Kam se poděli všichni ti ptáci? První dojem vědce, který se po 35 letech vrátil do portorického pralesa
22.1.2019 08:58 | PRAHA
(Ekolist.cz)
„Že tu něco schází, nám bylo jasné po pár okamžicích,“ říká zoolog Lister, který se do portorických deštných pralesů v Luquillo znovu vydal po pětatřiceti letech. Ilustrační snímek portorického pralesa.
„Že tu něco schází, nám bylo jasné po pár okamžicích,“ říká zoolog Lister, který se do portorických deštných pralesů v Luquillo znovu vydal po pětatřiceti letech. Ještě v sedmdesátých letech se tu přitom opájel hojností tropického hmyzu a ještěrek anolisů, na kterých nadšeně bádal. „Kam se poděli všichni ti ptáci? To byla první otázka, která mi naskočila,“ říká Brad Lister. Depresivní ticho ve větvích stromů, které dříve rozeznívaly hlasy ptáků, mělo nepříjemné vysvětlení.
Bez hmyzu nemají ptáci co jíst
Ptačí společenstva totiž byla navázána na výskyt hmyzu, coby zdroje snadno dostupné potravy. A hmyz odtud prakticky zmizel. „Na zemi a v podrostu se teď nacházelo o 98 % hmyzu méně, ve větvoví a listoví stromů o 80 %,“ uvádí Lister. „Bylo to naprosto ohromující. Před třiceti lety jsme tu hmyz ze sběrných nádob a misek vybírali celé hodiny. Teď nám v pastech po 12 hodinách uvízlo jen pár exemplářů, pokud vůbec nějaké.“ Výsledkem je to, co Lister popisuje jako „ekologický Armagedon“. Hmyz byl totiž oporou celého zdejšího ekosystému a základ potravního řetězce. Bez něj zůstala jen zelená kulisa bez života.
„Hmyz funguje jako systém podpory života v tropech. A tady se podařilo jej zcela zdecimovat,“ dodává Lister. Bez hmyzu se tu nyní vyskytuje o 50 až 65 % méně ptačích druhů i obojživelníků a žab, u druhů striktně hmyzožravých byl zaznamenán pokles o 90 %. Výrazně také ubylo kvetoucích rostlin. Bez motýlů a dalších hmyzích opylovačů se nedokáží efektivně rozmnožovat. „Nemyslím si, že by mnoho lidí nazíralo na přírodu jako na systém,“ vysvětluje Lister. „Ale on jím je, a je propojený právě díky bezobratlým živočichům. Když odstraníte ze systému je, zhroutí se celá trofická kaskáda. Je to příklad komplexní změny, která vychází zespodu, ze základů celé potravní pyramidy.“
Hmyz je možná na změnu teploty citlivější, než jsme mysleli
Proč hmyz z pralesů Luquillo zmizel? Na to zatím nemá Lister jednoznačnou odpověď. Jako nejpravděpodobnější se mu jeví zvýšení průměrné teploty o 2,2 °C. „Když jsme tu v sedmdesátých letech bádali, počet dnů s teplotou nad 29 °C byl roven nule. Dnes je to 44 % dní z celého roku. Zdejší hmyz se vyvinul ve velmi stabilním klimatu. A pokud bylo takto výrazně překročeno jeho termální optimum, muselo se to projevit na jeho fitness.“ Jiná tradiční vysvětlení, jako fragmentace biotopů nebo užívání pesticidů, se mu tak pravděpodobná nejeví. Pralesy Luquillo jsou totiž přísně chráněnou rezervací.
Listerova zpráva z portorických pralesů rozhodně příjemná není, ale nabízí alternativní vysvětlení děje pozorovaného napříč celým světem. V Německu za posledních 25 let ubylo 75 % hmyzu, v suchých lesích Mexika byl zaznamenán pokles o 80 %. Zdá se, že hmyz evolučně uvyklý na určité rozpětí teplot by se tedy nemusel se změnou klimatu hladce vyrovnat. „Na podobný závěr je ale zapotřebí mnohem více kvalitních dat z různých lokalit,“ dodává Lister. „A času skutečně není nazbyt.“
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
RJ
Robert Jirman
22.1.2019 08:38není třeba jet až do Portorika, stačí se projít po našem venkově, taky téměř mrtvo
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.1.2019 09:22Mimo změny teploty se u nás přičítá nadměrné používání pesticidů všeho druhu ,půda je téměř mrtvá . Pokud nebude hmyz, nebude ani ptactvo, atd. atd.
Odpovědět
mr
22.1.2019 13:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte s RJ samozřejmě pravdu. Pak se jinde dočtete v diskuzích, jací jsou prý ochránci přírody třeba myslivci. Až na to, že jeden jejich zde přespříliš aktivní mluvčí měl v těch diskusích několikrát cosi právě proti "zachraňbroukům" ... Takže ten, kdo jim to jejich tvrzení o krásném a nevypočítavém vztahu ke všemu živému naivně "žere", musí z toho pak být pořádný dvanácterák.
Kdysi mi jeden známý řekl:"Neboj. Vědci vymýšlejí stále dokonalejší postřiky, jež budou v budoucnu působit cíleně jen na ty škůdce, takže budeme mít drobné plno. Já se mu tehdy leda smál, zda tu naivitu se svými zkušenostmi a znalostmi myslí vážně. Věřil tomu ale krátce, neboť bažanty si musí stále "vyrábět" sám - ve voléře.
Odpovědět
Kdysi mi jeden známý řekl:"Neboj. Vědci vymýšlejí stále dokonalejší postřiky, jež budou v budoucnu působit cíleně jen na ty škůdce, takže budeme mít drobné plno. Já se mu tehdy leda smál, zda tu naivitu se svými zkušenostmi a znalostmi myslí vážně. Věřil tomu ale krátce, neboť bažanty si musí stále "vyrábět" sám - ve voléře.
MU
Michal Ukropec
22.1.2019 14:15 Reaguje naJasně! Brouky vystříleli myslivci olověnejma kulema! Stejně jako pavouky, žížaly nebo půdní bakterie. Pesticidy na ochranu plodin pro biopaliva s tím nemají nic společného!
Odpovědět
mr
22.1.2019 14:44 Reaguje na Michal Ukropec
Vyloženě máte problém pochopit smyslu pár vět v rodném jazyce. Má s tím prý problém velké množství žáků našich škol. Nedávno to přiznali i v Tv. Za komunistů na to existovaly tzv. pomocné školy. Stačí si ten text přečíst v klidu a bez emocí. A hlavně myslet ...
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
22.1.2019 22:36 Reaguje naTa poznámka ze strany Michala Ukropce byla zřejmě kvůli prvnímu odstavci, kde jste se pokusil odvést téma jiným směrem (problematika vztahu myslivosti, rybářství a ochrany přírody byla předmětem mnoha jiných diskuzí na ekolistu).
Pokud vím, tak článek pojednává o vztahu hmyz - ptáci. V tomto směru plně souhlasím s příspěvky od RJ a MV a také vaším 2. odstavcem z příspěvku 22.1.2019 13:27.
Beru z rezervou, když se o nějakém postřiku tvrdí, že je neškodný pro hmyz nebo zvěř. Mnohdy se s odstupem času ukáže, že zas tak moc neškodný není.
Kromě pesticidů má vliv na hmyz i ptactvo také intenzivní sečení travnatých ploch. V tom se snad shodneme.
Odpovědět
Pokud vím, tak článek pojednává o vztahu hmyz - ptáci. V tomto směru plně souhlasím s příspěvky od RJ a MV a také vaším 2. odstavcem z příspěvku 22.1.2019 13:27.
Beru z rezervou, když se o nějakém postřiku tvrdí, že je neškodný pro hmyz nebo zvěř. Mnohdy se s odstupem času ukáže, že zas tak moc neškodný není.
Kromě pesticidů má vliv na hmyz i ptactvo také intenzivní sečení travnatých ploch. V tom se snad shodneme.
mr
22.1.2019 23:29 Reaguje na Jan Škrdla
Nesnažil jsem se odvést pozornost nikam mimo téma. Leda jsem si schválně do někoho rýpl za ty "zachraňbrouky" a využil k tomu to téma = hmyz a jeho nutnost v krajině pro další konzumenty. Už jindy jsem zde napsal, že těmi největšími zachraňbrouky by měli být právě myslivci (jestliže vážně myslí na divoké bažanty a koroptve). Že jimi nejsou a stále jim postřiky většinově nevadí, zatímco letící pochop je dovádí k šílenství nebo sežrané porosty neva, zatímco pár vlků je konec myslivosti v Čechách atd., je jasným důkazem o skutečné úrovni těch lidí, jež kdysi složili "náročné" zkoušky (jak nám tu bylo sděleno). Sečení samozřejmě - jak to dotační, tak to doma. A jestli to tak půjde dál, nezbude tu nic živého.
Odpovědět
dm
david matoušek
23.1.2019 06:27 Reaguje naPěkná pohádka, měl bys je všechny sepsat, už je to na ekolistu na celou knihu.
Odpovědět
Hu
Hunter
23.1.2019 08:55 Reaguje naNěco pro méně chápavého jedince:
Když myslivec přednáší na Karlovce
Mají myslivci co nabídnout a předat studentům nejprestižnější univerzity v Česku? Ano, mají. Petr Chlumecký, myslivecký hospodář MS Hubert Malá Hraštice byl pozván, aby přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy o svých zkušenostech z honitby, kde již 15 let zakládají biopásy, políčka a remízy, které se stávají oázou života v agrární krajině, zdevastované intenzivními zemědělskými postupy a chemickými postřiky.
V zářijovém čísle Světa myslivosti vyšel článek doc. Jiřího Reifa z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy o úbytku ptačích druhů v zemědělské krajině v důsledku špatného zemědělského hospodaření. Jak je zvykem, dostal autorský výtisk časopisu. Podle jeho slov byl příjemně překvapen náplní čísla, které obsahovalo více článků o práci myslivců pro přírodu. Vyžádal si proto myslivce, který má zkušenosti s tvorbou krajinotvorných prvků, pro svůj seminář.
Studenty přednáška pana Chlumeckého velmi zaujala. Zřejmě nečekali, že myslivci mohou ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, udělat pro životní prostředí tolik dobrého. Fotoreportáž Petra Chlumeckého o práci v honitbě, čerpání dotací a těžkostech, které museli překonat, najdete v únorovém čísle Světa myslivosti.
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/kdyz-myslivec-prednasi-na-karlovce
Odpovědět
Když myslivec přednáší na Karlovce
Mají myslivci co nabídnout a předat studentům nejprestižnější univerzity v Česku? Ano, mají. Petr Chlumecký, myslivecký hospodář MS Hubert Malá Hraštice byl pozván, aby přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy o svých zkušenostech z honitby, kde již 15 let zakládají biopásy, políčka a remízy, které se stávají oázou života v agrární krajině, zdevastované intenzivními zemědělskými postupy a chemickými postřiky.
V zářijovém čísle Světa myslivosti vyšel článek doc. Jiřího Reifa z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy o úbytku ptačích druhů v zemědělské krajině v důsledku špatného zemědělského hospodaření. Jak je zvykem, dostal autorský výtisk časopisu. Podle jeho slov byl příjemně překvapen náplní čísla, které obsahovalo více článků o práci myslivců pro přírodu. Vyžádal si proto myslivce, který má zkušenosti s tvorbou krajinotvorných prvků, pro svůj seminář.
Studenty přednáška pana Chlumeckého velmi zaujala. Zřejmě nečekali, že myslivci mohou ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, udělat pro životní prostředí tolik dobrého. Fotoreportáž Petra Chlumeckého o práci v honitbě, čerpání dotací a těžkostech, které museli překonat, najdete v únorovém čísle Světa myslivosti.
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/kdyz-myslivec-prednasi-na-karlovce
dm
mr
23.1.2019 22:25 Reaguje na Hunter
Dojemné. Málem mi ukápla slza. Ale udělal jsem stojku, aby mi natekla zpět, když jsem si uvědomil, že na problematiku chemizace zemědělství jsme někteří upozorňovali už pěkně dávno, a těm myslivcům to tehdy nevadilo (některým nevadí dodnes) a příčinu hledali např. u "prý přemnožených" kání lovících hlavně myši. A hledají ji tam dodnes.
Odpovědět
dm
david matoušek
24.1.2019 05:51 Reaguje naTakže brouk Pytlík a zároveň komunista. Dobrá kombinace...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.1.2019 09:36 Reaguje naMám dalekohled i spektiv. A kamkoliv se podívám, vidím káně, luňáka a spol. Nevidím koroptev, křepelku, sluku a spol. Myslím si, že tyto potřebují větší ochranu. Vy od počítače to vidíte asi jinak. Jinak to věčné sečení na anglický trávník, aby nepřežila ani jedna bylina a na ní napojené druhy hmyzu prosadil asi kdo? Myslivci? Jako včelaři je mi smutno kolik bylinných druhů vymizelo z krajiny. A tím pádem i hmyzu samozřejmě.
Odpovědět
mr
23.1.2019 22:48 Reaguje na Michal Ukropec
Jestli to nebude i tím, že koroptev nebo křepelka jsou prakticky stále v krytu, kdežto ti luňáci většinou létají na obloze. Je zajímavé, že to ti s dalekohledem nevědí a ti od PC to znají už dávno. Samozřejmě, myslivci neprosazovali sečení tráv, ale je taky pravdou, že to většině dodnes vůbec neva a ani nevím o tom, že by něco proti tomu prosazovali do zákonů. Velmi ale pamatuji, že se snažili vehementně zachránit odstřel sluk na jarním tahu. Na to jste ale, asi preventivně, zapomněl zase vy. Jinak si řádně přečtěte ten můj zde úvodní vstup, ať se stále neopakujeme.
Odpovědět
dm
david matoušek
24.1.2019 05:54 Reaguje naPřijde mi, že víc a víc dokazuješ, že o myslivosti víš kulový a kulový.
Odpovědět
dm
JŠ
Jan Šimůnek
22.1.2019 10:13Loni jsem si pořídil folijník. V létě tam byly běžně teploty mezi 30 a 40 stupni a hmyz normálně fungoval. Takže teplotou to nespíš nebude.
"Pokud nebude hmyz, nebude ani ptactvo, atd. atd. "
A jsme u z palce vycucaného hororu "Tiché jaro", který odstartoval tažení zelených proti DDT, jehož vinou zahynuly miliony lidí (a počet obětí této ekologické akce pořád narůstá).
Odpovědět
"Pokud nebude hmyz, nebude ani ptactvo, atd. atd. "
A jsme u z palce vycucaného hororu "Tiché jaro", který odstartoval tažení zelených proti DDT, jehož vinou zahynuly miliony lidí (a počet obětí této ekologické akce pořád narůstá).
JM
Josef Mozek
22.1.2019 10:48 Reaguje na Jan ŠimůnekPoužití DDT byla dle vás ekologická akce?
Odpovědět
JM
Josef Mozek
22.1.2019 17:09Škodlivost byla prokázána, zákaz u nás je v pořádku. Pokud jej Afrika chtěla, mohli si jej vyrábět pro sebe. Kdo by jim bránil?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.1.2019 17:27 Reaguje na Josef MozekZákaz byl celosvětový. Původně se slibovalo, že rozvojovým zemím bude vyplácen rozdíl mezi cenou DDT a moderních insekticidů, snad se to i nějakou dobu dělo, ale jakmile přestalo být DDT dostupné, tak to utnuli.
A představa, jak šaman někde v pralese vaří na kotlíku nad ohněm DDT, je dosti bizarní.
Odpovědět
A představa, jak šaman někde v pralese vaří na kotlíku nad ohněm DDT, je dosti bizarní.
JM
Josef Mozek
24.1.2019 14:03 Reaguje na Jan ŠimůnekAfrické země jsou suverénní, na rozdíl od těch v EU, takže si sami mohou rozhodnout. Údajně několik již DDT opět používají ( např. JAR, Tanzanie ). Vyrábí se prý v Číně a Indii. K vyplácení nějakých rozdílů není důvod, africké země jsou "rozvojové" už nějak dlouho. Je na čase, aby hospodařily na svém a za své.
Odpovědět
MV
Miloš Vondruška
28.1.2019 09:32Pane Šimůnku v Africe v roce 1900 žilo 250 milionů lidí, dnes tam žije jedna miliarda. Odhaduje se že do 20 let tam budou žít 3 miliardy lidí, prosím o jakém úbytku lidí v Africe způsobeném zákazem DDT mluvíte? A s tím nacismem jste trapný víte co je to Godwinův zákon? Zkuste napříště diskutovat bez takovýchto faulů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.1.2019 12:59 Reaguje na Jan ŠimůnekHerr Schimunek - nejsem nejmladší, žiji trvale v Sudetech a stačí se dívat kolem sebe a porovnávat. Rozdíl mezi pestrostí krajiny a bohatostí flóry a fauny v ní ještě v 60-70. letech a dnes je zoufalý. Přímo kriminální. To není strašení , to je realita. Což ovšem v hyper a super obchodech všeho druhu nevnímáte, natož ve "folijníku" :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.1.2019 17:05 Reaguje na Miroslav VinklerNejsme ve sporu, je ale třeba hledat skutečnou příčinu a ne se nechat unášet ekologickými fantasmagoriemi.
Ten můj příspěvek výš jen ukazuje, že tak vysoké teploty hmyzu prostě nevadí (alespoň některým druhům), takže pokud tam úbytek hmyzu skutečně je (a ta zpráva není hoax), tak je asi příčina jinde.
I v těch sudetech určitě neřádí "globální oteplování". A, mimochodem, to bychom tu už žádný hmyz nemohli mít, protože v historicky nedávných dobách byla období ještě výrazně teplejší než dnes.
A na insekticidy bych taky moc nesázel vzhledem k tomu, že těžiště intenzívní zemědělské výroby je v nížinách.
Odpovědět
Ten můj příspěvek výš jen ukazuje, že tak vysoké teploty hmyzu prostě nevadí (alespoň některým druhům), takže pokud tam úbytek hmyzu skutečně je (a ta zpráva není hoax), tak je asi příčina jinde.
I v těch sudetech určitě neřádí "globální oteplování". A, mimochodem, to bychom tu už žádný hmyz nemohli mít, protože v historicky nedávných dobách byla období ještě výrazně teplejší než dnes.
A na insekticidy bych taky moc nesázel vzhledem k tomu, že těžiště intenzívní zemědělské výroby je v nížinách.
Miroslav Vinkler
22.1.2019 17:35 Reaguje na Jan ŠimůnekHahaha ! Pobavil jste mě. Úbytek vody je doslova strašný. Na soutoku řek Morava a Krupá (nad Hanušovicemi) jsme jako kluci skákali šipky do vody. Ti samí kluci by se dnes zabili,max 30 cm vody. Vysycháme a alarmujícím tempem.
K hmyzu - byly doby (nedávno), kdy jste musel pravidelně odstraňovat hmyz z reflektorů u auta. Což nejméně 5 let dělat nemusím. O kůrovci se ani zmiňovat nemusím.
Na polích,přesněji lány řepky,kukuřice,v lepším obilí, ptáčka zpěváčka neuvidíte. Vymizeli bažanti,koroptve,zajíci.
Doslova se rozpadají základní ekosystémy a bez nich ani vy nepřežijete.
Insekticid je pouhou jednou podtřídou pesticidů a bagatelizovat jejich vliv je stejné jako si zapálit ve skladu hořlavin a libovat si jaká je dnes pohoda.
Jste prostě zcela mimo mísu,a to se za zeleného nepovažuji.
A měli bychom se rychle a společně probrat ze sladkého snění o všespasitelnosti ekonomického růstu.
(jak rád tvrdil jistý Ing.Klaus Václav)
Odpovědět
K hmyzu - byly doby (nedávno), kdy jste musel pravidelně odstraňovat hmyz z reflektorů u auta. Což nejméně 5 let dělat nemusím. O kůrovci se ani zmiňovat nemusím.
Na polích,přesněji lány řepky,kukuřice,v lepším obilí, ptáčka zpěváčka neuvidíte. Vymizeli bažanti,koroptve,zajíci.
Doslova se rozpadají základní ekosystémy a bez nich ani vy nepřežijete.
Insekticid je pouhou jednou podtřídou pesticidů a bagatelizovat jejich vliv je stejné jako si zapálit ve skladu hořlavin a libovat si jaká je dnes pohoda.
Jste prostě zcela mimo mísu,a to se za zeleného nepovažuji.
A měli bychom se rychle a společně probrat ze sladkého snění o všespasitelnosti ekonomického růstu.
(jak rád tvrdil jistý Ing.Klaus Václav)
ig
22.1.2019 18:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
O ekonomickém růstu nesníme jako o spáse lidstva, ale klidně jen zcela lokálně: má-li někdo mizerné bydlení, sní o vlastním domě, bytě nebo aspoň 2+1 za nájem který by utáhl. A v okamžiku, kdy se mu toho konečně po letech dřiny podaří dosáhnout, tak lup - a někde na statistickém úřadě naskočí bodíky do ekonomického růstu země, protože přesně tohle byl ekonomický růst. Tomu prakticky nelze zabránit, schválně zkuste říct lidem, že v rámci trvalé udržitelnosti si mají s rodiči rozdělit byt napůl a bydlet v jednom pokoji i s dětmi...
Odpovědět
Miroslav Vinkler
22.1.2019 21:28 Reaguje naŠpatná povědomost. Trvale udržitelný růst je základní koncepcí EU společenského rozvoje a spočívá ve vyváženosti pilířů ekon. rozvoje-sociální soudržnosti- kvality ŽP.
Vypadne-li jeden,zbylé dva zbývající spadnou také.
Neřešíme indiv. problémy, ale společenské.
Což vám nedopatřením uniklo.
Odpovědět
Vypadne-li jeden,zbylé dva zbývající spadnou také.
Neřešíme indiv. problémy, ale společenské.
Což vám nedopatřením uniklo.
ig
22.1.2019 22:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nikoliv nedopatřením, ale záměrně. Každý člověk řeší především své individuální problémy a potřeby. Společenské problémy se řeší proto, že některé individuální potřeby se lépe řeší společným postupem, ale neznamená to, že by byly těm individuálním nadřazené. Lidi si chtějí žít sami pro sebe a těžko můžeme někomu říkat, že už dost, že již bylo společných kvót dosaženo :-) Trvale udržitelný růst je jen taková chiméra, skoro bych řekl protimluv, něco takového jako když maminka starostlivě nabádá svého syna pilota, aby létal pomalu a nízko.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.1.2019 05:34 Reaguje naAsi jste chyběl v hodinách dějepisu a základů společenských věd.Kdyby každý řešil PŘEDEVŠÍM své indiv. potřeby,tak by dnes státy neexistovaly.
A nebyl by ani problém s "chimérou" udržitelného rozvoje. Lezli bychom po stromech a individuálně se tloukli klacky po hlavě.
Ano, je řada lidí vašeho typu,nezájem, ale pak existuje druhá sorta, která zaplaťpánbůh zájem o společnost má.
Odpovědět
A nebyl by ani problém s "chimérou" udržitelného rozvoje. Lezli bychom po stromech a individuálně se tloukli klacky po hlavě.
Ano, je řada lidí vašeho typu,nezájem, ale pak existuje druhá sorta, která zaplaťpánbůh zájem o společnost má.
ig
23.1.2019 11:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě že nechyběl. Ba i zažil. Éru, kdy se předpokládalo, že kolektivní řešení individuálních potřeb, dobrovolná skromnost a sociální uvědomělost vytvoří novou, vyšší etapu vývoje lidstva. A ono nic, naopak ten systém krutě zbankrotoval, protože se ukázalo, že takhle lidi prostě nefungují :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.1.2019 17:31 Reaguje na Miroslav VinklerEvropané mají morálku individualistických pěstitelů pšenice a nikoli stádních pěstitelů rýže. Na tom zatím podobné pokusy o zestádnění evropského obyvatelstva vždy krachly.
Odpovědět
dm
david matoušek
23.1.2019 09:13 Reaguje naJe otázka, jak by jsi byl schopen řešit své individuální problémy a potřeby bez společnosti a dalších lidí kolem sebe.
Odpovědět
ig
23.1.2019 11:33 Reaguje na david matoušek
Nebyl. Ale to ještě neznamená stoprocentní podřízení jednotlivce celku. Systémy, které tohle od lidí chtěly skapaly jeden po druhém. Takhle to prostě nefunguje, lidi si budou vždycky chtít pro sebe individuálně zajistit to nejlepší co je dostupné.
Odpovědět
dm
david matoušek
23.1.2019 12:03 Reaguje naTo je samozřejmě pravda, i s tím nejlepším pro sebe, taky nemyslím 100% podřízení. A každý má asi i jinou míru, mantinely, či jak to nazvat. Ale prostě pokud nebude fungovat svět kolem tebe, tak taky ty budeš hůře nebo dokonce vůbec uspokojovat své potřeby, natož nejlépe. Proto nějaký zájem na věcech veřejných by měl být. A vzhledem k tomu, že chodíš na ekolist, tak předpokládám že ho máš také. Úplným opakem je parazitismus na společnosti. Velmi pěkně o těchto věcech hovoří Erazim Kohák. Samozřejmě svět se vyvíjí a jeho stav záleží na posunování těch mantinelů vlastní pohodlnosti, sobectví, lhostejnosti, ignorace atd. To myslím vidíš každý den.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
22.1.2019 13:04 Reaguje na Jan ŠimůnekMě by jen zajímalo jak dlouho to ještě bude trvat než Šimůnka někdo oficiálně prohlásí za nesvéprávného....
Ten tu (a jistě i jinde) roznáší takové krajně vypatlané demagogie, že si už nějakou dobu říkám, že je buď mentálně retardovaný nebo oplývá nějakou velice specifickou a hlubokou zatrpklostí vůči všemu co se ochrany ŽP týká...
Odpovědět
Ten tu (a jistě i jinde) roznáší takové krajně vypatlané demagogie, že si už nějakou dobu říkám, že je buď mentálně retardovaný nebo oplývá nějakou velice specifickou a hlubokou zatrpklostí vůči všemu co se ochrany ŽP týká...
JŠ
Jan Šimůnek
22.1.2019 17:07 Reaguje na Lukáš KašpárekNo, vidíte. A já si zase nad asi každým druhým vaším příspěvkem říkám, ač ateista: "Bóže, do čeho's to dušu dal!"
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
23.1.2019 12:54 Reaguje na Jan ŠimůnekVáš názor... já se nepotřebují někomu zalíbit.. je mi jedno co si o mě kdo myslí.. ti, kteří chtějí pochopit co píšu, pochopí.. ti co nesnáší všechny co usilují o fungující ŽP jako Vy, těm přeju hodně štěstí.....
Odpovědět
PK
