Hnutí Duha: Kvůli teplu nepotřebujeme prolomit limity těžby ani dovážet plyn
Obnovitelných zdrojů pro vytápění by mělo být dost, přinejmenším administrativně. „Jenže, když u pětitisícového městečka vystavíte dvaceti megawattovou kotelnu, stejně to teplo nemůže využít,“ komentoval předkládaná čísla Jaroslav Maroušek. Na snímku zleva Martin Fiala z MŽP, Jaroslav Maroušek, Martin Sedlák a Vojtěch Kotecký na semináři Čisté teplo v poslanecké sněmově
|
|
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Studie Hnutí Duha „Čisté teplo“ vychází z čísel Nezávislé energetické komise a podle jejích autorů by měly být na území ČR dostatečné dostatečné zdroje obnovitelné energie. To znamená především plochy pro pěstování biomasy a slunce pro solární kolektory pro ohřev vody nebo tepelná čerpadla. Podle odhadů Pačesovy komise by se mělo z obnovitelných zdrojů vyrobit ročně 127 PJ v roce 2030, což podle Hnutí Duha pokryje téměř polovinu současné spotřeby. Ta tvoří podle stejného materiálu 349 PJ včetně průmyslu. Naproti tomu uhlí z dolu ČSA, které se nachází za limity těžby, by prý přineslo jen 70 PJ ročně. Takže by zelených zdrojů pro vytápění mělo být dost, přinejmenším administrativně. „Je ale také potřeba, aby se teplárenské zdroje budovaly s rozmyslem. Nemá smysl u malého pětitisícového městečka postavit dvaceti megawattovou kotelnu, protože to teplo se nepodaří využít,“ komentoval předkládaná čísla Jaroslav Maroušek ze sdružení SEVEn.
„Problém s vytápěním má ale i sociální a ekonomický rozměr,“ prohlásil včera Martin Sedlák, jeden z autorů studie. Kvůli prolomení limitů by se muselo přestěhovat na dva tisíce lidí, kteří bydlí v přilehlých vesnicích. Druhý problém jsou peníze, již dnes se do ČR dováží zemní plyn za 54 miliard korun ročně. A jeho dovoz by měl v budoucnu významně růst, pokud ho nenahradí biomasa nebo slunce, tvrdí studie Hnutí Duha
České nevládky si nechaly od Wuppertalského institutu (Wuppertal Institut für Klima, Umwelt, Energie GmbH) navrhnout tři scénáře, jak se může zdejší energetika proměňovat v příštích čtyřiceti letech. Všechny počítají se zachováním územních limitů a také předpokládají stejné tempo růstu ekonomiky. "Přitom předpokládáme, že zbývající uhelné teplárny a výtopny bude do roku 2035 zásobovat důl Bílina," stojí ve studii.
Scénář „Vše při starém“ předpokládá, že vláda nepodnikne nic nad opatření, která jsou už schválena. Emise CO2 do roku 2050 klesnou o 17 %. Celková spotřeba tepla bude víceméně stejná jako dnes a spotřeba energie v budovách klesne v přepočtu na jeden čtvereční metr o necelých 40 %. Stoupne dovoz zemního plynu asi o 75 % a země by také dovážela uhlí. Druhý scénář se jmenuje „Lenivý pokrok“. Ten předpokládá cílené zateplování domů a také podporu zeleného vytápění. Emise oxidu uhličitého by podle propočtu klesly v roce 2050 na 34 milionů tun za rok, tedy o 72 %. Konečná spotřeba tepla by byla o třetinu menší a domácnosti by na účtech energii ušetřily skoro 40 %. Spotřeba energie v budovách by klesla o 60 %. Import plynu by se o čtvrtinu snížil a uhlí by se nemuselo dovážet.
Třetí scénář „Důsledně a chytře“ počítá s využitím všech příležitostí k zateplování. Energetická náročnost budov by v polovině století klesla na 50 kW/m2 ročně. Téměř všechny budovy by tak splňovaly nízkoenergetický standard. Náklady domácností na energii by klesly oproti dnešku na 40 %. Dovoz plynu by byl poloviční a uhlí by se nedováželo žádné. Emise oxidu uhličitého v této variantě klesají na udržitelnou úroveň 1,5 tuny na obyvatele a rok, což představuje pokles proti dnešnímu stavu o 88 %.
Scénáře přitom předpokládají, že zbývající uhelné teplárny a výtopny bude do roku 2035 zásobovat důl Bílina.
Klíčem pro rozšíření zeleného tepla do českých domácností mají být především dotace, které by stát poskytoval z peněz získaných z prodeje povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. „Nemůže to ale fungovat tak, že by povolenky firmy dostávaly zadarmo,“ říká jeden z autorů studie Martin Sedlák. Podle něj by mělo vzniknout něco jako fond na podporu zelného bydlení. Do něj by podle aktivistů mohlo ročně plynout zhruba 20 miliard korun.
Druhým klíčem má být „uhlíkový rozpočet,“ tedy legislativní rozhodnutí o snižování emisí skleníkových plynů. Podobný návrh zákona leží v současnosti v parlamentu. Ten navrhuje snižovat od vyhlášení zákona každý rok snížit emise skleníkových plynů o 2 miliony ekvivalentních tun CO2. Třetím klíčem má být samostatný zákon na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů, podobně jako dnes zákon podporuje z obnovitelných zdrojů výrobu elektřiny.
Podstatná část domácností se v současnosti vyhřívá pomocí centrálního zásobování teplem. To je ale nastavené právě na použití uhlí. Teplárny se budují na okraji nebo úplně mimo město, kde mohou vypouštět škodliviny, aniž by škodily zdraví lidí ve městě. „Je to neluxusnější způsob pro domácnosti, které se o nic nemusí starat. Zároveň je ale rozvod tepla obrovsky drahá záležitost,“ říká Maroušek. Ministerstvo životního prostředí také dlouhodobě centrální vytápění podporuje, zároveň ale chce snížit spotřebu uhlí, což je podle Marouška poněkud schizofrenní. Podle něj není příliš efektivní, aby tyto centrální zdroje pálily místo uhlí zemní plyn. Ten je prý vhodnější vést přímo do místa spotřeby. "To je ale tak velká konkurenční nevýhoda, že by většinu dnešních systémů vytápění zcela ekonomicky položila," říká Maroušek. Nejefektivnější je prý společná výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Ta ale skutečně musí být efektivní, nejen hnaná možností získat peníze ze státní podpory.
reklama