https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jak-se-s-menicim-klimatem-poperou-obnovitelne-zdroje-energie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se s měnícím klimatem poperou obnovitelné zdroje energie?

19.11.2021 06:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na klimatickou změnu se adaptujeme zdroji, které se mohou právě v důsledku této změny nepředvídatelně měnit.
Na klimatickou změnu se adaptujeme zdroji, které se mohou právě v důsledku této změny nepředvídatelně měnit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Obnovitelné zdroje energie bereme jako lék na klimatickou změnu. Zapomínáme přitom na to, že klimatická změna ovlivňuje fungování obnovitelných zdrojů.
 

Klimatická změna neznamená nutně jen to, že se někde o pár stupňů oteplí. Značí to i poněkud chaotičtější počasí, hůře předvídatelné meteorologické události, odchylky od zažitých průměrů a norem, extrémní projevy počasí. Může to znamenat ovlivnění oblačnosti, atmosféry, distribuci a podobu srážek, proměnu teploty, směru a rychlostí větru. A může dojít k situacím, kdy se OZE – působící na nás dojmem receptu k řešení klimatické změny – samotné kvůli projevům klimatické změny dostanou do úzkých.

Pro příklady nemusíme chodit daleko: z kraje letošního roku udeřily nebývalé mrazy v Texasu a naprosto odstavily od provozu zdejší větrné elektrárny. Texas v době nejvyšší nutnosti přišel o 30 000 MW, respektive o 18 % výroby elektřiny. Z kolapsu sítě se vzpamatovával měsíce. Podobně se pak nebývale suché a nevětrné léto promítlo do výkonností bilance britských příbřežních elektráren. Letos vyrobily o 32 % méně energie, než se předpokládalo, že zvládnou. Nikdo na ostrovech nemohl tušit, že letošní rok bude nejméně větrný za posledních 70 let, stejně jako v Texasu podobný mráz také nepamatují. Odchylky počasí, připisované klimatickým změnám, se propisují do výkonu energetických instalací, budovaných vesměs právě kvůli klimatickým změnám. Problémy nemusí mít jen ti, kteří dnes spoléhají na instalace větrných elektráren.

Budoucnost přináší nejistotu

V kontextu sucha a úbytku sněhu v Himalájích se dlouhodobě neperspektivní jeví být i vodní elektrárny v Indii a Číně. Častější písečné bouře se mohou negativně promítnout do životnosti a výkonu solárních farem v Africe. A je otázkou, jestli je rozumné v rychle měnícím světě reagovat na současný stav, anebo ten příští, nastávající. Velké větrné parky, solární farmy či hydroelektrárny budované dnes v provozně optimálních podmínkách, totiž v horizontu následujících dekád mohou pozbýt svého významu. Toto téma – poměrně zásadní k tomu, jak masivně nyní OZE propagujeme – zatím nepatří k akcentovaným oblastem výzkumu. Aktuálně se na ně soustředí dvě studie.

Tým Hannah Bloomfieldové z univerzity v Bristolu řešil citlivost evropských větrných elektráren na projevy klimatické změny a tým Davida Gernaata z Koperníkova institutu udržitelného rozvoje při univerzitě v Utrechtu se soustředil na celkovou dostupnost a potenciál OZE ve světě ovlivněným klimatickými změnami. Obě studie pracovaly ve svých analýzách s různými projekcemi, modely a simulovanými scénáři. A ani jedna nepřináší úplně dobré zprávy. V Bristolu upozorňují na to, že spolu s tím, jak klesá rozdíl teplot mezi rovníkem a polárními oblastmi, se proměňuje rozvrstvení oblastí tlakových nížin, snižuje se i větrné proudění a tedy i rychlost větru.

Některé regiony USA, Evropy, východní Číny se mohou těšit na navýšení potenciálu domácích solárních instalací.
Některé regiony USA, Evropy, východní Číny se mohou těšit na navýšení potenciálu domácích solárních instalací.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Z šesti možných scénářů se jako průměr do dalších let dá nad Evropou očekávat snížení rychlosti/síly větru o 8-10 % v důsledku klimatických změn. „Je ale velmi důležité si uvědomit, že i malá změna rychlosti větrů může vést k významně velké změně ve výrobě energie, protože výkon turbíny souvisí s třetí mocninou rychlosti větru,“ dodává Bloomfieldová. „Současný výpadek produkce větrných elektráren je připomínkou toho, jak nejistou investicí pro budoucnost a spolehlivost elektrických sítí může být sázet čistě jen na jeden obnovitelný zdroj energie.“

S jedním receptem nepochodíme

Řešením je diverzifikace energetického portfolia, mixu několika různých OZE. Větrných elektráren doplněných o solární, vodní a další. Tady už je třeba zmínit studii z Utrechtu. Ta rozsáhlými analýzami hodnotí budoucí potenciál OZE, konkrétně pak domácí střešní fotovoltaiky, koncentračních solárních elektráren, příbřežních a vnitrozemských větrných farem, bioenergie a vodních elektráren.

„V současnosti OZE zásobují svět 15 % energie, přičemž největší díl (10 %) si osobuje bioenergetika,“ uvádí Gernaat. V roce 2040 by se čisté alternativy fosilních paliv mohly podílet už na 30 % celosvětové produkce energie. Vliv klimatických změn přitom za 20 let slabší nebude, naopak. Dá se tedy předpokládat, že některé regiony budou v oblasti produkce čisté energie více či méně postiženy. Někdy i pozitivně.

Například temperátní regiony USA, Evropy, východní Číny se mohou těšit na navýšení potenciálu domácích solárních instalací. Zatímco vodní elektrárny sníží svou dosavadní užitečnost na jihu Evropy, v Jižní Americe, Austrálii. Prostor se jim naopak otevře na východě Afriky (na jihu Afriky se ovšem jejich potenciál sníží). Komplikace vychází z toho, že celkový globální potenciál pro OZE a léta budoucí spíše narůstá – u vodních elektráren o 6 %, u solárních instalací o 2 % a u bioenergetiky o celých 32 % - jenže tento pozitivní růst nevypovídá o regionálních odchylkách, které mohou mít naopak negativní charakter.

„Dlouhá období sucha, bezvětří nebo snížená předvídatelnost počasí mohou v budoucnu působit u některých energetických systému komplikace, zvláště v těch zemích, kde bude vysoký podíl OZE v národním mixu,“ říká Gernaat. „A tato období výpadků se mohou projevovat častěji, se stupňující se klimatickou změnou.“ Přechod na obnovitelné zdroje by podle něj měl vycházet spíše z regionální praxe a dat vztažených ke konkrétnímu území než z nějakého povšechného popudu.

Volba jen jednoho modelu bezemisní energetiky by totiž v budoucnu mohla přijít celé státy hodně draze. Na klimatickou změnu se adaptujeme zdroji, které se nepředvídatelně mohou právě v důsledku této změny měnit. „Většina obnovitelných zdrojů energie totiž přímo závisí na klimatických procesech,“ uzavírá Gernaat.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 08:44
Dobře. Podmínky pro OZE se budou se změnou klimatu měnit. A co má bejt??
Nikdo neví jak, odhady jsou sice hezké, ale počasí se předvídat nedá.

Těžištěm budoucí energetiky je akumulace energie, bude to přímo další (čtvrtá??) vědeckotechnická revoluce, dle pí. Drábové.

Stejně nám nic jiného nezbývá, takže je zbytečné nad tím mudrovat, u nás ale soláry mají výhled k vyšším výkonům určitě.
Odpovědět
DA

DAG

19.11.2021 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Akumulace do vodíku bude nezbytná. Jen nevíme jestli to bude technologicky reálné. Škoda, že nemáme víc bloků Temelína. Malé modulární reaktory jsou stejná teorie jako akumulace do vodíku a na nové velké reaktory je skoro pozdě.
No nic koupím soláry s baterkou, benzinový generátor a počkám co se stane ;)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 09:30 Reaguje na DAG
Zelený vodík nemá technický problém, výrazně výkonové elektrolyzéry se už budují, problémy jsou finanční (stále vyjde dráž, než ze zemního plynu).
Ovšem plynové a jiné krize zase tomu vývoji pomáhají.
Odpovědět
DA

DAG

19.11.2021 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je problém cena, tak je to ruku v ruce problém technický nebo slepá ulička. Zelenému vodíku fandím, ale vše je stále na vodě.
Eko fanatici nám pořád tvrdí, že bude dost čisté elektřiny, ale když člověk trochu počítá, tak mu to moc nevychází. Osobně bych byl raději mít do budoucna za sebou dostatek jádra. I přes to, že je nyní ve vyšší cenové hladině.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 10:23 Reaguje na DAG
Vodík není na vodě, je to zatím jediná technologie k ukládání elektřiny ve velkém.
Dost čisté elektřiny budou mít větrné, tj.přímořské státy, nikoliv my. U nás vidím jádro jako rozumné ve spojení s fve a vodíkem. Máme na to prostory (vytěžené doly po uhlí, milión střech), máme i brownfieldy na vodíkové technologie. Máme na to i peníze (silně by zadotovala EU) jenže nemáme "politickou vůli". Teď se to může měnit, ale nevím...
Odpovědět
JP

Josef Pokoutný

20.11.2021 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
A všiml jste si, jak dlouho se už vlečou jednání s obcemi o objemově zanedbatelná uložiště jaderného (recyklovatelného) odpadu? Já je registruji posledních 40+ let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 09:40 Reaguje na Josef Pokoutný
Jádro není rozhodně bezproblémová energie, jenže která je?
Prvním a nejdůležitějším dnešním kritériem jsou emise CO2.
A v tom je jádro dobré, na rozdíl od OZE je stabilní a dělá stabilizaci sítě.
Když to převracíte vrchem dolů a naopak vám vyjde, že nám nic jiného nezbývá, na černou labuť spoléhat nemůžeme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 10:24 Reaguje na DAG

"Za podpory EU vybudovaly společně v Rýnské rafinerii společnosti Shell jeden z největších elektrolyzérů na světě – závod, který vyrábí vodík pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů".
https://ec.europa.eu/info/strategy/recovery-plan-europe/recovery-coronavirus-success-stories/environment-and-climate/hydrogen-drive-eus-green-recovery_cs

https://oenergetice.cz/vodik/svetove-investice-vodiku-vyrazne-rostou-cele-stoji-evropa-cina-dotahuje
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 16:34 Reaguje na Pavel Hanzl
A tohle má být ta technologie ukládání elektřiny ve velkém? Za rok tento "jeden z největších elektrolyzérů na světě" vyrobí vodík, ze kterého se dá vyrobit tolik elektřiny co v Temelíně za půl dne. Opakuji, rok trvá výroba toho, co Temelín vyrobí za půl dne!
A to se ještě nebavíme o ceně. Temelín vyrábí elektřinu cca za 25 €/MWh, vodíkovým cyklem při současných cenách elektřiny přes 100 €/MWh a celkové účinnosti maximálně mezi 25-30 % bude cena elektřiny z vodíku více než desetinásobná jen díky ceně elektřiny na vstupu, investice do elektrolyzéru a palivových článků nepočítaje nebo další provozní náklady nepočítaje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 18:09 Reaguje na Emil Novák
Tohle je první vlaštovka, ale rozestavěných projektů je už na světě dost. Lídrem pro Evropu má být Španělsko, tam to jede už taky naplno. Prostě bude to trvat a bude to dost drahé.
Ale vodík nemá být jenom akumulátor elektřiny. Má to být surovina pro výrobu syntetického paliva do dopravních prostředků i průmyslu.
To se panáčci prohnou, než to vybudují......... my můžem sedět za bukem a kritizovat.....votrocká nátura....
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 21:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Výborně, takže nemáme žádnou technologii k ukládání elektřiny ve velkém, jak jste tvrdil původně, ale jen první vlaštovku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 09:42 Reaguje na Emil Novák
Tu technologii máme a velmi svižně se staví. Z čeho zase chcete vykličkovat??
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.11.2021 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak sám přiznáváte, tu technologii máme v podobě první vlaštovky a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by bylo zejména z ekonomického hlediska reálné tuto technologii používat k ukládání elektřiny ve velkém.
Dnes nás drtí vysoké ceny plynu, které nejsou nic proti tomu, kolik by stálo používat místo něj syntetická paliva. Takto vyráběnou elektřinu by si většina lidí včetně vás vůbec nemohla dovolit, takže dokud se to zásadně nezmění, je tato technologie k ukládání elektřiny ve velkém nepoužitelná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:11 Reaguje na Emil Novák
Vše je ve vývoji a vše se mění:
"Ve scénáři definovaném IEA se v závislosti na cenách zemního plynu náklady na výrobu vodíku pohybují na škále 0,5–1,7 USD/kg. Při zohlednění nákladů na zachytávání emisí uhlíku se cena zvyšuje na 1–2 USD/kg.
Náklady na výrobu tzv. zeleného vodíku elektřinou z obnovitelných zdrojů energie agentura odhaduje na 3–8 USD/kg. IEA ovšem očekává, že tyto náklady do roku 2030 poklesnou až na 1,3–3,5 USD/kg. Zelený vodík by se tak v některých případech mohl stát konkurenceschopný vůči modrému vodíku během necelé dekády".
https://oenergetice.cz/vodik/iea-vyrobni-kapacity-obnovitelneho-vodiku-se-rozviji-pomalu





Odpovědět
EN

Emil Novák

20.11.2021 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže vlastně nevědomky potvrzujete přesně to co jsem psal. Vodík vyrobený ze zemního plynu, a tedy logicky dražší než zemní plyn samotný, je pořád nejen násobně dražší než zelený vodík vyráběný v současnosti, ale i ve výhledech do budoucnosti. Nemluvě o mnohem dražší přepravě a skladování vodíku oproti zemnímu plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 09:30 Reaguje na DAG
Důležitý je dobrý projektant.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.11.2021 12:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Důležitý je stát a jeho dotace do občasných zdrojů energie. Jinak je to ekonomická sebevražda.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 15:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Výhled k vyšším výkonům díky čemu? Že budeme mít delší den, nebo slunce bude výš na obloze?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 15:54 Reaguje na Emil Novák
Bude nepatrně vyšší výkon Slunce (skleníkáčem se část vrací) a hlavně bude asi méně oblačnosti.
Ale nic zásadního to být nebude.......
obrovské parky v Chile, které staví naše firma Solek, dávají snad dvojnásobek, než u nás.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 16:17 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Nepatrně vyšší výkon Slunce díky skleníkovému efektu? Jak se to Slunce dozví, že má zvýšit výkon, protože je na Zemi více skleníkových plynů?
2) Vědci si dosud mysleli, že se atmosféra více ohřívá tím, že je v ní větší množství skleníkových plynů, které absorbují větší množství slunečního záření, ale to tedy podle této vaší teorie neplatí a atmosféra tedy sluneční záření místo aby více absorbovala, ho bude více vracet zpátky na fotovoltaické panely?
3) Asi méně oblačnosti? Takže zase jen nějaké vaše nepodložené dojmy?
4) A co takhle opačný efekt, že čím vyšší teplota, tím nižší účinnost panelů, ten se vám nehodí do krámu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 18:11 Reaguje na Emil Novák
Bavíme se o houně, tohle všechno bude mít vliv asi tak nula. Význam bude mít větší účinnost fve panelů.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 21:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, takže výhled k vyšším výkonům v souvislosti s měnícím se klimatem berete zpět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:01 Reaguje na Emil Novák
Člověče neserte mě. Musíte pořád podrývat a hnidopichovat, nejte schopen se ani podepsat svám jménem.
Výkon fve u nás se s klimatickou změnou může nepatrně zvýšit, ovšem je to o ničem. To je celý.
Odpovědět
EN

Emil Novák

20.11.2021 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Přestanu přesně ve chvíli, kdy vy přestanete chrlit jeden nesmysl za druhým. Ani dříve ani později. U článku o vlivu klimatických změn na obnovitelné zdroje jste jako první příspěvek napsal "u nás ale soláry mají výhled k vyšším výkonům určitě", přičemž vaše zdůvodnění, proč by tomu tak mělo být, jsou na úrovni desetiletého dítěte, typu "vyšší výkon Slunce".
P.S.: Podepsat se umím a že mi Ekolist jméno z ničeho nic přestal zobrazovat skutečně není můj problém. V nastavení ho mám stále vyplněné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2021 09:26
Už to tady prezentuji dlouhodobě, masívní nasazení OZE naši situaci paradoxně zhoršuje, byla zvolena fatálně chybná strategie.
A nutně povede k prohrané válce nejen o klima, ale i o stabilitu společenskou i globální-ekologickou.

Vizitkou našeho reálného chování nejsou plamenná prohlášení politiků na COP26 , ani pokrytecké proklamace v Green Dealu a jiné , pozornosti nehodné věci.

Amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel o
13 235 kilometrů čtverečních své rozlohy. Zjištění se opírá o satelitní data.
A Brazílie jak známo slouží pouze a jenom jako levný supermarket zejména pro EU , kdo nevěří ať si najde obchodní bilance exportu z Brazílie do Unie.
Jinými slovy , špinavou činnost EU/USA "vyvezly" ze svého dvorku jinam a teď budou kázat.

Stejně tak je to s odpady včetně nebezpečných , které opět EU/USA vyvážejí
do Afriky a Asie podle hesla Not In My Back Yard " Ne na mém dvorku".

Doslova novodobý neokolonialismus zabalený do frází ,kterým mohou věřit pouze naivní lidé typu pana Hanzla . Jediným cílem společnosti se stalo krédo o "zbohatnutí" a nekonečná monetizace společnosti.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
A jaká strategie je ta správná?
Budovat ve velkém jádro, tj. čekat na první blok do roku 38, na další možná do čtyčicátých - spíš padesátých let a do té době fest fedrovat uhlí??
To už nebude potřeba JE stavět vůbec, to spíš kryty pod zemí a nějaký zázračný způsob obživy.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

19.11.2021 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak dlouho si myslíte, že bude trvat výstavba FVE a VtE?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 14:34 Reaguje na Jaroslav Studnička
V babišistánu nafurt, v normálním režimu to v Německu trvalo řádově 10 let. U nás si to nedokázu odhadnout, záleží, jak se k tomu postaví vláda a ruská demagogie.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

19.11.2021 15:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Výrazný rozvoj FVE v Německu začal mezi lety 2000 až 2005.
V době solárního tunelu jsme postavili 1,5 GW za rok.
To jen tak k představám, že bychom se do roku 2030 něčeho výrazného dočkali v oblasti FVE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 15:26 Reaguje na Jaroslav Studnička
Sorry jako, v Německu to trvalo 20 let, ne 10.
Solární tunel nebyl normální systém, dnes i při dobrých podmínkách by to šlo výrazně pomaleji. Ale pokud se ještě párkrát zdraží elektřina a ne panely, tak to možná povalí....
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 15:58 Reaguje na Pavel Hanzl
A 20 let trvalo než se stalo co? Než začali vyrábět z větru čtvrtinu elektřiny. Což docela přesně odpovídá tomu, za jak dlouho tu můžeme postavit jaderné elektrárny, které by taky začaly vyrábět tu čtvrtinu elektřiny. Jenomže Němci tu čtvrtinu byli schopni postavit díky tomu, že mají mořské pobřeží, kde většina těch elektráren stojí. V vnitrozemských státech jako Bavorsko nebo Bádensko-Würtenbersko pokrývají jen jednotky procent výroby elektřiny, a přesně tak by to dopadlo i u nás, jen bychom tím zbytečně ztratili dvacet let. A další problém je v tom, že po těch dvaceti letech začínají ty jejich větrníky pomalu odcházet do důchodu a mohou je začít stavět znova.
Panely momentálně samozřejmě zdražují také, a nejen panely.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 18:13 Reaguje na Emil Novák
My musíme postavit ty fve i jádro, jinak jsme v dupě.
Odpovědět
JP

Josef Pokoutný

20.11.2021 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě jste myslel Fialistán, nebo Pirstán, ne? Vláda je před schválením. Nicméně ani ve vámi uváděném Babišistánu jsme neměli náběhy k blackoutu, jako v Germánské džamahíriji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 09:48 Reaguje na Josef Pokoutný
Žádná fialistán tu nikdy nebyl a ani není, pořád tu bačuje už osmý rok babišistán.
Náběhy k balckoutu má celá Evropa pořád, zatím se žádný ale nekonal.
Ovšem při až neskutečné složitosti celého systému se to čekat rozhodně dá (pí Drábová).
Jenom nevím, co s tím má kdo co dělat.
Důležité provozy mají svoje záložní zdroje a dál je to v rukách Božích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 09:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě COP26 silně brání ničení lesů, to je jedna z mála jednoznačně pozitivních dohodnutých věcí, teď jen musí někdo hlídat její plnění.
EU nejí jediný diktátor, ale kšeftaři využívají Brazílii i rádi likvidují odpady jinde, ježe právě zelení proti tomu silně bojují. Ale to odlesňování financuje a využívá především Čína...
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.11.2021 12:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak kde někdo konečně zarazí dovoz dřeva do polouhláku v Británii a dovoz lihu na ekopálení v BRD a spol. ? Nějak se ta ekotlupa s tím bráněním fláká .
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.11.2021 10:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Domnívám se, že ať to bude jakékoliv, tak snižování emisí CO2 se absolutně bude míjet...když se na jedné straně CO2 šetří, na druhé se zase vyrobí...až moc to je spojité...dostatek energie nebude dříve jak za deset, patnáct let...do té doby to bude bída...malé jaderné kotle a reaktory už jsou funkční a na trhu...to je zase problém politiků, že jsou zahleděni jen do jednoho směru megastaveb.
A ČR není pozadu... https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3041787-maly-jaderny-reaktor-vedcu-z-reze-mohl-v-budoucnu-zasobovat-odlehla-mista
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 11:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Podobný reaktor firmy NuScale je hotový a má obecnou licenci v USA, tj. vývojem je asi 20 let před tím z Řeže.
A ještě se sériově nevyrábí, licencování a byrokracie kolem je příšerná. Ten náš má šanci možná po roce 40, což bude už asi nacypa.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.11.2021 16:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Není hotový, žádný reaktor firmy NuScale ještě nestojí a ani se nezačal stavět. Mají pouze maketu tlakové nádoby v měřítku 1:3, pochopitelně bez jaderného paliva. Obecná licence je jen první krok v dlouhém licenčním procesu, navíc se dodatečně rozhodli zvýšit výkon na 77 MWe a tuto změnu musí znovu posoudit NRC, takže v podstatě nemají ani tu obecnou licenci.
A kdy si asi tak představujete, že má šanci tu stát ten NuScale?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 18:15 Reaguje na Emil Novák
Netuším, ale rozhodně dřív, než ten názor na papíře z Řeže.
Odpovědět
JP

Josef Pokoutný

20.11.2021 08:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tady bych jen upozornil, že třeba v 15-16. stol. byla zřejmě rozloha pralesů v Amazonii i Mesoamerice podstatně menší než dnes, protože tam žily zemědělské kultury. Doporučuji zadat do Google třeba Yucatan a lidar.
Jinak souhlas - dovážet do Evropy dřevné štěpky, abychom v Anglii či Dánsku mohli "ekologicky" topit nebo vyrábět elektřinu, je přesně to, co vymyslí gretenista.
Odpovědět

Jirka Černý

19.11.2021 11:19
Nic jako obnovitelný zdroj energie zatím nemáme, jen si to dovolujeme tvrdit protože svět posuzujeme perspektivou našich titěrných existencí. I to solární vydáváme za obnovitelný přitom nám zbývá tak možná bídně tři miliardy let a konec, takže už by to chtělo s tím rychle něco dělat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.11.2021 11:28
Většina problémů se vyřeší stabilizací počtu obyvatel. Návrat k vysoce produktivní výrobě potravin uvolní dostatek plochy, která se dá vrátit "divoké" přírodě. Stejně tak podpora koncentrovaných způsobů výroby energie.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2021 11:38 Reaguje na Richard Vacek
Souhlas, teď jenom jak to říct panu Hanzlovi, aby ho netrefil šlak!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 14:36 Reaguje na Richard Vacek
A jak si tu "stabilizaci" představujete? Doufám že ne, jako "konečné řešení"??
Odpovědět
ms

20.11.2021 01:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Zapomíná se na podstatnou věc: tak extenzívně rostoucí poptávka po OZE bude logicky znamenat růst jejich ceny a ještě s velkou otázkou, zda na to suroviny planety stačí. IAE na počátku května vydala analýzu, že sotva a ještě zůstanou po OZE miliony tun odpadu. A protože 85 % surovin a technologií OZE ovládá Čína, Západ se tím vydává zcela do rukou diktátorského režimu v Pekingu. Němci do roku 2045 chtějí postavit nových FVE s instalovaným výkonem 350 GW, to je nějakých 15 GW ročně!!! Do roku 2045 mají mít v OZE, převážně FVE a VTE, celkem 608 GW. Desítky milionů černých panelů na obrovské ploše Německa každý rok. Přitom jim to nevyřeší základní problém, že když nesvítí a nefouká, tak je jedno, jakou máte kapacitu, nakonec máte stejné lejno. Proto Němci letos při kapacitě OZE 125 GW zvýšily výrobu z uhlí o pětinu na 36 % z mixu. A to ještě mají 8 GW plného výkonu z jádra a jedou v krizových dnech až 18 GW z ruského plynu. Proto musí před Putinem klečet a žebrat. Źádnou ekologickou wunderwaffe Němci nemají, jen zase pracují na svém totálním zničení. Bohužel, nejsou v tom sami. Aby Němci nechtěli zase české Sudety, za chvíli nebudou mít kde normálně žít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 09:57 Reaguje na
OZE se dají prakticky celé recyklovat, nepoužívají žádné jedovaté, nebo radioaktivní látky. Na vybudování bude potřeba dost surovin, ale později už ne. Západ si umí úplně všechno vyrobit taky, jen je to z Číny levnější, to je celé otázka kšeftu.
Já si osobně myslím, že u nás to bez jádra nepůjde, Němci to možná bez něho dokážou zvládnout (pí Drábová), ale stejně si myslím, že to přehodnotí a jádro neodstaví, Putin je bude vydírat atd. atd. atd.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.11.2021 12:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak sem s tím .. jak zrecyklujete vrtule ? Horko těžko roztavíte panely na odpadovou směs skla a kovů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:15 Reaguje na
Ropáci se vyznačují tím, že pořád kritizují a NIKDY neřeknou, jak to udělat lépe.

Klíčem k udržitelnosti života na Zemi je cirkulární ekonomika, je to dobře popsáno v Green dealu, který právě ropáci silně nenávidí.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.11.2021 12:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Co takhle jádro a k němu pomalu postupně ty vaše milované OZE ? Na plyn se vykašlat , nové spotřebiče nepodporovat. Jde o správně pořadí. Zatím je to opačně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.11.2021 17:28 Reaguje na Petr Pekařík
Jádro za 20 let by bylo v tom případě už k hounu....
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.11.2021 17:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatímco fosilním plynem s podobnými emisemi jako uhlí to celé zachráníme, co? Logika level Hanzl.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist