https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/kanadske-elektrarny-daji-americe-cistou-energii-ale-travi-vlastni-domorodce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kanadské elektrárny dají Americe čistou energii, ale tráví vlastní domorodce

10.7.2020 01:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když po výstavbě přehrady dojde na zatopení území, z půdy a vegetace se do vody uvolní rtuť. Berte to jako regionální geologickou anomálii. Nejrůznější bakterie ji pak metabolizují na methylrtuť. Neurotoxickou látku, která se hromadí v rybách, ptácích, tuleních. A lidech.
Když po výstavbě přehrady dojde na zatopení území, z půdy a vegetace se do vody uvolní rtuť. Berte to jako regionální geologickou anomálii. Nejrůznější bakterie ji pak metabolizují na methylrtuť. Neurotoxickou látku, která se hromadí v rybách, ptácích, tuleních. A lidech.
Foto | Jacob Heisterkamp / Flickr.com
Orientovat se v environmentálních problematice není někdy vůbec snadné. Například v těchto týdnech aktivně brojí kanadští domorodí Inuité proti výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie. Přehrady v Kanadě mají sice zásobovat čistou elektřinou americká města, ale vedlejším produktem jejich stavby je otrávení vody v povodí sloučeninami rtuti. Domorodci pak nemohou lovit tuleně, na nichž jsou existenčně závislí. Píše o tom Guardian.
 

Klasická environmentální klišé teď dostávají v Kanadě na frak. Moudří a v souladu s přírodou žijící Indiáni (Inuiti, klasifikovaní jako původní domorodí obyvatelé amerického kontinentu), jsou obvykle považováni za ty hodné. Jenže v ústí Churchill River domorodci loví puškami tuleně pro tuk, maso a kůže. Lov tuleňů je pak obvykle považován za barbarské zvěrstvo, což ale s touto představou o domorodcích nejde moc dohromady. Tento cyklus lovu a obživy pak komplikuje výstavba přehrad v říční kaskádě, od Muskarat Falls až po Gull Island. Vlastně na 100 kilometrech říčního toku se tu do budoucna počítá s dvaadvaceti hrázemi. Jsou přehrady špatné? Vodní elektrárny se zpravidla počítají mezi čisté a obnovitelné zdroje energie.

Rozhodně energii ze vznikajících kanadských vodních elektráren jako čistou vnímají Američané, kteří se mají stát jejími hlavními odběrateli. Například stát Maine se zavázal, že bude spotřebovávat z 80 % jen energii z obnovitelných zdrojů, ve Vermontu totéž s 90 %. A v Minnesotě, New Yorku, Kalifornii, Washingtonu a na Rhode Islandu se přihlásili k 100 %. Což je jistě chvályhodné. Ale protože zatím tyto státy nedokáží tolik čisté energie z vlastních zdrojů vyrobit, musí jí odebírat od sousedů, kde je situace příznivější. Z Kanady. Která má pro rozvoj hydroenergetiky druhé nejlepší podmínky na světě. A čím víc Američanů se hlásí k závazku po čisté energii, tím jasnější je, že Kanada musí stavět další elektrárny.

To, že se Američané vydávají na cestu udržitelnosti, je dobrou zprávou. Ale vrací nás to zpět do Kanady, kde se za přeshraniční ekologii platí vysoká daň. Když po výstavbě přehrady dojde na zatopení území, z půdy a vegetace se do vody uvolní rtuť. Berte to jako regionální geologickou anomálii. Nejrůznější bakterie ji pak metabolizují na methylrtuť. Neurotoxickou látku, která má ty nejlepší předpoklady k bioakumulaci. Prochází potravním řetězcem a hromadí se v rybách, ptácích, tuleních. A lidech. Třeba zrovna Inuitech, kteří jsou na jejich lovu existenčně závislí. „Pokud si od Kanady objednáte obnovitelnou energii, budeme my muset obětovat mnoho z našich stávajících životů,“ říká Karl Michelin, příslušník inuitského etnika Nunatsiavutů.

Obnovitelné a nízkoemisní zdroje energie jsou jistě v souladu s tím, o co nejen progesivně smýšlející Američané usilují. Byznys s výstavbou vodních elektráren a investicemi za 100 miliard dolarů je také něco, na co by si Kanada asi stěžovat nechtěla. I v záplavě dobrých zpráv se těžko dají vnímat jen pozitiva. „Přemýšlejte nad tím, co si tu spolu s obnovitelnou energií kupujete,“ říká Alex Saunders, osmasedmdesátiletý domorodec, který trpí chronickou otravou methylrtutí „Je to bída a utrpení lokálních obyvatel severu Kanady. A to nikdy není dobrá věc.“


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

10.7.2020 08:56
proč by měla vyluhovat látky z půdy jen přehrada? vždyt dešte a spodní vody dělají to samé a pokud rtuť už v půdě je a příroda se s tím vyrovnala asi to bude podobné i v jezeru,
jako argument proti výstavbě přehrad je to slabý důvod
a ten starý domorodec s otravou rtutí je důkazem, že rtuť tam neškodí, jinak by už zemřel
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

10.7.2020 14:48 Reaguje na vaber
Vaše důkazy jsou zajímavé. Mohou se tedy podle vás implantovat i do české krajiny - kde podobně jako v Kanadě jsou oblasti se spodní vodou zasaženy perchlorem a tedy nepouživatelné. V ČSSR se perchlor používal v průmyslových odmaštovnách a prádelnách a čistírnách osvobozené domácnosti. Mnohdy se použítý vyvážel na skládky nebo prostě do .... , kde obaly a sudy prorezavěly a zamořily spodní vody a tím studně a prameniště obcí a měst. Pravdou také je i to, že na rozdíl od ČR původní obyvatelé Ameriky nepotřebovali používat rtut a podobné jedy k louhování a destilaci . Tyto techniniky používají potomci kolonizátorů jež do Ameriky přišly z Británie a Francie a Španělska jako hlavních evropských království.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2020 11:54 Reaguje na vaber
To jste toho tady pomotal moc dohromady :).
1/ Rtuť se luhuje tam, kde je jí (alespoň trochu) zvýšené množství v zatopených půdách, a to za podmínek, kdy je na dně nedostatek kyslíku a nejlíp i za nižšího pH. Teprve za nedostatku kyslíku dochází k té metylaci rtuti. Proto se rtuť neluhuje z běžných půd. Lépe řečeno, luhuje se, ale daleko míň. V ČR třeba nádrž Skalka.
2/ Metylrtuť se pak kumuluje zejména ve svalovině dravých ryb, v Kanadě tedy nějakých lososovitých ryb a přes ně i v tuleních = máme problém.
3/ Otrava rtutí je totální průšvih (najděte si v gůglu heslo Minamata), který postihuje především nervovou soustavu => řeč, zrak, paměť, koordinace pohybu. Nemusíte být mrtvý, abyste byl už slušně otrávený.
Shrnuto: Maj tam v Kanadě zaděláno na pěkný průšvih...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.7.2020 11:55
Akorát nechápu, proč bylo nutné tam zamotat podivnost toho, že domorodci loví tuleně?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.7.2020 10:38 Reaguje na Jindřich Duras
ryby -> dravé ryby -> tuleni -> člověk
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.7.2020 10:35
Zajímavé dilema.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 12:40
Řešení je jednoduché. Postavit tam jadernou elektrárnu. Nebudou se muset budovat přehrady, indiáni budou moci lovit, žít po svém. Ale zase pro některé je jaderná elektrárna sprosté slovo. Takže to si jeden nevybere.
Odpovědět

Jirka Černý

15.7.2020 13:49
Čistá energie neexistuje, njaký způsob výroby tak může vypadat ale jen než se projeví širší souvislosti nebo než si je uvědomíme.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist