížit vystavení organismu bisfenolům, kupujte bavlněné spodní prádlo. Tento materiál se v testování ukázal být z hlediska chemikálií nejbezpečnějším. Žádný bavlněný produkt neobsahoval vysoké množství bisfenolů. Podle zjištěných dat nezáleží, zda bavlněné kalhotky nebo boxerky koupíte ve značkovém obchodě nebo v supermarketu. Na základě testu se jeví, že materiál je jediným důležitým kritériem. Bývá vždy uvedený na cedulkách na samotném prádle, ale občas je potřeba jej hledat.

Přečtěte si také |

Látky nabourávající hormonální systém nachází odborníci i v hračkách a kuchyňském náčiní

Kompletní výsledky testu včetně obrazového infomateriálu jsou k dispozici v říjnovém čísle časopisu dTest a na webových stránkách spotřebitelské organizace dTest.

Můžete také podepsat Výzvu pro evropské politiky, aby do roku 2029 zakázali všechny rizikové látky ve spotřebním zboží:

na webu dTestu: www.dtest.cz/bez-jedu

na webu Arniky: https://arnika.org/vyrobky-bez-jedu