Co je Pravidlo pěti? Nečekaně jednoduchá strategie s velkým efektem
Třeba stejk z krávy od souseda za plotem bude nakonec lepší, než mrkev vypěstovaná a dovezená z jihokorejského skleníku. Ostatně o tom, že jedna dieta nebude a není správná pro celý svět, se už na Ekolistu psalo.
Příliš komplexní systém plný výjimek
Pro řekněme západní svět je expertně doporučováno vyvarovat se konzumace masa a mléčných výrobků, a nahradit je spíše alternativy rostlinného základu či původu. Nakolik by to byla výhra pro klima a na kolik pro přírodu, je poněkud sporné. Hned druhým dechem je ale třeba dodat, že pokud tato rostlinná náhražka masa musela vyrůst v komerčním vytápěném skleníku nebo přiletět/připlout lodí, z hlediska klimatických změn si rozhodně nepomůžeme. Podobně pak borůvky, rajčata nebo mrkve vyjdou ze srovnání emisní bilance lépe jen tehdy, pokud je zrovna jejich sezóna. Vzniká tak zajímavá situace, ze které se lidé s dobrými záměry dobírají nezamýšlených důsledků.
Je třeba řešit nezměrně komplexní systém provázaných faktorů a čím více toho víme, tím hůře se nám daří volit ta nejlepší rozhodnutí. Joel Millward-Hopkins spolu se svými kolegy z Leedsu se na tento fenomén soustředí, přičemž jej v praxi demonstruje několika otázkami. Myslíte, že je větším problémem pro klima bio-organická mrkev zabalená v plastu, anebo obyčejná mrkev nezabalená? Je horší jogurt z kravského mléka, anebo ze sóji vyrobené v Amazonii? A co čerstvé banány, které právě doputovaly z Ekvádoru? Nejsou snad nakonec lepší, než jahody ze Skotska, které musí čekat na kupujícího v ledničce? A kdo to nakonec má k čertu vědět, my jsme chtěli jen něco k jídlu, ne?
„Ke zvážení je toho hodně, ať už jde o přítomnost plastových obalů, organickou produkci, pohodu chovaných zvířat, odlesnění pralesů, procestované míle nebo spotřeba energie,“ říká Millward-Hopkins. „A upřímně, většina z nás nemá čas, motivaci a schopnosti vždy počítat, která z kombinací nabízených variant je ta momentálně nejvhodnější. Zvlášť když ještě chceme, aby jídlo bylo zdravé a chutnalo dobře.“ Řešení, které v tomto nelehkém uvažování nabízí výzkumníci z Leedsu, prý má podobu „univerzálního“ Pravidla pěti. Co to znamená?
Kolik prstů, tolik porcí
V zásadě jen to, že byste do sebe měli každý den dostat pět porcí zeleniny nebo ovoce. Co je na tom tak chytrého, tedy kromě toho, že při pěti prstech na ruce si tohle číslo nepopletete? Podstatné je, že při pěti porcích ovoce nebo zeleniny za den velmi pravděpodobně snížíte svou spotřebu jiných poživatin, jejichž uhlíková stopa (vyjádřená balením, energií potřebnou ke zpracování, převozu, skladování) by byla nepochybně vyšší. Pravidlo pěti vám v zásadě nezakazuje jíst maso. Dá se ale předpokládat, že při pěti porcích zeleniny a ovoce za den už na něj nebudete mít místo v žaludku. Takže jeho spotřebu omezíte mimoděk.Vaše strava bude pestřejší a zdravější. A co sezonalita a dovoz onoho ovoce a zeleniny? Pochybení se samozřejmě stoprocentně nevyvarujete, ale rozplynou se v pozitivním průměru. Když už nic jiného, vaše peněženka vás nenechá sníst pět avokád nebo vaniček borůvek za den, ani pět dokonale bio vypěstovaných porcí. Nejspíš by vám brzy přestalo chutnat.
Pravidlo pěti vás do jisté míry zbavuje odpovědnosti přemýšlet nad komplikovanými externalitami výpočtu uhlíkové stopy. Nasměruje vás přirozeně k sezónně dostupné stravě, s omezeným příjmem masitých bílkovin. „Pravidlo pěti je ukázkou heuristického přístupu, který má ale pozoruhodně efektivní výsledky, ve srovnání s mnohem komplexnějšími strategiemi,“ říká Millward-Hopkins. Ano, můžete vyrážet do obchodu vybaveni encyklopedií, atlasem a kalkulačkou uhlíkové stopy a trávit hodiny pročítáním popisek a počítáním uhlíku. Anebo můžete nakupovat s prostým vědomím, že potřebujete pět porcí ovoce/zeleniny na den. A vaše bilance nakonec bude srovnatelná, nebo lepší, než u pře-informovaných počtářů. Desítky doporučení, pravd a faktů můžete nahradit, se stejným nebo lepším efektem, Pravidlem pěti.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jan Šimůnek
18.3.2020 07:53Vzhledem k tomu, sojový "jogurt" je v podstatně bezcenná náhražka (neobsahuje vápník, ale i některé další mikroprvky, neobsahuje řadu vitamínů, nebo jen v nepatrném množství, jeho bílkoviny mají cca poloviční hodnotu než bílkoviny kravského mléka a nic bych za to nedal, že i mikroflóra, kterou je zakysáván sojový jogurt, bude méně kvalitní a lidskému zdraví méně přínosná v porovnání s normálním jogurtem).
Radomír Dohnal
18.3.2020 08:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.3.2020 07:06 Reaguje na Radomír DohnalZavádělo se to, pochopitelně, ze zdravotních důvodů, ne kvůli nějaké "ekologii".