Intersucho: Půdní sucho je v pětině ČR extrémní, do víkendu se v horku rozšíří

Současné počasí také zvyšuje riziko šíření požáru. Podle webu FireRisk už je dnes vysoké riziko (nejvyšší stupeň) především v rozsáhlé oblasti středních, severních Čech a částečně východních Čech a částečně také na jižní a jihovýchodní a severní Moravě. Ve čtvrtek hrozí nejvyšší riziko šíření požárů navíc i v západních Čechách a ve značné části Moravy. Výrazněji má ustoupit požární riziko až o víkendu, kdy by mohly přijít srážky. Velkou roli přitom nebude hrát v požárním riziku vítr, foukat má málo.
Horko a sucho je rizikem i pro skot a pro ryby v rybnících. Míru rizika předpovídají vědci na webu AgroRisk a ta poroste úměrně zvyšujícím se teplotám do čtvrtka. Upozorňují chovatele, aby mohli včas přijmout opatření, jež zabrání poškození chovů. Zatímco riziko tepelného stresu pro skot se odvíjí od teploty vzduchu, riziko pro ryby od teploty v rybnících. Voda se přitom otepluje pomaleji a stejně tak se posléze pomaleji ochlazuje. Před vysokým rizikem (druhý nejvyšší stupeň) stresu pro skot varují odborníci ve středu ve středních Čechách na sever od Prahy a v Poohří, ve čtvrtek pak ve velké části Moravy a také na východ od Prahy v pásu až do východních Čech. Při vyšších teplotách klesá užitkovost dojnic a jsou náchylnější k výskytu zánětu mléčných žláz.
Riziko vysokých teplot nepříznivých pro ryby v rybnících bude nejvyšší ve čtvrtek. Jde o druhý nejvyšší stupeň rizika, který odborníci předpovídají pro většinu území republiky s výjimkou Vysočiny a podhorských a horských oblastí na severu Čech a Moravy. V okolí Prahy dokonce varují před mimořádným rizikem. Na velké části území má přetrvávat druhý nejvyšší stupeň rizika i v pátek a především na Moravě i o víkendu. Vodohospodáři už přitom o víkendu hlásili první úhyny ryb, které souvisejí s vysokou teplotou, suchem a z toho plynoucím nedostatkem kyslíku ve vodě.
Přečtěte si také |

Další týden by měl být podle aktuálních modelových předpovědí chladnější a rizika spojená s vysokými teplotami by měla ustoupit. U množství srážek panuje nejistota, ale pršet pravděpodobně bude.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Pavel Hanzl
30.6.2025 19:28pavel peregrin
30.6.2025 21:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.7.2025 07:37 Reaguje na pavel peregrinV minulosti (např. 1961–1990):
Průměrný počet tropických dní ročně:
V nížinách (např. Praha, Brno): 3–5 dní ročně
V chladnějších oblastech (např. Vysočina): 0–2 dny ročně
Tropické dny byly vzácné a spíše výjimečné.
Dnes (např. období 1991–2020 nebo po roce 2000):
Průměrný počet tropických dní ročně:
V nížinách (např. Praha, Brno): 15–25 dní ročně
Lokálně (např. jižní Morava): i 30+ dní v extrémních letech
Např. v roce 2015 nebo 2018 byly zaznamenány rekordní počty tropických dní (někde přes 40 dní). Zdroj AI.
Podívejte se na JAKÝKOLIV graf vývoje světových teplot.
Pavel Hanzl
1.7.2025 07:42 Reaguje na pavel peregrinK dnešnímu datu (30. června 2025) celkem 7 tropických dní
chmi.cz+6
A to máme začátek léta. Pořád vám nic nedochází? Fakt ne?
Petr Elias
1.7.2025 09:37 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.infoviz.cz/graphic.php?ID=401
vaber
1.7.2025 08:07 Reaguje na Pavel HanzlGrýndýl to ,ale nenapraví.
Pavel Hanzl
1.7.2025 10:16 Reaguje na vaberMilan Dostál
2.7.2025 14:42 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
1.7.2025 17:04kvalitu půdy, aby lépe a déle zadržovala vodu z přívalových srážek, které
nyní pouze odtékají a navíc páchají škody. Schází nám v půdě stále více
organická hmota a půda ji leckde už ani nezná. Kdysi se půdě organika
nejen vracela, ale taky přidávala z míst, kde ji bylo nadbytek. Kdo to
dělá stále, tak dopady absence srážek jsou u jeho půdy menší, než u toho,
kdo slámu spaluje, hnůj prodává a nebo ho a jinou biomasu zplynuje.
A pak tu je možnost regulace vodního režimu meliorací jak odvodněním,
tak reverzním zavodněním ze zásobního prostoru přehrad zachycujících
přívalové srážky. Nejjednodušší je ale NICNEDĚLÁNÍ a neustálé kecy
popírající praxi desítek generací předků. Mé 110 let staré drenáže
drží vodu v půdním sloupci na přibližně stejné výšce a půdě neustále
doplňuji organiku. Všude kolem lidem usychají vyholené trávníky a mi
se zelená celá zahrada s bramborami, zeleninou a taky vyšší tráva.
Od sousedů beru do svého kompostu posekanou trávu i spadané listí
a ještě občas přivezu kompost odjinud. Tak se bráním půdnímu suchu!
A co vy ekologisté topící slámou a zplynující hnůj a biomnasu?