Index: Ve srovnání životního prostředí v EU se ČR posunula z 22. na 19. místo

Stav životního prostředí v Česku se ve srovnání se zeměmi EU zlepšuje. Zatímco v letech 2023 i 2024 obsadilo Česko v tomto hodnocení 22. příčku, letos se v unijním srovnání posunulo na 19. místo. Vyplývá to ze srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví, který ČTK poskytla Česká spořitelna a projekt Evropa v datech. Nejlepší stav životního prostředí stejně jako v předchozích ročnících vykazuje Švédsko. Trojicí s nejhorším životním prostředím v EU zůstává Irsko, Kypr a Řecko. Ačkoli podle dat Eurostatu celkové emise skleníkových plynů na obyvatele v Česku v průběhu let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, ve kterém si země vede nejhůře. Česko zůstává šestým největším producentem skleníkových plynů na obyvatele v EU, a to i přesto, že hodnota meziročně klesla z 10,16 tuny ekvivalentu oxidu uhličitého na 9,25 tuny.

"Největší pokles emisí v Česku je zaznamenán v energetice díky postupnému odstavování uhelných elektráren a přechodu na obnovitelné zdroje," uvedla Barbora Kočí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve výrobě se uhlíková stopa snižuje vlivem zapojení efektivnějších technologií.

Výraznějšího zlepšení dosáhlo Česko podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) u emisí z lesů a půdy vznikajících vlivem lidské činnosti během jejich obhospodařování. Zatímco ve všech předchozích ročnících ČR v tomto ukazateli dopadla nejhůře z celé EU, letos si polepšila na 22. místo. "Hodnota mezi lety 2021 a 2022 klesla z 8358 na 3378 tisíce tun ekvivalentu CO2 vyprodukovaných emisí. Lesy a půda jsou tak u nás pro prostředí menší zátěží než v Irsku, Německu, Finsku, Lotyšsku a Nizozemsku," upozornila analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

V konkrétních sektorech, kde emise vznikají, si Česko vede dobře zejména v dopravě a skladování. Podle Eurostatu je v tomto směru s hodnotou téměř 1287 kilogramů emisí na osobu třetí nejlepší v EU. Méně skleníkových plynů na obyvatele produkují pouze Rumunsko a Slovensko. Naopak negativní trend přetrvává u emisí z průmyslu. I přes postupně klesající hodnoty škodlivin vypouštěných do ovzduší se Česko letos umístilo na 19. příčce, což potvrzuje dlouhodobě slabé výsledky v tomto sektoru.

Stejně jako v minulém ročníku zůstávají pro Česko problematické také emise z vytápění domácností. Přestože meziročně klesly z 836 na necelých 744 kilogramů skleníkových plynů na osobu, v rámci EU produkuje při vytápění méně emisí 21 členských států.

V Česku klesá počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším. V roce 2021 zemřelo v důsledku špatné kvality ovzduší 81 osob na 100 000 obyvatel, v roce 2022 tento počet klesl na 65. Díky tomu si Česko polepšilo v unijním srovnání z 20. na 18. místo. Zatímco v roce 1999 socioekonomické náklady, které souvisejí se znečištěným ovzduším, v Česku přesahovaly 13 procent hrubého domácího produktu (HDP), podle posledních dostupných dat činily šest procent HDP. "I přes toto zlepšení se stále řadíme k zemím, kde jsou náklady spojené se znečištěným ovzduším nejvyšší," doplnila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Podíl suché půdy na území Česka byl v roce 2023 11. nejlepší v EU. Podle EEA se sucho dotýkalo jen 0,27 procenta půdy. "Výskyt sucha se samozřejmě výrazně proměňuje mezi jednotlivými roky, a rok 2023 byl v Evropě prostě méně suchý,“ poznamenal ředitel hydrologie ČHMÚ Jan Daňhelka.

V Česku pochází podle dat Eurostatu z obnovitelných zdrojů méně než pětina vyrobené energie. Meziročně se tento podíl zvýšil o necelého půl procentního bodu na 18,59 procenta, což přineslo podprůměrnou 19. příčku.

Index prosperity měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu nejen jako souhrn ekonomických ukazatelů, ale měří ji také z hlediska kvality života a ukazatelů, jako jsou sociální soudržnost, zdraví populace, kvalita vzdělání, bezpečnost, dostupnost bydlení nebo podmínky pro podnikání.

---

reklama

---