Reuters: Změna klimatu stvořila novou realitu - takhle teď bude vypadat život
7.1.2025 01:44
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Jiní volí ještě ostřejší slova. "Jsme na prahu nezvratné klimatické pohromy," stojí ve zprávě o Stavu klimatu za rok 2024.
Letos bylo na planetě poprvé tepleji o více než 1,5 stupně Celsia než v předindustriálním období mezi lety 1850 a 1900, uvádí služba Evropské unie Copernicus pro změnu klimatu.
Nejteplejší naměřený den v historii byla letošní neděle 21. června. Až do pondělí 22. června. Den nato se trochu ochladilo. Tyto po sobě jdoucí rekordy zaznamenali meteorologové během rekordně nejteplejšího období na Zemi - od června do srpna 2024, uvádí Climate Central. Po dobu těchto třech měsíců čelila miliarda lidí extrémnímu vedru, přívalovým dešťům, smrtícím záplavám, bouřkám a požárům.
Vlny veder mění zásadním způsobem situaci, řekla Friederike Ottová z organizace World Weather Attribution (WWA), která zkoumá, jaký vliv má klimatická změna na extrémní počasí. Svět podle Ottové zaspal.
"Je zapotřebí lepšího povědomí o problému, jenom abychom se dokázali přizpůsobit dnešním teplotním rekordům - a bude to samozřejmě ještě horší," doplnila.
Mezi 16. a 24. červnem trpělo více než 60 procent světové populace extrémním horkem, které způsobila změna klimatu. Vlna veder zasáhla lidi po celém světě - od Číny přes Bangladéš, Etiopii, Egypt a Nigérii až po Brazílii. Dotklo se to i životů Američanů a Evropanů.
"Počet dní, kdy je lidský organismus na hraně svého běžného fungování, přibývá," řekl Pershing. Pákistán a Perský záliv jsou podle něho dvě oblasti, které se letos blížily bodu zlomu. Stovky lidí zemřely během muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, kde teploty přesahovaly 50 stupňů Celsia.
K rekordně vysokým teplotám přispívá mimo jiné nedostatek zeleně, klimatizace nebo příliš mnoho betonu, který zachycuje teplo, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Horko a sucho podnítily požáry ve Středomoří, Spojených státech a Latinské Americe. Požáry ale propukly i v brazilské močálovité krajině Pantanal. "Pantanal je vlhká oblast, která by neměla hořet celé měsíce," podotýká Ottová.
Nové "normální" teploty dopadnou nejvíce na nejzranitelnější. "Lidé, kteří umírají v důsledku horka, nejsou milionáři a miliardáři," řekl Pershing.
"Pokud jste dostatečně zámožný člověk, můžete si dovolit klimatizaci, máte vozidlo, které vás dopraví tam, kam potřebujete, máte způsoby, jak se ochladit. Pokud k těmto věcem nemáte přístup nebo o ně přijdete kvůli výpadku proudu nebo bouři, činí vás to zase o něco víc zranitelnější," dodal.
V Africe je téměř 93 procent pracovníků vystaveno extrémním vedrům. Na Arabském poloostrově je to více než 83 procent pracujících. Další na řadě by mohli být pracovníci v Evropě a střední Asii.
V letošním roce mimo jiné udeřily ve Spojených státech dva ničivé hurikány - Milton a Helene. Španělsko zasáhly smrtící povodně. Tyto katastrofy jsou podle Ottové příkladem "selhání představivosti" a odmítání se přizpůsobit.
"Nepotřebujeme jen předpověď počasí nebo varování. Potřebujeme dril. Musíme trénovat přežití všude tam, kde se mohou vyskytnout silné povodně, a ty se mohou vyskytnout všude," řekla.
Z jejího pohledu selhává i infrastruktura. "Způsob, jakým jsme z řek udělali kanály a utěsnili všechny povrchy... bude znamenat katastrofální škody pokaždé, když budou povodně," domnívá se odbornice.
Nikdo neočekává rychlý konec extrémního počasí, ale Ottová doufá, že lidé mohou změnit způsoby, jakým planetu znečišťují. Pozitivně vidí i to, že Evropa se připravila na záplavy lépe než kdy jindy, a proto bylo i méně mrtvých.
Riziko ale tkví v lidské lhostejnosti. "Lidé mají tendenci si zvyknout na stávající podmínky a to je otupí," řekl Pershing. Lhostejnost také může způsobovat paralýzu.
"Letošek byl nejteplejší rok, minulý rok byl rovněž nejteplejší - pravděpodobně příští rok bude zase nejteplejší," uzavřela Ottová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Průměrná roční teplota České republiky překonala v roce 2024 poprvé 10 °C
Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901. V Číně za desítky let
Globální oteplování podle vědců snižuje pálivost chilli papričekOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
RV
Richard Vacek
7.1.2025 05:49Stačí se podívat na hustoty zalidnění po světě a hned je vidět, že i lidem se lépe daří tam, kde je vedro (Indie - 451 obyvatel/km2), než tam, kde je mráz (Rusko - 8.4 obyvatel/km2).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2025 08:18 Reaguje na Richard VacekMuhehehehhe vy jste fakt už zcela mimo realitu, že? Nemohl byste se někdy zajet podívat v létě někam na Jih? A myslíte si, že v Mordoru nikdo nežije, protože je tam zima?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
7.1.2025 09:39 Reaguje na Pavel HanzlAle já tam byl. V Dillí před a za monzunu. Takže vím jaké je tam teplo a vlhko. A i v tom Rusku za zimních mrazů, kdy se po zledovatělých cestách jezdilo s auty s hřeby na pneumatikách.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2025 20:24 Reaguje na Richard VacekTak tam zajeďte v mezimonzunu v létě. Já nevím, jak zvládáte teploty kolem 45°C za 100% vlhkosti vzduchu, ale mě by to už zabilo.
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 08:37 Reaguje na Richard VacekBuď rád že se otepluje. Bude tu tepleji a přesunou se sem lidé z jihu - dostaneš do baráčku pár Afričanů. :)
Odpovědět
JS
MU
Michal Ukropec
7.1.2025 05:49Pěkné. Takové eko. Akorát objektivita tomu chybí. 1. Je o 1,5 ° tepleji než po malé době ledové. Za Přemyslovců bylo tepleji než dnes. Za Erika Červeného bylo Grónsko zelený ráj. 2. Globální teplota na zemi se pohybuje mezi 11 a 37°C. Nyní je cca15. Do průměrné teploty 24 ° nám ještě chybí 9 stupňů. Věřte, bude jistě teplo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.1.2025 08:25 Reaguje na Michal UkropecTotální nesmysl, za Přemyslovců tepleji nebylo, ta římská i středověká optima jsme už překonali. Grónsko nikdy nebyla zelená země, natož cha cha "ráj"!!! Byla tam malá teplotní anomálie, ale jméno greeland vychází z nějakého vikingského názvu pro určitý druh mlhy. Byly tam osady lovců kožešin a mrožoviny, byly zásobované z Evropy.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2025 08:47 Reaguje na Pavel HanzlNesmysl nebo lépe, co vám brání dát odkaz na slovo pro druh mlhy.
V Grónsku pěstovali obilí.
Odpovědět
V Grónsku pěstovali obilí.
PH
Pavel Hanzl
7.1.2025 20:48 Reaguje na Jarka O.Druh mlhy jsem už hledal a nenašel, čtu celý život vše, co se mi dostane pod ruku a tohle skutečně nedávám.
" Ledová jádra ukazují, že v Grónsku došlo v posledních 100 000 letech mnohokrát k dramatickým teplotním změnám." wiki. Grónsko skutečně nemůžete brát jako etalon kimatických změn, to byly pouze místní změny.
Odpovědět
" Ledová jádra ukazují, že v Grónsku došlo v posledních 100 000 letech mnohokrát k dramatickým teplotním změnám." wiki. Grónsko skutečně nemůžete brát jako etalon kimatických změn, to byly pouze místní změny.
MU
Michal Ukropec
7.1.2025 14:42 Reaguje na Pavel HanzlGron Land je zelený ostrov, a žilo tam až 100 000 lidí. i obilniny se snažili pěstovat. moc nešlo. Pak přišla malá doba ledová, a opustili ho.
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 15:30 Reaguje na Michal UkropecJojo a proto odhady hovoří o max. 5-6 tisících. :D Místo toho stupidního cucání palce doporučuji si něco nastudovat. :D
Odpovědět
MU
PE
PE
Petr Elias
7.1.2025 08:36 Reaguje na Michal UkropecJůůů parádní manipulátor. :D Za Přemyslovců tepleji nebylo. Grónsko žádný zelený ráj nebyl. Nežiješ před miliony lety s 8 miliardami lidí. :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.1.2025 09:32 Reaguje na Petr EliasNekecé. https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/zmeny-klimatu-rychlost-4.1.2022/
Odpovědět
PE
MU
Michal Ukropec
7.1.2025 14:44 Reaguje na Petr EliasA melouny se na hrad vozily letecky z Jugošky..........
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 15:38 Reaguje na Michal UkropecJojo a to byly echt melouny! Po babičce! :D A ještě prosím tu Karlovi a pěstování vína. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2025 15:48 Reaguje na Petr EliasZde nevzdělanče
http://bohemica.free.fr/auteurs/neruda/balades/romance_o_karlu_IV.htm
https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3098
Odpovědět
http://bohemica.free.fr/auteurs/neruda/balades/romance_o_karlu_IV.htm
https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3098
PE
Petr Elias
7.1.2025 16:05 Reaguje na Jarka O.Neboj jarine, to znám. :D Ale jak se tam píše - víno bylo hnusné. :D A víno tu bylo už dlouho před Karlem. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2025 16:26 Reaguje na Petr EliasTeď jste eldo dokázal,že neznáte. A co spalovák, prodaný?
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 17:32 Reaguje na Jarka O.Povídej jarínku, co neznám? Ukaž se - tedy jestli máš čas při tom hledání sejra. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2025 17:59 Reaguje na Petr EliasKuňa, eldo, nejdřiv tu básničku čtu, pak reaguju. Takže znova a nespěchej při přemýšlení:)
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 18:51 Reaguje na Jarka O.Však neboj jarínku, já vím co tam je. :D I mě ,,po mnohých číších,, zachutná i patok. :D Mno, ale ani to nezmění nic na faktu, že tehdejší víno bylo oproti vínu ze zahraničí hnusné a bylo tu už dlouho před Karlem. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.1.2025 19:02 Reaguje na Petr EliasTo je elišu ovšem furt a tím pádem víno nepovažuju za indikátor klimazměn;)
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.1.2025 12:12 Reaguje na Petr EliasJá si nemyslím, že česká vína jsou patoky, ale rozdíl v chuti ve srovnání s cizím vínem je jasný. Vlastně červená vína z Čech neznám, jsou nějaká? Cizí těžká červená se 14-15% alkoholu nepiju ráda, jen lehká červená a ty pochází z JM. A Karlovo burgundské bylo "1. úroda v Čechách", ale už se asi nepěstuje.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
8.1.2025 12:53 Reaguje na Petr EliasA proto Karel nechal přivést révu z Burgundska.
Odpovědět
va
vaber
7.1.2025 15:54 Reaguje na Michal Ukropec,,Iceland and Greenland,, význam slov anglicky zná každý. Jen někdo názvy popletl a celý svět to přijal.
Vím ,že je proti zmatení pojmů v názvech těcho zemí zuřivý odpor ,ale realita je taková. Země jsou přesně opačné než říkají názvy.
Odpovědět
Vím ,že je proti zmatení pojmů v názvech těcho zemí zuřivý odpor ,ale realita je taková. Země jsou přesně opačné než říkají názvy.
va
vaber
7.1.2025 09:09Počasí, tedy klima ,je špatné a společnost je také špatná, je to podobnost čistě náhodná?
Na koho se zlobit ,že máme vedra a potopy, na lidi a na které lidi ,na Slunce, na Pána Boha, nebo je v tom něco jiného.
Odpovědět
Na koho se zlobit ,že máme vedra a potopy, na lidi a na které lidi ,na Slunce, na Pána Boha, nebo je v tom něco jiného.
BM
Břetislav Machaček
7.1.2025 09:26Nezbývá nic jiného, než se na změny připravit a neplýtvat penězi na
brždění, když ti, co se jich to hlavně týká, přikládají pod kotel.
Přiznejme si, že gryndýl byl pouze způsob, jak se dostat ke státním
dotacím na různé projekty OZE a zajistit jejich dotování do skončení
jejich životnosti. Příkladem budiž Německo, kde stačilo přiškrtit
dotace a zájem o nové OZE rapidně klesl na úroveň krachu mnoha firem
v tomto oboru. Skončí-li dotace, tak bublina splaskne a nastane návrat
od OZE ke stabilním zdrojům. Neplýtvejme tudíž na dotování OZE a dejme
ty peníze na JE, ale proboha těm, co je umí rychle a kvalitně stavět.
Upínat se k prototypům modulárních JE je stejně hloupé, jako čekat
na zázrak a zavrhnout jistotu. To dělají pouze snílci a idioti.
Mimochodem jsem slyšel zkušenosti dobrovolníka vrtajícího studny v
Africe. Nalezli vydatné zdroje spodní vody, nainstalovali čerpadla
a jeli o kus dál udělat totéž. Po nějaké době se tamtudy vraceli
a čerpadla jela dnem a nocí a voda vytékala na zmar do písku.
Dostatek vody naučil Afričany za pár dnů vodou plýtvat, ale při
vytahování věder z plytké málo vydatné studny šetřili každé deci.
Co je dostupné a zdarma, či levné, tak toho si lidé neváží a taky
tím plýtvají. Dotyčný se zařekl, že už tam znovu nepojede, aby
jim nemusel vynadat, že i ten zdroj není nekonečný a když si ho
vyplýtvají, tak už žádný mít nebudou. Připravme se na totéž i u
nás, když drancujeme spodní vody k zasněžování a jinému plýtvání.
Jsme stejní jako oni a brzo na to doplatíme. Vrt jednoho hotelu
je schopen vysušit v okolí studánky a prameny potoků pouze proto,
aby zasněžili sjezdovku pro hosty, kteří se 3x denně zpocení po
sportování sprchují a kuchyň vyplýtvá hektolitry vody pro jejich
stravování. Vrtá se stále hlouběji a vysychají prameny na úpatí
hor a bez srážek je nemá co doplnit. Je to krátkozraké myšlení
ve smyslu URVI CO MŮŽEŠ, DOKUD JE JEŠTĚ CO !
Odpovědět
brždění, když ti, co se jich to hlavně týká, přikládají pod kotel.
Přiznejme si, že gryndýl byl pouze způsob, jak se dostat ke státním
dotacím na různé projekty OZE a zajistit jejich dotování do skončení
jejich životnosti. Příkladem budiž Německo, kde stačilo přiškrtit
dotace a zájem o nové OZE rapidně klesl na úroveň krachu mnoha firem
v tomto oboru. Skončí-li dotace, tak bublina splaskne a nastane návrat
od OZE ke stabilním zdrojům. Neplýtvejme tudíž na dotování OZE a dejme
ty peníze na JE, ale proboha těm, co je umí rychle a kvalitně stavět.
Upínat se k prototypům modulárních JE je stejně hloupé, jako čekat
na zázrak a zavrhnout jistotu. To dělají pouze snílci a idioti.
Mimochodem jsem slyšel zkušenosti dobrovolníka vrtajícího studny v
Africe. Nalezli vydatné zdroje spodní vody, nainstalovali čerpadla
a jeli o kus dál udělat totéž. Po nějaké době se tamtudy vraceli
a čerpadla jela dnem a nocí a voda vytékala na zmar do písku.
Dostatek vody naučil Afričany za pár dnů vodou plýtvat, ale při
vytahování věder z plytké málo vydatné studny šetřili každé deci.
Co je dostupné a zdarma, či levné, tak toho si lidé neváží a taky
tím plýtvají. Dotyčný se zařekl, že už tam znovu nepojede, aby
jim nemusel vynadat, že i ten zdroj není nekonečný a když si ho
vyplýtvají, tak už žádný mít nebudou. Připravme se na totéž i u
nás, když drancujeme spodní vody k zasněžování a jinému plýtvání.
Jsme stejní jako oni a brzo na to doplatíme. Vrt jednoho hotelu
je schopen vysušit v okolí studánky a prameny potoků pouze proto,
aby zasněžili sjezdovku pro hosty, kteří se 3x denně zpocení po
sportování sprchují a kuchyň vyplýtvá hektolitry vody pro jejich
stravování. Vrtá se stále hlouběji a vysychají prameny na úpatí
hor a bez srážek je nemá co doplnit. Je to krátkozraké myšlení
ve smyslu URVI CO MŮŽEŠ, DOKUD JE JEŠTĚ CO !
JS
Jiří Svoboda
7.1.2025 11:50 Reaguje na Břetislav Machaček"...neplýtvat penězi na brždění, když ti, co se jich to hlavně týká, přikládají pod kotel."
Vy rozumíte tomu, co jste napsal?
Odpovědět
Vy rozumíte tomu, co jste napsal?
KV
Karel Valenta
7.1.2025 12:17 Reaguje na Jiří SvobodaTomu co píše pan Macháček rozumím, viz text inzerátu:
"Eurovikend ! Špáňo, Itoška, Anglie, Švajc, Francie kamkoliv zaletět."
Jsou lidi co nic neřeší.
Odpovědět
"Eurovikend ! Špáňo, Itoška, Anglie, Švajc, Francie kamkoliv zaletět."
Jsou lidi co nic neřeší.
JS
Jiří Svoboda
7.1.2025 13:22 Reaguje na Karel ValentaTakto se to vyložit dá.
Já to chápal tak, že ti, kteří klimatickou změnu nejvíce pociťují, přikládají pod kotel. Myslím, že klimatickou změnu pociťují nejvíce ti, co nepřikládají.
Jiná věc je to "brždění". Netřeba brzdit, je třeba dát nohu z plynu. To je ovládání dvou různých pedálů.
Odpovědět
Já to chápal tak, že ti, kteří klimatickou změnu nejvíce pociťují, přikládají pod kotel. Myslím, že klimatickou změnu pociťují nejvíce ti, co nepřikládají.
Jiná věc je to "brždění". Netřeba brzdit, je třeba dát nohu z plynu. To je ovládání dvou různých pedálů.
PE
Petr Elias
7.1.2025 12:27 Reaguje na Jiří SvobodaOn zastává názor, že za vše může ta bohatá elita a nebo někdo daleko. ;)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.1.2025 09:28 Reaguje na Jiří SvobodaPřímořským oblastem hrozí zaplavení vodou a lákají k sobě
stále více plýtvajících turistů a kvůli snižování nákladů
na výrobu se soustředí průmysl do blízkosti pobřeží, kam
je levná doprava dopravně náročných materiálů. Rozvojové
země v rámci svého rozvoje drancují své životní prostředí
a přitom nedělají nic pro přípravu na klimatické změny.
Nebo snad vidíte, že by někdo přesouval obydlí od pobřeží
do hor? Naopak tam stavějí továrny a hotelové komplexy.
I v Polynésii , kde je zaplavení ostrovů realitou, ten
turismus se spoustou letadel a obřích výletních lodí,
včetně dalších ubytovacích kapacit, geometrickou
řadou pouze narůstá. Vím, že za to nemohou jejich
obyvatelé, ale kapitál a úplatné vlády, kteří se snaží
urvat maximum, pokud je z čeho. V TV byl dokument o
ostrovech v Tichomoří, které se za dvacet let změnily
z neobydlených ostrůvků na resorty pro milionáře s
přístavy, hotely a heliporty pro snadnou dopravu pro
zbohatlíky. Plýtvání, plýtvání a to zcela zbytné a
nikoliv životně nutné. Totéž činí "ekologičtí" občané
EU, kteří neustále navyšují množství letů za zábavou
a dokonce nezdaňují letecké palivo na rozdíl od jiné
ekologičtější dopravy. I zdejší "ekologisté" se chválí
co viděli v zámoří a určitě tam necestovali pouze na
plachetnici, jak se předváděla před časem Gréta. Je to
pouze pokrytectví, když jde o zábavu a zisky a vinu
přesouvají na jiné, kteří nikam necestují a neplýtvají,
protože na to nemají. Jižní státy kvapem vysychají a
vy vidíte, že by masivně zaváděli fotovoltaiku, kde
má v turistickém ruchu opravdu opodstatnění? Ale
kdepak, oni si kvůli turistice nehyzdí taškové
střechy solárními panely a turisté klidně zaplatí
elektrickou energii vyrobenou z ropy. Vy snad vidíte
v rekreačních přímořských oblastech úbytek hotelů
a snižování spotřeby sladké vody? Naopak spotřeba
stoupá a stoupat asi stále bude. Takže ti, co je to
postihne mezi prvými nebrzdí a naopak přikládají
stále pod kotel, Samozřejmě pokud uznávám teorii,
že za to může pouze člověk a může to zastavit!
Odpovědět
stále více plýtvajících turistů a kvůli snižování nákladů
na výrobu se soustředí průmysl do blízkosti pobřeží, kam
je levná doprava dopravně náročných materiálů. Rozvojové
země v rámci svého rozvoje drancují své životní prostředí
a přitom nedělají nic pro přípravu na klimatické změny.
Nebo snad vidíte, že by někdo přesouval obydlí od pobřeží
do hor? Naopak tam stavějí továrny a hotelové komplexy.
I v Polynésii , kde je zaplavení ostrovů realitou, ten
turismus se spoustou letadel a obřích výletních lodí,
včetně dalších ubytovacích kapacit, geometrickou
řadou pouze narůstá. Vím, že za to nemohou jejich
obyvatelé, ale kapitál a úplatné vlády, kteří se snaží
urvat maximum, pokud je z čeho. V TV byl dokument o
ostrovech v Tichomoří, které se za dvacet let změnily
z neobydlených ostrůvků na resorty pro milionáře s
přístavy, hotely a heliporty pro snadnou dopravu pro
zbohatlíky. Plýtvání, plýtvání a to zcela zbytné a
nikoliv životně nutné. Totéž činí "ekologičtí" občané
EU, kteří neustále navyšují množství letů za zábavou
a dokonce nezdaňují letecké palivo na rozdíl od jiné
ekologičtější dopravy. I zdejší "ekologisté" se chválí
co viděli v zámoří a určitě tam necestovali pouze na
plachetnici, jak se předváděla před časem Gréta. Je to
pouze pokrytectví, když jde o zábavu a zisky a vinu
přesouvají na jiné, kteří nikam necestují a neplýtvají,
protože na to nemají. Jižní státy kvapem vysychají a
vy vidíte, že by masivně zaváděli fotovoltaiku, kde
má v turistickém ruchu opravdu opodstatnění? Ale
kdepak, oni si kvůli turistice nehyzdí taškové
střechy solárními panely a turisté klidně zaplatí
elektrickou energii vyrobenou z ropy. Vy snad vidíte
v rekreačních přímořských oblastech úbytek hotelů
a snižování spotřeby sladké vody? Naopak spotřeba
stoupá a stoupat asi stále bude. Takže ti, co je to
postihne mezi prvými nebrzdí a naopak přikládají
stále pod kotel, Samozřejmě pokud uznávám teorii,
že za to může pouze člověk a může to zastavit!
JP
Jaroslav Pokorný
7.1.2025 12:09 Reaguje na Břetislav MachačekJo, s těma studnami v Africe, ale i v Haity, mají zkušenost i čeští obětaví katolíci.
Leninovi odpůrci mu vytýkali, že až v komunismu bude chleba zadarmo, že s ním lidé budou krmit prasata. Od odpovídal, že pak už budou lidé tak vyspělí, že s chlebem budou šetřit.
Moji prarodiče před zakrojením do bochníku ho nejdříve přežehnali křížem. Pro ně byl chleba Božím darem, takřka posvátná věc. Stejně jako jiné potraviny. Teď se až 25% potravin, i toho chleba, vyhodí. Zbytky z jídelen se nesmějí využít, musí se zlikvidovat.
Když se v r. 1960 narodila moje neteř, tak tehdy matky dostávaly zdarma Sunar na dokrmování kojenců. Krabici týdně. Já jsem Sunar dojídal, nikdy více jsem se tak nenacpával kvalitním mlékem jako tehdy. Jenže i matky které plně kojily si Sunar braly a některé rodiny s ním skutečně krmily prasata. O dva roky později se už Sunar prodával. Za 12,50 Kčs. Tehdy to ovšem byly jiné peníze než nyní.
Ty sjezdovky se nezasněžují podzemní vodou. Alespoň ne u nás. Provozovatelé budují nádrže a vodu shromažďují během léta. Ovšem z těch sjezdovek se voda zase do potoka vrátí. Pokud se voda nevypaří, zůstává v přírodě. Otázka je, jak se s tou použitou dále nakládá. Takový Izrael 85% splaškové vody čistí a používá k závlahám či umývání ulic.
Odpovědět
Leninovi odpůrci mu vytýkali, že až v komunismu bude chleba zadarmo, že s ním lidé budou krmit prasata. Od odpovídal, že pak už budou lidé tak vyspělí, že s chlebem budou šetřit.
Moji prarodiče před zakrojením do bochníku ho nejdříve přežehnali křížem. Pro ně byl chleba Božím darem, takřka posvátná věc. Stejně jako jiné potraviny. Teď se až 25% potravin, i toho chleba, vyhodí. Zbytky z jídelen se nesmějí využít, musí se zlikvidovat.
Když se v r. 1960 narodila moje neteř, tak tehdy matky dostávaly zdarma Sunar na dokrmování kojenců. Krabici týdně. Já jsem Sunar dojídal, nikdy více jsem se tak nenacpával kvalitním mlékem jako tehdy. Jenže i matky které plně kojily si Sunar braly a některé rodiny s ním skutečně krmily prasata. O dva roky později se už Sunar prodával. Za 12,50 Kčs. Tehdy to ovšem byly jiné peníze než nyní.
Ty sjezdovky se nezasněžují podzemní vodou. Alespoň ne u nás. Provozovatelé budují nádrže a vodu shromažďují během léta. Ovšem z těch sjezdovek se voda zase do potoka vrátí. Pokud se voda nevypaří, zůstává v přírodě. Otázka je, jak se s tou použitou dále nakládá. Takový Izrael 85% splaškové vody čistí a používá k závlahám či umývání ulic.
KV
Karel Valenta
7.1.2025 12:26 Reaguje na Jaroslav PokornýKamarád na Haiti ty studny osobně vrtal a pohon byl ruční, určitě ne čerpadlem. Ale nějaká voda se vycmrndala, tak tam po spádu vždy zasadili nějaké užitkové stromy včetně jejich ochrany před prasaty.
Kvůli bezpečnostní situaci nyní asi celý projekt skočí.
Odpovědět
Kvůli bezpečnostní situaci nyní asi celý projekt skočí.
va
vaber
7.1.2025 15:44 Reaguje na Karel ValentaHaiti je Karibik a tam prší, tam se mohou studně doplňovat ,ale jak bude přibývat lidí a spotřeba vody na hlavu ,ani doplňování nemusí stačit. To je to neudržitelné hospodářství. Nevadí, řešení je jednoduché a každý ho zná, budu hloubit víc studní a hlubší a už jsme zase udržitelní.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.1.2025 10:01 Reaguje na Jaroslav PokornýIzrael sice využívá kdejakou vodu, ale stále ji nejvíc ze
sousedů odebírá z Jordánu, který vysychá stejně, jako Mrtvé
moře. Je otázkou, zda je udržitelné zúrodnit poušť, když
jinde leží půda ladem, za dotace se pole zatravňují a nebo
zalesňují a staví se na nich sklady. A nebo se na nich
pěstují dotovaná biopaliva s pochybným efektem k úsporám
paliv fosilních. Navyšovat počet obyvatel Izraele lákáním
dalších obyvatel do málo úrodné oblasti je právě ten
způsob neudržitelnosti takové společnosti. Láká další
obyvatele pro které hledá místo k životu, odkud musí
původní obyvatele vysídlit. Je to poněkud sobecké, ale
je to úhlem pohledu, jak to kdo vidí. Je to jako lákání
lidí do Prahy na vysoké příjmy a dát vydělat developerům
za předražené byty a kanceláře. Stát musí zajistit vše
kolem obsluhy nových obyvatel a smetanu slízávají ti, co
na tom vydělávají. Novopražáci si neuvědomují, že krmí
nenažrané developery hypotékami, za které dávají polovinu
příjmů a přitom ve zbytku republiky zahálí statisíce
bytů bez nájemníků a vlastníků. Přitom i stát by si
měl uvědomit, že decentralizací uleví sobě i Praze a
nenastane vylidnění venkova. V době elektronizace je
přece fuk, jestli je úřad v Praze a nebo v Horní-Dolní.
Asi to někomu vyhovuje a ten to nedopustí.
Odpovědět
sousedů odebírá z Jordánu, který vysychá stejně, jako Mrtvé
moře. Je otázkou, zda je udržitelné zúrodnit poušť, když
jinde leží půda ladem, za dotace se pole zatravňují a nebo
zalesňují a staví se na nich sklady. A nebo se na nich
pěstují dotovaná biopaliva s pochybným efektem k úsporám
paliv fosilních. Navyšovat počet obyvatel Izraele lákáním
dalších obyvatel do málo úrodné oblasti je právě ten
způsob neudržitelnosti takové společnosti. Láká další
obyvatele pro které hledá místo k životu, odkud musí
původní obyvatele vysídlit. Je to poněkud sobecké, ale
je to úhlem pohledu, jak to kdo vidí. Je to jako lákání
lidí do Prahy na vysoké příjmy a dát vydělat developerům
za předražené byty a kanceláře. Stát musí zajistit vše
kolem obsluhy nových obyvatel a smetanu slízávají ti, co
na tom vydělávají. Novopražáci si neuvědomují, že krmí
nenažrané developery hypotékami, za které dávají polovinu
příjmů a přitom ve zbytku republiky zahálí statisíce
bytů bez nájemníků a vlastníků. Přitom i stát by si
měl uvědomit, že decentralizací uleví sobě i Praze a
nenastane vylidnění venkova. V době elektronizace je
přece fuk, jestli je úřad v Praze a nebo v Horní-Dolní.
Asi to někomu vyhovuje a ten to nedopustí.
MZ
Miloš Zahradník
8.1.2025 12:16 Reaguje na Břetislav MachačekJa Vas ctu normalne rad ale tomu "drancovani spodni vody pro zasnezovani " fakt nerozumim. Mozna v suche severovychodni Cine, kdyz tam chteji po evropskem vzoru udelat sjezdovky.
Mozna na Palave pokud tam nekdo bude chtit - nevim o tom -udelat
sjezdovky ale treba v takovych Krkonosich o nejakem drancovani spodnich vod nemuze byt reci. Rec muze byt - a mela by byt - o devastaci horskych toku vyuzivanim jejich "obnovitelne" energie, prevadenim jejich vody do zatrubnenych nahonu atd. Ze tohle delal uz Liebig a dalsi pred 180 lety? Tehda to byly pokrokove technologie - nahrada tezke prace v tovarnach vodni silou, pozdeji pak k vyrobe elektriny ale dnes je to ulitba zelenemu silenstvi
Připravme se na totéž i u
nás, když drancujeme spodní vody k zasněžování
Odpovědět
Mozna na Palave pokud tam nekdo bude chtit - nevim o tom -udelat
sjezdovky ale treba v takovych Krkonosich o nejakem drancovani spodnich vod nemuze byt reci. Rec muze byt - a mela by byt - o devastaci horskych toku vyuzivanim jejich "obnovitelne" energie, prevadenim jejich vody do zatrubnenych nahonu atd. Ze tohle delal uz Liebig a dalsi pred 180 lety? Tehda to byly pokrokove technologie - nahrada tezke prace v tovarnach vodni silou, pozdeji pak k vyrobe elektriny ale dnes je to ulitba zelenemu silenstvi
Připravme se na totéž i u
nás, když drancujeme spodní vody k zasněžování
BM
Břetislav Machaček
8.1.2025 12:49 Reaguje na Miloš ZahradníkZajímal jste se někdy odkud bere vaše oblíbená sjezdovka vodu k zasněžování? Pokud to není vrt, tak je to nádrž na potoce, kde ta voda chybí při zadržovaní jikrám na podzim vytřených pstruhů, rakům a jiným vodním organismům. V zimě
potřebují co největší průtok, aby nezamrzala až ke dnu. To,
že pak při oblevě ta samá už znečištěná voda potokem odteče
je k ničemu, protože už v něm po zimě nic nežije. Chápete
o co tu jde? Vodu potoku kradou celou zimu a na jaře ji
během pár dnů potoku vrátí a ještě navíc znečištěnou o
otěr plastů ze skluznic lyží a mnohdy i chemii. Navíc pro
rostliny na sjezdovce je technický krystalický sníh nevhodný, protože přírodně je pouze v takové struktůře
výjímkou. Jsou to studené krystaly ledu s minimem vzduch
na rozdíl od "teplého" přírodního sněhu. Proto se třeba
nesmí sjezdovka s cenným bylinným porostem na Pradědu
uměle zasněžovat. Když už nedrancujeme spodní vody k
zasněžování, tak pro hotely a restaurace. Zkuste se tak
zamyslet nad spotřebou rekreanta, který se osprchuje jen
30 litry vody po dopoledním a 30 litry po odpoledním lyžování a kuchyň a úklid spotřebuje na jednoho hosta dalších 30 litrů. Na splachování WC a mytí rukou slevím
na 10 litrů a celkem už to je pouze 100 litrů. Spíše to
je ale o mnoho více. U sto hostů to je sice pouze 10
kubíků, ale těch hotelů tam je několik. Kdysi tam bylo pár usedlostí zemědělců, kteří potřebovali pro sebe a dobytek
pár litrů vody a nikoliv desítky kubíků vody jako nyní.
Tudíž ta voda zákonitě ubývá, až se časem vyčerpá. Co pak?
Obejdou se hotely bez vody? Odkud ji budou brát? Užívejte
si, když už vám je osud života v potocích ukradený a dokud
tam voda je a jsem zvědav, co budete mudrovat pak.
Odpovědět
potřebují co největší průtok, aby nezamrzala až ke dnu. To,
že pak při oblevě ta samá už znečištěná voda potokem odteče
je k ničemu, protože už v něm po zimě nic nežije. Chápete
o co tu jde? Vodu potoku kradou celou zimu a na jaře ji
během pár dnů potoku vrátí a ještě navíc znečištěnou o
otěr plastů ze skluznic lyží a mnohdy i chemii. Navíc pro
rostliny na sjezdovce je technický krystalický sníh nevhodný, protože přírodně je pouze v takové struktůře
výjímkou. Jsou to studené krystaly ledu s minimem vzduch
na rozdíl od "teplého" přírodního sněhu. Proto se třeba
nesmí sjezdovka s cenným bylinným porostem na Pradědu
uměle zasněžovat. Když už nedrancujeme spodní vody k
zasněžování, tak pro hotely a restaurace. Zkuste se tak
zamyslet nad spotřebou rekreanta, který se osprchuje jen
30 litry vody po dopoledním a 30 litry po odpoledním lyžování a kuchyň a úklid spotřebuje na jednoho hosta dalších 30 litrů. Na splachování WC a mytí rukou slevím
na 10 litrů a celkem už to je pouze 100 litrů. Spíše to
je ale o mnoho více. U sto hostů to je sice pouze 10
kubíků, ale těch hotelů tam je několik. Kdysi tam bylo pár usedlostí zemědělců, kteří potřebovali pro sebe a dobytek
pár litrů vody a nikoliv desítky kubíků vody jako nyní.
Tudíž ta voda zákonitě ubývá, až se časem vyčerpá. Co pak?
Obejdou se hotely bez vody? Odkud ji budou brát? Užívejte
si, když už vám je osud života v potocích ukradený a dokud
tam voda je a jsem zvědav, co budete mudrovat pak.
pk
pepa knotek
7.1.2025 09:45V dobách dávno minulých bylo tepleji i chladněji než dnes a lidé se tomu uměli přizpůsobit, přizpůsobíme se i my. Jinak těch 1,5 C je směšná hodnota se změnou nadmořské výšky o 150 m se teplota mění o 1 C. Klimaalarmisti by si měli dát mokrý hadr na hlavu.
Odpovědět
PE
JP
Jaroslav Pokorný
7.1.2025 11:58Svět podle Ottové zaspal............
A co měl jako dělat? Zůstat v předindustriální době?
K rekordně vysokým teplotám přispívá mimo jiné nedostatek zeleně, klimatizace nebo příliš mnoho betonu, který zachycuje teplo, ...........
Příkladem může být Středozemí. V biblických dobách tam rostla lesy. Lidé je vykácely, kozy a ovce sežraly keře a trávu a deště spláchly půdo do moře. A tak je tam skalnatá a vysušená krajina. Zajímal jsem se, kolik tam prší. Skoro všude na evropské části jako u nás - cca 500 mm. V marockém Atlasu dokonce až 1200 mm. Jenže nikde nejsou lesy a půda, které by tu vodu zachytily. A jedině Izrael plánovitě zalesňuje kopce.
Tyto katastrofy jsou podle Ottové příkladem "selhání představivosti" a odmítání se přizpůsobit............
Nakonec se lidé přizpůsobit budou muset.
"Nepotřebujeme jen předpověď počasí nebo varování. Potřebujeme dril. ...
Nakonec snad oprášíme zkušenosti ze socialismu?
Riziko ale tkví v lidské lhostejnosti. "Lidé mají tendenci si zvyknout na stávající podmínky a to je otupí," řekl Pershing. Lhostejnost také může způsobovat paralýzu............
Lhostejnost, otupěnost, nebo přizpůsobení se?
Odpovědět
A co měl jako dělat? Zůstat v předindustriální době?
K rekordně vysokým teplotám přispívá mimo jiné nedostatek zeleně, klimatizace nebo příliš mnoho betonu, který zachycuje teplo, ...........
Příkladem může být Středozemí. V biblických dobách tam rostla lesy. Lidé je vykácely, kozy a ovce sežraly keře a trávu a deště spláchly půdo do moře. A tak je tam skalnatá a vysušená krajina. Zajímal jsem se, kolik tam prší. Skoro všude na evropské části jako u nás - cca 500 mm. V marockém Atlasu dokonce až 1200 mm. Jenže nikde nejsou lesy a půda, které by tu vodu zachytily. A jedině Izrael plánovitě zalesňuje kopce.
Tyto katastrofy jsou podle Ottové příkladem "selhání představivosti" a odmítání se přizpůsobit............
Nakonec se lidé přizpůsobit budou muset.
"Nepotřebujeme jen předpověď počasí nebo varování. Potřebujeme dril. ...
Nakonec snad oprášíme zkušenosti ze socialismu?
Riziko ale tkví v lidské lhostejnosti. "Lidé mají tendenci si zvyknout na stávající podmínky a to je otupí," řekl Pershing. Lhostejnost také může způsobovat paralýzu............
Lhostejnost, otupěnost, nebo přizpůsobení se?
TJ
Tomáš Jelínek
7.1.2025 12:21A dobře nám tak. Vyhazujeme miliardy za zcela nesmyslné zavedení elektromobilů a podobné hlouposti, místo toho, abychom je dali na opatření ke zmírnění dopadů klimatické změny. Přiznejme si, že s klimatickou změnou nelze nic udělat a je nebetyčnou arogancí si myslet, že je toho lidstvo schopno. Jakýkoli globální proces, je zcela mimo lidské možnosti a to, že něco uvedeme do chodu neznamená, že jsme schopni to zastavit natož ovládnout.
Odpovědět
PE
Petr Elias
7.1.2025 12:32 Reaguje na Tomáš JelínekLidstvo by toho bylo schopné, ale nechce. ;) Přeci - teď se nic neděje a co bude za padesát let, to je mi putna. :D
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.1.2025 16:57 Reaguje na Petr EliasNebylo, bo žádné lidstvo v podstatě neexistuje ... jen mraky nejrůznějších společenstev, často velmi nestálých, které se neshodnou skoro na ničem a každou chvíli si jdou z nejrůznějších důvodů po krku.
A zcela upřímně ... bylo tomu někdy jinak?
Odpovědět
A zcela upřímně ... bylo tomu někdy jinak?
JS
Jiří Svoboda
7.1.2025 13:34 Reaguje na Tomáš JelínekBohužel, vaše výpověď je nanejvýše pravděpodobná. To by pak ovšem znamenalo nevyhnutnou zkázu lidstva, protože veškeré zdoje bezostyšně vyčerpá a na přírodě si vezme vše, co tam ještě vzít jde. Pořád ale věřím, že s tím něco lze udělat. Ale jen brblat a demonstrovat nestačí. Je třeba předkládat řešení, diskutovat o nich a drát se za prosazení těch dobrých.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
7.1.2025 17:05 Reaguje na Jiří SvobodaŽádná zkáza nebude ... jen to prostě část populace nedá.
Tak to holt na světě chodí co svět je světem.
Ostatně, když člověk čte třeba tohle ..."Od poloviny dvacátého století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil." ... https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/populace-lidstvo-2040-prognoza-obyvatele-zeme-pocet.A230327_131902_zahranicni_dtt ... tak mu musí být jasné, že do nějaké té zdi drahý Homo sapiens narazí tak jako tak, klima neklima.
A že by se to obešlo "bez ztráty kytičky" nějakou poklidnou kultivovanou formou, tak to ani náhodou. Naším primárním cílem by tedy mělo být se na ten náraz připravit, protože se jej pokoušet odvrátit je zcela nereálné.
Odpovědět
Tak to holt na světě chodí co svět je světem.
Ostatně, když člověk čte třeba tohle ..."Od poloviny dvacátého století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil." ... https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/populace-lidstvo-2040-prognoza-obyvatele-zeme-pocet.A230327_131902_zahranicni_dtt ... tak mu musí být jasné, že do nějaké té zdi drahý Homo sapiens narazí tak jako tak, klima neklima.
A že by se to obešlo "bez ztráty kytičky" nějakou poklidnou kultivovanou formou, tak to ani náhodou. Naším primárním cílem by tedy mělo být se na ten náraz připravit, protože se jej pokoušet odvrátit je zcela nereálné.
JS
Jiří Svoboda
8.1.2025 09:00 Reaguje na Radek ČudaZkáza nemusí být totální.
Nevyhnotnost nárazu je dán objektivně limity planety. O tom, jak ten náraz bude "tvrdý", to můžeme hodně ovlivnit - o je zřejmě ta vaše příprava.
Odpovědět
Nevyhnotnost nárazu je dán objektivně limity planety. O tom, jak ten náraz bude "tvrdý", to můžeme hodně ovlivnit - o je zřejmě ta vaše příprava.
VM
Vladimir Mertan
7.1.2025 12:37https://i0.wp.com/wattsupwiththat.com/wp-content/uploads/2025/01/NOAA-Cooling-scare-1736144322.2615.jpg?fit=1212%2C1569&ssl=1
Boli časy, keď sa ľudstvo bálo viac ochladenia ako tepla.
Odpovědět
Boli časy, keď sa ľudstvo bálo viac ochladenia ako tepla.
va
vaber
7.1.2025 15:31 Reaguje na Vladimir MertanBoli časy, keď sa ľudstvo bálo viac pekla a hněvu Božího.
Já kdych si měl vybrat ,Tak raději zimu. Pokud přijde doba ledová ,bude na rovníku dobře. Pokud půjde teplota stále nahoru nebude dobře ani na polech.
Odpovědět
Já kdych si měl vybrat ,Tak raději zimu. Pokud přijde doba ledová ,bude na rovníku dobře. Pokud půjde teplota stále nahoru nebude dobře ani na polech.
RČ
Radek Čuda
7.1.2025 17:08 Reaguje na vaberTeda kombinace doby ledové, OZE a tzv. udržitelného ekologického zemědělství mi jako úplná výhra nepřijde.
Tak nějak se mi vybavuje Kulhánkovo Stroncium;-)))
Odpovědět
Tak nějak se mi vybavuje Kulhánkovo Stroncium;-)))
VM
Vladimir Mertan
7.1.2025 17:47 Reaguje na vaberTo bude asi tým, že nič nepestujete. Máte radšej zimu a potraviny si kúpite v supermarkete a teplo máte doma predsa z radiátorov. Práve v čase globálneho ochladenia boli reálne obavy o tom, že úrody klesnú a zavládne hladomor. Ten pôvodný odkaz bol z NOAA, takýto report mala CIA https://wattsupwiththat.com/2025/01/05/the-cia-and-global-cooling/
Odpovědět
va
vaber
8.1.2025 09:16 Reaguje na Vladimir MertanVíte já naopak pěstuji a dost, na své zahradě a proto vím, jak rostliny rostly a jak rostou nyní. Nyní musím stále zalévat a stejně některé rostliny na prudkém slunci živoří. Trávy bylo kdysi mnoho a vysoká ,nyní je v létě vypálená ,že není třeba sekat a kolchozníci nemají někdy čím krmit.
Zprávy o ochlazování znám, bylo to v 60-70tých létech, kdy byla studená léta ,ale poměrně teplé zimy v porovnání s 40-50tými roky.
Tenkrát jsem chtěl bydlet na jihu Evropy. Dnes už ne.
Odpovědět
Zprávy o ochlazování znám, bylo to v 60-70tých létech, kdy byla studená léta ,ale poměrně teplé zimy v porovnání s 40-50tými roky.
Tenkrát jsem chtěl bydlet na jihu Evropy. Dnes už ne.
VM
Vladimir Mertan
8.1.2025 11:28 Reaguje na vaberTak si zistite aké úrody boli počas Malej doby ľadovej. Počas tej doby bolo mnoho hladomorov, pričom počet obyvateľov bol v tom čase podstatne nižší ako dnes. Ľudia jedli trávu, piekli chleba z pilín a rozomletých škrupín orechov.
Vypálená tráva zo sucha je bežný jav, rovnako aj v minulosti sa opakovali podobné epizódy napr. v roku 1947.
Sám píšete, že rastliny na prudkom slnku živoria. Príčinou neúrody je teda prudké slnko a nie zvýšená koncetrácia CO2. Alebo to CO2 spôsobilo, že slnko prudko svieti?
Odpovědět
Vypálená tráva zo sucha je bežný jav, rovnako aj v minulosti sa opakovali podobné epizódy napr. v roku 1947.
Sám píšete, že rastliny na prudkom slnku živoria. Príčinou neúrody je teda prudké slnko a nie zvýšená koncetrácia CO2. Alebo to CO2 spôsobilo, že slnko prudko svieti?
PE
Petr Elias
7.1.2025 18:27 Reaguje na vaberJen ho nechte. Chudák už nic nemá, tak musí vytahovat padesát let staré věci ze zaručeného zdroje WattsUpWithThat aby zasel zrnko pochybností. :D
Nejhezčí je ta věta na konci toho článku: ,,Mitchell himself suspects that the present cooling will reverse itself rather soon.,, A evidentně měl Mitchell pravdu. ;)
A koukám, že je tu další odkaz. Tentokrát na exota Wattse, který objevil něco ,,tajného,, od CIA. Škoda že je to dlouho volně dostupné a škoda, že tam není ani zmínka o J.M.Mitchellovi z prvního článku.
Odkaz na CIA
https://www.governmentattic.org/18docs/CIAclimateResearchIntellProbs_1974.pdf
Odkaz na J.M.Mitchell
https://www.nytimes.com/1990/10/08/obituaries/j-murray-mitchell-climatologist-who-foresaw-warming-peril-62.html
Ještě přidám takový hezký článek o tom, jak v sedmdesátých letech ,,všichni,, předpovídali ochlazení:
https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/89/9/2008bams2370_1.pdf
P.S.
Těším se až nás místní dezinformátor z SK bude informovat o tom, jak si ten jeho guru udělal ostudu s těma ,,špatně umístěnýma meteostanicema,,. :D
Odpovědět
Nejhezčí je ta věta na konci toho článku: ,,Mitchell himself suspects that the present cooling will reverse itself rather soon.,, A evidentně měl Mitchell pravdu. ;)
A koukám, že je tu další odkaz. Tentokrát na exota Wattse, který objevil něco ,,tajného,, od CIA. Škoda že je to dlouho volně dostupné a škoda, že tam není ani zmínka o J.M.Mitchellovi z prvního článku.
Odkaz na CIA
https://www.governmentattic.org/18docs/CIAclimateResearchIntellProbs_1974.pdf
Odkaz na J.M.Mitchell
https://www.nytimes.com/1990/10/08/obituaries/j-murray-mitchell-climatologist-who-foresaw-warming-peril-62.html
Ještě přidám takový hezký článek o tom, jak v sedmdesátých letech ,,všichni,, předpovídali ochlazení:
https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/89/9/2008bams2370_1.pdf
P.S.
Těším se až nás místní dezinformátor z SK bude informovat o tom, jak si ten jeho guru udělal ostudu s těma ,,špatně umístěnýma meteostanicema,,. :D
SV
Slavomil Vinkler
7.1.2025 19:13 Reaguje na Petr EliasNeboj. Během geologického okamžiku ochlazení bude, to je jistota. Akorát se neví zda napřesrok, nebo za 100 let.
Odpovědět
PE
Petr Elias
8.1.2025 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerJá se kámo nebojím. A ochlazení se během několika tisíc let neočekává (odhady jsou, že za cca 50t. let). ;)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.1.2025 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerOchlazení může být pouze přechodné kvůli výbuchu
několika sopek, jak už tomu bylo v minulosti a ti,
co nedisponují dostatkem zásob poznají, co je to
neúroda a dopady ochlazení na spotřebu energií.
Velká většina lidstva žije z rukou do úst a pro
ně to může být tragédie větší, než postupné přivykání na oteplení, na které se lze připravit
a nečekat na zázrak, že to zastaví pouze zlomek
lidstva a zbytek tomu nevěnuje pozornost.
Odpovědět
několika sopek, jak už tomu bylo v minulosti a ti,
co nedisponují dostatkem zásob poznají, co je to
neúroda a dopady ochlazení na spotřebu energií.
Velká většina lidstva žije z rukou do úst a pro
ně to může být tragédie větší, než postupné přivykání na oteplení, na které se lze připravit
a nečekat na zázrak, že to zastaví pouze zlomek
lidstva a zbytek tomu nevěnuje pozornost.
VM
Vladimir Mertan
7.1.2025 19:29 Reaguje na Petr EliasAle ten dokument je správny či nie? Obsahom si sa zapodieval, alebo ti stačí ohodnotiť exota Watse alebo dezinformátora SK? Ešte ku tomu pridaj Kalendu a Jupiter a definitívne dokážeš, že ochladenie zvyšuje úrodu zatiaľ čo oteplenie je zničujúce.
Odpovědět
va
vaber
8.1.2025 09:00 Reaguje na Vladimir MertanVycházíte z vaší jistoty ,že oteplení bude jen takové ,že nenadělá větší škody. Kdyto to byla pravda, nebylo by třeba vůbec klimatickou změnu řešit. Ovšem nárůst teplot je tak prudký, že můžeme očekávat vražedné teploty. Jak se kdo přizpůsobí a jak porostou rostliny v extrémních teplotách a jak bude v severních oblastech, o tom se můžeme dohadovat stále.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.1.2025 11:17 Reaguje na vaberIstotu má Petr Eliáš, ktorý tvrdí že 50 000 rokov sa nebude ochladzovať.
V skutočnosti vôbec nevieme čo sa stane. Slnečná aktivita mala napríklad klesať, ale v skutočnosti znova stúpa a súčasný cyklus je veľmi silný.
Vražebné teploty vplyvom stále historicky najnižšej koncetrácie CO2 v dejinách Zeme sú absolútne nepravdepodobné. Zato je pravdepodobné až isté, že zvýšená koncetrácia CO2 rastlinám prospieva.
Odpovědět
V skutočnosti vôbec nevieme čo sa stane. Slnečná aktivita mala napríklad klesať, ale v skutočnosti znova stúpa a súčasný cyklus je veľmi silný.
Vražebné teploty vplyvom stále historicky najnižšej koncetrácie CO2 v dejinách Zeme sú absolútne nepravdepodobné. Zato je pravdepodobné až isté, že zvýšená koncetrácia CO2 rastlinám prospieva.
PE
Petr Elias
8.1.2025 12:52 Reaguje na Vladimir MertanOpět krásná manipulace. :D
Zkus si to přečíst ještě jednou - píšu odhady - odhady podle Review of Geophysics: Interglacials of the last 800,000 year které jsem sem docela nedávno dával. ;)
Jojo, vše prospívá. Co třeba taková rýže, která živí půlku planety? Napiš nám něco o ní. Např. FAO (a Čína a další) uvádí, že kvůli oteplování způsobeném růstem CO2 v atmosféře kvalita rýže klesá. ;) Ale to asi budou jen mainstreamové lži, ty máš stopro lepší informace.
Spoj se třeba s vackem, to je taky takový odborník, a můžete třeba poprosit wattse o manuál jak se k tomu vyjádřit. ;)
Odpovědět
Zkus si to přečíst ještě jednou - píšu odhady - odhady podle Review of Geophysics: Interglacials of the last 800,000 year které jsem sem docela nedávno dával. ;)
Jojo, vše prospívá. Co třeba taková rýže, která živí půlku planety? Napiš nám něco o ní. Např. FAO (a Čína a další) uvádí, že kvůli oteplování způsobeném růstem CO2 v atmosféře kvalita rýže klesá. ;) Ale to asi budou jen mainstreamové lži, ty máš stopro lepší informace.
Spoj se třeba s vackem, to je taky takový odborník, a můžete třeba poprosit wattse o manuál jak se k tomu vyjádřit. ;)
PE
Petr Elias
8.1.2025 09:04 Reaguje na Vladimir MertanAle to je tvoje parketa souhlasit s jantarem Wattsem a nedoukem Kalendou. :D Ale jo, neboj, díval jsem se do obou. :D Ale už tě znám - vím kam svěřuješ: ,,Tehdy předpovídali, že bude zima!,, nebo ,,Je to dobře, že se otepluje!,,
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.1.2025 10:56 Reaguje na Petr EliasAle ja nič také netvrdím. Nie je ani podstatné či predpovedali ochladenie, ale podstatné je, že s globálnym ochladením úrody začali klesať. To bolo zistenie odborníkov tej doby. Akokoľvek úrody v súčasnosti neustále stúpajú práve vplyvom oteplenia. S tým nemá nič spoločné ani Watts ani Kalenda.
Odpovědět
