https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jedna-idealni-dieta-pro-cely-svet-neexistuje-uhlikova-stopa-se-zmenou-rezimu-vyzivy-bude-rust
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedna ideální dieta pro celý svět neexistuje, uhlíková stopa se změnou režimu výživy bude růst

25.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. / Ilustrační foto
Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. Devět badateli sledovaných konceptů, méně a bezmasých způsobů stravování, ne vždy naplnilo ideální představu o očekávaném zlepšení. Píše o tom JSHP.edu.
 

To, co by mohlo přinášet vítanou změnu v zemích globálního severu, by ne pokaždé mohlo pomoci na globálním jihu. Vlastně, velmi rozdílné výsledky přináší nejrůznější formy prorostlinné stravy napříč jednotlivými regiony a ono věcné rozdělení na sever/jih dost pozbývá smyslu.

Podle výzkumníků Centra pro životaschopnou budoucnost je třeba pochopit, že zatímco řešíme jen utahování kohoutů spotřeby v zemích rozvinutých, země s nízkými a středními příjmy naopak potřebují kohouty povolit. Pokud se v nich lidé mají stravovat zdravě a řekněme cenově dostupně, spíše pro-rostlinou potravou, je třeba očekávat výrazné navýšení produkce jejich emisí skleníkových plynů a vyšší spotřebu nedostatkové vody.

Emise kvůli potravinám porostou dál

Jinými slovy, pokud tu lidé nemají v budoucnu umřít hlady, budou jejich emise vyšší. O kolik se jejich emise zvýší, bude samozřejmě záležet na tom, jaký koncept zajištění potravní bezpečnosti zvolí. Vyhodnocovali přitom devět typů progresivní prorostlinné diety, od klasického „nejíst červené maso“, přes pescatariány (nejí maso, ale jí ryby), ovolakto vegetariány (ne maso, ale mléčné produkty ano) až po vegany.

A tady to začíná být zajímavé: výzkumníci totiž při vyhodnocování optimální diety vzali v potaz jak ekologickou stopu (produkci skleníkových plynů a spotřebu vody) jednotlivce, tak i celých států. Na vzorku 140 modelovaných zemí se ukázalo, že ne všude se dá v případě prorostlinné stravy hovořit o nějakých benefitech pro klima.

Například 173 milionů hypotetických veganů v nejlidnatějším africkém státě Nigérii by znamenalo slušně řečeno ekologickou katastrofu. Očekávaný pozitivní efekt nemasité, rostlinné stravy by tu byl převálcován emisemi souvisejícími se záborem půdy pro zemědělské hospodaření a masivní spotřebou vody. Mezi klíčová zjištění studie tedy patří, že regionální rozrůzněnost diet a stravovacích konceptů je zásadní.

V některých zemích, kde lidé konzumují živočišné bílkoviny převážně ze zvířat na nižším stupni potravního řetězce (malé ryby, mlže a plže), dnes dosahují strávníci téměř stejné uhlíkové stopy, jako by dokázala strava veganská.

Univerzální recept neexistuje

Strávníci tradičně a téměř výhradně konzumující maso by v případě omezení své spotřeby o 2/3 dosáhli stejného výsledku, jako laktoovo vegetariáni. „Náš výzkum tedy indikuje, že tu není univerzální model planetární diety stejně příhodné pro všechny,“ říká Keeve Nachman, hlavní autor studie. „Kontext je tu naprosto zásadní a politika produkce potravin musí odrážet podmínky konkrétního státu.“

Změny jsou nezbytné, ale musí optimálně vyvážit jak nutriční požadavky, tak kulturní preference i řekněme planetární limity. „Předepisovat nějaký univerzální recept výživy je komplikované a ošidné,“ doplňuje spoluautor Martin Bloem. „Zásadní vždy je, odkud vaše jídlo pochází.“

Bloem upozorňuje na často citovaný fakt extrémně vysoké environmentální zátěže hovězího masa: „Ano, za kilogramem hovězího z Paraguaye stojí 17x více emisí skleníkových plynů, než u kilogramu hovězího z Dánska. To, jak funguje a je uspořádán mezinárodní obchod, je pak hlavním faktorem ovlivňujícím dopady spotřeby, emisí souvisejících s potravinami, v jednotlivých zemích.“

„Bylo by samozřejmě maximálně uspokojující mít jednu jedinou stříbrnou kulku, univerzální recept řešení problematiky produkce potravin,“ dodává Bloem. „Jenže v komplexním systému, kde řešíme globální výživu, klimatické změny, produkci emisí a spotřebu vody nic takového možné není. A měli bychom se vyvarovat toho, aby jen čistě vyhodnocený environmentální dopad byl tím hlavním kritériem pro výběr naší vhodné potravy.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

25.9.2019 05:59
Je otázka, jak počítali to hovězí, protože kráva v Paraguai má podstatně nižší ekologickou, potažmo uhlíkovou, stopu než kráva v Dánsku.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.9.2019 07:52 Reaguje na Jan Šimůnek
For example, one pound of beef produced in Paraguay contributes nearly 17 times more greenhouse gases than one pound of beef produced in Denmark. Often, this disparity is due to deforestation resulting from grazing land.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.9.2019 08:25
Je to všechno nesmysl a strašení obyvatel.Strůjci tohoto dá se říci zločinu se nijak omezovat nebudou.Jak si představují snížit uhlíkovou stopu němečtí politici nám dokonale předvedli tím,že pět nemeckých politiků letělo na Summit čtyřmi letadly.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 11:12
Teď ještě třeba taky vzít v úvahu že třeba na Islandu nic moc zeleniny a ovoce ani nevyroste... takže vozit jí z tropů taky moc "zelené" nebude.

jinak nedávno tu byl krásný článek o docházejících fosfátech - materiál na syntetická hnojiva kterého máme tak do roku 2040...

a pak to bude asi návrat k nutnosti mít vyrovnanou živočišnou výrobu a roslinou lokálně... protože mimo hnoje (nejlepší je právě od krav) tak nějak nebude čím kde pohnojit. A nevyroste jídlo žádné.

Vzpomeňme na Šimka a Grossmana (dožínky v naší obci:

"Leč poslední dobou výnos z hektaru začal povážlivě klesat a sklizeň zrna kolísala. Agronom to sváděl na podzemní jaderné výbuch v Nevadě a při schůzích dával kolovat protestní petici s textem: Kapitalisto, ty blázne, kvůli tobě výnos vázne. Staří sedláci však opovážlivě tvrdili, že nedostatek hnojiva působí na naši úrodu mnohem hůře než Amerikánovy výstřelky, a dokonce agronoma obvinili, že jeho nápad pobít dobytek, aby se ušetřila píce, byla neuváženost. "Máme přeci ještě jednu krávu," bránil se agronom. "Ano," pravili staříci, "ta ovšem nestačí pohnojit 54 hektarů a ještě denně nadojit 100 litrů, aby splnila náš čestný závazek." Tyto okolnosti i to, že sklizeň obilnin se poslední léta podobala spíše houbaření a od klasu ke klasu jsi v mlze netrefil, nás vedly k tomu, abychom netrvali tvrdohlavě na tradicích buržoazního zemědělství a slavili dožínky jednou za pět let, až nastřádáme úrodu...



Více zde: https://sigrosada.webnode.cz/news/dozinky-v-nasi-obci/"
Odpovědět
D

Daniel Křenek

26.9.2019 14:57
Lidstvo se musí dříve či později zničit, jiná možnost neexistuje. Jak chcete přesvědčit více než 7 miliard lidí, aby se chovalo ekologicky? Navíc při současném populační trendu se do roku 2050 se předpokládá nárůst na 9,5 miliardy. Kam až počet lidí poroste než se populační křivka zlomí nikdo neví. Lidé musí neustále spotřebovávat, musí jít, pít, vyrábět a produkovat zboží a také odpady... Na produkci je postaven hospodářsý růst, žádný jiný růst není, je jen pokles se vším všudy. Neexistuje žádná oblast životního prostředí, která by se zlepšovala, naopak se všechny rychle zhoršují a je to přirozený jev spojený s nárůstem naší populace. Zákony populační dynamiky a zpětné vazby v ekosystému platí na všechny živočichy i rostliny a nevyhne se jim ani člověk. Teprve teď se začíná o problémech životního prostředí více mluvit, ale lidstvo jako celek se nikdy na ničem nedohodne a o oaptřeních ani nemluvě. Někteří potřebná opatření příjmou ale jiní ne. Příroda si s náma poradí stejně jako například přemnoženými lumíky, hraboši, kůrovcem, bekyní, sarančanty nebo čímkoliv co se kdy přemnožilo. Každá gradace jednou odezní a odezní i ta naše. Ať už se lidé zničí úplně nebo populace jen výrazně klesne a k tomu bodu musí nutně dojít, tak se začne příroda zase regenerovat tak, jak to v minulosti udělala už několikrát. Je to nová příložitost pro vznik nových druhů a nových ekosystémů. Třeba bude nová biodiverzita ještě lepší a krásnější a možná už bez člověka, který by jí zase mohl plundrovat. O planetu Zemi se nebojme, ta ohrožena není. Takže buďme v klidu.
Na závěr jeden vtípek jo dvou planetách, ten perfektně sedí :-)http://www.vtipy.info/vtip-21030.

Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 15:00 Reaguje na Daniel Křenek
Dovolil bych si poznamenat že cca za 1 miliardu let už bude úplně jedno co bude ta "nová biodiverzita".

slunce už bude v tu chvíli pálit tolik helia že spolehlivě zařídí že na povrchu země bude průměrná teplota 60°C.

Planeta v principu ohrožena není - ta má jasně danou expirační dobu kdy na ní už život nebude moci existovat.
(a slunce samo zanikne v drobném výbuchu novy za 5-6 miliard let)

celkově řečeno - život má naději v dlouhodobém měřítku přežít vždy jen pokud expanduje a zabírá další zdroje.
zůstat "stabilně" na jednom místě je dlouhodobý rozsudek smrti.
Odpovědět
D

Daniel Křenek

27.9.2019 08:57 Reaguje na Daniel Křenek
ano, je to dynamika, někde život zanikne a jinde ve vesmíru zase vznikne, tak jak vznikl na Zemi a je už možná i na jiných planetách. Nemusí při tom ani expandovat. Aby mohlo existovat dobro, musí existovat i zlo. Každé protiklady tvoří dynamickou rovnováhu. Ještě že, Země nemá záruční dobu 2 roky jak je dnes IN, ale vpodstatě ani to dnes nikdo neví.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist